Jitrenka

Anna Polívková je neskutečný živel. Jako by Bolkovi z oka vypadla. Gesta, mimika, pohyby ... Podědila obrovský komediální talent. Ve hře byla naprosto skvělá. Nenapadá mě žádná herečka, která by to vysekla s takovou bravurou. Po delší době představení, které se mi líbilo.

Zpočátku to vypadalo trochu jako ještě absurdnější Cimrmanovské Vyšetřování ztráty třídní knihy. Po přestávce se z absurdity o vyšetřování, kdo napsal hanlivý nápis, stává touha po pomstě. Co však mají inscenace společné je arogance a hloupost mocných. Všichni herci se zhostili svých rolí skvěle, ale musím vyzdvihnout výkony Ondřeje Vetchého a Jaromíra Dulavy, kteří inscenaci vévodili.

Musím se přiznat, že od tak slavné inscenace, na kterou bylo velmi těžké sehnat lístky, jsem čekala víc. Jak už psali mnozí pánové Preiss i Trojan byli výborní.

Viděno opravdu mockrát a pokaždé mám stejné pocity. Velmi pozitivní: Skvělá Bára Hrzánová (skvěle sekundující Jarmila Vlčková a Libor Jeník), skvělá předloha a skvělá režie. Velmi negativní: Komunisti jsou svině a ještě, že se to už zase může říkat.

Text nebyl tak nosný, jak by si pánové herci zasloužili. Je to škoda, protože hráli skvěle. Ještě musím vypíchnout nečekanou fyzickou kondici Petra Kostky. Klobouk dolů v jeho věku.

Představení stojí na opravdu skvělých výkonech Petra Kostky a Carmen Mayerové. Sekunduje jim k tomu Václav Cílek. Ve výsledku je to velmi povedená konverzační komedie o dvou hercích, kteří hrají celý svůj život a nic jiného ani neumí.

Mám tuto hru opravdu ráda, Čapek je můj oblíbený dramatik, ale tohle bylo zklamání. Představení nemělo tempo. V představení bylo příliš hluchých míst a ani hudební vložky představení nepřidaly. Scéna se také příliš nepovedla. Tak nic, zůstanu u rozhlasové hry s Rudolfem Hrušínským jako tulákem.

Tohle bylo snad to nejhorší, co jsem na divadle viděla. Nebýt tam s dcerou (která chtěla zůstat), odcházím po 10 minutách. Styděla jsem se neskutečně za herce, že se uvolili hrát v takové banální a zbytečné hře, ale i za diváky, kteří propukali v hurónský smích, když okatě narežírovanou "náhodou" spadl herci ručník a viděli nahé pozadí. A to se nezmiňuji o naprosto pitomé pointě. Jestli vám stačí ke štěstí vidět nahý zadek, tak běžte. Pokud máte trochu vkus, vyhněte se této inscenaci velkým obloukem.

Petr Lněnička i Matouš Ruml byli ve svých postavách Colemena a Vala velmi přesvědčiví. Mám ráda irské hry pro jejich syrovost. Hru výrazně zpomalil velmi dlouhý monolog faráře. Možná i proto druhá část představení ztratila na tempu a nevygradovala tak, jak by mohla.

Téma hry není podle mého gusta. Násilí vůbec a ještě násilí na dětěch je mi hodně proti srsti. Musela jsem některé pasáže opravdu velmi dlouho vydýchávat. Pravda je, že na tuto hru nezapomenete. Vedle výborného Ondřeje Vetchého musím zmínit skvělého Michala Pavlatu. Ačkoli to bylo výborné představení, víckrát bych to ale už vidět už nechtěla.

Neuvěřitelné, jak je Jiráskovo dílo stále živé. Oceňuji, že se divadlo věrně drželo předlohy. Je i po těch letech stále trefná a tne do živého.

Opravdu jsem nečekala, že se dá takto rozsáhlý román (i když byly zpracovány pouze první dva díly), převést na divadelní prkna. Knihy znám, a proto mi nedělalo problém orientovat se v ději. Nedokáži posoudit, jak by na tom byl člověk, který knihy nezná. Samozřejmě mnoho muselo být vynecháno, ale ne tak, aby to poškodilo celkové vyznění. Naopak, říkala jsem si, jak se opravdu podařilo "vyzobat" to nejdůležitější. Klobouk dolů. Překvapil mě Martin Nedobyl. Herce jsem předtím neznala a byl výborný.

Tak výrazný produkt placement mě tedy trochu zaskočil. Ale chápu, že pokud nejsou granty, je potřeba představení zafinancovat jiným způsobem a tady to bylo poměrně zdařile včleněno do děje. Jinak to byla pohodová inscenace, kterou si herci užívali. Sandra Pogodová je pro tyto role svým naturelem stvořená.

Viděno online. Celé představení jsem si říkala, jestli to opravdu myslí vážně. Korunu tomu zmaru nasadil režisér Lážnovský, který si při posledním výstupu, kdy sdělil, že tento kus režíroval, rozbil vajíčko o hlavu. 10 % z milosti, ale pocitově je to odpad. Naprosto nezvládnutá režie. Zbytečně promarněná hodina mého života. Koukám, že pan Lážnovský si libuje v adaptacích filmů na divadlení prkna. Proč, když existuje skvělý film? A když, tak to musí být po všech stránkách dokonalé, aby se to alespoň vyrovnalo předloze. Tady se to nepovedlo ani omylem. Velké zklamání.

Skvělé představení, které mě naprosto přišpendlilo do divadelního křesla. Petr Erlitz jako Woland, se přesně trefil do představy, jakou jsem o této představě měla. Slyšela jsem rozhlasovou hru od Jiřího Horčičky, kde Wolanda hrál Miloš Kopecký a nebylo to ono. Celé představení mělo spád a udržovalo diváka v napětí. Za mě nejlepší představení sezóny.