Petr Husar

Činoherák hraje dvě velká představení Tennessee Williamse. Tramvaj do stanice Touha v režii Ladislava Smočka a nově Kočku na rozpálené plechové střeše od Martina Čičváka. Smočkova režie je mi bližší, je to ten starý Činoherák, ale i nové zpracování Kočky je plné skvělého divadelního herectví. Jan Hájek je opět naprosto dokonalý v roli Bricka a i Anna Fialová září v roli Margaret. Je naplňující vychutnávat tak sladěný herecký tým. Dvě obří Hájkovy role v postavách Williamsových her, kdy prakticky nesleze z jeviště, je dobré dát si v rychlém sledu za sebou.

Dvanáct let hraje Činoherák toto úžasné představení. Jedna z posledních Smočkových režií, zase geniální. A hlavně dokonalost hereckých výkonů. Famózní až neuvěřitelná Lucie Žáčková. Jan Hájek na vrcholu svých sil. A výborné výkony i od Mariky Procházkové, Lady Jelínkové a Matěje Dadáka. Dost dobře si pamatuji, jak silný zážitek to před 11 lety byl a v běhu let je to lepší a ještě lepší. Bojím se, že se blíží derniéra. Ale plné divadlo stále dlouho aplauduje.

Měl jsem tu čest být velkým fanouškem této inscenace a viděl jsem ji téměř dvacetkrát. Zde se povedlo úplně vše, scéna, hudba a čtyři dokonalé herecké kreace. Činoherák nastudoval a opakovaně předváděl divadelní bravuru. Hlavně výkon pana Dulavy byl dechberoucí.

Představení odpovídá novému směřování Činoherního klubu. Britská cool dramatika je dobrá cesta. Oproti Osiřelému západu nebo Sexuální perverzi v Chicagu zde malinko schází, inscenačně i náladou, přesto je představení příjemně provokující a zasahující.