Tygr v tísni

Inscenace snažící se přiblížit původní (nedochované) antické trilogii. Ikonická Sofoklova tragédie „Král Oidipús“, doplněná současným dramatem „Láios“ autorky Hany Lehečkové a tanečním libretem Marie Novákové a Václava Kuneše „Propast“. Královna Iokasté touží po dítěti, král Láios má tajnosti, Thébané počítají oběti krvelačné Sfingy, katastrofa je na spadnutí. Král Oidipús se rozhodl pro transparentní politiku, královna Iokasté nechce nic slyšet o minulosti, Thébané počítají oběti moru, katastrofa je na spadnutí. Princezna Antigoné by ráda poznala otce, slepec Oidipús nechce být na obtíž, v Thébách je klid, klid před bouří. Jak mohli být všichni tak slepí...?

Performativní gathering, inspirovaný vzpourou antických žen v Aristofanově komedii „Lysistrata“, který je urgentním a aktuálním voláním po změně systému. „Protestujeme, protože vaše vláda nás ženy opět zklamala. Protestujeme, abychom vyjádřily náš hněv a naši nespokojenost. Tato země má být pro každého! Tedy i pro ženy. Pro ženy se svobodnými těly, pro ženy, které mají právo na rozhodnutí o vlastním porodu. Plodová voda odtekla, poroďme revoluci!“

Unikátní imerzivní site-specific projekt inspirovaný slavným mysteriózním románem. Příběh o světě tak zkaženém, že jej může spasit jen příchod samotného ďábla. Symbolický obraz totalitní Moskvy, biblický apokryf, ale také zcela současný příběh o kolaborujících ruských literátech i mučednících totalitního režimu, o zkorumpovaných kulturních institucích i všeobecném šílenství jako jediné cestě z bídy života. Imerzivní forma projektu tematizuje obsah díla, jeho mnohovrstevnatost, zmatení hrdinů a tedy i diváků, které inscenační projekt zve k hledání vlastní cesty spletitým labyrintem obrazů, situací, indicií a informací, v nichž si společně s herci utvářejí současný příběh Mistra a Markétky uvnitř běsnícího velkoměsta...

Nově-barokní site-specific opera současného hudebního skladatele Tomáše Hanzlíka na základě úpravy dochovaného barokního libreta Heinricha Rademina k parodické opeře na antický námět z roku 1731. Poslední dny římského království jsou ve znamení bojů, intrik a malicherností. Kolik lidí znáš, tolik tváří máš, muži jsou ženy, ženy jsou muži a všechno může být naopak, ale ze lži pravdu neuděláš. O vládcích, kteří se bojí válčit, bohaté mládeži, která odmítá nést odpovědnost za svoje činy, manželkách zlatokopkách a kariéristkách, veřejných činitelích, jejichž mediální obraz mnohonásobně nadnáší skutečné vlastnosti, hodnoty a konání, o lidech, kteří je sledují a následují, a obětech doby...

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny 60. let Pavla Juráčka. Inscenace, volně navazující na inscenaci ranějších Juráčkových zápisků z let 1959 až 1974, se věnuje období jeho emigrace v Německu na přelomu 70. a 80. let a následnému konci života po návratu do vlasti. Existencialistický čtyřportrét chorobného psavce, neustále o sobě pochybujícího a sebezpytujícího génia, jehož talent, fantazii a vůli k životu dusí příkazy, zákazy, cenzura, diktovaný vkus a nucená emigrace do cizího světa. V tomto světě není Juráček schopen se zorientovat a uplatnit. A tak se roku 1983 vrací do nesvobodné vlasti, kde tento enfant terrible šedesátých let bolestně dožívá bez možnosti tvořit a pracovat...

Výtvarně-divadelní portrét dvou výtvarnic Zorky Ságlové a Naděždy Plíškové, spojených s českým undergroundem, představitelek jedné generace, která byla umlčována a hledala svobodu v samotě a soustředění. Dadaistický horor o tom, jak se jedna krátká návštěva promění ve dvacetiletou nucenou izolaci. Ponorková nemoc je zaháněna vařením dle osvědčených receptů a neúnavnou prací na obrazech. Jenže strávníci ani diváci nepřicházejí. Všechen nábytek je provizorní, všechny dveře jsou zamčené, každý telefonát je omyl. Svobodu je třeba hledat v mysli. Z halucinací se rodí králík, který doputoval na zemi z měsíce, aby donesl tajemství nesmrtelnosti, ale cestou ho bohužel zapomněl...

„Inscenovaný koncert.“ První české uvedení římské tragédie o světoznámém hrdinovi a bojovníkovi, který se vrací po dvanácti letech domů. Porazil vše, co mu bohové postavili do cesty, pokořil jako první i podsvětí. Zaslouží si neutuchající potlesk a obdiv. Ale dokáže teď žít normálním životem poté, co jeho hrdinská mise skončila? Může akční hrdina a zabiják, jehož život je plný potu, krve a adrenalinu obejmout svou ženu a vychovat děti? Nebo je jen bytostí stvořenou bohy na jedno použití a jakmile se zastaví a přestane plnit danou úlohu, musí nutně zešílet? Boží žoldák je odeslán do důchodu a svou nevyčerpanou sílu vrhne tím nejhorším způsobem, zničí ty, kteří na něj celý život čekali...

Autorská adaptace čtyř komedií nejslavnějšího řeckého komediografa Aristofana. Hrubozrnný kabaret, slavnost očistného smíchu, chvála přirozenosti. „Pravdu má ten, kdo ji umí obhájit. Ať už nečestní bozi, upovídaní filozofové, zkorumpovaní hrdinové nebo hamižní sedláci, ať už herci nebo obecenstvo. Proti diktatuře, proti válce, proti korupci, proti patriarchátu, proti vládě, proti božstvu, proti otroctví. Za svobodu, za mír, za lásku, za radost, za volnost těl a myšlenek...“

Unikátní imerzivní inscenace Camp Q je jeden z mnoha táborů, v němž své útočiště našli příchozí z jiných planet: tajemné Fénické ženy, přeživší civilizace technicky pokročilých Zeyris a zvířecích Attas, jež i na planetě Zemi nepřestávají uctívat svoji královnu. Mají právo na místo mezi námi? Je jejich integrace v našich možnostech? Na tyto otázky bude mít divák možnost hledat odpovědi během návštěvy unikátního adaptačního tábora...

Současná adaptace antických mýtů o bájném Minotaurovi, vražedné touze, pokrytectví a osudu, kterému se nevyhneme, i když ho chceme vzít do vlastních rukou. Irská dramatička Marina Carr ve svém originálním zpracování antické tragédie bravurně propojuje mystickou linku tajemných zvířecích monster a děsivého světa mrtvých s cynickým obrazem panovnické rodiny, která jen zdánlivě naplňuje mediální obraz slunné idyly z reklamního letáku. K pobřeží se navíc blíží loď plná novodobých Prosebnic, jejichž hlas nechá zaznít česká autorka Anna Saavedra. Notoricky známé mýty se tak dostávají do nových souvislostí...

Autorská inscenace o dětství, rodičovství a prarodičovství. Kontrapunkt učených theorií o výchově dětí v rodině a ve škole. Žité praxe herců a tvůrců, kteří v inscenaci zúročují svou zkušenost dětí, matek, otců a babiček...

Inscenace inspirovaná Ovidiovými „Proměnami“ a dalšími antickými a orfeovskými texty. Orfeus, „pěvec zrozený bohy“, úpí nad dvojí ztrátou své ženy Eurydiky. Jeho umění obdivuje celý svět: Vzrostlé kaštany přišly, topoly přišly, i kamínky z Vltavy vyskákaly, aby si poslechly Orfeovy písně. Jen jeho milá zůstává v říši stínů...

Autorská inscenace zabývající se nebezpečným balancováním na hraně psychického a fyzického zdraví za časů puberty a studií, patologickým prostředím škol, kde vládne despotismus a chybí empatie a křehkým psychologickým vývojem člověka, který se projevuje přecitlivělostí i krutostí...

Autorská inscenace o složité situaci (nejen) rozhlasových žurnalistů v době protektorátu, o kolaborantech, konfidentech a odbojářích, o proměnách funkce, úrovně a postoje médií v dobách Mnichovské dohody, Protektorátu Čechy a Morava a Pražského povstání.

Dramatizace novely Ludvíka Vaculíka. Komorní alegorický horor o zvířátkách, o bance, o dětech a o smrti. O obludné nadvládě systému nad lidmi a lidí nad morčaty až do úplné ztráty humanity. Morčecí pasivita provokuje lidský sadismus. Lidská aktivita a nutkání dopátrat se pravdy pak vede do záhuby...

Mytická tragédie rodu Átreovců. Válka se nekonečně vleče, ve vlasti zůstali jen ženy a starci, domů se vrací jen urny s popelem padlých mužů. Staré rány mokvají, touha po pomstě tepe v hlavě a musí vytrysknout ven. Roztáčí se bludný kruh provinění, pomsty, trestu a svědomí, ze kterého lidé sami vystoupit nedokáží...

Monodrama podle kontroverzní novely. Antiutopická ruská bylina, napsaná v Rusku osmdesátých let, která se ovšem v současnosti stává reálnou skutečností. Inscenace je silně autorsky ovlivněna protagonistou, který při tvorbě hlavní a jediné postavy (vypravěče – opričníka Pařeza) čerpá z autobiografických zážitků z Ruska, Izraele, vojenského drilu a především svého těla. Stvořil tak spolu s tvůrčím týmem zápas svobody a otroctví, intelektu a pěstí, svatosti a ubohosti, kozáčka a kung-fu...

„Matematická opereta“ o muži, který vyřešil problém vzdorující celé století. O řešení zdánlivě jednoduché otázky, zda-li je nutně každý možný vesmír podobný povrchu čtyřrozměrného vajíčka. Schnitzlerův „Kolotoč“, kde se místo sexuálních narážek jen derivuje a mluví o integrálech...

Dobrodružná hudební inscenace z poezie pro děti. „Bojíte se sami doma? Ale no tak! Žádné strachy! Zpívejte, básněte, sněte. Uslyšíte to, co jiní neslyší, a uvidíte to, co jiní nevidí. Naberte vítr a vyplujte na širé moře. Kde vás vlna vyplaví? Přece na ostrově, kde rostou housle. V prázdném bytě je možné cokoli, ale pšt, máma se nesmí nic dovědět!“

Divadelní adaptace stejnojmenného knižního bestselleru Floriana Illiese, který velmi zajímavou formou shrnuje dění roku 1913 v krátkých, novinových odstavečcích plných známých osobností.

Divadelní montáž vycházející ze života a díla českého grafika Vladimíra Boudníka, dělníka a tvůrce stylu zvaného explosionalismus.

Hra modernistického rakouského dramatika z prostředí maloměsta. V hospodě a na nádraží plyne čas pomalu a vyplňuje se drby a čekáním na zpožděné vlaky. Tento líný provinční život přerve polibek mladé dcery hostinského Anny a přednosty stanice Tomáše Hudetze, který způsobí srážku dvou vlaků. Rozjede se kolotoč vyšetřování, popírání viny, usvědčování a osvobozování, prudkých změn veřejného mínění, předsudků a mučivých výčitek svědomí. Malebné sousedské vztahy se mění v ostražité, napjaté soužití. Ironická komedie se mění ve fatální tragedii...

Interaktivní divadelní projekt na náměty z románu pražského židovského autora Gustava Meyrinka. Početní herci, loutkáři, tanečníci a hudebníci v interiéru vily, proměněném v jednotlivá dějiště románu, inscenují situace příběhu o hledání identity, zločinu, schizofrenii, padlých ženách a osvícených mužích. Diváci se po domě volně pohybují a příběh si sami skládají a utvářejí. Stávají se jeho součástí, pronikají do alternativní reality a ocitají se na pomezí skutečnosti a snu. Tak jako postavy Meyrinkova románu...

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny šedesátých let Pavla Juráčka. Autentická zpráva o době i autobiografický záznam plíživého rozpadu osobnosti. Životní cesta od příbramského mladíka, živelného studenta FAMU, horečnatého tvůrce, romantického milence, agresivního partnera, toxikomana, egoistického bohéma, apatického stínu až po trosku, která nedokáže psát a nedokáže ve psaní přestat...

Sociologická noční můra. „Dospívali. Izolovali se. Hráli si. Zahrávali si. Báli se. Pic.“

Projekt, vycházející z lužickosrbských legend z přelomu 17. a 18. století, určený pro konkrétní prostor – mlýn ve Zlaté Koruně. Temný příběh o sirotku Krabatovi, který se zapletl s černou magií. Manipulace, strach, šikana, komunita, bezmoc. Pohádkovost se zde objeví jen v náznacích. Důležitá je hierarchie ve mlýně, ve světě, v kosmu. Stárek je víc než učedník, mistr je víc než žák, ďábel je víc než mistr a láska je víc než ďábel...