Premiéry

Ve Švandově divadle ožije netvor...v thrilleru, který je původní adaptací klasického hororového románu autorky Mary Shelley z 19. století. Téma, které už sto let fascinuje filmaře i divadelníky, přímo pro ŠD zadaptoval Martin Františák. Sám se také ujal režie inscenace. Frankenstein, příběh psaný na základě sázky, si klade otázku, zda je možné tvořit a nebýt zodpovědný za to, co jsme stvořili... Mladý vědec Viktor Frankenstein překročí ve jménu vědy, pokroku a lidstva (anebo vlastního ega?) hranice morálky i zákona a stvoří člověka. Netvora. Vlastního činu se však zalekne a své „dítě“ odvrhne. Jenže už je pozdě. Netvor spatřil světlo světa a hledá svého stvořitele. Tohle setkání nemůže dopadnout dobře... Netvora ztvární Tomáš Kobr. Vědce Viktora si zahraje Filip Čapka. Dále účinkují Petra Hřebíčková, Stanislav Šárský, Martina Krátká, Patrik Děrgel, Kristýna Frejová a Marek Pospíchal.

Poetická revue, pár dobrejch fláků od Pepika Kajnara... Představte si, že vejdete do kostela plného krásných fresek a o jejich autorovi nevíte nic. Nevíte, kdy žil, nevíte, jaké měl problémy, jakou měl politickou příslušnost a jak se na něm doba podepsala. Jen se obdivujete jeho nádherným obrazům. Právě tak se tvůrci tohoto poetického kabaretu chtějí setkat s (nejen básníkem) Josefem Kainarem. Nebudou zkoumat jeho život v problematické době, jenom strávíte večer s tím nejkrásnějším, co po něm zbylo, s jeho texty, básněmi a písněmi. Setkání s nimi by přitom pro diváky nemělo být jen zážitkem literárním, ale také zážitkem jevištních i výtvarných metafor. Hudební stránku budou tvořit Kainarovy původní písně i jím otextované skladby jiných autorů od renesančních přes swingové a jazzové evergreeny až k písním Vladimíra Mišíka. A do tohoto poetického světa proniká okolní brutální realita v podobě první české absurdní hry - Kainarova Ubu se vrací. Komorní inscenaci, která navazuje na tradici divácky velmi oblíbených kabaretů v Divadle v Dlouhé (tento je v pořadí již čtvrtý!), připravil režsiér Jan Borna ve spolupráci s Miroslavem Hanušem. Účinkují Michaela Doležalová, Ivana Lokajová, Lenka Veliká, Martin Veliký, Peter Varga, Martin Matejka, Pavel Tesař, Čeněk Koliáš, Jan Meduna, Miroslav Hanuš, Milan Potoček a Kateřina Jirčíková.

Claire trpí netypickou poruchou krátkodobé paměti. Je schopná si zapamatovat pouze události probíhajícího dne. Musí začínat pořád od začátku. Večer usíná s několika vzpomínkami, ale ráno nepoznává ani členy vlastní rodiny. Jednoho rána se ale probudí do světa, který vypadá víc jako obraz v křivém zrcadle, než jako realita. Začíná den plný nečekaných setkání a šílených událostí, který přinese nejen rozluštění tajemství její amnézie. „Kivá cadla! Kivá cadla!,“ křičí jedna z postav hry, která má pro změnu poruchu řeči. Co vidí v oněch křivých zrcadlech? A co v nich uvidíme my!? To se dozvíte, pokud navštívíte v Jihočeském divadle tuto komedii, přesněji zběsilou grotesku s prvky lyrického cynismu, což potěší zejména milovníky „tarantinovského“ humoru. Připravil ji režisér Nikolaj Penev. Hlavní roli ztvární Věra Hlaváčková. Dále hrají Jan Dvořák, Jan Hušek, Daniela Bambasová, Roman Nevěčný, Václav Liška a Taťána Kupcová.

Marian Palla je všestranným umělcem – prozaikem, básníkem, výtvarníkem, dramatikem, publicistou a recesistou. Jako výtvarník je zastoupen i v Národní galerii v Praze. O povaze jeho tvorby mnohé prozradí už jen tituly prozaických děl, která napsal: Jak zalichotit tlusté ženě, Zameť mou hruď, Zápisky uklízečky Maud... Jeho dílo vyniká osobitým humorem, lehkostí, jiskřivou plebejskostí. Taková je i komedie Sajns Fikšn; kosmická loď, která vypadá jako hospoda, kapitán, který nemá tušení, kam letí a proč, posádka, složená z kosmonautů, kteří vlastně vůbec kosmonauty nejsou, a samozřejmě UFONI... Tato ulítle švihlá komedie je pro ty diváky kteří se nebojí objevovat nový „způsob“ humoru. Na scéně Divadla Jiřího Myrona hrají Tomáš Jirman, Renáta Klemensová, František Večeřa, Jan Fišar, Lada Bělašková, Petr Houska, Alexandra Gasnárková, Jiří Sedláček, Marie Logojdová, František Strnad, Robert Finta a Dalibor Dufek. Režisérkou inscenace je Věra Herajtová.

Lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském postavení, jsou témata, která hýbala společností nejen v době, kdy Molière Pána z Prasečkova psal, ale i dnes. Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské slavnosti v Chambord v roce 1669, jako komedii – balet v próze. Autorem hudby byl Jean-Baptiste Lully. I v této komedii vytvořil Molière živý typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana, který touží po společenském vzestupu. Ten mu má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí milenci vymyslí plán, jak pána z Prasečkova před rodiči znemožnit. Autor hudby Vít Zouhar bude vycházet z Lullyho hudebních motivů. Součástí představení bude také malý orchestr. Režisérkou představení je Hana Burešová, která se "specializuje" na objevování her již pozapomenutých. V titulní roli se představí Václav Postránecký. Dále hrají Jana Pidrmanová, Radúz Mácha, Jiří Štěpnička, Ondřej Pavelka, Pavla Beretová, Filip Rajmont a Milan Stehlík.

Příběh malé čarodějnice, inspirovaný pohádkovou knihou Otfrieda Preusslera, vypráví o vzdoru malé holky, která se vzepře autoritám starších čarodějnic a postaví se jejich nespravedlivému odsouzení. Dětští diváci v ramci interaktivního představení pomohou malé čarodějnici vykonat kouzla a dobré skutky, bez kterých by pohádkový příběh nemohl dobře skončit. Inscenace je vhodná pro děti od 3 let a odehrává se v netradiční lanové scéně. Tvorba inscenace, vedená profesionálními herci a tanečníky, navazuje na stejnojmenný work in progress dětí a studentů Tanečního studia Light v uplynulém roce. V hlavních rolích Vojta Švejda, Julie Hlaváčová a Linda Votrubová. V rolích Bleskových David Ryska, Lea Švejdová nebo Jiřina Krásová, Jana Kozáková a David Králík, v rolích Vichrových Jan Čtvrtník, Hedvika Řezáčová a Linda Pokorná, v rolích Blátivců Sebastián Vích, Lenka Nahodilová nebo Anna Tretiagová a Viktorie Budínská. Za malou čarodějnicí se s dětmi vydejte do Studia Alt@.

Turgeněvova romantická povídka se pro dramatika Antonína Mášu stala východiskem k strhujícímu dramatu o ženě mezi dvěma muži. Máša Pěrekatovová, mladá a obletovaná dáma, řeší dilema, jestli dát své srdce mladému poručíku Kistěrovi, vzdělanému, kultivovanému muži, anebo rytmistru Lučkovovi, muži se špatnou pověstí. Oba tito tak rozdílní muži jsou navíc dobrými přáteli, pro které láska ke stejné ženě představuje těžkou zkoušku. Mášino váhání postupně vtahuje do milostného trojúhelníku další aktéry a ústí v nevyhnutelné – souboj hlavních hrdinů, který je zároveň soubojem dvou vůlí a dvou rozdílných životních principů. Turgeněv je vedle Puškina dalším z velikánů ruského romantismu, mistrem v tom, jak zachytit záchvěvy lidského srdce, mapovat tajemná emocionální hnutí a dokumentovat zrod i zánik vzájemných lidských vazeb. V režii Ondřeje Zajíce se v hlavních rolích představí Tomáš Novotný (Lučkov), Veronika Kubařová (Máša) a Martin Písařík (Kistěr). Dále hrají Hanuš Bor, Stanislava Jachnická, Evellyn Pacoláková, Jiří Klem, Jiří Schwarz, Jaroslav Slánský nebo Zbyněk Fric, Pavel Juřica nebo Lukáš Jurek a Jan Szymik.

Eugène Ionesco se stal jedním ze zakladatelů absurdního divadla již svou prvotinou, „antihrou“ Plešatá zpěvačka, kterou napsal v roce 1948. Inspirací mu byly jazykové učebnice, z nichž se učil angličtinu. Vyprázdněné fráze z konverzační příručky daly vzniknout bezobsažným a fantasmagorickým promluvám, jimiž se častují dva středostavovské páry manželů Smithových a Martinových. Jejich absurdní dialog je tragikomickým přiznáním naší neschopnosti cokoli smysluplného sdělit. Hrají Tereza Cisovská, Marek Cisovský, Petra Kocmanová, Michal Čapka, Albert Čuba, Josef Kaluža, Vladislav Georgiev, Tereza Dočkalová, Zuzana Truplová, René Šmotek, Vojtěch Orenič. Inscenaci připravil polský režisér Grzegorz Kempinsky, který je ve své zemi několikanásobným držitelem prestižních divadelních cen. Téma, které tato hra nabízí, tvořivě rozvíjí a s monthypythonovskou urputností zkoumá míru banality, která zamořila naše životy. Vznikají tak vtipné a herecky velmi vděčné situace, v nichž se zrcadlí ubohost současného mediálního světa i jeho vděčných konzumentů.

Slovácké divadlo uvede původní dramatizaci slavného románu klasické moderní literatury. Zatímco Karel Čapek psal „své“ mloky za bezprostředního ohrožení nacismem, v předvečer druhé světové války (román vyšel poprvé roku 1936), nyní tvůrci akcentují téma nenasytnosti a kořistnictví, které ničí lidskou civilizaci. Téma lidské zpupnosti a pokrytectví, lhostejnosti a necitelnosti. Vše začíná jen tak lehce z banality a původně i z altruismu, nit tragických dějů se odvíjí snadno a bez zájmu veřejnosti, vlastně je to i komické... A do toho naše česká idyla – vždyť moře nemáme, tak jaké ohrožení?! Nová jevištní adaptace chce vést paralelu se současností a možná i překvapivě se bude děj odehrávat v Uherském Hradišti v nedávné minulosti. Budeme chladně přihlížet vlastnímu konci? Apokalyptická vize může mít svou polohu: vážnou i ironickou. Svět očekává potopu! Lidé proti mlokům? Ne, mloci v nás! V režii hostujícího Dodo Gombára hrají Pavel Majkus, Kamil Pulec, Vladimír Doskočil, Zdeněk Trčálek, Monika Horká, Jitka Josková, Petr Čagánek, Anna Pospíchalová, Martin Vrtáček, Irena Vacková, Tomáš Šulaj, Jiří Hejcman, David Vaculík, David Vacke, Tereza Novotná, Jan Horák, Andrea Nakládalová, Alžběta Kynclová a Jaroslava Tihelková.

Druhou premiérou sezony Městského divadla Kladno bude inscenace slavného dramatu, které v době svého vzniku (1907) způsobilo skandál. Přesto se stal Hrdina západu úspěšnou hrou, která je dodnes uváděna na jevištích po celém světě. I na českých jevištích je tento titul uváděn poměrně často. Do uzavřeného světa uprostřed bohem zapomenutého kraje, kam zřídkakdy zavítá někdo cizí a který se řídí podle vlastních zákonitostí, přichází jednoho dne zakřiknutý a nezkušený mladík Kristy Mahon. Ke svému překvapení se zde stává hrdinou, zejména v očích místních žen a dívek. Ovšem věci začnou nabírat jiný směr, když na ono místo dorazí i jeho – údajně mrtvý otec... Připravovaná inscenace však opouští irské kořeny a převádí celý příběh do českého industriálního prostředí. Vychází ze značné podobnosti irské a české mentality, v níž lze najít spoustu společných rysů. Drsné odloučené prostředí irského venkova kdesi v provincii Donegal vystřídá v kladenské inscenaci stejně bohem zapomenutý kraj někde mezi bývalými průmyslovými podniky, např. bývalé Poldovky. Počešťují se i jména postav, takže z Christyho se stává Kristián, z Pegeen Markéta řečená Pegy, Shawn je Šimon, z vdovy Quinové je vdova Králová. Ač je text značně upraven a převeden ze začátku 20. století do století 21., jedna z velkých devíz hry zůstává zachována – jazyk je stejně jako u autora drsný a poetický zároveň. V režii Filipa Nuckollse se v hlavních rolích Kristiána a Pegy představí Jan Vlas a Lenka Zahradnická, dále uvidíte Petra Lněničku, Marii Štípkovou, Alenu Štréblovou, Zdeňka Dolanského, Zdeňka Velena, Šárku Opršálovou, Štěpána Benoniho a Jana Krafku.

Višňový sad jako současná punková výpověď, taková bude inscenace klasického textu geniálního A. P. Čechova v režii Jana Mikuláška. Rodinné dědictví jako břemeno. Tradice jako zátěž. Kdo se rozhodne spálit mosty, zatímco rozum velí zůstat? Člověk by se měl párkrát v životě zamilovat, ale co když nikdy nepotkáte toho pravého? Melancholická hra beze stopy melancholie, drama o konci starého světa, v němž jde ve skutečnosti úplně o něco jiného. Režisér slibuje nastudování, které se v mnohém odchyluje od dosavadní inscenační tradice této hořké komedie. Hrají Petra Bučková, Robert Mikluš, Jan Kolařík, Anežka Kubátová, Eliška Fuksová, Pavel Zatloukal, Milan Holenda, Gabriela Štefanová, Martin Donutil, Vladimír Hauser, Ivana Hloužková a Ondřej Jiráček.

Divadlo Ponec uvede premiéru inscenace Lenky Vagnerové, která vzniká pod hlavičkou její nové company v rámci mezinárodního projektu M4m. Projekt Jezdci navazuje na téma choreografčina předchozího úspěšného autorského díla Mah Hunt a opět se zabývá problematikou vztahu člověka k okolí, zvířatům, i sobě samému. Jezdci jsou inspirováni tématem ptáků, jež jsou výjimečnými tichými pozorovateli příběhů v dějinách lidstva, vždy byli součástí naší mytologie, víry i duchovního bohatství. Projekt Jezdci rozkrývá téma tolerance, schopnosti člověka existovat v symbióze s ostatními živými organismy na naší planetě. Respektovat říši všech bytostí, vážit si jedinečnosti druhů a snažit se o jejich zachování. ...Jsme zde; mezi vámi. Jsme rychlí, respektujeme vítr. Jsme silní i zranitelní. Rádi vás pozorujeme, vy nás často nevnímáte. Vaše osudy neměníme, vy naše mnohdy ano. Sdílíme stejný svět, ale díváme se na něj z jiné perspektivy. Znamená to, že dokážeme také sdílet stejné hodnoty? Účinkují Andrea Opavská, Tereza Voříšková nebo Markéta Frösslová, Ladislav Cmorej, Tomáš Červinka a Pavel Mašek.

Studio Ypsilon přichází s novou premiérou, která je tak trochu návratem, ale především velkou výzvou. V pátek 12. října uvede Studio Ypsilon na Malé scéně úspěšné písničky, řeči, atrakce a nápady s myšlenkou na tradici improvizačních večerů, které nadčasově a vývojově formovaly a formují osobitou poetiku divadla. Režijního vedení se tentokrát ujal Martin Dejdar. Ypsilonka se vrací ke svému vynálezu totální improvizace. Úspěšné písničky, řeči, atrakce a nápady. Nepropásněte jedinečnou příležitost nahlédnout tak trochu klíčovou dírkou do pánské šatny ypsilonských herců. Zažijete spontánní atmosféru, improvizační nápady, jedinečné propojení herců a diváků i trochu kolegiální škodolibosti. Vždyť někteří z herců spolu hrají již desítky let a prožili společně velkou část hereckého života. To vše se odráží na vzájemných „přihrávkách“ i nekompromisních „smečích.“ Diváci se mohou těšit na nevázanou kolektivní improvizaci, která myšlenkově navazuje na legendární ypsilonské improvizační večery, které odstartovaly již v šedesátých letech. Účinkují, zpívají a improvizují (s obměnou): Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jan Jiráň, Pavel Nový, Martin Janouš, Daniel Šváb, Petr Vršek, Jakub Slach, Renata Rychlá, Dominik Renč a další.

První divadelní uvedení kultovního seriálu BBC, který je originálním a vtipným pohledem do zákulisí jedné obyčejné kanceláře. Moderní svět je krutý. Doby, kdy měl každý úředník zajištěno nadosmrti své teplé místečko, jsou nenávratně ty tam. Dnes se nad každičkou kanceláří permanentně vznáší hrozba propouštění. Kdokoliv může být ze dne na den shledán nadbytečným. Takové jsou základní situační okolnosti i v Kanclu Ricky Gervaise. Své místo si tu hlídá bodrý a za každou cenu vtipný šéf a také řada podřízených, kteří si uvědomují jeho neschopnost, ale musejí být loajálně servilní. To vše dohromady vytváří celou řadu humorných situací, které jsou dokonale odpozorované ze života a jdou až na samu dřeň tématu i mezilidských vztahů. Předloha není v pravém slova smyslu sitcomem (i když v Montreux získal seriál cenu právě v této kategorii). Je to jakýsi polodokumentární otisk reality, který vtipně a s nadsázkou zkoumá každodenní život a také míru únosné trapnosti. Jde o humor, který mnohdy zamrazí. Je postaven na velmi věrohodném pohledu na věc. Kultovní seriál BBC zaujal, byl prodán do osmdesáti zemí světa a stal se tak vůbec nejprodávanějším britským pořadem všech dob. Získal mnoho ocenění, dočkal se i nové verze v americkém provedení a je svého druhu fenoménem, který má po celém světě řadu nadšených ctitelů i fanklubů. V Divadle Rokoko půjde o celosvětově první uvedení tohoto díla na jevišti! Režisérem inscenace je Petr Svojtka. Hrají Vasil Fridrich, Jiří Hána, Zbigniew Kalina, Henrieta Hornáčková, Veronika Janků, Stanislav Lehký, Robert Hájek, Radim Kalvoda, Lenka Zbranková a Jaroslav Vlach.

Cirkus Mlejn uvede očekávanou premiéru projektu Dynamo, na kterém se podílí mezinárodní skupina umělců, v čele s finskou choreografkou a režisérkou Ilonou Jäntti. Dynamo je novocirkusová inscenace na pomezí tance, vzdušné a pozemní akrobacie, fyzické pojednání o průsečíku sportu a umění. Tímto vzdušným popisem můžeme vystihnout připravovanou inscenaci Dynamo. Pozorní diváci naleznou v jednotlivých skečích inspiraci fotografiemi ruského výtvarníka a fotografa Alexandra Rodčenka, jehož snímky jsou často foceny ze zvláštních úhlů – shora či sdola. Známé jsou především Rodčenkovy sportovní fotografie, jejichž parafráze budou v představení několikrát rozeznatelné. finská choreografka Ilona Jäntti je již v Cirkusu Mlejn "jako doma". Spolupracovala s KD Mlejn jako lektorka při přípravě akrobatických a pohybových kurzů a workshopů. Ilona Jäntti uvádí, že pro ni hlavní inspirací při tvorbě představení byly sovětské fotografie sportu, her a cirkusu. Režisérka hovoří o niti, která spojuje jednotlivé výstupy do celku inscenace: "Těsná spolupráce s ostatními a prožívání tělesného kontaktu. Práce ve vzduchu a únava z pohybu, kterou je možné dát najevo." Účinkují Klára Hajdinová, Jana Klimová, Eliška Brtnická, Stéphanie N´Duhirahe, Morgan Widmer, Jonáš Janků a Josef Toman. Dynamo bude pravidelně uváděna v KD Mlejn ve Stodůlkách.

Divadelní adaptaci neodolatelné filmové komedie „polského Spielberga“ Julia Machulského z roku 1983 přináší Klicperovo divadlo v autorské úpravě a režii Šimona Cabana. Dva dobrovolníci, Max a Albert, se po umělém zmrazení lidského těla probouzejí poněkud déle, než bylo vědecky plánováno. Ve 21. století už navíc na Zemi funguje zcela jiné společenství, ve kterém žijí pouze ženy a nevypadá to, že by jim muži nějak scházeli, naopak se stávají nepříteli číslo 1. Také jste tehdy stáli sáhodlouhé fronty u kina, abyste se pokochali břitkým humorem a půvaby polských komparzistek? A pak se rádi dívali na každou reprízu této komedie v televizi? Režisér Šimon Caban však nevychází jen z filmového scénáře, ale klade si i otázku, jaká by byla Sexmise dnes. Satira v pláštíku komediální scifi? Lechtivá komedie z nedaleké budoucnosti? Chytré odhalení absurdity jakékoliv diktatury? Nebo neradostný pohled na další vývoj planety Země? Mají samci šanci na přežití? Je partenogeneze nejdokonalejším způsobem rozmnožování? Co je to otec? Četli jste někdy manifest ultrafeministek? Spolkni prášek! Byl Koperník žena? A co muži? Mají si kde hrát? Na pozadí slavného filmového hitu vám tvůrci přinesou genderově (ne)korektní pohled spolu s řádnou dávkou nadsázky a legrace. Jako dva hibernované samce uvidíte Jiřího Zapletala (taxikář Max) a Vojtěcha Dvořáka (vědecký pracovník Albert), jako jejich ženy Lenku Loubalovou (Marie, manželka Maxe) a Zoru Valchařovou-Poulovou (Indy, manželka Alberta). V roli vynálezce hibernátorů, profesora Kupperweisera, se představí František Staněk. Jako půvabnou vědkyni Lamiu, pracující v oddělení Archeo, uvidíte Helenu Plecháčkovou, coby její nadřízenou, doktorku Bernu, Martinu Novákovou, jejich konkurentkami z oddělení Genetix jsou Natálie Holíková (Ema) a Isabela Smečková-Bencová (její šéfová, tajemná Lucie Férová). Dále se můžete těšit na Martinu Eliášovou jako nejstarší ženu Julii, pamětnici světa s muži, a na vrchní sestru v podání Marty Zaoralové. „Je možné, že to tak dopadne... V každém případě si za to budeme moci samy(i).“

Tomovi je jedenatřicet a právě dostal novou práci. Všude plno holek a ženský z kanclu na něj letí, to je jasná věc. Je tady taky Amy... Jenže začít si s Amy něco vážnějšího, to nejde. Proč? Co se stalo? Alison se stala. Tomova první láska, která mu pořád straší v kebuli. Jedna noc s kolegyní Amy byla fajn, ale je teď potřeba se jí rychle zbavit! Amy už začíná být v tom věku, kdy se holka potřebuje usadit. Je jí něco přes třicet a potřebuje dokázat kamarádce Saše, že si taky umí najít chlapa. Když k nim jednou přijde do práce nová posila. Tom. Nic moc. Ale po jednom večírku... Stalo se. Jenom kdyby pořád nesrovnávala všechny chlapy s tím prvním – s Calvinem. Tom je docela fajn. Ale strávit s tímhle člověkem zbytek života? To asi těžko... Současná ironická komedie mladého skotského dramatika vypráví jeden obyčejný romantický příběh dvou obyčejných lidí. A to hned dvakrát. Nejprve z Tomova pohledu, poté se divákům svěřuje se svými zážitky Amy. Paměť muže a ženy se však trošku liší. Kde je pravda? To musí každý objevit sám. A jak to s Tomem a Amy dopadne? Skončí náš romantický příběh svatbou jako hollywoodský trhák? Nechte se překvapit. Buranteatr vám tuto hru představí v české premiéře. V režii Jiřího Hájka hrají Paulína Labudová, Martin Tlapák, Kamila Zetelová a Petr Tlustý.

Nezávislé loutkové divadlo Buchty a loutky a Jeníček s Mařenkou vás zvou do Perníkové chaloupky. Kdesi v hlubokých hvozdech stávala perníková chaloupka. Však uvnitř přebývala zlá baba. Tím voňavým a lahodným perníkem lákala ztracené děti. I jednoho dne v lese zabloudily dvě děti. Jeníček a Mařenka. Nocí doklopýtali ke svítícímu okénku té voňavé chaloupky. A šupky dupky na perníček. "Kdo mi to tu loupe perníček," volala baba. "To nic, to jen větříček," volali Jeníček s Mařenkou. Babiznu neošálili a byli lapeni. Ale že to byla chytrá a šikovná děcka, nakonec babu převezla. Jak se jim to podařilo, uvidíte v novém loutkovém představení, které připravil Vít Brukner. Hrají: střídavě členové souboru Buchty a loutky. Moc se na vás těšíme, vzkazují vám Buchty a loutky.

Román Daniela Defoea Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoea, námořníka z Yorku vyšel poprvé knižně v roce 1719, tedy bezmála před 300 lety, a byl přeložen snad do všech světových jazyků. Osudy kupeckého synka, který proti vůli rodičů vyplul na moře a ztroskotal na pustém ostrově, kde strávil 28 let, odkázán pouze na svůj důvtip a šikovnost, získaly pozornost mnoha generací čtenářů a staly se klasikou světové literatury. Příběh Robinsona Crusoea byl mnohokrát upravován a převyprávěn (u nás např. J.V. Plevou) a dočkal se také několika filmových zpracování. Inscenace představí osamělého muže, osudem i vlastním přičiněním vyvrženého mimo lidskou společnost. Robinson neztrácí naději a činorodým úsilím i pevnou vůlí se snaží překonat tísnivou samotu a zachovat si jasnou mysl. Jak přežít? Jak se uživit? Jak bojovat proti nebezpečí, nudě a zoufalství? Jak se ubránit lidojedům? Jak naučit Pátka slovo přítel? A především - jak se dostat z toho prokletého ostrova zpět domů? Příběh Robinsona Crusoea plný exotiky a dobrodružství se špetkou nadsázky a humoru můžete zažít na vlastní kůži v Divadle Polárka. V režii Ondřeje Elbela hrají: Jiří Skovajsa, Tomáš Sukup, Václav Vítek, Lukáš Daňhel a Ondřej Biravský.

Západočeské divadlo v režii Šimona Dominika a Zdeňka Bartoše připravilo divadelní verze dvou chytrých pohádek Jana Wericha (Lakomá Barka a Fimfárum). Víte, co je to „fimfárum“? Ani vodník Čochtan to neví! A ve které vsi lakotila a škudlila farská kuchařka Barka? Proč našel učitel v lavici střeleného koloucha...? Inscenace je koncipovaná jako rodinná, pro děti a jejich rodiče. V pohádkách hrají Klára Štěpánková, David Beneš, Radmila Urbanová, Petr Vydarený, Vladimíra Vítová, Jindřich Kotula, Jindřich Skopec, Pavel Marek, Eva Navrátilová a Jarmila Šimčíková.