Premiéry

Nová verze inscenace z roku 2007, ve které si premiérově zahrají Anežka Rusevová, Kristýna Badinková Nováková a Monika Zoubková. Oblíbená komedie chorvatského autora o mužích, kteří se domnívají, že všechno ví, a to nejen o ženách. Tři herečky, pět příběhů a nepočítaně zábavy... Režie hry o mužích, kteří se domnívají, že všechno ví…a to nejen o ženách, se ujala Jana Janěková. Princip inscenace spočívá ve schopnosti herecké transformace, proto každá z hereček hraje pět charakterů. Po stovkách úspěšných repríz se nyní titul vrací v novém nastudování na Malou scénu divadla Studio DVA.

Komedie o dobrodružství jménem rodičovství, plná písní a situačního humoru. Hudební one-man show Romana Vojtka o všech nástrahách, výzvách, ale i radostech, které zažívají novopečení rodiče. Jedinečná inscenace plná optimismu a energie vás zaručeně pobaví, ale i trošičku dojme. V dnešní době jsou na všechno příručky a co se nedozvíte tam, poradí Google. Ale když žena otěhotní a hormony ovládnou její mysl, nastanou situace, se kterými si ani Google neví rady. A co teprve, když se to malé narodí, to má zase každý plno nevyžádaných rad, které si často protiřečí a v danou chvíli zaručeně nepomohou. V ten moment se muž ocitá v krajní situaci a je odkázán pouze na sebe a stává se hrdinou všedního dne. Hudební komedie, vycházející ze situací, kterými si prošel každý rodič, nahlíží na ně s nadsázkou a humorem. Roman Vojtek ve své životní roli ztvárňuje desítky postav, chvíli je babičkou z Valašska, chvíli zpívající sestřičkou Mílou, ale nejčastěji novopečeným otcem, hrdinou v boji proti starostem. One-man show, věnované otcům a matkám, kteří přežili nástrahy šestinedělí, s Romanem Vojtkem připravil režisér Petr Svojtka.

Dramatizace románu o ženách, víře a zlu. Brněnská rodačka Kateřina Tučková, autorka románů Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně a dalších, je v současné době jednou z nejlepších a nejprodávanějších českých spisovatelek. Na její poslední román s názvem Bílá Voda čekali čtenáři celých deset let, kdy autorka procházela archivy, studovala materiály, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které jí pomohlo přiblížit se k jejím postavám i zevnitř. Sama říká, že je to její nejprožitější kniha, a získala za ni Státní cenu za literaturu za rok 2022. ...Malá zastrčená vesnice s poetickým názvem Bílá Voda skrytá ve stínu pohraničních hor. Sem kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. O několik století později právě sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminále i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu. Lena dál pátrá nejen po osudech sester z Bílé Vody, ale také se noří do vlastního nitra plného bolestí… Román i inscenace se strhujícím dějem jsou inspirovány skutečnými událostmi, kniha zpřítomňuje nejen opomíjenou kapitolu totalitního bezpráví, ale otevírá i otázku nerovného postavení žen v církvi a vlastně i v celé společnosti. Městské divadlo Brno přinese jevištní adaptaci nejnovějšího románu Kateřiny Tučkové v dramatizaci a režii významného režiséra Doda Gombára. Z hereckých osobností, které se promění ve velké množství postav tohoto mnohovrstevnatého románu, se můžete těšit na Lenku Janíkovou, Markétu Sedláčkovou, Dianu Velčickou, Eriku Kubálkovou, Drahomíru Hofmanovou, Radku Coufalovou, Svetlanu Janotovou, Pavlu Vitázkovou, Janu Musilovou, Máriu Lalkovou, Zuzanu Holbeinovou, Lenku Bartolšicovou, Evu Jedličkovou, Elišku Skálovou, Elišku Horňákovou, Mímu Krajčovou, Nikol Wetterovou, Jana Mazáka, Viktora Skálu, Dušana Vitázka, Petra Halberstadta, Oldřicha Smysla, Patrika Földešiho, Jana Valeše a Martina Mihála. Inscenace bude uváděna na Činoherní scéně MdB.

Návod na přežití v 21. století! Jak naše životy ovlivňuje umělá inteligence? Nestojíme na prahu digitálního diktátorství? Režisérka a dramatička izraelského původu Yael Ronen vytvořila originální žánr dystopického kabaretu, v němž nás uvádí do blízké budoucnosti a velmi vtipnou i provokativní formou nás upozorňuje na možné důsledky neuváženého technologického pokroku. Jako nejdůležitější zdroj inspirace jí posloužila populárně naučná kniha 21 lekcí pro 21. století izraelského historika a filozofa Yuvala Noaha Harariho, která se zabývá fenomény umělé inteligence, big daty, anebo bioinženýrstvím, a jejich vlivem na společnost a morální rozhodování jednotlivců. Postavy hry autorka staví před řadu nečekaných dilemat, v nichž se jim hlavní oporou stává umělá inteligence jménem Alecto, bez níž nikdo nemůže žít. Lidé se již nemusejí rozhodovat sami, protože Alecto generuje nejlepší odpovědi a řešení na základě mnoha shromážděných dat. Hra dovádí vývoj a důsledky technologického pokroku do nejzazších extrémů. Vtipným a zároveň ostře kritickým způsobem ukazuje nebezpečí digitální diktatury a to, jak málo v ní záleží na jednotlivci. Hra měla premiéru v roce 2020 v Thalia Theater v Hamburku a v divadle Reduta ji bude režírovat Lukáš Brutovský, který se zde uvedl úspěšným titulem Doktorka. Účinkují Kateřina Liďáková, Hana Briešťanská, Tomáš David, Martin Veselý, Vojtěch Blahuta, Vladimír Krátký a Oldřich Bělka.

Hudba, stejně jako každá jiná oblast, má své slavné, populární a kultovní reprezentanty. Stejně jako každá jiná oblast má ale i ty druhé: zapomenuté, podivínské, zkrachovalé. Kniha Pavla Klusáka zachycuje mikropříběhy z nedávné hudební historie, krátká encyklopedická hesla věnovaná právě těmto jedinečným osudům hudebníků, kteří nezažili popularitu, nezvítězili v anketách ani nepřistupovali k hudbě konvenčně. Uvnitř banánu zachycuje uhrančivý svět podivínů, jejichž osudy baví i dojímají. Inscenace kmenového režiséra DNz Jana Mikuláška vzdává hold těmto pábitelům, kteří kráčeli nevyšlapanými cestami a přistupovali hravě a netradičně k hudbě i k životu. V jevištní adaptaci Klusákovy knihy účinkují David Petrželka, Kateřina Císařová, Anna Kameníková, Dita Kaplanová, Johana Matoušková, Michal Bednář, Vojtěch Vondráček a Jiří Vyorálek.

Vrcholné dílo české divadelní klasiky v Šaldově divadle. Hra, jejíž úspěch vyvolal jeden z nejbouřlivějších skandálů v české divadelní historii. Vášnivý spor mezi zastánci pozdního romantismu a průkopníky realismu poněkud přehlušil onu mimořádnou skutečnost, že Preissová napsala čistou a klasickou tragédii, jednu z mála v české literatuře, odvážnou a znepokojivou, takže přitahuje vždy další generace divadelníků i diváků a nabízí vzácně dramatické postavy a situace. Vesnice tu představuje svět s přísným řádem a pevnými rituály, proti kterým se horké lidské srdce bouří, ale naráží na krutou společnost srdcí zlomených a vychladlých. Režisér Martin Františák vesnickému dramatu rozumí v jeho věčném a syrovém zápasu života se smrtí, umí v něm s citem vyhmátnout živou divadelní krev a sledovat její proudění v živlu hereckém. Jeho inscenace Sylva podle Vesnického románu Karoliny Světlé přivedla liberecký ansámbl na dvě prestižní mezinárodní přehlídky. Činohra se s Preissovou naposledy setkala v Její pastorkyni Michala Langa v roce 2012. Gazdina roba se ovšem v původní činoherní podobě představí v Liberci úplně poprvé! Titulní roli Evy ztvární Kateřina Kornhäuserová. Dále hrají Filip Jáša, Stavros Pozidis, Eliška Jansová, Jana Hejret Vojtková, Štěpánka Prýmková, Jana Stránská, Eva Goldmannová, Václav Helšus, Karolína Baranová, Martin Stránský, Tomáš Váhala, Jaromír Tlalka, Sára Lutovská a Vojtěch Franců.

Autorská inscenace o snění, samotě, nespavosti a vampyrismu. Probuzení uprostřed noci. Oknem matně prosakuje oranžové světlo pouličního osvětlení, dozvuky přetrženého snu a obavy ze dne, který sotva začal. Okamžitě je jasné, že znovu už nepůjde usnout. Lucidní snění pojmenovává stav, kdy si spící člověk uvědomuje, že spí – a skrze toto vědomí může svůj sen ovládat. „Ze zvyku nerozsvěcím a vydávám se na svou pravidelnou pouť.“ Divadlo jako jedna z podob lucidního snění... Komorní inscenace v režii Davida Šiktance, který je zároveň autorem hry, bude uváděna na studiové scéně Obejvák ve 3. patře divadla. Uvidíte v ní Barboru Váchovou a Jana Huška.

Pikantní groteska z divadelního prostředí. Dramatik dr. Šalda a divadelní ředitel Nývlt se znají mnoho let, někdy spolu vycházejí, jindy zápolí, především o uvádění nových českých her (v tomto případě Šaldových samozřejmě). Když je Šaldova hra "Hořký dav" po čtvrté repríze stažena z repertoáru ve Vinohradském divadle vedeném Nývltem, začne zhrzený autor spřádat plán, do kterého zasvětí i svou ženu, herečku Mexbauerovou. Ta ovšem kromě nezištné pomoci manželovi sleduje i své vlastní zájmy… Do jednoduchého děje, v němž kromě divadla hraje roli i láska, se ještě zapojí i starý bard, který už u divadla zažil téměř vše, a oddaná nápověda, která si pamatuje všechny hry, které kdy napovídala. A třeba se i dozvíme, zda úspěch v Divadle na Vinohradech vlastně neznamená neúspěch. Významný český dramatik Karel Steigerwal napsal tuto hru před dvaceti lety pro Národní divadlo, text je pro potřeby nového zpracování se souhlasem autora důsledně upraven na vinohradské reálie. Účinkují Marek Holý, Jana Kotrbatá, Zdeněk Palusga a Vendulka Křížová. Inscenaci, která je uvedena v dramaturgickém cyklu Česká (a slovenská) komorní hra ve Studiové scéně DnV, připravil režisér Šimon Dominik.

Romantický muzikál podle populárního bestselleru Johanny Spyri v české premiéře. Švýcarská autorka Johanna Spyri (1827–1901) strávila své dětství nedaleko města Chur v Graubündenu, v kouzelném prostředí poblíž Bodamského jezera, kde volně plyne řeka Rýn a Alpy nabízejí nekonečné možnosti dechberoucích výhledů. Není divu, že pro ni tato krajina byla inspirací k sepsaní jejího nejznámějšího díla, které jí přineslo celosvětový úspěch. Román Heidis Lehr- und Wanderjahre vyšel v roce 1880 a v českém překladu jej generace dětí znají jako Heidi, děvčátko z hor. Vyprávění o osiřelé holčičce bylo i několikrát zfilmováno. Holčička Heidi tráví šťastné a spokojené dny dětství společně s kamarádem Petrem při hlídání stáda koz, radostným hraním a užíváním si svobody švýcarských Alp, kde bydlí v prostém srubu se svým dědečkem. Jednoho dne však z bezstarostných spokojených chvil vytrhne Heidi její teta a pošle ji dělat společnost nemocné dívce Kláře ze zámožné rodiny. Děvčata se sice ihned skamarádí, ale Heidin stesk po dědečkovi, Petrovi a horách je příliš velký. V muzikálu, který kouzelně vypráví laskavý příběh, nakonec čeká šťastný konec všechny zúčastněné. Stanislav Moša inscenaci připravil již pro uvádění v Rakousku, Švýcarsku a Německu (premiéra se odehrála 6. prosince 2019 ve Vídni) a muzikál scenáristy Hanse Dietera Schreeba a hudebního skladatele Michaela Schanzeho zatím všude zaznamenal obrovský úspěch. V titulní roli Heidi se představí Viktoria Abrahám nebo Karolína Čtveráčková nebo Karolina Kabele, její kamarádku Kláru si zahrají Gabriela Čtveráčková nebo Marie Juráčková nebo Laura Mohylová a nezbedného pasáčka Petra Kryštof Helbich nebo Prokop Helbich nebo Matyáš Mičulka. V dospělých rolích se diváci mohou těšit na Roberta Jíchu nebo Igora Ondříčka (Dědeček Konrád), Nikol Kratochvílovou nebo Elišku Skálovou (Tetička Edith), Zdenu Herfortovou nebo Eriku Kubálkovou (Babička), Viktórii Matušovovou nebo Ivanu Vaňkovou (guvernantka Rottenmeierová), Jiřího Macha nebo Kristiana Pekara (Pan Sesemann) a další.

Ceněná hra slavného amerického dramatika s velkou dávkou humoru. Příběh o hledání osobní svobody, o dospívání, o lidech, kteří zraňují druhé, protože se jinak neumí bránit světu, který je daleko brutálnější a cyničtější než oni sami. Léto 1942. Patnáctiletému Jayovi a o dva roky mladšímu Artymu končí bezstarostné dětství. Musí se vyrovnat nejen se smrtí matky, ale i s novým životem u přísné babičky v newyorském předměstí Yonkers. Oba kluci se stávají svědky jejího bezcitného chování ke zbývajícím členům rodiny a brzy zjišťují, že ani zmrzlinové poháry nejsou tak ledové jako vztahy kolem nich. Naštěstí přijíždí strýček Louie. Ale proč se na něho vyptávají místní mafiáni...? V rolích chlapců se objeví Vít Roleček a Robert Finta, babičku hraje Alena Sasínová-Polarczyk, excentrickou tetu Bellu Kamila Janovičová, strýce František Strnad a druhou tetu Gertu Sabina Muchová. Činohra Národního divadla moravskoslezského toto komediální drama nazkoušela pod vedením režiséra Janusze Klimszy na jevišti Divadla Antonína Dvořáka.

V pořadí druhou premiérou sezony 2023/24 sezony je „revoluční“ drama Maxima Gorkého Děti slunce. Gorkij svou hru napsal v roce 1905 během svého vězeňského pobytu v Petropavlovské pevnosti. Metoda hry je stejná, jakou používal jeho přítel A. P. Čechov, který krátce před tím zemřel. Postavy hry balancují mezi planým filosofováním a patetickým vyjadřováním svých horoucích citů, mezi diskusemi o budoucnosti lidstva a snahou smysluplně prožít vlastní život. Profesor Protasov, v jehož domě se hra odehrává, je schopen vskutku nevšedních myšlenek: „Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Ale svět kolem sebe moc nevnímá. Ani duševní nemoc své sestry, ani to, že jeho nejlepší přítel mu chodí za ženou. A do toho všeho vypukla epidemie cholery – průhledná metafora revoluce, která tehdejší Rusko zachvátila. Na tuto ruskou klasiku se v Aréně podívají groteskně expresivním pohledem režiséra André Hübnera-Ochodla. Hrají Marek Cisovský, Renáta Klemensová, Anna Čonková, Vlastimil Burda, Josef Kaluža, Tereza Cisovská, Vojtěch Lipina a Vladislav Georgiev.

Jedna z největších tragédií Williama Shakespeara, jejíž síla a ostrost se neotupila ani za celá staletí. Půvabný Shakespearův jazyk v košatém překladu Martina Hilského přivádí na jeviště fascinujícího antihrdinu, hýří vzletnými slovními obraty i nečekanými dějovými zvraty, zobrazuje virtuózní umění manipulace a bezostyšné amorální lži. Ukazuje vzestup hrůzovlády a temné diktatury. Richard je velký padouch, ale nikdy by nedosáhl svých cílů, kdyby chladnokrevně nevyužíval zhoubných ambicí a tužeb lidí kolem sebe. Richard je znetvořený ošklivec, hrbatý mrzák. Během války dobře sloužil svému bratrovi zákeřnými vraždami, které pro něj páchal a kterými odstraňoval nepohodlné. Díky těmto zločinům je teď jeho bratr Edward králem. Válka skončila a ti, které vynesla k moci, teď oslavují mír. Ale v duši zmrzačeného Richarda se žádný mír nerozhostil. Jeho černá duše uvězněná v postiženém těle až příliš nenávidí okolní svět, do nějž nebude nikdy patřit a těšit se z jeho lesku a blahobytu. A tak dělá dál to, co umí nejlépe – pokračuje v zabíjení. Pokud nemůže být součástí světa šťastlivců, chce jej ovládnout. A tak tento charismatický padouch svým ostrovtipem poštvává své rivaly proti sobě, rozehrává mocenské politické hry a bez záchvěvu svědomí odstraňuje z cesty k moci všechny, kteří mu v ní stojí. Z krvavé lázně vyjde nakonec ověnčen korunou. Dosáhl svého triumfu. Ani ten Richardovi nepřináší smír. Zbavil se téměř všech protivníků, má však ještě jednoho posledního – sama sebe. V Divadle Jiřího Myrona v titulní roli uvidíte Petra Panzenbergera. V dalších rolích Sára Erlebachová, Petra Kocmanová, Kateřina Breiská, Vladimír Čapka, Petr Houska, Martin Dědoch, Martin Siničák, Jan Fišar a Tomáš Jirman. Richarda III. NDM uvede v Divadle Jiřího Myrona.

Černá romantická komedie o přirozeném posunu do další životní fáze, který s sebou nese i změnu v jiných blízkých vztazích. O situaci, která možná vypadá jednoduše a banálně, ale skrývá se za ní téma, které je vážné – a dost možná nejdůležitější v životě. Pro všechny, kdo se někdy cítili sami a v úzkých. Bez ohledu na věk, pohlaví nebo orientaci. S humorem a nadsázkou... Jak těžké je potkat toho pravého partnera pro život, když žijete ve velkoměstě, jste single, gay a vaše nejlepší kamarádky vás začnou zvát na rozlučky se svobodou? Jak nepropadat panice ze samoty a společenského tlaku? Jak se nezbláznit z toho, když v kuchyňce v práci narazíte na kolegu, který se vám líbí? A jak vysvětlit babičce, že to není všechno tak jednoduché, jak se zřejmě domnívá? V inscenaci režisérky Terezy Říhové hrají Jakub Burýšek, Jana Břežková, Sandra Černodrinská, Marta Dancingerová, Anežka Rusevová, Václav Šanda a Viktor Zavadil.

Psychologická hra britského dramatika. Dvě ženy, které se v ní setkávají, manželka a milenka, obě opuštěné stejným mužem, spolu začínají rekapitulovat, co se vlastně stalo. Každá to vidí jinak a přitom každá ve svém životě chce najít smysl. Bojují o to, aby jejich život nebyl promarněný a zároveň o to, aby se nadechly, dostaly novou sílu, nechaly za sebou všechna traumata a vstoupily do další fáze svobodného, emancipovaného života. Je to hra o tom, že se musíme oprostit a nadechnout se... Její světová premiéra proběhla v roce 2002 na West Endu v Londýně s legendami britského herectví – Judi Dench a Maggie Smith. Sklidila obrovský úspěch a následně se hrála téměř po celém světě. V Ungeltu bude uvedena v české premiéře s Terezou Brodskou a Jitkou Smutnou.

Představte si, že jste první divák Hamleta – ten, který ještě neví, jak to dopadne…? Nevíte, zda Duch nelže, zda Claudius opravdu zavraždil Hamletova otce, zda v tom měla Gertruda prsty či zda se s Ofélií skutečně prolomila větev – nebo jí někdo pomohl? Je Hamlet spravedlivý princ vykonávající pomstu anebo blázen, který vidí ďáblů víc, než peklo obsáhne? Zkuste si představit, že netušíte, jak tahle detektivka skončí – a vůbec… víte, jak to dopadne? Přijďte společně znovuobjevit tajemství nejlepší hry, která kdy byla napsána. Co to znamená být dneska jiný? Co když nás okolí považuje za blázna, podivína, zkrátka tak trochu magora? Jak se dá bojovat proti lži a přetvářce? A je pomsta vždycky to správné řešení? Hamlet jako sonda do nitra současného mladého člověka, který čelí tlaku okolí - protože rodiče pro nás chtějí vždycky to nejlepší. Nebo spíš pro sebe? Hradeckým Hamletem bude Vojtěch Říha. V režii Pavla Kheka dále hrají Jiří Zapletal, Martina Nováková, Martina Czyžová, Josef Čepelka, Jan Vápeník, Martin Klapil a Karel Pešek.

Divadelní adaptace detektivky „Pět malých prasátek“, kterou připravila sama slavná autorka. Mladá žena Carla hodlá očistit jméno své matky, která byla před šestnácti lety odsouzena na doživotí za vraždu svého manžela a ve vězení po roce zemřela. Carla až ve svých 21 letech objeví dopis, v němž její matka prohlašuje, že je nevinná. Obrátí se proto na mladého sympatického advokáta, jehož otec kdysi Carlinu matku obhajoval, a společně se snaží za pomoci pěti klíčových svědků tehdejší tragédie dobrat pravdy. Paměť bývá ale ošidná. A co když Carlina matka v dopise nepsala pravdu a byla skutečně vinná...? Na této hře, kterou DJKT uvádí v české premiéře, je zajímavá forma jejího vyprávění, scény ze současnosti se organicky prolínají s těmi retrospektivními z doby vraždy. Dynamické dramatické schéma plné napětí vám nedá vydechnout do poslední chvíle... Uvedením Pěti malých prasátek Agathy Christie činohra DJKT navazuje na inscenaci Past na myši, kterou rovněž stejně jako v tomto případě režírovala Martina Schlegelová. Zároveň tak půjde o druhý díl z trilogie s názvem 3× s Agathou Christie. V plzeňském Velkém divadle účinkují Michal Štěrba, Nicole Tisotová, Andrea Mohylová, Petr Urban, Jan Maléř, Marek Mikulášek, Jana Ondrušková, Jana Kubátová, Eliška Vocelová, Matyáš Darnady a Jaroslav Matějka.

Co byste dělali, kdybyste cestou domů v metru vyměnili náhodou svůj kufřík za jiný, v kterém by bylo tři čtvrtě miliónu liber? Henry Perkins, usedlý úředníček z londýnského předměstí, se rozhodne si tyto peníze nechat – a to navzdory tomu, že za nimi evidentně stojí zločin velkého kalibru. Jeho plán je jasný: dojet domů, naložit svou manželku Jean do prvního taxíku na letiště a s ní i penězi odletět někam, kde je skuteční majitelé kufříku nenajdou. Okolnosti ovšem, jak tomu ve správné frašce bývá, stojí proti němu: Jean peče kuře na oslavu Henryho narozenin a nechce o okamžitém odcestování ani slyšet a na oslavu vzápětí dorazí Perkinsovic rodinní přátelé Vic a Betty, kteří nechápou, proč se celý večírek ruší. Henryho plán začnou navíc komplikovat dva policisté – jeden pragmaticky úplatný, druhý tvrdohlavě oddaný spravedlnosti – a nevhodně užvaněný taxikář. Postupně se všichni začnou vydávat za někoho jiného, lež se kupí na lež, opustit obývací pokoj směrem na letiště se stále nedaří a na obzoru se začíná objevovat tajuplný Kmotr, který se hodlá nekompromisně dožadovat svého kufříku… Dílo Raye Cooneyho, klasika anglické frašky, je vždycky zárukou zběsilého situačního toboganu plného skvělé zábavy a Prachy!  jsou mistrovskou ukázkou jeho schopnosti vytěžit z jediné situace neuvěřitelný kolotoč komediálního bláznění. Inscenaci na Činoherní scéně MdB režijně připravil Stanislav Slovák. V hlavní roli Henry Perkinse uvidíte Aleše Slaninu. Dále hrají Andrea Zelová, Lenka Janíková, Petr Štěpán, Jan Mazák, Richard Pekárek, Patrik Földeši a Ondřej Halámek.

Napínavý příběh vzestupu monarchy, kterého historici nazvou jedním z prvních humanistů. Na motivy románu Heinricha Manna Mládí krále Jindřicha IV. Proč musel zemřít muž, jehož nabalzamovanou hlavu schraňuje Markéta z Valois ve zlaté kleci? Proč si tato žádoucí kráska, sestra francouzského krále a dalších právoplatných následníků trůnu, vzala Jindřicha Navarrského, který také usiluje o francouzskou korunu? Proč se jejich sňatek, který měl být symbolickým aktem smíru mezi katolíky a protestanty, zvrhl v krvelačné vraždění hugenotů a bartolomějská noc se zapíše mezi nejhrůznější masakry v dějinách Francie? A proč ji zrovna Jindřich Navarrský, vůdce hugenotů, přežil? Šťastnou náhodou, nebo je v soukolí ďábelského spiknutí? Takové a další otázky si Jindřich klade, když leží v kaluži krve poté, co ho neznámý varhaník bodl dýkou ukrytou v sutaně. Leží na podlaze vypáleného kostela a z jeho pobořených stěn k němu přicházejí jeho přátelé, lásky, sokové i vrazi. Živí i mrtví, důstojní i komičtí. Hlavní roli francouzského monarchy ztvárňuje Ladislav Špiner, jeho ženu Margot Karolína Šafránková.

S newyorským spisovatelem, komediografem, filmařem a hercem Woody Allenem (1935) se dobře a rádi bavíme už několik desetiletí. Právem patří k moderním klasikům scénického humoru. Brilantní komedii Nepijte tu vodu napsal Allen v polovině šedesátých let, ve světě rozděleném železnou oponou. Hra byla dvakrát zfilmována, Allen film ve své režii uvedl v roce 1994. ...V ovzduší studené války, kdy každé nedorozumění, i to komediální, může posloužit jako spouštěč otevřeného atomového konfliktu, se na americkou ambasádu v nejmenované totalitní zemi uchýlí rodina amerických turistů, pronásledovaných místními bezpečnostními složkami pro bizarní podezření ze špionáže. V přeplněném a obléhaném sídle velvyslanectví se za nepřítomnosti ambasadora do řešení hrozícího mezinárodního incidentu s nadšením, ale bez kompetencí pouští diplomatický personál... Výbušná směs situační a konverzační komiky a autorovo pochopení pro lidské slabosti, balancující na laně napínavě rozvíjeného děje nad propastmi průšvihů, nás jako každá dobrá komedie léčí z případných obav a nejistot. Hrají Václav Vydra, Viktor Javořík, Andrea Černá, Kateřina McIntosh nebo Sára Rychlíková, Tomáš Pavelka, Petr Matyáš Cibulka, Jan Krafka, Otakar Brousek ml. a Stanislav Moskvin. Režisérem inscenace je Juraj Deák.

Co všechno se stane, když bývalá milenka přijede za svým bývalým milencem přímo z pohřbu vlastního manžela? A jak to vidí sluha bývalého milence? Má právo žárlit? Na jevišti Studia DVA divadla se sejdou tři skvělí herci – Eliška Balzerová, Miroslav Hanuš a Jaromír Dulava, aby nás přenesli do prostředí britské aristokracie. Miroslav Hanuš tuto velice duchaplnou anglickou komedii o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života, zároveň i režíruje.