A pak usnu a vstanu

Tady nejde až tak o hodnocení divadelní inscenace, použité prostředky jsou velmi úsporné a jednoduché, nicméně režisér nechal promlouvat a vyniknout samotnou hudbu Z. Navarové, která je prostě geniální. Navíc moc dobře zahraná a zazpívaná. Dojalo mě to a zanechalo hluboký zážitek, co si od takovéto pocty přát víc? Díky za ni.

Zážitek.

Krásné představení, originální zpracování, výborné výkony herců, zpěváků, hudebníků. Skvělá pocta Zuzaně Navarové, jejíž přítomnost lze až fyzicky cítit.
Jak psal Martin Jareš přede mnou, už mám termín dalšího představení a vím, koho na to vezmu. A už se těším.
(SPOILER: Moc oceňuji zpracování konce představení. Režisér z nás mohl vyždímat poslední zbytky slz a emocí. Neudělal to a zakončil představení velmi citlivě a vkusně. Děkuji. KONEC SPOILERU)

Není to klasické divadlo ale všechno je tak jak to má být , hudba zpěv inscenace kontakt s diváky - cele vás to vcucne a na konci zjistíte ze vám tečou slzy, stojíte, tleskáte a přemýšlíte koho na to představeni vezmete až půjdete znovu

Silný scénický koncert odhaluje jedinečné dispozice hradeckého souboru ve vrcholné formě. Není to úplně činoherní představení), jedná se ale celkově o propracovaný, působivý a citlivý kus. Jen tak dál.

Škoda projekcí jinak fajn.

Citlivé úpravy písní. Škoda že v představení nebyli téměř žádné informace o životě Z. Navarové. A opravdu veliká škoda byla přítomnost projekcí, které postrádali jakýkoliv smysl.

Velkolepá pocta.Spíše koncert než divadlo. Krásné aranže. Jen nemůžu se zbavit pocitu,že Zuzana na ten velký efekt moc nebyla a její texty šly spíše do hloubky. Nejlíp vyšla Andělská,citlivě odzpívaná bez zbytečných vnějších nápadů.Určitě ale velmi pro diváka vstřícné pojetí této zpěvačky. Dobrý výběr písní.

100% to proto, že kromě jediné Laila tov, která se moc nepovedla, to byla hodina a půl krásných vzpomínek při aranžích které někdy překonaly originál. Celkový vizuál kostýmy, tančení, projekce, dvě hudební tělesa, nakonec dlouhá standing ovation, krása střídala nádheru

Něco tak nádherného a čistého jsem už hodně dlouho neviděl. Jestli vůbec někdy. Hudba Z.N. (zahráli Razam, Filharmonie HK), tanec (zejména herečky KD), zpěv (Iva Marešové + všichni herci KD), výprava (Jozef Hugo Čačko), choreografie (Marek Zelinka), režie (Pavel Khek), střípky z života Z.N. (nemá to souvislý příběh, ale to vůbec nevadí). Hluboká poklona celému tvůrčímu a inscenačnímu týmu Klicperova divadla a ta nejhlubší Zuzaně Navarové za všechny ty nesmrtelné písně, které nám tu nechala.

Dle mého názoru naprosto skvělé. Konečně zase jiný typ divadla v KD.

Celá koncepce je založena na genialitě Zuzany Navarové. Kdyby Z. Navarová nežila a nesložila tak skvostné písně, Klicperovo divadlo nemá o čem hrát. Děj tam totiž téměř nebyl. Bohužel nepovedená projekce, která herečkám nelichotila a bylo to tzv. ?mimo mísu?. Přišlo mi, že celá projekce vůbec nespadá k tématu Zuzany Navarové. Po taneční stránce nejlepší Maria Leherová, naopak L. Andělové to nešlo. Pěvecky rozhodně nejlepší a všechny herečky o několika levelů převyšující Iva Marešová, která ale není členkou uměleckého souboru Klicperova divadla. Proto se ptám, kde je to divadlo roku?

výtečné pojetí příběhu, žádná encyklopedie
zcela bych vyškrtl projekce, to se nedalo

Je to dobrá hra, nebo jsou jen stále dobré písničky Zuzany Navarové? Druhé je jistě pravda, o prvním stále přemýšlím.
Příběhu ve hře moc není, spíš pár zkazek, představení je sestavené prakticky jen z písní. I. Marešová zpívá tak výborně, že si člověk ani nepřeje, aby zpívaly herečky. Dokáže interpretovat křehkost i napětí v písních. Vyzdvihla bych originálně pojaté "Taši Delé". Oproti tomu "Ke zdi" bylo jen hlasité a úplně mu scházela dynamika a kontrast, na nichž píseň staví.
Tanec byl někdy uchvacující, jindy mírně estrádní. To, co se promítá za herce při zpěvu, někdy vypadalo, jako by to vytvořila AI podle prvních tří slov textu písně.

Tady nejde až tak o hodnocení divadelní inscenace, použité prostředky jsou velmi úsporné a jednoduché, nicméně režisér nechal promlouvat a vyniknout samotnou hudbu Z. Navarové, která je prostě geniální. Navíc moc dobře zahraná a zazpívaná. Dojalo mě to a zanechalo hluboký zážitek, co si od takovéto pocty přát víc? Díky za ni.

Zážitek.

Krásné představení, originální zpracování, výborné výkony herců, zpěváků, hudebníků. Skvělá pocta Zuzaně Navarové, jejíž přítomnost lze až fyzicky cítit.
Jak psal Martin Jareš přede mnou, už mám termín dalšího představení a vím, koho na to vezmu. A už se těším.
(SPOILER: Moc oceňuji zpracování konce představení. Režisér z nás mohl vyždímat poslední zbytky slz a emocí. Neudělal to a zakončil představení velmi citlivě a vkusně. Děkuji. KONEC SPOILERU)

Není to klasické divadlo ale všechno je tak jak to má být , hudba zpěv inscenace kontakt s diváky - cele vás to vcucne a na konci zjistíte ze vám tečou slzy, stojíte, tleskáte a přemýšlíte koho na to představeni vezmete až půjdete znovu

Silný scénický koncert odhaluje jedinečné dispozice hradeckého souboru ve vrcholné formě. Není to úplně činoherní představení), jedná se ale celkově o propracovaný, působivý a citlivý kus. Jen tak dál.

Škoda projekcí jinak fajn.

Citlivé úpravy písní. Škoda že v představení nebyli téměř žádné informace o životě Z. Navarové. A opravdu veliká škoda byla přítomnost projekcí, které postrádali jakýkoliv smysl.

Velkolepá pocta.Spíše koncert než divadlo. Krásné aranže. Jen nemůžu se zbavit pocitu,že Zuzana na ten velký efekt moc nebyla a její texty šly spíše do hloubky. Nejlíp vyšla Andělská,citlivě odzpívaná bez zbytečných vnějších nápadů.Určitě ale velmi pro diváka vstřícné pojetí této zpěvačky. Dobrý výběr písní.

100% to proto, že kromě jediné Laila tov, která se moc nepovedla, to byla hodina a půl krásných vzpomínek při aranžích které někdy překonaly originál. Celkový vizuál kostýmy, tančení, projekce, dvě hudební tělesa, nakonec dlouhá standing ovation, krása střídala nádheru

Něco tak nádherného a čistého jsem už hodně dlouho neviděl. Jestli vůbec někdy. Hudba Z.N. (zahráli Razam, Filharmonie HK), tanec (zejména herečky KD), zpěv (Iva Marešové + všichni herci KD), výprava (Jozef Hugo Čačko), choreografie (Marek Zelinka), režie (Pavel Khek), střípky z života Z.N. (nemá to souvislý příběh, ale to vůbec nevadí). Hluboká poklona celému tvůrčímu a inscenačnímu týmu Klicperova divadla a ta nejhlubší Zuzaně Navarové za všechny ty nesmrtelné písně, které nám tu nechala.

Dle mého názoru naprosto skvělé. Konečně zase jiný typ divadla v KD.

Celá koncepce je založena na genialitě Zuzany Navarové. Kdyby Z. Navarová nežila a nesložila tak skvostné písně, Klicperovo divadlo nemá o čem hrát. Děj tam totiž téměř nebyl. Bohužel nepovedená projekce, která herečkám nelichotila a bylo to tzv. ?mimo mísu?. Přišlo mi, že celá projekce vůbec nespadá k tématu Zuzany Navarové. Po taneční stránce nejlepší Maria Leherová, naopak L. Andělové to nešlo. Pěvecky rozhodně nejlepší a všechny herečky o několika levelů převyšující Iva Marešová, která ale není členkou uměleckého souboru Klicperova divadla. Proto se ptám, kde je to divadlo roku?

výtečné pojetí příběhu, žádná encyklopedie
zcela bych vyškrtl projekce, to se nedalo

Je to dobrá hra, nebo jsou jen stále dobré písničky Zuzany Navarové? Druhé je jistě pravda, o prvním stále přemýšlím.
Příběhu ve hře moc není, spíš pár zkazek, představení je sestavené prakticky jen z písní. I. Marešová zpívá tak výborně, že si člověk ani nepřeje, aby zpívaly herečky. Dokáže interpretovat křehkost i napětí v písních. Vyzdvihla bych originálně pojaté "Taši Delé". Oproti tomu "Ke zdi" bylo jen hlasité a úplně mu scházela dynamika a kontrast, na nichž píseň staví.
Tanec byl někdy uchvacující, jindy mírně estrádní. To, co se promítá za herce při zpěvu, někdy vypadalo, jako by to vytvořila AI podle prvních tří slov textu písně.

Tady nejde až tak o hodnocení divadelní inscenace, použité prostředky jsou velmi úsporné a jednoduché, nicméně režisér nechal promlouvat a vyniknout samotnou hudbu Z. Navarové, která je prostě geniální. Navíc moc dobře zahraná a zazpívaná. Dojalo mě to a zanechalo hluboký zážitek, co si od takovéto pocty přát víc? Díky za ni.

výtečné pojetí příběhu, žádná encyklopedie
zcela bych vyškrtl projekce, to se nedalo

Něco tak nádherného a čistého jsem už hodně dlouho neviděl. Jestli vůbec někdy. Hudba Z.N. (zahráli Razam, Filharmonie HK), tanec (zejména herečky KD), zpěv (Iva Marešové + všichni herci KD), výprava (Jozef Hugo Čačko), choreografie (Marek Zelinka), režie (Pavel Khek), střípky z života Z.N. (nemá to souvislý příběh, ale to vůbec nevadí). Hluboká poklona celému tvůrčímu a inscenačnímu týmu Klicperova divadla a ta nejhlubší Zuzaně Navarové za všechny ty nesmrtelné písně, které nám tu nechala.

Silný scénický koncert odhaluje jedinečné dispozice hradeckého souboru ve vrcholné formě. Není to úplně činoherní představení), jedná se ale celkově o propracovaný, působivý a citlivý kus. Jen tak dál.

Citlivé úpravy písní. Škoda že v představení nebyli téměř žádné informace o životě Z. Navarové. A opravdu veliká škoda byla přítomnost projekcí, které postrádali jakýkoliv smysl.

Dle mého názoru naprosto skvělé. Konečně zase jiný typ divadla v KD.

Škoda projekcí jinak fajn.

Je to dobrá hra, nebo jsou jen stále dobré písničky Zuzany Navarové? Druhé je jistě pravda, o prvním stále přemýšlím.
Příběhu ve hře moc není, spíš pár zkazek, představení je sestavené prakticky jen z písní. I. Marešová zpívá tak výborně, že si člověk ani nepřeje, aby zpívaly herečky. Dokáže interpretovat křehkost i napětí v písních. Vyzdvihla bych originálně pojaté "Taši Delé". Oproti tomu "Ke zdi" bylo jen hlasité a úplně mu scházela dynamika a kontrast, na nichž píseň staví.
Tanec byl někdy uchvacující, jindy mírně estrádní. To, co se promítá za herce při zpěvu, někdy vypadalo, jako by to vytvořila AI podle prvních tří slov textu písně.

Velkolepá pocta.Spíše koncert než divadlo. Krásné aranže. Jen nemůžu se zbavit pocitu,že Zuzana na ten velký efekt moc nebyla a její texty šly spíše do hloubky. Nejlíp vyšla Andělská,citlivě odzpívaná bez zbytečných vnějších nápadů.Určitě ale velmi pro diváka vstřícné pojetí této zpěvačky. Dobrý výběr písní.

100% to proto, že kromě jediné Laila tov, která se moc nepovedla, to byla hodina a půl krásných vzpomínek při aranžích které někdy překonaly originál. Celkový vizuál kostýmy, tančení, projekce, dvě hudební tělesa, nakonec dlouhá standing ovation, krása střídala nádheru

Celá koncepce je založena na genialitě Zuzany Navarové. Kdyby Z. Navarová nežila a nesložila tak skvostné písně, Klicperovo divadlo nemá o čem hrát. Děj tam totiž téměř nebyl. Bohužel nepovedená projekce, která herečkám nelichotila a bylo to tzv. ?mimo mísu?. Přišlo mi, že celá projekce vůbec nespadá k tématu Zuzany Navarové. Po taneční stránce nejlepší Maria Leherová, naopak L. Andělové to nešlo. Pěvecky rozhodně nejlepší a všechny herečky o několika levelů převyšující Iva Marešová, která ale není členkou uměleckého souboru Klicperova divadla. Proto se ptám, kde je to divadlo roku?

Krásné představení, originální zpracování, výborné výkony herců, zpěváků, hudebníků. Skvělá pocta Zuzaně Navarové, jejíž přítomnost lze až fyzicky cítit.
Jak psal Martin Jareš přede mnou, už mám termín dalšího představení a vím, koho na to vezmu. A už se těším.
(SPOILER: Moc oceňuji zpracování konce představení. Režisér z nás mohl vyždímat poslední zbytky slz a emocí. Neudělal to a zakončil představení velmi citlivě a vkusně. Děkuji. KONEC SPOILERU)

Zážitek.

Není to klasické divadlo ale všechno je tak jak to má být , hudba zpěv inscenace kontakt s diváky - cele vás to vcucne a na konci zjistíte ze vám tečou slzy, stojíte, tleskáte a přemýšlíte koho na to představeni vezmete až půjdete znovu