Premiéry

Byl to Jan Werich, který tuto hru viděl na Brodwayi a který ji nechal přeložit a uvést v Čechách v roce 1958. Důvodem jeho nadšení byl fakt, že se na divadle ještě nikdy předtím tolik nesmál...! Tedy právě jemu jsme dnes vděčni za to, že se můžeme i my bavit jednou z nejslavnějších detektivních komedií světové dramatiky, jejíž děj se odehrává v milém a pohodlném domě, z jehož stěn dýchá spíš atmosféra viktoriánské Anglie než newyorský Brooklyn padesátých let. Dvě starší elegantní dámy, sestry Abby a Marta Brewsterovy, příjemné a pohostinné slečny, zvou podobně staré pány na bezinkové víno… V této rajské pohodě se však dějí věci nadmíru podezřelé... A tak, když tety navštíví jejich synovec Mortimer, nestačí se divit… Kromě mimořádně kouzelného humoru se můžeme těšit i na paní Zdenu Herfortovou v jedné z hlavních rolí. Dále hrají Jana Gazdíková, Martin Havelka, Jaroslav Matějka, Vojtěch Blahuta, Petr Štěpán, Evelína Kachlířová, Robert Urban, Michal Isteník, Tomáš Sagher, Karel Mišurec a Zdeněk Bureš. Režíruje Petr Gazdík.

Divadlo na Vinohradech přichází s tradiční podobou jedné z nejznámějších komedií Williama Shakespeara o věčném milostném střetu ženského a mužského světa. Slavný dramatik svým mistrovským perem zachytil všechny podoby lásky i sváru mezi mužem a ženou. Příběh se skvělým začátkem i dobrým koncem a neméně zajímavým prostředkem je plný konverzačních soubojů na ostří nože. Renesanční fraška, která se zhlédla v antické komedii, je plná humoru i v jedenadvacátém století. Není na světě nic všednějšího, ovšem ani tajuplnějšího, než vztah muže a ženy. Když se milují, žár slunce je proti jejich lásce jen mírným plamínkem, když narazí kosa na kámen, létají jiskry až do oblak. Ctihodný a bohatý Battista hýčká ve svém domě dvě dcery. Zatímco naoko spanilá a poslušná Bianka je všemi obletována, hubatá a panovačná Kateřina je postrachem všech mužských. Lucenzio i další nápadníci proto doufají, že se konečně najde ten, který lítou saň zkrotí a odvede s sebou. Neboť jedině tak svolí otec ke sňatku s druhorozenou Biankou. Bez hádky a sporu není míru ani velké lásky. Bude snad Petruccio tím skutečným dobrodruhem, který dokáže z hašteřivé dračice stvořit oddanou ženu? Kateřinu si zahraje Andrea Elsnerová a Petrucciem bude Filip Blažek. Dále hrají Oldřich Vlach, Hana Vagnerová, Marek Holý, Luboš P. Veselý, Otakar Brousek ml., Michal Novotný, Daniel Bambas, Lukáš Příkazký, Jaroslav Satoranský, Jaromír Meduna, Lucie Polišenská, Martin Kraus a David Steigerwald. Režisérem inscenace je nový umělecký šéf DnV Juraj Deák.

Chcete vědět, jak můžou vypadat generální zkoušky v divadle? A jak to vypadá za kulisami, když probíhá představení? Ne vždy se tam děje jen to, co se dít má, a  jen to, co se týká divadla. I tam se pochopitelně řeší vztahy, osobní problémy, partnerské krize, dochází k dosti komickým situacím, a to často velmi nechtěně… Vlastně, pro ty, kteří je zažívají, to často ani komické situace nejsou, tím víc ale pro nás, kteří se na ně díváme zvenku... Chytrý humor, divadlo na divadle, herci v parádních postavách herců kočovné společnosti. To všechno přinese nová inscenace režiséra Milana Schejbala s herci Helenou Karochovou, Helenou Lapčíkovou, Ivanou Krmíčkovou, Petrou Duspivovou, Romanem Štabrňákem, Jiřím Vojtou, Lukášem Králem, Jaroslavem Somešem, Vladimírem Seničem a Kateřinou Fixovou.

V divadle Alfred ve dvoře tvůrčí skupina Wariot Ideal připravila hru na kosmonauty. Uvidíte (po malé rozverné přednášce) dobrodružství tří kluků, kteří pozorují miriády hvězd, obdivují astronauty a sní o cestách vzdálených miliardy světelných let. Příběh o lidech ztracených v tomto tajuplném světě, kde se může stát úplně všechno. Dětskou hru, kde chce být každý kosmonautem, ale stejně jako v životě, tak ani ve hře to není možné. Někdo musí být konstruktér, někdo musí loď navigovat ze Země, další musí sršet jako tryska při letu, někdo dělá mimozemšťany. Každý je nedílnou součástí hry, každá role má své dobrodružství a každá, i ta nejvysněnější, má svá úskalí. Pohádka pro děti a především s dětmi. Spolu s herci i sami diváci vytváří příběh - dobrodružnou pouť, pomocí hry objevují Vesmír i vlastní fantazii. Každý z nás má svoji planetu, svůj vlastní Vesmír. Loutky, divadlo, rakety! Roboti, Mars, Marťani! Hrají Vojta Švejda, Jan Kalivoda a Jan Dörner.

Dramatizace románu Darda spisovatelky Ireny Douskové, v hlavní roli s Bárou Hrzánovou, je první z novinek, které připravilo v sezóně 2012/13 Divadlo Na Jezerce. Barbora Hrzánová si znovu zahraje postavu Heleny Součkové, která byla v inscenaci Hrdý Budžes žákyní základní školy a v Dardě je jí přes 40 let. V adaptaci závěrečné části volné trilogie knih o Helence Součkové čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Ačkoli se dobové kulisy proměnily, na lepší svět to kupodivu zase nevypadá. Namísto krize normalizace je tu krize středního věku. A když už krize, tak pořádná. Přichází totiž jedna darda za druhou... Režie Dardy se ujal Arnošt Goldflam. Představení bude plné humoru, kterým možná překrýváme svůj smutek. Kromě neodmyslitelné Báry Hrzánové diváci uvidí Lenku Vlasákovou, Miluši Šplechtovou, Petra Vacka, Jana Hrušínského, Rostislava Nováka st., Martina Sittu a Michala Kerna.

Requiem je tanečně-divadelní představení, které navazuje na předešlé choreografie Lenky Bartůňkové Homunculus a Dopis. Osobní příběh rodiny, jejíž člen byl během druhé světové války odsouzen k smrti za protifašistický odboj. Představení o křehkosti těla a síle ducha. O životě, co pomine. Výpověď člověka, který bojoval za své přesvědčení. Dopis na rozloučenou. Čekání na smrt. Autorka projektu Lenka Bartůňková působí jako tanečnice, pedagožka a choreografka po celém světě. Vystudovala taneční konzervatoř Duncan centre v Praze a vysokou školu Folkwang Hochschule v Německu. Spolupracovala s mnoha významnými zahraničními i tuzemskými umělci a choreografy. V roce 2005 získala první cenu v choreografické soutěži Jarmily Jeřábkové. Dvakrát byla nominována na hlavní cenu za objev v tanci choreografické soutěže Cena Sazky, kterou v roce 2008 obdržela za choreografii Knihovna. V roce 2010 reprezentovala Českou republiku na mezinárodní výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Politika přestává existovat, existuje jenom zájem. A kam se ztratil náš zájem? Ten se proměnil v pasivitu – absolutní nezájem. Demokracie je diskuse. Symptomem nemocné společnosti je nemocná diskuse. Braňo Holiček spolu s herci připravil experiment, který zkouší, kam až lze zajít nejen s divákovou, ale i obecně lidskou trpělivostí s tím, co se současně děje a čeho jsme každodenně svědky. Účinkují Petr Vršek, Daniel Šváb, Barbora Vyskočilová, Jakub Slach a Petr Hojer.

Freda Ebba a Johna Kandera (hudba a texty písní) české publikum dobře zná z četných domácích produkcí jejich činoherních muzikálů, Cabaret a Chicago. Ve STEEL PIER si přizvali ke spolupráci Davida Thompsona (libreto), Susan Stroman (choreografie) a Scotta Ellise (režie) a uvedli jej v broadwayské premiéře v Richard Rodgers Theatre v roce 1997. Dílo zpracovává po svém fenomén amerického snu a celé také mezi snem a realitou varíruje. Více než jako muzikál jej tvůrci inscenují jako zdánlivě oslnivý příběh účastníků tanečního maratonu, pod kterým se rozkrývá dramatická realita jejich vlastních pravd a doby ekonomického propadu. Neobvyklému mezinárodnímu týmu tvůrců konvenuje v našich podmínkách neobvyklá kombinace českého libreta s původními anglickými písňovými texty. Taneční maraton na STEEL PIER uvidíte jako jedni z prvních diváků v kontinentální evropské premiéře. Ocitáme se v prostředí, které současně zosobňuje show business a reálný život. Účastníci tanečního maratonu tancují dnem i nocí pouze s patnáctiminutovými pauzami na odpočinek nebo na jídlo. Původně skvělý nápad vydělat si tancováním se postupem času stává fyzicky i psychicky vyčerpávajícím kláním. Z muzikálu s příjemnou taneční hudbou se stává hudebně taneční drama. STEEL PIER je Amerika, kde je všechno možné a všechno se může stát, pokud máte kuráž a výdrž, můžete se dočkat svého snu. Kon­trast hospodářské krize v prostředí zábavního podniku navíc skýtá příběhy svých aktérů, balancujících mezi reálným životem a di­vadlem, mezi nadějí a beznadějí. Hlavní hrdinkou je Rita Racinová, kdysi hvězda vaudevillového divadla Orfeum (Orpheum Circuit), kterou jako první políbil pilot Lindbergh vzápětí poté, co v roce 1928 jako první přeletěl Atlantický oceán z Paříže do New Yorku. Stává se již poněkolikáté účastnicí tanečního maratonu, využívaná svým manželem coby hlavní atrakce. Hodlá ukončit tento svůj životní styl (maraton) a začít jiný nový život. Objevuje svobodu, o níž se domnívala, že je pouhou iluzí, prostřednictvím svého tanečního partnera. Jejich kratičký společný příběh má nádech romantického snu a je současně zásadní oporou pro její konečné rozhodnutí. Volí únik a šanci na změnu, přestože neví zcela přesně, kam jde...

Světoznámý muzikál podle románu Nikose Kazantzakise plný rozpáleného řeckého slunce a lidskosti je dílem autorů muzikálů Cabaret a Chicago. Zorba je prostý venkovan. Ale všechno co prožívá, prožívá naplno. Lásku, smrt, přátelství, štěstí i nepřízeň osudu. Zkrátka chce žít a dokázal by pro život i zemřít! Příběh o řeku Zorbovi napsal řecký spisovatel Nikos Kazantzakis ve čtyřicátých letech a román, který vyšel v roce 1946, si brzy získal oblibu na celém světě. Je to vzpomínka na blízkého člověka, kterého jste potkali před mnoha lety a který vám razantním způsobem proměnil život. Převrátil žebříčky hodnot a vryl se nesmazatelně do vaší paměti. A takový byl skutečně Zorba. Ten divadelní i ten reálný, kterého Kazantzakis skutečně potkal někdy v roce 1916, kdy spolu těžili lignit. Kdo to je Alexis Zorba? Člověk volný jako pták. Milovník – života, žen, dneška. Člověk, který věří – především Zorbovi. A v Zorbu. V režii umělecké šéfky Hany Mikoláškové se představí celý soubor zlínského divadla v čele se vzácnými hosty Zdeňkem Junákem nebo Dušanem Sitkem v titulní roli.

HaDivadlo uvede mírně kontroverzní hru jednoho z nejznámějších německých dramatiků současnosti. Eva a Martin se právě vrátili z dovolené domů. Něco tu ovšem nehraje: jak to, že není zaplacená elektrika a odkud se vzal tenhle květináč? Je tohle vůbec náš byt? Bohužel není. Už ne. Kamarádi Kamila a Jan, kteří měli občas přijít zalít kytky, se totiž v jejich bytě jednoduše zabydleli. Počáteční nemilé překvapení se čím dál víc komplikuje, vyhazuje protagonisty hry ze všech zaběhnutých kolejí a doslova jim bere půdu pod nohama. Tato tragikomedie o neuchopitelnosti reality a identitě člověka je v pravém slova smyslu vyjádřením onoho post-stavu, v němž je znejištěno vše a ti, kteří do hry vstupují, si nemohou být jisti naprosto ničím. Iluze poznatelnosti světa i sebe sama, stejně jako formální struktura hry, je důsledně rozbíjena. Situace je o to komičtější, že se odehrává na půdorysu komorní „pohovkové komedie“ o dvou spřátelených manželských párech, které se setkávají v obýváku jedné z rodin. Nečekané zvraty v průběhu dramatu jsou zábavnou hříčkou, mnohem spíš ale vypovídají o naší slepé vrženosti do nepoznatelného, tajemného post-světa nejasných hodnot, který se rozpadá pod našima rukama. Jak z toho ven? Perplex Maria von Mayenburga uzavírá volný triptych inscenací her nejvýraznějších autorů současné německé dramatiky, v jehož rámci byly v HaDivadle uvedeny hry Holubi Davida Gieselmanna a Porucha Falka Richtera. Zároveň odkazuje k inscenaci Tvář v ohni z roku 1999, kdy HaDivadlo uvedlo tuto von Mayenburgovu inscenaci v české premiéře v režii Jiřího Pokorného. V inscenaci Perplex uvidí diváci Martina Siničáka, Evu Novotnou, Jana Lepšíka a Kamilu Valůškovou. Režie se ujal stejně jako u inscenací Holubů a Poruchy Marián Amsler.

„…Kdo pil, umřel. Kdo nepil, umřel taky…“ Máte rádi Kolalokovou limonádu? Anebo whisky, to je Vaše gusto? Když v baru „U spokojenosti kaubojovy“ houstne dým, objeví se on, srdce dam šampión – Limonádový Joe. Pokud nosíte kolty proklatě nízko a máte dost odvahy na dostaveníčko s drsnými muži a smyslnými ženami v arizonské prérii, která nikdy není bez mrtvol, na vlastní kůži budete moct zjistit, že nakonec vždycky zvítězí láska. To je tutovka. Protože nezáleží, jestli máte mateřské znaménko v podobě kakaové skvrny velikosti mexického dolaru. Divadelní inscenaci populárního první a zatím jediného českého hudebního westernu připravila režsiérka Natália Deáková. Do slavné řady představitelů titulní postavy vystupuje Václav Šanda. Dále účinkují Petr Halíček, Ivana Nováčková, Dagmar Teichmannová, Petr Bucháček, Miroslav Babuský, Roman Teprt, Milan Koníček, Martin Hrubý, Petr Prokeš, Michal Kopčan, Jakub Šafr, Lucie Matoušková, Eva Reiterová a Karolina Frydecká.

Dlouho očekávaná premiéra naší první scény je tu. David Radok, česko-švédský divadelní režisér, přijal nabídku činohry ND. K inscenování si vybral méně hranou Shakespearovu tragikomedii o světě, v němž se rozpadají všechny lidské ctnosti, hodnoty a city. Kde všechen smysl lidské existence uznávaný a vyznávaný se proměňuje v nesmysl. Jako by nikdo nevěděl proč, jako by nikdo nebyl schopen zastavit rozpad světa. Shakespearovo dílo nabývá dnes na nečekané síle a v Davidu Radokovi nachází vynikajícího tvůrce. V titulních rolích uvidíte Jana Dolanského a Kateřinu Winterovou. Dále hrají Karel Dobrý, Petr Pelzer, Martin Pechlát, Jan Bidlas, František Němec, David Matásek, Vladislav Beneš, Jiří Černý, Vladimír Javorský, Martin Hofmann, Petr Motloch, Alois Švehlík, Sabina Králová, Jan Hartl, Petra Špalková a Oldřich Vlček.

Pokud jde o hru Dům čtyř letor, navazuje v ní Nestroy na nejlepší tradici vídeňského lidového divadla, která byla zejména ovlivněna italskou komedií dell´arte. Nestroyovými hrdiny jsou rentiéři, bohatí soukromníci, jejich neprovdané dcery, jejich služebnictvo i drobní živnostníci – a ačkoliv je těmto postavám více jak sto let, jsou to i dnes charaktery zcela současné. V komedii Dům čtyř letor si Nestroy dovolil rozkošnou a velmi zajímavou typologizaci hlavních postav tím, že jim přisoudil čtyři hlavní temperamenty. Jeho zcela osobitý pozorovatelský a dramatický talent byl tímto zadáním jasně usměrněn: každá ze čtyř domácností třímá prapor jedné z letor – máme tu veselé a činorodé sangviniky, choleriky, rozčilující nejen sebe, ale i své okolí, melancholiky, kteří pokud zrovna nějakou tragédii nežijí, tak ji alespoň zpětně prožívají, nebo jsou v očekávání další; a konečně se ve hře setkáme i s flegmatiky, kterým je, jak známo, vše jedno. Základní zápletkou komedie je situace, kdy se každý syn chce oženit s jednou ze svých sousedek (a zároveň se sestrou nápadníka své sestry) a ve svých námluvách se chová výhradně dle předepsané povahy, tedy letory. Nestroy z tohoto zadání vytvořil nesmírně zábavnou komedii, ale zároveň dal inscenátorům trochu složitý oříšek k rozlousknutí, který je ještě ztížen tím, že diváci do jednotlivých domácností nahlíží současně... V režii Pavla Šimáka hraje téměř celý soubor Divadla Na Fidlovačce. Kdo kým bude: sangvinici - Václav Svoboda, Nina Horáková, Vítek Rohr a Dalimil Klapka; melancholici - Pavel Nečas, Marie Doležalová, Ondřej Brousek a Břetislav Slováček; cholerici - Zdeněk Maryška, Barbora Mošnová, Lukáš Rous a Miloš Vávra; flegmatici - Ctirad Götz, Vanda Chaloupková, Denny Ratajský a Ladislav Trojan. Postavu Vykuka si zahraje Matěj Kužel a Hucipuce Lukáš Pečenka. Služku Izabelu pak Iva Pazderková.

Molièrův Don Juan vstoupí na jeviště Východočeského divadla. Komedii velikána světového divadla o člověku, který překračuje všechny hranice, pohostinsky režíruje Kateřina Dušková. Don Juan je vášnivý svůdce žen. Všechny úspěšně dobývá, všem slibuje manželství, ale žádné nedokáže zůstat věrný, neboť ho „uchvacuje krása všude, kde na ni narazí“. Vždyť v ničem nemá nikdy dost! Užívá si života bez výraznějšího cíle, uspokojuje jen své potřeby, na druhé se neohlíží. Překračuje další a další morální hranice, až se stane i pokrytcem, aby mohl skrývat své přečiny za rouškou zbožnosti a počestnosti. Ale ve skutečnosti na nic nevěří, jen „že dvě a dvě jsou čtyři“. Nedá ani na naléhání zneužité Elvíry, otce Dona Louise ani sluhy Sganarela, aby se napravil a zachránil se tak před svou zkázou. Legendární postava Dona Juana prochází mnoha díly významných tvůrců. Vévodí jim právě vrcholná Molièrova komedie. Její kvality dokazují, proč někdejší oblíbenec krále Ludvíka XIV., ale zároveň trn v oku mnoha mocných a vlivných, které popuzoval otevřeností svého líčení všech nectností společnosti, patří k největším autorům všech dob. Jeho komedie jsou stále aktuální, obsahují věčná témata a postavy, které se vyskytují i dnes, všude kolem nás – a mnohými z nich také sami jsme. Titulní roli vášnivého svůdce žen ztvárňuje Ladislav Špiner a Juanova věrného sluhu Sganarela hraje Petr Borovec. Dále hrají Petra Janečková, Zdeněk Rumpík, Petra Tenorová, Josef Pejchal, Martina Sikorová, Martin Mejzlík, Radek Žák, Jan Hyhlík, Václav Dušek a Jan Musil.

Divadlo Cylindr, které je kmenovým souborem Divadla Kampa, připravilo pohádku tentokráte z vodnického světa. Ale nebojte se, nikdo se neutopí. Všechno dobře dopadne, neboť láska přece vítězí. Podle staré pražské legendy žije v potoce Čertovka (který teče v těsné blízkosti divadla) vodník Vrbina. Chcete se s ním setkat? Tak si přijďte poslechnout jeho vyprávění o velké lásce sirotka Aničky a mladého vodníka Vlnky, také o zlé tetě a kouzelném puškvorcovém elixíru. V režii Ivety Duškové hrají Kamil Švejda, Agáta Dušková nebo Klára Jakubová, Pavla Drtinová nebo Ludmila Hroudová a Pavel Kryl. Na kytaru doprovází Jana Steidl-Kindernayová.

Jihlavské Horácké divadlo uvádí dramatizace novely, kterou proslavil oscarový film Jiřího Menzela. Tragikomedii tělesného a lidského dospívání Miloše Hrmy na malém středočeském nádraží v době války. Příběh se odehrává v období protektorátu. Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech nad Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího. Na pozadí těchto historických událostí se hlavní hrdina Miloš Hrma po prvním sexuálním nezdaru pokusí o sebevraždu – naštěstí také neúspěšně. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (slavné filmové razítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a zachová se jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu vlak, který veze zbraně. Při této amatérské diverzní akci však zahyne. Na malé scéně divadla hrají Jan Kovář, Josef Stara, Milan Šindelář, Anna Bazgerová, Vladimíra Čapková, Lucie Sobotková-Štorková, Marta Ondráčková, Kryštof Čeřovský, Zdeněk Stejskal, Josef Kundera a Eva Kaplerová. Režisérem inscenace je Pavel Palouš.

„Shakespearův verš – láska je plná nesrovnalostí – můžeme vztáhnout na všechno živé, aniž tím život usvědčujeme z bezcharakternosti,“ říká Josef Topol a bezezbytku to platí o hlavních hrdinech jeho pozoruhodné a slavné hry Kočka na kolejích. Setkáme se s nimi jedné letní noci, kdy při návratu z výletu čekají na zapadlé zastávce na vlak. Stěhovák Véna a servírka Évi. Vytržení z běhu času je vede dál a dál v mapování jejich dlouholetého vztahu. Stačí jeden krok ve tmě a může zvítězit láska, ale také i nepojmenovatelná úzkost. Inscenaci, která bude uváděna v komorním prostoru tzv. nové zkušebny DnV, připravil režisér Michal Pavlík. Dvě krásné role si zahrají Jana Stryková a Pavel Batěk. Vychutnejte si hru plnou napětí, i když děj je minimální.

Komorní komediálně laděná hra kanadského dramatika Johna Murrella Ještěrka na slunci zachycuje dny na sklonku života herečky Sáry Bernhardtové, legendy francouzského divadla, ve společnosti jediného muže - oddaného tajemníka - Georgea Pitoua. Groteskní i jímavé rozhovory již nemohoucí a nemocné Bernhardtové s Pitouem, který trpělivě snáší její rozmary i hašteřivost, otevírají nejen poutavý pohled na svět přelomu 19. a 20. století, ale především do osamělé duše velké osobnosti světového divadla. Inscenace je krásnou příležitostí pro Hanu Maciuchovou. Jejím partnerem na jevišti bude Jaroslav Satoranský. Režíruje Jana Kališová.

Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA uvádí hypnotickou hlasovou a zvukovou vlnu v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské, jež se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Nový multižánrový projekt vysoce oceňovaného uskupení Spitfire Company tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Věnováno Muhammadu Alimu a všem bojovníkům kolem nás. Za konceptem projektu stojí režisér Petr Boháč. Premiéra se uskuteční 29. listopadu v trutnovském Divadle UFFO, v Praze se "One Step Before the Fall" poprvé představí 2. prosince v Experimentálním prostoru Roxy/NoD.

Na scéně divadla Ponec bude uvedena nová choreografie předního českého tanečního souboru NANOHACH s názvem Orbis pictus. Michal Záhora se na jevišti představí po dvouleté taneční přestávce, během které se primárně věnoval vedení pražské Konzervatoře Duncan centre, které je ředitelem. Celovečerní taneční duet, inspirovaný Červenou knihou Carla Gustava Junga, dekonstruuje přirozenost lidství pomocí vědomých i nevědomých binarit. Inscenace Orbis pictus je introspektivní taneční poutí, která si pohrává s obrazy kolektivního nevědomí. Choreografie eskaluje intenzitu sdělení za pomoci minimalistického scénografického pojetí. Výrazovost prostředků vychází primárně z možnosti využití vlastní tělesnosti, a to bez potřeby vizuálně diváka zahlcovat nadstavbovými dekoracemi či efekty. Spolu s Michalem Záhorou účinkuje Lenka Bartůňková.