Čiko

65%
Na vlnách nostalgie:-) Tak vnímám inscenaci především. Vše umocňuje retro scéna, kostýmy a hlavně původní hudební motivy.
Herecky se mi nejvíce líbili Kamila Sedlárová ve své dvojroli a Tomáš Kobr. Filip Richtermoc mi v roli pana Majera nesedl a Martin Klapil byl jako Petr Majer nevýrazný.
Vtěsnat 13 dílů do času 2:45 byl asi pro inscenační tým oříšek. Zejména ve 2.polovině je v té klipovitosti znát časový press. A myslím, že absencí nějaké dějové linky by to už ztratilo kouzlo. To mělo bohužel za následek, že děti, sedící okolo mě, se trochu nudily.
Příjemný výlet do HK.

S Hamlety se v posledních dvou sezónách roztrhl na českých a moravských jevištích pytel. Jednoznačně nejméně mě bavil ten influencerský v DPB a nejvíce právě ten královéhradecký.
Tady se povedlo mnoho věcí, včetně obsazení. Především Vojtěch Říha hraje Hamleta s lehkostí, s roztomile nakřáplou duší a s akurátní dávkou šílenství. Ví kde ubrat a kde přitlačit. Také Martina Czyžová povýšila Ofelii na roli, v níž bude zapamatovatelná. Naopak rezervy bych viděl u nevýrazného Martina Klapila.
Velmi se mi líbila scéna a hudba. Povedly se také kostýmy a práce se světlem.
Inscenace má skvělé tempo.

Samotné téma mě velmi zaujalo, ale přiznám se, že jsem čekal víc.
Na mě to do značné míry působilo jako příručka, bylo to příliš apelativní a trochu mě to nudilo. Chyběl mi tam nějaký přesah a důvod, proč bych tuto hru někomu doporučil.
Ale dobrá energie mezi Barborou Kubátovou a Jakubem Albrechtem opravdu je.

75%
Nevím, jestli se natolik povedla mnou viděná repríza, ale mě to vyloženě bavilo. Na to že to vzniklo mimo repertoár, z jakéhosi "přetlaku" a formou improvizace při zkoušení, je to povedené.
Jakub Žáček je skvělý sebestředný narcis. On i jeho pořad začínají po třiceti letech zatuchat a na dveře jim klepe nová doba. On by rád odešel s grácií, ale postupem času divák pochopí, že ve skrytu duše to považuje za největší životní křivdu.
Mám tento druh humoru rád. Možná by mohl přijít nějaký ten přetlak i v příští sezóně...?

Ratajský, Háma, Fric, Pálek, Pazderková.
V podstatě celé téma je jedno velké klišé. Není to průšvih, ale ani nic, co by vám nemuselo uniknout. Laciná zábava, která ale místy pobaví. Asi netřeba posuzovat herecké výkony, ale docela mile mě překvapil Aleš Háma.
Myslím, že z tématu se dalo vytěžit trochu víc, jde o (asi už padesátou) průměrnou režii Antonína Procházky.

Jestli je toto vlajková loď mladoboleslavského divadla, tak musím říct, že jsem tam v posledních dvou sezónách viděl zajímavější věci.
Adina Mandlová byla fenomén doby a velmi kontroverzní osobnost. Mám pocit, že z tohoto tématu šlo vytěžit daleko víc a vidím v tom nevyužitý potenciál.
Herecky se mi líbila Svatava Milková. Naopak, velmi slabá mi přišla Malvína Pachlová. Nelíbila se mi scéna a nezaujala mě ani nezajímavá režie Adély Stodolové.

65%
Myslím, že jde o solidní a aktuální text z pera Tomáše Ráliše.
Ale jak už tady někdo zmínil, jedinou slabinou je upadající tempo ve druhé polovině hry. Zejména pak samotný "střelecký" závěr, který mohl být tarantinovský, ale na mě působil spíše groteskně a dost mi pokazil celkový dojem.
Za druhou slabinu považuji herecký projev (nikoliv obsazení, myslím, že na roli se hodí) Tomáše Pavelky, který zbytečně tlačí na pilu a místy přehrává. Tady by méně bylo opravdu více. Líbily se mi Rosalie Malinská a Beáta Kaňoková.

75%
Vybaven informacemi, že jde o poměrně těžké téma s více než tří hodinovou stopáží, vyrazil jsem do divadla. Na druhou stranu - koho téma výroby první atomové bomby alespoň trochu nezajímá. Navíc jsem před dvěma lety viděl film Oppenheimer a mám ho velmi živě v paměti.
Samotná inscenace, byť do značné míry s temporytmem pracuje, má poměrně pomalé tempo. Což ale vůbec nezmamená, že by byla nezáživná nebo snad dokonce nudná. Naopak, já jsem hltal každý nový posun, který vedl k velkému finále.
Těžko pochválit některé konkrétní herce, hra je poměrně ansámblová a nezaznamenal jsem žádného slabšího hereckého výkonu.
Doporučuji.

55%
Poslední setkání přeživších členů výpravy za Zlatým rounem.
Inscenace se hrála v krásném prostoru při udržovaném ohni, který po setmění sloužil jako osvětlení na jevišti (a jako zdroj tepla pro diváka v tento chladný večer).
Trochu mě ubíjela její délka a tempo.
Přiznám, se že ne všemu jsem rozuměl, nicméně po přečtení rozsáhlého programu přes QR kód na letáčku jsem se dovzdělal v řecké mytologii a pochopil jsem některé souvislosti...

Divadelní počin hodný úvah o výměně vedení Spirály, které si s tímto unikátním a krásným prostorem evidentně neví rady a nedovede jej adekvátně využít.
The Saturn Revue je zastaralá skládanka průměrných a podprůměrných čísel, která mi připomíná východoněmecký pořad Ein Kessel Buntes.
Paradoxem je, že pořadem provází Jan Cina, který tančí a zpívá lépe, než polovina umělců. Jeho moderování je jediným světlým bodem této show. Jasmína Houf je tam zbytečná.
Vrcholem trapnosti je potom 3x se opakující striptýz ženy středního věku.
Nenechte se zmást 100% hodnoceními, všichni víme (i dle rétoriky) odkud vítr vane. Je to trapné a nedůstojné.

Divadlo Disk uvedlo Krysy německého dramatika Gerharta Hauptmanna. Toto dramatické dílo (1911) odráží hlavně dobové napětí, sociální problémy (včetně chudoby) v jedné ze čtvrtí Berlína. Je to takový hodně syrový naturalismus.
Herecky velmi slušný rozjezd, který po přestávce trochu stagnoval.
Čekal jsem důraznější paralelu mezi populací hlodavců a lidí.
Němčina ani angličtina nerozlišují krysu a potkana a mají pro ně pouze jeden výraz. Protože se jako musofobik v hlodavcích docela vyznám, poněkud mě to mátlo, jde ale jen o detail, nicméně v textu jsou zastoupeny oba druhy, v překladu nikoliv.

65%
Mám muzikál Hello, Dolly! rád pro jeho vtipný příběh a silné melodie. Před inscenací v Mostě jsem stihl i Hello, Dolly! v Ústí n.L., kde je o trochu slabší.
V Mostě si výborně a vtipně poradili se scénou a pěkné jsou i kostýmy Z.Mazáčové. Oceňuji také skvělý zvuk živé kapely.
Tahounem tohoto muzikálu je obvykle samotná Dolly. Petra Jungmanová je v roli přesvědčivá jak herecky, tak pěvecky. Líbil se mi také Tomáš H. Abraham.
Jen si myslím, že mohly být na porty i mluvené pasáže, protože po hudebních číslech se to trochu propadá do ticha a mé slechy byly neustále v pohotovosti, zvláště, když herci mluví "dozadu".
Nicméně doporučuji

Lavička se mi líbila. Stejně tak překlad Barbory Haplové, jen bych trochu zjemnil vulgarismy. Inscenace divadla Ungelt by možná snesla menší krácení a pro silnější zážitek bych ji hrál bez pauzy.
Za menší slabinu považuji nepřílišnou hereckou rozmanitost Petra Stacha. Jeho Joe je příliš umírněný, patrně vinou režie. Miroslav Hanuš věrohodně ztvárnil osamělého a sebestředného člověka, který chce neustále vést dialog, ale nedokáže naslouchat.
Byť je to vážnější téma, jde o vtipnou komedii na úrovni.

65%
V Londýně na West Endu jsem viděl muzikál Mamma Mia 7x a je to moje srdeční záležitost. Tedy na tom West Endu. Pak přišla sprcha - nejhorší provedení, co jsem kdy viděl - Kongresové centrum Praha. V Brně už mnohem lepší.
A Ostrava je zase o něco dál a výš, ale pořád to ještě není ono. Jako by tam byl až přílišný respekt.
V Divadle Jiřího Myrona mě mnohem víc bavily představitelky ženských rolí. Neměl jsem sice ideální alternace, ale bavil jsem se, určitá nostalgie se dostavila a zdálo se, že se baví i ostatní diváci.
Přesto stále čekám na tu pomyslnou třešničku na dortu v podobě ještě lepšího, trochu dravějšího provedení.

65%
Dříve mi nebyl repertoár DRB nijak blízký, ale Bella Donna je po Hračičce, druhá věc, která mě velmi pobavila. Dobrých komedií není mnoho, tohle je jedna z nich a navíc okořeněna černým humorem, který mám rád.
Dobrou devízou je obsazení K.Brožové, ze které jsem měl pocit, že si roli vyloženě užívá. Chladnokrevnost jejího jednání je opravdovou dávkou černého humoru. Navíc výborně pointuje.
Skvěle napsaná komedie s výbornou režií L.Buriana.

85%
Někdo inscenaci vytýká přílišnou popisnost, já bych se však v případě takto vynikající předlohy také více držel původního textu. Nejen proto, že je to sázka na jistotu, ale mám pocit, že tady příliš prostoru pro režijní invenci není, a že by se to tím dalo i pokazit. Nevím, jestli takhle přemýšlel i Petr Svojtka, ale opět mě přesvědčil, že je to u nás jeden z nejlepších současných režisérů, za jehož inscenacemi se vyplatí udělat si výlet i mimo Prahu.
Andrea Elsnerová je vynikající herečka, kterou sleduji už řadu let a s každou novou inscenací roste. Líbila se mi také Andrea Černá.
Délka 3:15, ale nebojte se toho, uteče to jako voda..

5%
Jestli je tady někdo mimo mísu, tak je to Luboš Balák. Tak slabej a hloupej text jsem dlouho neviděl, neslyšel. Já jsem se vrátil na 2.polovinu vlastně jen proto, abych zjistil, jestli je to stejný bizár jako před pauzou. Navíc mám rád V.Freimanovou a opravdu nechápu, co jí přimělo hrát v takový šmíře. Tak hloupé repliky ("víš, o čem je život? O životě"), že mi bylo až trapně.
5% je za dialog o hokeji ve 2.polovině.
Mimo mísu jde do TOP 5 nejhorších představení z toho, co jsem za 30 let v divadle viděl...

15%
Děkuji prozřetelnosti, že jsem si lístek koupil se slevou, protože dát za toto 70 minutové představení třeba 1199 Kč na letní scéně, tak asi po 12 letech ukončím své abstinenční období.
Po 15 minutách jsem se začal těšit na konec a stále se nemůžu zbavit dojmu, že by se tato hra hodila spíše do Minoru.
Těch 15% je za alespoň trochu vtipnou slánku Michala Slaného.

75%
Mně svérázná úprava Kashy Jandáčkové vyloženě sedla.
Gazdině robě se na českých jevištích daří a zatím jsem neviděl žádnou inscenaci, které by mě nebavila, ale Gazdu a robu ve Švandově divadle jsem si vyloženě užíval.
Anežka Šťastná hraje dobře, jen mi tam chybí trochu větší interakce s ostatními herci. Nejvíce mě zaujala matka Mánka - Andrea Buršová. Skvělý výkon.
Cimbálu i hudby obecně mohlo být možná trochu více, velmi se mi líbila barevná rozmanitost kostýmů.
Pro školy jak ušité na míru - na mé repríze byli studenti přítomni a ani nedutali:-)

65%
Tak trochu výlet do neznáma.
Přes statický začátek se asi po 15 minutách (což je čtvrtina celkové stopáže) představení rozjelo, respektive roztančilo a až do konce to byla jízda, za kterou obdivuji všech 6 účinkujících, neboť normální člověk by po takové pohybové smršti asi upadl do bezvědomí. Opravdu velmi náročné a tempo až vražedné.
Respektuji téma, nicméně za mě to bylo moc ponuré (některá místa bych prosvětlil), hektické a zbytečně agresivní.
Oceňuji nasazení, práci s kouřem a závěrečnou světélkující scénu. A běsi, odehrávající se v protagonistech - člověk by jim v tu chvíli opravdu věřil, že je to live prožitek.

35%
Opravdu jsem se zas po dlouhé době přemlouval, abych zůstal na 2.polovinu.
Dva největší průšvihy této inscenace jsou dle mého názoru slabá režie, která už tak průměrný text ještě více utopila a překvapivě naprosto tristní herecký výkon I.Chýlkové. Na roli se nehodí, v nevypjatých situacích hraje naprosto bez emocí a polovinu jejích replik jsem skoro neslyšel (jak už tady ostatně někdo psal). Je mi to líto i proto, že Ady Hajdu hraje jako o život a jeho výkon je jediný klad inscenace. M.Pechlát a J.Stryková by si zasloužili více prostoru, než lepší stafáž.

Viděno na derniéře.

Takto zpracované R.U.R. (hra, která by si také zasloužila častější uvádění na českých jevištích) mě vyloženě bavilo, stejně jako mě v DISKu už několikrát pobavil tento ročník, plný dobrých herců a hereček.
Inscenace je svižná a krátká. Sice nepřináší nějaké závratně novátorské zpracování, ale pobaví. Je to také jedna z ne mnoha inscenací, kde se setkáváme s roboty s lidskou tváří a to mě vždy trochu fascinovalo ve filmu i na divadle.
Přestavení je vhodné pro školy.

65%
Je zvláštní, kolika lidem vadí tato dosti invenční inscenace. A zajímalo by mě, kolik lidí by na ní chodilo, kdyby se hrála konzervativněji. Pro mě už je klasický Wilde trochu okoukaný, a tak jsem se asi bavil více, než jiní. Mně se kabaretní vstupy velmi líbily. Zajímavá byla i hudba a scéna, ale vyzdvihnout musím především kostýmy S.Rybákové.
Z herců bych rád zmínil M.Slaného, kterému role kabaretiéra velmi sedla, dále pak S.Lewandowskou a Z.Mauréry.
Zejména dramaturgem neproškrtaný Wilde může nudit. Proto chcete-li se bavit, navštivte studio DVA.

65%
Touto hrou jsem byl doposud nepolíben. Přitom je velmi dobře napsaná a jde o silné téma. Je tedy až s podivem, že byla po převratu uvedena na českých jevištích pouze třikrát. Navíc jde o mimořádnou příležitost pro dvě zralé herečky.
Svatava H.Milková je přesvědčivá, dobře pracuje s návaly emocí a problém jí nedělá ani velké množství textu. I.Nováčková se na postavu hodí typově, nicméně některé její pauzy nabízejí domněnku, že tak trochu "loví" text, a je na ní vidět z toho pramenící nejistota. A to trochu kazí celkový dojem.
Velmi se těším, až tuto hru opět někde uvedou, zajímalo by mě její další nastudování.