Recenze

I v Brně to rádi horké!
vydáno: 0.0.0000, psáno z představení: 5.2.2011, Tereza Nováčková
foto: Jef Kratochvil
foto: foto: foto: foto:
Kdo by neznal světoznámý film s názvem „Někdo to rád horké“, ve kterém se v hlavních rolích představil Tony Curtis s Jackem Lemmonem a Marilyn Monroe. Patří mezi jednu z nejlepších komedií všech dob, nejen díky své zápletce, dialogům nebo zajímavému příběhu, ale především díky skvělým hereckým výkonům. A ti, kteří námět neznají, zaslechli určitě alespoň jeho název nebo pointu.

Konverzační hudební komedii Sugar (Někdo to rád horké) o dvou muzikantech na útěku a krásné Sugar uvedl na divadelní prkna poprvé David Merrick a po obrovském úspěchu na Broadwayi se tento muzikál hraje již po celém světě a i v České republice jsme jej mohli zhlédnout hned v několika provedeních. Nyní jej do svého repertoáru zařadilo Městské divadlo Brno. Režie se ujal Stanislav Moša, který po dvojím hostování v zahraničí (ve Slovinsku a v Německu) nebo také v pražském Divadle pod Palmovkou připravil Sugar i ve svém domovském divadle. O kostýmy se opět postarala Andrea Kučerová, o choreografii Vladimír Kloubek a o scénu Jaroslav Milfajt.

V Brně jako Jerryho (Dafné) můžete vidět Aleše Slaninu, držitele Křídel 2009/2010, nebo Milana Němce, který tuto roli ztvárnil již v pardubickém Východočeském divadle. Joea (Josefínu) hrají v alternaci Petr Štěpán a Roman Vojtek (který se po dlouhé době vrátil na svá mateřská prkna). Všichni jmenovaní dali do svých rolí přesně to, co v nich má být, i když každý září ve zcela jiných momentech. Zatímco Aleš Slanina dokáže diváky zaujmout svou celkovou stylizací do ženské postavy, Milan Němec naopak přesvědčuje o své ženskosti hlasovým projevem. Opět dokazuje, že role žen mu opravdu nedělají sebemenší problémy. Doporučit však mohu oba pány. U Petra Štěpána musíme vyzdvihnout především to, jak brilantně dokáže zahrát i při jeho mužnosti a chlapskosti věrohodně působící ženu, posléze také mladého milionáře, který se snaží okouzlit naivní Sugar. Nesmíme opomenout jeho komický nadhled a řadu vtipných poznámek. Ani Roman Vojtek nezůstává pozadu. Josefina v jeho podání je vznešená, ale na druhou stranu koketní dáma. A stejně tak jako u jeho kolegy, můžeme i u něj očekávat spoustu legrace a komických situací, stejně tak skvěle odvedená zpívaná čísla. Nejenže si na jevišti dokáže poradit prakticky s čímkoliv, ale dokonce se nerozpakuje ukázat divákům i nějaký ten akrobatický kousek.

Největší rozdíl však pozoruji mezi protagonistkami hlavní (ženské) role Sugar Kane. V blonďaté paruce a svůdných šatech můžete vidět buď Ivanu Skálovou, nebo Máriu Lalkovou. Ti, kteří si potrpí na přesný prototyp sladké Marilyn Monroe – pusinky Sugar, měli by si vsadit jistě na Skálovou, ze které od prvního okamžiku nespustí oči, a to především díky prvotřídnímu pěveckému výkonu. Pokud si však tuto roli představujete spíše jako naivní, řekněme trochu hloupoučkou, koketní a vzrušující zpěvačku hrající na ukulele, neváhejte a zajděte se podívat na Lalkovou, která i přes svůj jemný slovenský akcent představuje Sugar přesně tak, jak si ji většina z nás představuje a vybavuje z filmové verze.

Další stěžejní figurou komedie je Sir Osgood Fileding, milionář – senior, který se zamiluje do Dafné s takovou vášní, až ji (ho) žádá o ruku. Role milionáře se zhostili Jan Apolenář s Janem Mazákem. Prvně jmenovaný se prostřednictvím Osgooda snaží především ukázat, že láska hory přenáší, a proto i v tak vysokém věku se může člověk zamilovat a udělat pro lásku téměř cokoliv. Své postavě dodává na komičnosti úžasnými a trefnými grimasami a gagy, které jsou na místě. Proti tomu Jan Mazák sází spíše na váženost své postavy a vážnost vztahu k Dafné. Láska, svatba a vztahy jsou přece vážná věc a on to se svojí milovanou ani jinak nemyslí. To pochopitelně může ve finále působit více komicky než klasické skopičiny.

Rozhodně nesmím zapomenout na jeden z nejlepších hereckých výkonů v tomto představení vůbec, který dokazuje, že není malých rolí. Řeč je o Michalu Isteníkoví a postavě Bienstocka. Svého úkolu se zhostil bravurně, řekla bych až nad očekávání. I když od této postavy nemůžeme očekávat dlouhé monology a výstupy, rozhodně se budete smát, kdykoliv se objeví na jevišti.

Důležitou součástí inscenace je bezprostředně také kapela Jazz Hot Holky, jejíž součástí jsou nejen Sugar a ti dva převlečení uprchlíci, ale také Mary Lou (hraje Tereza Martínková), Olga (Svetlana Slováková), Dolores (Eva Jedličková) a Rosella (Lenka Janíková). Bohužel v tomto případě se nedá mluvit o postavách, které by hercům dovolily ukázat vše, co v nich dřímá, ale pravdou je, že bez nich by tato inscenace nemohla existovat. Celý band vede rázná, až velitelsky založená Sladká Sue, kterou v alternaci hrají Lenka Janíková nebo Pavla Vitázková. Tato postava v podání obou dam vám zůstane v paměti ještě hodně dlouho, už jenom pro výkřik „Bienstock!“, který vám bude znít v uších ještě za týden. Dále se můžete těšit na skupinu gangsterů, kteří během představení převážně „stepují“ a později jejich představitelé ztvárňují i milionáře na vozíčcích (dědky), kteří publikum rozesmávají už jen svojí existencí na jevišti.

Scénografické řešení inscenace je laděno do černobílých barev, divák si tudíž bude připadat jako v komiksu. Vtip všemu dodávají kulisy ve stejném stylu, které se podle potřeby „mění“, nebo spíš hýbou, aby publikum rozesmály (na gangsterském zasedání vidíme mezi herci dva „panďuláky“, kteří si „sedají a vstávají“ podle pokynů Malého Bonaparta, a jiné komické prvky).

Přestože Sugar je uváděna na menší, tzv. Činoherní scéně Městského divadla Brno, celé představení, jak se na hudební inscenaci sluší a patří, doprovází živý orchestr MdB pod vedením a taktovkou dirigenta Ondřeje Tajovského. Novinka Městského divadla Brno divákům tak vedle výborných výkonů všech protagonistů nabízí i zajímavý prožitek ze svěží hudby. Zajeďte si do Brna na toto představení a zkuste si na vlastní kůži, jestli to také rádi horké...!

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.