Tygr v tísni

„Inscenovaný koncert.“ První české uvedení římské tragédie o světoznámém hrdinovi a bojovníkovi, který se vrací po dvanácti letech domů. Porazil vše, co mu bohové postavili do cesty, pokořil jako první i podsvětí. Zaslouží si neutuchající potlesk a obdiv. Ale dokáže teď žít normálním životem poté, co jeho hrdinská mise skončila? Může akční hrdina a zabiják, jehož život je plný potu, krve a adrenalinu obejmout svou ženu a vychovat děti? Nebo je jen bytostí stvořenou bohy na jedno použití a jakmile se zastaví a přestane plnit danou úlohu, musí nutně zešílet? Boží žoldák je odeslán do důchodu a svou nevyčerpanou sílu vrhne tím nejhorším způsobem, zničí ty, kteří na něj celý život čekali...

Autorská adaptace čtyř komedií nejslavnějšího řeckého komediografa Aristofana. Hrubozrnný kabaret, slavnost očistného smíchu, chvála přirozenosti. „Pravdu má ten, kdo ji umí obhájit. Ať už nečestní bozi, upovídaní filozofové, zkorumpovaní hrdinové nebo hamižní sedláci, ať už herci nebo obecenstvo. Proti diktatuře, proti válce, proti korupci, proti patriarchátu, proti vládě, proti božstvu, proti otroctví. Za svobodu, za mír, za lásku, za radost, za volnost těl a myšlenek...“

Unikátní imerzivní inscenace Camp Q je jeden z mnoha táborů, v němž své útočiště našli příchozí z jiných planet: tajemné Fénické ženy, přeživší civilizace technicky pokročilých Zeyris a zvířecích Attas, jež i na planetě Zemi nepřestávají uctívat svoji královnu. Mají právo na místo mezi námi? Je jejich integrace v našich možnostech? Na tyto otázky bude mít divák možnost hledat odpovědi během návštěvy unikátního adaptačního tábora...

Současná adaptace antických mýtů o bájném Minotaurovi, vražedné touze, pokrytectví a osudu, kterému se nevyhneme, i když ho chceme vzít do vlastních rukou. Irská dramatička Marina Carr ve svém originálním zpracování antické tragédie bravurně propojuje mystickou linku tajemných zvířecích monster a děsivého světa mrtvých s cynickým obrazem panovnické rodiny, která jen zdánlivě naplňuje mediální obraz slunné idyly z reklamního letáku. K pobřeží se navíc blíží loď plná novodobých Prosebnic, jejichž hlas nechá zaznít česká autorka Anna Saavedra. Notoricky známé mýty se tak dostávají do nových souvislostí...

Inscenace inspirovaná Ovidiovými „Proměnami“ a dalšími antickými a orfeovskými texty. Orfeus, „pěvec zrozený bohy“, úpí nad dvojí ztrátou své ženy Eurydiky. Jeho umění obdivuje celý svět: Vzrostlé kaštany přišly, topoly přišly, i kamínky z Vltavy vyskákaly, aby si poslechly Orfeovy písně. Jen jeho milá zůstává v říši stínů...

Dramatizace novely Ludvíka Vaculíka. Komorní alegorický horor o zvířátkách, o bance, o dětech a o smrti. O obludné nadvládě systému nad lidmi a lidí nad morčaty až do úplné ztráty humanity. Morčecí pasivita provokuje lidský sadismus. Lidská aktivita a nutkání dopátrat se pravdy pak vede do záhuby...

Mytická tragédie rodu Átreovců. Válka se nekonečně vleče, ve vlasti zůstali jen ženy a starci, domů se vrací jen urny s popelem padlých mužů. Staré rány mokvají, touha po pomstě tepe v hlavě a musí vytrysknout ven. Roztáčí se bludný kruh provinění, pomsty, trestu a svědomí, ze kterého lidé sami vystoupit nedokáží...

Monodrama podle kontroverzní novely. Antiutopická ruská bylina, napsaná v Rusku osmdesátých let, která se ovšem v současnosti stává reálnou skutečností. Inscenace je silně autorsky ovlivněna protagonistou, který při tvorbě hlavní a jediné postavy (vypravěče – opričníka Pařeza) čerpá z autobiografických zážitků z Ruska, Izraele, vojenského drilu a především svého těla. Stvořil tak spolu s tvůrčím týmem zápas svobody a otroctví, intelektu a pěstí, svatosti a ubohosti, kozáčka a kung-fu...

„Matematická opereta“ o muži, který vyřešil problém vzdorující celé století. O řešení zdánlivě jednoduché otázky, zda-li je nutně každý možný vesmír podobný povrchu čtyřrozměrného vajíčka. Schnitzlerův „Kolotoč“, kde se místo sexuálních narážek jen derivuje a mluví o integrálech...

Dobrodružná hudební inscenace z poezie pro děti. „Bojíte se sami doma? Ale no tak! Žádné strachy! Zpívejte, básněte, sněte. Uslyšíte to, co jiní neslyší, a uvidíte to, co jiní nevidí. Naberte vítr a vyplujte na širé moře. Kde vás vlna vyplaví? Přece na ostrově, kde rostou housle. V prázdném bytě je možné cokoli, ale pšt, máma se nesmí nic dovědět!“

Divadelní montáž vycházející ze života a díla českého grafika Vladimíra Boudníka, dělníka a tvůrce stylu zvaného explosionalismus.

Hra modernistického rakouského dramatika z prostředí maloměsta. V hospodě a na nádraží plyne čas pomalu a vyplňuje se drby a čekáním na zpožděné vlaky. Tento líný provinční život přerve polibek mladé dcery hostinského Anny a přednosty stanice Tomáše Hudetze, který způsobí srážku dvou vlaků. Rozjede se kolotoč vyšetřování, popírání viny, usvědčování a osvobozování, prudkých změn veřejného mínění, předsudků a mučivých výčitek svědomí. Malebné sousedské vztahy se mění v ostražité, napjaté soužití. Ironická komedie se mění ve fatální tragedii...

Interaktivní divadelní projekt na náměty z románu pražského židovského autora Gustava Meyrinka. Početní herci, loutkáři, tanečníci a hudebníci v interiéru vily, proměněném v jednotlivá dějiště románu, inscenují situace příběhu o hledání identity, zločinu, schizofrenii, padlých ženách a osvícených mužích. Diváci se po domě volně pohybují a příběh si sami skládají a utvářejí. Stávají se jeho součástí, pronikají do alternativní reality a ocitají se na pomezí skutečnosti a snu. Tak jako postavy Meyrinkova románu...

Divadelní adaptace deníků filmového scénáristy a režiséra, představitele české filmové nové vlny šedesátých let Pavla Juráčka. Autentická zpráva o době i autobiografický záznam plíživého rozpadu osobnosti. Životní cesta od příbramského mladíka, živelného studenta FAMU, horečnatého tvůrce, romantického milence, agresivního partnera, toxikomana, egoistického bohéma, apatického stínu až po trosku, která nedokáže psát a nedokáže ve psaní přestat...

Sociologická noční můra. „Dospívali. Izolovali se. Hráli si. Zahrávali si. Báli se. Pic.“

Projekt, vycházející z lužickosrbských legend z přelomu 17. a 18. století, určený pro konkrétní prostor – mlýn ve Zlaté Koruně. Temný příběh o sirotku Krabatovi, který se zapletl s černou magií. Manipulace, strach, šikana, komunita, bezmoc. Pohádkovost se zde objeví jen v náznacích. Důležitá je hierarchie ve mlýně, ve světě, v kosmu. Stárek je víc než učedník, mistr je víc než žák, ďábel je víc než mistr a láska je víc než ďábel...