Premiéry

Barbara a Jonathan Roseovi, dokonalí manželé, kteří jsou se svými dětmi ve svém dokonalém domě dokonale šťastni. Zdánlivě. Najednou jeden z nich zjistí, že by bylo krásné být sám a chce se rozvést… Za pomoci právníků se tak rozjíždí mašinérie rozvodového řízení, kdy však ani jeden z manželů nechce přijít o krásný dům. Vzájemně si likvidují osobní věci, zabíjejí domácí zvířata, připravují ty nejdrsnější naschvály, neustoupí ani o píď. Drama, a přesto komedie, i když zatraceně mrazivá! Její předlohou je americký román slavného Warrena Adlera. Podle něj také Danny DeVito natočil neméně slavný stejnojmenný film, v hlavních rolích s Kathleen Turner a Michaelem Douglasem. Divadelní podobu této černé komedie pro naše diváky vytvoří hostující režisér Ondřej Sokol, v jedné z hlavních rolí uvidíte rovněž hostujícího Michala Dlouhého. Roli Barbary ztvární Helena Lapčíková.

Zneklidňující drama uznávaného německého autora Martina Walsera řeší otázky viny, a to z pohledu minulostí zdánlivě nezatíženého teenagera. Vztah osmnáctiletého Rudy k otci po odhalení jeho nacistické minulosti kolísá mezi zatracením a pochopením. Smrtihlav je drama o tom, jak rodiče zatají svou temnou minulost a ona padne na hlavy jejich dětí. Strhující rodinné drama s hamletovskými motivy má všechny předpoklady vyprovokovat v lednu diváky k silnému zážitku. Martin Walser (stejně jako v Rakousku George Tabori – Můj boj) patří k nejuznávanějším německým spisovatelům. Jeho hra Smrtihlav kromě napínavých rodinných vztahů otevírá otázku nad úmyslnou ztrátou paměti, se kterou se nevyrovnávají jen Němci! Plný nákupní košík a toaletní papír jsou nám bližší než omyly společnosti. Děti nezodpovědné za činy svých rodičů mohou dnes říkat, že by se zachovaly jinak. Mladý mužský hrdina Ruda Goothein se proto vůči svému otci i vůči své lásce z dětství rozhodne zajít až do krajnosti! Přes sílu nastoleného tématu nepostrádá příběh ironický humor. Právě proto je hra Martina Walsera někdy až groteskním thrillerem, který nás nepřestává překvapovat tím, kam se vyvíjí. Hlavními motivy hry jsou vzpomínky a paměť, a tomu odpovídá i hudba, kterou složil Vladimír Franz. V hlavní roli diváci uvidí Igora Orozoviče. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Antonína Dvořáka v režii Petera Gábora.

Potulní komedianti si dávají do nosu. Známý irský dramatik nás zavede do časů a míst, která už se stávají minulostí; potulní komedianti objíždějí vesnice a jejich největší atrakcí je boxerský ring a v něm jeho hvězda Dean. Vždy někoho z publika vyzve k utkání a buď ho něžně složí, nebo mu dá pořádně do nosu. Jenže pak se objeví jakýsi prodavač jablek a zdá se, že vše bude jinak… Autorův pohled je laskavý, humorný, plný pochopení pro rázovité postavičky, nostalgie po mizejícím světě dojímá. Ovšem Ir se nezapře; tu a tam jde o humor černý… Kromě napínavých boxerských zápasů se můžete těšit i na pěkně propletený milostný příběh. V režii Janusze Klimszy hrají David Viktora, Veronika Lazorčáková, Marie Logojdová, František Večeřa, Vladimír Čapka a Petr Houska. Inscenace bude uvedena v komorním prostoru zkušebny Divadla Antonína Dvořáka.

Marie Stuartovna, skotská a francouzská královna byla dcerou skotského krále Jakuba V. V šesti letech byla poslána na výchovu k francouzskému dvoru a později provdána za králova syna Františka II. Mariina tchyně Kateřina Medicejská tvrdila, že stačí, když se její snacha usměje a všem francouzům se zatočí hlava. Po smrti manžela se Marie vrátila zpátky do Skotska, kde jako mladá katolická panovnice musela čelit militantním kalvinistům a mocné nepřítelkyni Alžbětě I., která vládla Anglii. Marie se provdala za lorda Darnleye a tři měsíce po jeho smrti za hraběte z Bothwellu, podezřelého z vraždy Darnleye. Protestantská šlechta byla pobouřena a v roce 1567 sesadila Marii z trůnu. Ta uprchla do Anglie, královna Alžběta I. jí sice odepřela jakoukoli pomoc, byla ale nucena uznat Mariina syna jako skotského následníka trůnu (po Alžbětině smrti se také Jakub I. stal králem Anglie). Marie Stuartovna žila v Anglii jako zajatkyně. Stále se snažila sesadit Alžbětu z anglického trůnu a zavést protireformaci v Anglii, nakonec byla odsouzena k smrti a popravena. Pro katolické současníky byla Marie mučednicí, pro protestanty svůdnickou intrikánkou. Tento konflikt dvou královen, mimořádně inteligentní a racionální Alžběty a vášnivé a vášně vzbuzující Marie Stuartovny není však výpravnou ilustrací dějinných událostí. Skrze strhující drama dvou odlišných ženských osobností otevírá Schiller téma věčného boje rozumu a citu, vášně a chladnokrevnosti, nemilosrdně odhaluje principy mocenských bojů a ptá se po důležitosti hodnot, jakými jsou čest, odvaha a bezesporu i láska. V režii Kateřiny Duškové hlavní role ztvární Lucie Sobotková-Štorková a Lenka Schreiberová.

Městská divadla pražská na scéně Divadla Rokoko uvedou českou premiéru italské tragikomedie pojednávající nevážným způsobem o věcech velmi vážných. On je uznávaný profesor, kapacita v botanických vědách. Ona je obyčejná italská vdova a navíc jeho sestra, rozhodnutá pečovat o něho stůj co stůj. Jejich soužití není nijak idylické, občas je to pravá „italská“ domácnost, ale zároveň jeden druhého potřebují a péče jednoho o druhého dává jejich životu smysl. Až do té chvíle, než se objeví jiná žena. Vypadá poměrně obyčejně, přichází za profesorem z pracovních důvodů a jeho sestře chvíli trvá, než rozpozná nebezpečí. Netuší však, že příchod bývalé profesorovy studentky a velké lásky s sebou přináší problém mnohem větší než jen znovuvzplanutí starých citů. Nová italská tragikomedie nastoluje nenápadným způsobem ožehavé téma naší současnosti: Máme právo rozhodovat si sami o svém životě a o datu své smrti? Je odchod ze života věcí jedince, nebo je majestát smrti věcí etickou a záležitostí i těch, kteří zůstávají? V režii Viktorie Čermákové postavu botanika Giovanniho ztvární Petr Štěpánek. Další dvě role jsou alternované, čímž Městská divadla pražská sledují jednu zásadní věc; inscenace by měla často vyjíždět do regionů. Botanikovu sestru Rózu si zahrají Jitka Smutná a Dana Syslová, bývalou profesorovu studentku Sibillu pak Evellyn Pacoláková nebo Máša Málková.

Slavná opereta Mamzelle Nitouche (česky "Slečna Netýkavka") vznikla před 130 lety, v roce 1883, jako posměšná parodie na tehdejší bombastickou operní tvorbu. Českým divákům dodnes nabízí výbornou hudbu a libreto, které v překladu a úpravě Oldřicha Nového vyniká nápaditým situačním i slovním humorem. „Mamzelka“ je nejznámější a rozhodně nejlepší operetou skladatele Florimonda Hervé. Dosáhla světového úspěchu a mnohokrát se hrála i v českých divadlech, Hudební divadlo Karlín nevyjímaje. Mnozí máme navíc ještě v paměti film / televizní inscenaci z roku 1977, kde roli Célestina (Floridora) ztvárnil Lubomír Lipský. Příběh o klášterní chovance Denise a Célestinovi, učiteli zpěvu, klášterním varhaníkovi a zároveň operetním autorovi je vtipnou konfrontací tří rozdílných světů: kláštera, divadla a kasáren. Navíc je příběh vtipně „přesazen“ do doby a prostředí, které je všem notoricky známé z filmů o četnících ze Saint-Tropez! Režisér a choreograf inscenace Gustav Skála, dokázal již v roce 2008 vtisknout brněnskému nastudování, z něhož vychází i tato pražská inscenace. Hrají Bronislav Kotiš, Zuzana Benešová nebo Radka Coufalová, Pavla Břínková nebo Zdena Herfortová, Dita Hořínková nebo Pavla Břínková, Marián Vojtko, Tomáš Trapl, Vladimír Brabec, Václav Noid Bárta a další.

A po letech jsou tu zase! Lewis a Clark, hvězdy amerického vaudevillu z období Zlatého věku komedie. „Slavná dvojice, jejichž dvě jména musíme vyslovit jako jméno jedno. Lewis a Clark jsou víc než dvojice. Jsou to dva vesele zářící paprsky, které splynuly v paprsek jeden.“ Dva komici, kteří celou kariéru bavili společně publikum, jež je vnímá pouze jako dvojici, nikoli jako dvě rozdílné osobnosti, se vzájemně hluboce lidsky nesnášejí. Po letech odloučení a upadání do bezvýznamnosti dostávají výjimečnou možnost znovu společně zahrát v televizní show svůj slavný skeč. Zvítězí profesionalita nad nevraživostí? Podaří se jim comeback? Neil Simon, cenami ověnčený americký dramatik a scenárista, přivedl dvojici těchto směšných a dojemných vaudevillových vysloužilců poprvé na Broadway v roce 1972, a hned s úspěchem – nastudování se dočkalo více než šesti set repríz. Od té doby se hra dožila filmového zpracování, dalších nastudování na Broadwayi a desítek inscenací v celém světě. V Divadle na Vinohradech se Lewis a Clark objevili začerstva už v roce 1973 v interpretaci Vlastimila Brodského a  Josefa Bláhy. Štěpánkova inscenace bavila publikum v nezábavné době řadu sezón. Nyní se Divadlo na Vinohradech ke hře, jež je jeho „rodinným stříbrem“, vrací s novou hereckou dvojicí: Viktor Preiss a Tomáš Töpfer. Dále účinkují Václav Vašák, Lucie Juřičková, Ivana Uhlířová. Režisérem inscenace je Martin Porubjak.

Soubor činohry Jihočeského divadla uvede již svou třetí premiéru sezony 2012/13. V historii Jihočeského divadla se Sofoklúv Oidipús stane teprve třetí uvedenou antickou tragédií, po Sofoklově Antigoně (1962) a Euripidově Ifigenii v Aulidě (1997). Na jevišti Jihočeského divadla bude tak inscenován vůbec poprvé. Novorozený královský syn měl zemřít, protože věštba hrozila, že bude-li žít, zabije svého otce a s vlastní matkou bude plodit děti. Bezbranné dítě ale vzbudilo soucit svého kata a místo smrti se mu dostalo něžné péče na cizím královském dvoře. Když dospěl, věštci mu zopakovali děsivou předpověď a on v hrůze prchl před těmi, které považoval za své rodiče. Prchl, aby naplnil svůj osud… Režie se ujal umělecký šéf činoherního souboru JD Martin Glaser, který uvedl, že společně s inscenačním týmem celý rok pracovali na tom, aby našli scénické řešení, které bude odpovídat vnímání a zkušenosti moderního člověka žijícího ve 21. století. V inscenaci Oidipa jsou všechny role hlavní. Všech šest účinkujících herců – Jan Hušek, Věra Hlaváčková, Bibiana Šimonová, Petr Šporcl, Ondřej Volejník a Pavel Oubram - bude přítomno po celou dobu na jevišti; každý ztvární několik postav – bezejmenná čísla i ikonické postavy antické dramatiky. I tento záměr je součástí hledání moderní divadelnosti tohoto klasického textu.

V rámci linie inscenací pro nejmenší diváky připravilo Městské divadlo Zlín v režii Hany Mikoláškové divadelní podobu příhod prvního Človíčka. V této pra-pohádce to neměl ze začátku vůbec jednoduché. Neměl drápy ani ostré zuby, ale protože byl chytrý a statečný, brzy přišel na to, jak v pravěku mezi dravou havětí přežít a jak si najít kamarády, se kterými mu bude veselo. Vyzrál na šavlozubého tygra, našel si věrného čtyřnohého přítele a pro svou milovanou zapálil první táborák a ustlal první postel... Neobvyklou roli prvního Človíčka si zahraje Roman Blumaier. Dále účinkují Radovan Král, Marek Příkazký a Marie Vančurová.

Ihned po velmi úspěšné premiéře inscenace „Láska ke třem pomerančům“ se Geisslers Hofcomoedianten vrhli na zkoušení nové hry. Tentokrát se jedná o současné autorské drama Otakara Faifra s původní hudbou Davida Hlaváče a za použití manýristických veršů Giambattisty Marina, nazvané „Polibky“. Premiéra se uskuteční na Malé scéně ABC. Všechny texty jsou volně inspirovány, respektive propojeny poezií jednoho z nejvýznamnějších básníků barokní doby – Giambattisty Marina (1569–1625). Dle jeho sbírky básní dostal název i celý cyklus – Polibky. Původní text, ohromující tím, co si partneři jsou a nejsou schopni říct, se tak dostává do kontrastu se zhudebněnou a vzletnou formálně ohromující poezií. V režii Petra Haška účinkují Ivana Machalová, Martin Bohadlo, Vendula Holičková a na klavír doprovází David Hlaváč nebo Zdeněk Dočekal.

Nebe nad Berlínem je kultovní film německého režiséra Wima Wenderse natočený v roce 1987. Švandovo divadlo se jím nechalo inspirovat pro vytvoření vlastní autorské adaptace, zasazené do Prahy, konkrétně na Smíchov, ještě konkrétněji na Anděl, tedy na místa, která se mění stejně rychle jako kdysi Berlín a která mají podobně silného génia loci. Nebe nad Berlínem (ve Švandově divadle s podtitulem Nebe nad Andělem – Nebe nad námi – Anděl nad námi) je vlastně pohádkovým příběhem – anděl se v něm kvůli lásce k ženě rozhodne stát člověkem. Očima dvou andělů v něm sledujeme koloběh lidských životů, jednotlivé propletené osudy, které andělé nemohou ovlivnit a hlavně zažít. Až jeden z nich se rozhodne zkusit, jaké to je něco cítit, chutnat, jaké to je milovat. A zjistí, že lidé si daru, který jim byl dán, vůbec neváží, své životy odbývají, věčně si stěžují a trápí se. Hra poetickým jazykem a z nezvyklé, nadzemské perspektivy líčí naše mnohdy směšné a nicotné spěchání a hon za lepšími zítřky, i když vše, co máme, je právě tento okamžik. V režii Petra Štindla hrají Marek Pospíchal, Patrik Děrgel, Zuzana Onufráková, Stanislav Šárský, Ladislav Frej, Miroslav Hruška, Klára Cibulková, David Punčochář, Apolena Veldová, Jaroslav Šmíd a Kristýna Frejová.

Když v roce 2008 Zdenek Merta a Stanislav Moša zahájili svůj poslední projekt, hudební trilogii Osudová komedie, rozhodli se zároveň ono notoricky známé: Peklo – Očistec – Ráj nahlížet zcela nově, vlastníma autorskýma očima. Po hudebním dramatu Peklo, založeném na tezi, že skutečné peklo je schopen vytvořit sám sobě a svým blízkým pouze a jenom člověk, přichází na řadu až kabaretně-pohádkový příběh Očistec. Do nového příběhu nepřecházejí žádné postavy z předchozího dílu, stejně jako se změnil žánr, mění se i prostředí, jazyk i styl vyprávění. Vazba na první část plánované trilogie je pouze tematická. Očistec je podle církevní tradice fáze, v níž se lidská duše osvobozuje od svých pozemských hříchů a zapomíná na veškeré tělesné slasti, aby mohla vstoupit do věčného Ráje. I přes utrpení a trápení, která jsou s tímto stavem spojená, dochází nakonec k naprostému a zaslouženému osvobození. Tento metafyzický stav pojímá naše nová hudební komedie Očistec zcela reálně. Tříčlenná skupina svobodomyslných rockerů se jistou shodou okolností ocitne v jakémsi podivném v klášteře, kde jsou najednou nuceni vzdát se všeho fyzického/pozemského, co dosud považovali za jediný a opravdový smysl svých životů. Deny, Jerry a Bas jsou na toto zvláštní místo uneseni třemi okouzlujícími dívkami, které se je spolu s ostatními členy řádu snaží prostřednictvím přímé konfrontace přesvědčit, že podstatou lidského bytí má být jakési vyšší poslání. V čele s matkou představenou dovolují mniši a mnišky nahlédnout třem „výtržníkům“ do životů těch, kteří svou touhu po tělesnosti, mamonu, či obžerství přehnali a sami za to potom tvrdě zaplatili. V příběhu se tedy setkáme jak s hraběnkou Báthory, tak s Maháradžou z Dhárí či Pepíkem Stalinem a Dolfíkem Hitlerem. Nic ovšem není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá. Ukáže se, že matka představená má se svými ovečkami poněkud pragmatičtější plány, než se na venek jeví, a zachováme pro tuto chvíli jako překvapení, kdo dojde ke skutečnému očištění. Budou to oni tři nevázaní mladíci, nebo nadpozemská bytost Anděla, která dosud nepoznala jiný než klášterní svět? V režii Stanislava Moši hrají Stano Slovák, Jiří Mach, Dušan Vitázek, Jaroslav Záděra, Alan Novotný, Hana Holišová, Andrea Březinová, Mária Lalková, Johana Gazdíková, Zdeněk Junák nebo Milan Němec, Pavla Vitázková nebo Svetlana Janotová nebo Ivana Odehnalová, Markéta Sedláčková nebo Zuzana Maurery, Rastislav Gajdoš nebo Lukáš Vlček, Tereza Martinková nebo Ivana Vaňková, Igor Ondříček nebo Robert Jícha a další.

Groteskně ironickou antiutopii o tom, kam může lidstvo přivést korupce a globalizace zločinu, napsal Egon Bondy, otec českého udergroundu, na počátku devadesátých let minulého století a přesto - téměř po dvaceti letech - neztrácí na své aktuálnosti. Hlavní hrdinka Vera se živí jako prvotřídní hacker, jednoho dne ji na tajnou práci najme globální mafiánská firma, čímž se Vera záhy ocitne na seznamu lidí určených k likvidaci. V žánru akčního thrilleru s parodickými prvky vycházejícími z komiksového vyprávění i s prvky politické satiry sledujeme její pokus o únik, který však nekončí dobře. Ale to není na románovém ději podstatné. Zásadní je cesta, kterou hrdinka podnikne, poznává nové lidi a především pak zločinecký systém, na němž jsou založeny celosvětová společnost a hospodářství. Inscenace nechce podat pochmurný obraz pokleslého světa zločinu, v hravé a groteskní formě se trefuje do živého tématu současnosti, jímž je dokonaná fúze zločinu a globální ekonomiky... Hrají Klára Vojtková, Zdeněk Trčálek, Tomáš Šulaj, Jitka Josková, Anna Pospíchalová, Pavel Majkus, Pavel Hromádka, Kamil Pulec, David Vaculík, Josef Kubáník, Monika Horká a Vladimír Doskočil. Inscenaci připravil režisér Jakub Maceček.

Nejznámější opereta Emmericha Kálmána a jedna z nejhranějších světových operet vůbec se vrací na ostravské jeviště. Mladý vídeňský kníže Edwin se zamiluje do hvězdy budapešťského kabaretu Orfeum Sylvy Varescu. Ta ale právě odjíždí na turné do Spojených států a Edwin sám je povolán zpět ke svému pluku. Aby Edwin Sylvě v odjezdu zabránil, udělá okamžité rozhodnutí: nabídne Sylvě manželství a své rozhodnutí stvrdí ještě tentýž večer před notářem přímo v Orfeu. Současně ale přichází od jeho rodičů formální oznámení Edwinových zásnub se sestřenicí Anastázií. Sylva se o zasnoubení dozví a rozhodne se, že Edwina vytrestá... Oblíbená Čardášová princezna, pověstná svým hudebním temperamentem, líbivými valčíky i ohnivými čardášovými melodiemi určitě nezklame žádného příznivce klasické operety. Nová operetní inscenace bude uváděna na scéně Divadla Jiřího Myrona. Režíruje Lumír Olšovský. Účinkují Jana Borková nebo Luisa Albrechtová, Josef Moravec, Roman Harok nebo Robert Jícha, Martina Šnytová, Eva Zbrožková nebo Galla Macků, Jan Drahovzal nebo Václav Morys, Libor Olma, Pavel Liška nebo Marcel Školout, Peter Svetlík, Josef Novák-Wajda, Petr Miller a další.

Cirk La Putyka přichází s novým představením Risk. Létající nože i šipky, akrobacie na trampolíně i cyr wheelu, nové cirkusové disciplíny, projekce, živá hudba, šálek kávy v šestimetrové výši a především riziko jako hlavní téma - nejen na to se mohou těšit diváci nového představení Risk, jehož premiéru uvede soubor Cirk La Putyka tradičně v pražské La Fabrice. Může existovat závislost na risku? Kdo z vás risk v životě záměrně vyhledává a kdo se s riskantním momentem setkal náhodně? Kdo z něho má strach? Co se stane s člověkem, když dojde na určitou hranu? Udrží se na ní a pokračuje dál s novou zkušeností? Pokud z té hrany spadne, začíná život od začátku? Je možné i v tuto chvíli najít svobodu, pocity štěstí a euforie, dokázat se smát a žít na sto procent? ANO - je to možné!!!!Představení RISK, jehož koncept připravil Rostislav Novák, je esencí fantazie a svobody pohybu v omezení, plné kontrastů, barev a emocí. Představení RISK vzniklo v rámci projektu LACRIMAE – dlouhodobé unikátní spolupráce špičkových zahraničních souborů. Projekt byl realizován ve třech regionech, které korespondují s myšlenkou trojúhelníku – Švédsko (Cirkus Cirkör), Česká republika (Cirk La Putyka) a Francie (Cahin Caha). Triptych představení bude obsahovat určité společné aspekty a postupy, ačkoliv každé představení má své vlastní téma. Jednotlivá představení triptychu se budou střídavě konat na obou místech festivalu. Ukázka společné práce těchto souborů byla k vidění na festivalu Letní Letná během srpna 2012, přičemž každé představení bylo vyprodané a oceňované nejen diváky ale i uměleckou kritikou. Cílem projektu je i hledání nových cirkusových disciplín a možností využití nových materiálů a scénograficky-technických postupů. V Risku účinkují Petr Valchář, Jiří Kohout, Zuzana Kábrtová-Havrlantová, Kajsa Bohlin, Marc Brillant, Mikko Karhu, Petter Wadsten, Jan Balcar, Andrej Rády a Jan Kleténský.

Břitký humor, vtipné dialogy a neobyčejně rychlé a nepředvídatelné změny v ději i v chování hlavních hrdinů – to jsou základní rysy této dynamické crazy komedie. Příběh začíná v okamžiku, kdy nevěrný manžel Richard pošle své manželce Stephanii email původně adresovaný milence. Osudný email rozpoutá řetěz bláznivých situací... Zvláštností této černé komedie je, že neprobíhá v běžných divadelních situacích a konverzacích. Komunikace postav se vede výhradně skrze e-maily, mobilní telefony a sociální sítě. Tím je hra velice aktuální a blízká dnešnímu světu. Vše, co postavy na jevišti řeknou je zaznamenáváno do elektronické podoby a odesláno. Ať už na počítačích, na kterých probíhá výměna invektiv mezi manžely, ale i „poradenská služba“ jejich přátel Peggy a George, či na mobilních telefonech, v případě závěrečné honičky. Inscenace „Máte jednu špatnou zprávu“ souboru 3D COMPANY bude českou premiérou tohoto úspěšného amerického textu. Připravil ji režisér Martin Vokoun. Hrají Anna Fixová, Michal Kern, Petr Stach, Diana Šoltýsová a Marta Vítů.

Divadlo pod Palmovkou uvede moderní adaptaci známé klasické komedie. Jeden z nejúspěšnějších, ale také nejkontroverznějších britských dramatiků současnosti dosáhl s tímto přepisem slavné komedie Sluha dvou pánů Carla Goldoniho dlouho nevídaného úspěchu. Záhy po premiéře v londýnském Národním divadle totiž o této hře psaly všechny velké deníky jako o největší a nejzábavnější události posledních let. Bean původní Goldoniho příběh převedl do šedesátých let minulého století a důkladně ho opepřil mafiánským prostředím. Všechny slavné scény z Goldoniho rozpustilé komedie jsou přitom zachovány, jen zábavně posunuty směrem k dnešku. Bujará hra plná britského smyslu pro rozpustilou komiku, ztřeštěné situace a rafinovanost získala řadu diváckých i odborných ocenění, včetně prestižního ocenění londýnské divadelní kritiky za nejlepší hru roku 2011. Inscenaci doprovodí původní hudba Granta Oldinga v podání živé kapely na jevišti. Hra bude mít v Divadle pod Palmovkou českou premiéru. V hlavních rolích se představí Jan Konečný, Anna Stropnická, Radek Zima a René Přibil. Dále hrají Petra Horváthová, Zuzana Slavíková, Ondřej Kavan, Rudolf Jelínek, Hynek Chmelař, Ivo Kubečka a Václav Vostarek nebo Otto Rošetzký. K režii byl přizván "specialista" na dobrou komedii, Antonín Procházka. (Předpremiéra proběhne již na sklonku prosince.)

Těsně před letošními Vánoci uvede Divadlo Na zábradlí premiéru hry německého dramatika Bertolta Brechta Život Galileiho s Miloslavem Mejzlíkem v titulní roli. Příběh známého vědce a astronoma, který odvolal pod nátlakem církve své učení o oběhu planet okolo slunce, aby mohl tajně pokračovat ve svém vědeckém bádání. Přizpůsobil se. Budeme ho posuzovat především jako zbabělce nebo hlavně jako člověka, který zásadně přispěl k poznání světa? Dramaturgie Divadla Na zábradlí vybrala tento text k tématu nepřizpůsobivých v jeho vyostřené podobě jako dilema, zda pod tlakem mocných odvolat své stanovisko a pokračovat v opozici ilegálními prostředky, nebo se držitelům moci postavit přímo i za cenu tvrdých represí či dokonce ztráty vlastního života, čímž by mohl být dán příklad následujícím generacím. Hra je koncipována na rozlehlém historickém půdorysu, pro inscenátory vyžadující i studium odborné literatury. Divadlo Na zábradlí inscenuje poslední - i když možná nedokončenou – verzi textu v překladu Rudolfa Vápeníka a Ludvíka Kundery. Inscenátoři předpokládají rezonanci s tématy současné doby především v otázkách možnosti a nemožnosti kompromisu a přizpůsobení se v negativním smyslu slova. A v neposlední řadě v nekonečné touze po vědění a ve víře o jejím smyslu pro společnost. V režii Davida Czesanyho dále hrají Ivan Lupták, Marie Spurná, Ladislav Hampl, Natálie Řehořová, Roman Zach, Zdena Hadrbolcová, Leoš Noha, Natália Drabiščáková, Ondřej Mataj a Petr Čtvrtníček.

Ibsenova díla byla natolik moderní, že ovlivnila celou další evropskou dramatiku. I dnes se jeho dramata těší velkému zájmu publika a umělců. Klasická dramatická stavba se objevila v analytických dramatech, v nichž se Ibsen kriticky soustředil na společenské neduhy své doby. Drama Nora, známé také pod názvem Domeček pro panenky (či Domov loutek), se vyjadřovalo k ošemetné otázce rovnoprávnosti žen. Závěr, ve kterém hlavní hrdinka opouští svého muže i děti, musel autor pod silným nátlakem odsuzujícího veřejného mínění přepracovat. Nora je příběh z dob, kdy muži měli majetkovou a morální moc nad svými ženami, kdy ženy byly bezbrannou a rozkošnou ozdobou mužova života, kdy ženy unikaly z této situace pomocí manipulace a lsti. Ještě, že dnes už to neplatí a ženy jsou samostatné, silné a fér! Nora - tragédie moderní doby. V režii Terezy Karpianus a Jiřího Hajdyly hrají Stela Chmelová, Lukáš Šolc, Hana Mathauserová, Petr Pochop a Jiří Panzner.

Hra Holky z kalendáře byla pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu (Calendar Girls), který se stal sedmým nejúspěšnějším snímkem britské kinematografie všech dob. A film vznikl podle skutečné události. Také pardubická divadelní inscenace bude oslavou zralého, krásného a emancipovaného ženství. V poklidném anglickém městečku v Yorkshiru se scházejí ženy středního věku v Ženském spolku. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou a zavařují – a nudí se. Jednoho dne se šest z nich rozhodne nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů na místní kostely své akty. Ne, že by se nestyděly, ale nechají se přesvědčit manželem jedné z nich, že právě tento věk je u žen nejkrásnější, že kvetou jako slunečnice a dávají ze sebe to nejlepší. Z prodeje kalendářů chtějí koupit sedačku na onkologické oddělení, kde umírá Jack. A pro dobrou věc jsou kamarádky rozhodnuté udělat cokoliv. Ve městečku vznikne skandál, ale o kalendář je enormní zájem a jeho prodejem získá spolek značný obnos. A co naše modelky? Nejenže měly odvahu se svléknout, získaly mnohem víc. Vzaly život do svých rukou. Dokonce se z nich na čas staly celebrity. Překonaly smrt, opuštění, nevěru, získaly zpátky důstojnost a radost ze života, přehodnotily vztahy a utužily přátelství. To je víc než dost za pár aktů a trochu studu, ne? Vtipnou, dojemnou a laskavou komedii o ženách, které překonaly samy sebe, připravil režisér Petr Novotný. Účinkují Jana Paulová, Jindra Janoušková, Ludmila Mecerodová, Dagmar Novotná, Romana Chvalová, Helena Malehová, Lída Vlášková, Petra Janečková, Jiří Kalužný, Pavel Novotný, Martina Sikorová, Josef Vrána, Petra Tenorová a Petr Borovec.