Recenze

SPOlečnost DIvadelních NAdšenců: Smích zakázán
V Dialogu pobaví komedie Smích zakázán s Lucií Zedeníčkovou, Olgou Ženíškovou a Jaroslavem Matějkou
autor recenze: Gabriela Špalková, foto z inscenace: archiv Divadla Dialog
foto: archiv Divadla Dialogfoto: archiv Divadla Dialogfoto: archiv Divadla Dialogfoto: archiv Divadla Dialogfoto: archiv Divadla Dialog
Od konce minulé sezóny má na svém repertoáru Divadlo Dialog zbrusu novou komedii, která publikum skvěle pobaví. Je to komedie chorvatského dramatika, romanopisce a novelisty Miro Gavrana Smích zakázán. Nejen vzhledem k samotnému textu a neobvyklém mileneckém trojúhelníku, ale vzhledem k jeho výbornému jevištnímu ztvárnění. Na scénu ji uvedl spolek SPODINA v překladu Františka Karocha a v režii Jakuba Zindulky, který je rovněž autorem výtvarného řešení.

Miro Gavran, sedmapadesátiletý dramatik a spisovatel, je držitelem více než dvaceti divadelních a literárních cen, mimo jiné ocenění European Circle za výjimečný přínos šíření evropských hodnot na poli kultury (2003). Miro Gavran je nejhranějším chorvatským dramatikem v zahraničí. Je i jediným žijícím dramatikem v Evropě, kterému je věnován festival a to slovenský Gavranfest. Jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků. Hra Smích zakázán je v Chorvatsku nesmírně populární, v roce 2004 obdržela Cenu Marina Držiče, kterou uděluji chorvatské ministerstvo kultury. Nyní se s jeho hrou může seznámit i plzeňské publikum a tomu neplzeňskému se vyplatí si za Gavanovou komedií do západočeské metropole přijet.

Diváci mohou ocenit herecké výkony Olgy Ženíškové, hostujících Lucie Zedníčkové a Jaroslava Matějky, člena souboru činohry Divadla J. K. Tyla. Ocení je nepochybně stejně tak, jako neotřelou komediální hříčku. Smích zakázán je titul, který padne do noty každému, kdo hledá kvalitní oddychovou komedii s vtipným textem.

Výchozí situace je postavena na neobvyklém manželském trojúhelníku. Osmačtyřicetiletý Boris má vztah se svojí milenkou Ninou. Ta se s ním rozchází, což ovšem nevyhovuje jeho manželce Mie. S mužem totiž není doma k vydržení, a tak Mia donutí Ninu, aby se k jejímu manželovi vrátila. Když se ale Nina zamiluje do jiného muže, dostává děj nečekané obrátky.

Jakub Zindulka vede herce k mimořádně přesvědčivým výkonům, komediální scény rozehrává se zcela přesnou mírou vtipu a gradace, aniž by v tomto poněkud lechtivém tématu sklouzl k podbízivosti a herci k přehrávání. Děj se neřítí zběsile vpřed, má ovšem potřebný spád a švih. Žádný vtip v textu či drobné zamyšlení nevyšumí, herci mu dokáží dát správnou míru akcentu. Režisér také zdařile pracuje se stavbou hry, v níž se dialogy střídají s drobnými monology jednotlivých postav. S gagy, se situační komikou. Herci jedinečným způsobem využívají gesta a mimiku. Všem je také skvěle rozumět, což je k nezaplacení v unikátní konverzaci Borise a Niny, jež se takřka celá odehrává za jevištěm. Dikce, charakter mluvy i celková koncepce této scény je neodolatelná, neuvěřitelně komediální a originální. A celá inscenace je díky nasazení herců a jejich souznění s publikem nakažlivě bezprostřední.

Obě dámy, Lucie Zedníčková jako Mia a Olga Ženíšková v roli Niny, dávají svým postavám naprosto přesnou charakteristiku. Realisticky uvažující a chápající Nina nechce přijít o svoji kariéru psycholožky, nudný milenec však do tohoto vzorce nezapadá. Olga Ženíšková dokáže během večera vystřídat hned několik duševních rozpoložení, čímž vystihuje jasně ne právě jednoduchý charakter své postavy. Razantní Lucie Zedníčková dává postavě Mii ostré kontury pragmatické ženy i zdatné manipulátorky, jejíž děti už odrostly a která chce mít čas na své koníčky, na svoji kávu a kamarádky. Náhlá manželova přítomnost doma ji omezuje a maří její privátní plány. A nehodlá to nechat jen tak. Jaroslav Matějka exceluje v roli muže, který se z velkého hráče na poli milostných vztahů dostává postupně do pozice zcela opačné. Zde plně uplatnil svůj velký komediální talent. S chutí využívá a rozvíjí i svoji schopnost reagovat přímo na publikum a navázat s ním kontakt. Hlediště Dialogu na tento moment okamžitě a vděčně přistupuje. Humor a uvolňující smích se tak zcela přirozeně přelévá mezi jevištěm a hledištěm.

Scénické řešení odpovídá charakteru hry, variabilnost scény, na jejíchž proměnách se podílí samotní aktéři, umožňuje rychlé změny prostředí. Všechny tři role jsou také velmi dobře charakterizovány odpovídajícími kostýmy. Nový komediální titul v Dialogu v režii Jakuba Zindulky přináší zábavu a uvolnění ve skvělém provedení. Bylo by škoda jej minout.


Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.