Stepan Camut

Tohle představení ve mně zanechalo opravdu silnou stopu. Není to lehké téma, ale je zpracované s velkou pokorou a přesností ? bez efektů pro efekt, spíš s klidem a důsledností, která člověka donutí dívat se a přemýšlet.

Viděl jsem mnoho her, ale tahle mě opravdu zasáhla.
Zprvu jsem si na její zvláštní rytmus musel zvyknout, ale pak se přede mnou rozvinul silný, lidský příběh.
Vojtěch Kotek hraje s obrovskou vnitřní silou, ostatní mu výborně sekundují.
Humor je chytrý, nikdy laciný, a závěr mě dojal víc, než bych čekal.
Poctivé divadlo, které zůstává v srdci.

Byl to mimořádně silný a hluboký divadelní zážitek. Pan Amsler dokázal vytvořit dusivou, ale přitom podivuhodně lidskou atmosféru, v níž se pravda rodí skrze bolest i soucit.
Karolína Knězů zaplaví scénu energií i opravdovostí. Zoufalství, vzdor, něha i krása lidského přežití. Každé gesto, každý pohled má váhu.

Jedno z nejpůsobivějších představení roku 2025.

Inscenace je temnou groteskou, která ponechává jen málo prostoru pro jakýkoli optimistický závěr. Přestože jsem se občas ztrácel v komplikovaném bergmanovském propojování scén a stylizace některých postav mi místy připadala rušivá, zůstalo těchto několik hodin divadelního zážitku poutavých. Hledání hlubších významů přenechávám jiným ? mně postačilo důkladné zaměření na drobná vztahová dramata a podprahovou krutost, která prostupuje celou inscenací. Podobně jako u Mýcení i zde herci museli překonat své komfortní hranice ? výkony Jakuba Žáčka a Petry Bučkové si zaslouží zvláštní uznání.

Musím říct, že tato inscenace si zaslouží absolutní hodnocení. Jedná se o vizuálně ohromující a vnitřně rezonující dílo, které dokazuje, že rukopis režijního dua SKUTRů dosáhl mistrovské úrovně. Jejich pojetí Erbenových balad v sobě jedinečně propojuje poezii s temnou, až hororovou náladou, čímž dokážou vtáhnout diváka do světa, který je zároveň krásný i děsivý. Těch 100 bodů není pouhým číslem, ale výrazem mé hluboké úcty k tomuto dechberoucímu dílu.