Recenze

Festival Letní Letná: Nad Letnou létají akrobaté
Nad Letnou létají akrobaté
psáno z představení: 17.8.2014, autor recenze: Kateřina Jírová, foto z inscenace: archiv Letní Letné
foto: archiv Letní Letnéfoto: archiv Letní Letnéfoto: archiv Letní Letnéfoto: archiv Letní Letné
Na Letné se opět po roce vyrojilo několik cirkusových stanů. XI. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná začal v neděli 17. 8. 2014 představením Matamore souborů Cirque Trottola & Petit Théâtre Baraque (Francie). Cirque Trottola vystupuje na Letní Letné již potřetí, a jedná se o velmi kvalitní a velmi diváky oblíbený podnik.

Vstoupili jsme do malého cirkusového stanu, kde bylo všechno jak v pohádce, či jako v pokojíčku s nábytkem pro panenky. Seděli jsme kolem dokola malé cirkusové arény, která byla asi dva metry pod úrovní hlediště. Všichni diváci tak dobře viděli na jeviště, což u novocirksuových inscenací nebývá zvykem.

Na začátku představení vstoupili do ztemnělé arény dva technici ve stylizovaných černobílých kostýmech, a prohlíželi si pistoli. Vše se odehrávalo beze slov, jen za zvuků jakoby praskajícího dřeva, zvuků, kterými si určitě v noci povídají všechny neživé předměty, z kterých je cirkus sestaven. Účinkující předvedli klasické cirkusové figury, jako je principál, silák, klaun a dromtér. Všichni měli velmi stylizované kostýmy, silné líčení a občas i masky.

K vytvoření inscenace se spojili dva soubory, každý přináší svou vlastní poetiku a přístupy. Trojice z Trottoly – trapézistka Titoune, silák Bonaventure Gacon a mim Mads Rosenbeck – předvádí především akrobatická čísla, performeři z Baraque – Nigloo a Branlo se specializují především na žonglérská čísla, práci s loutkami a se psem.

Právě objevení se psíka na scéně vyvolalo údiv, protože se jednalo o klasické „psí kusy“, které u nás předvádělo např. duo Raf a Ňaf. Psík byl čistokrevný voříšek, a veškerá svá čísla (chůze po zadních, chůze po předních, proskakování obručí) bravurně ovládal. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že toto číslo bylo v inscenaci zbytečné. Navíc, nový cirkus si zakládá na tom, že netýrá zvířata.

Při přípravě nějakého cirkusového čísla se v aréně objevili asistenti, kteří soustředěně přenášeli tu žebříky, tu košťata, koberečky nebo stoličky z místa na místo, aby je pak odnesli, a mezitím ostatní připravili rekvizity pro další vystoupení. Pro mě bylo vrcholem inscenace vystoupení loutky, která bravurně metala veletoče na hrazdě.

Přes veškerou profesionalitu a cirkusové umění působilo spojení dvou souborů trochu nesourodě. Přesto však stojí za to malý dřevěný retro cirkus navštívit.

Soubor La Compagnie du Poivre Rose přijel na Letnou s inscenací Le Poivre Rose režiséra Christiana Lucase. Ve frankofonním souboru (umělci jsou z Kanady, Belgie a Francie) vystupuje i Iva Bittová. Ta doprovází artisty při jejich číslech svým zpěvem i hrou na housle a další hudební i nehudební nástroje. Ze záznamu zní její starší i novější písně, a frankofonní umělci hezky na moravskou hudbu tančí.

Pětice performerů představuje život jedné rodiny s matkou a jejím rozmazleným synem, upozaděnou dcerkou, a ambiciózní hospodyní. Černou ovcí rodiny je nevzhledný zrzek, kterému se nic nedaří, a ze své akrobatické tyče padá nejrůznějšími způsoby. Na scéně je plno kýblů a kovové škopky, jako symbol těžké práce. Hospodyně je neustále přenáší a přerovnává. Jednou si hospodyně vyrazí v červených minišatečkách, ale zrovna musí přenést ohromné množství kýblů, pod kterými skoro není vidět. Vzápětí se však vyšvihne na červenou trapézu a začne předvádět neuvěřitelná akrobatická čísla. Při akrobacii na hrazdě je to ona, kdo drží zpovykaného fracka, který se předvádí. Hospodyně o syna své paní usiluje, ale paní matinka vždy včas zasáhne a hospodyně pochopí, že zde jí pšenka nepokvete.

I soubor La Compagnie du Poivre Rose předvedl špičková čísla, a dokázal, že nový cirkus se dále vyvíjí.


Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.