Adele

Kapitáne, kam letí toto letadlo? Jo, to kdybych věděl...

Eliška v roli Angely Kennedyové Lipské je báječná. Stejně tak v roli svého psa, manžela Maxe, ruské uklízečky, mexické milenky, Úžasné představení, plné humoru i o smutných peripetiích života.

A to byla jako komedie?? U první poloviny představení diváci reagovali víceméně tichem, nikdo se ani nesmál. Taky nebylo čemu. Ta druhá byla o něco málo zábavnější. Nevím proč K. Hracovcová musela šišlat (pejšánku), ale třeba byla ten den u zubaře. Jediné štěstí,že nehrála Gondíková.

Velmi podařená černá komedie, i její podtitul je originální - Rekviem za nesmrtelného. Znuděný finančník Krott, který vlastní skoro všechno na světě, se už může rovnat podle svých slov snad jen s Bohem. Rozehrává se tak naprosto bizarní příběh, kdy Krott hledá někoho, kdo má odvahu s ním definitivně skoncovat a to podle jeho hesla - Odstranit vše, co se už nerentuje... Úžasné jsou scény s odborovým předákem. Ani se mi nechce věřit, že hra vznikla před 50 lety. Výborný Michal Isteník a Jan Mazák.

Kramár s Blažkem byli vtipní, občas trochu vulgarní, ale dá se. Své kouzlo má i Vyšehrad, kde se představení konalo.

Viděla jsem na Vyšehradě, což je krásné prostředí a těch 30% si zaslouží. Jenom se tam jaksi nehodila Kotkova zadnice, to bylo zcela zbytečné.

Tak toto bylo jiné kafe než ta nuda v Národním.

Výborní Tomáš Turek, jako podnikatel vyrábějící nočníky pro francouzskou armádu a Pavel Tesař, zubař, který je silně pod pantoflem své ženy. Obě povídky s tématikou manželských soubojů velice pobavily a myslím, že si tam každý našel to "svoje". A kdyby nic, tak ten zvuk zubařské vrtačky taky stál za to:-).

Jediným "hrdinou" inscenace je A. Hitler interpretovaný v krátkých šesti scénách pokaždé jiným hercem a dokonce i herečkou. Právě M. Zímová ztvárněla maličkého Hitlera, který rozdává Göringovi a Goebbelsovi lentilky, aby si nacvičili otravu pro případ prohry. S polu s ní byla perfektní i Marie Turková jako paní Goebbelsová. A opět se divadlo může pyšnit skvělým hudebním doprovodem. Nejlepší pan Zavřel a jeho "Říkej mi Macku a dost..."

Před mnoha lety jsem toto představení viděla s Petrem Nárožným a byl to úžasný zážitek. Nastudování v "Dlouhé" bylo jiné, ale takový lepší průměr. Co mě ale potěšilo, byl hudební doprovod.

Celkem jsem se dost nasmála. Dobrý, na co člověk nepřijde aby si přišel na nějaké peníze a pokud možno na úkor druhých.

Jan Vondráček, který představuje nenapravitelného záletníka Lelia, čtyřicátníka, co se cítí na dvacet, je prostě úžasný. Lže tak lehce a za všech okolností, když je k tomu částečně donucen, ale také jen tak z přebujelé fantazii, pouze pro vlastní potěšení. Snadno hledá ty nejvhodnější slova a jeho výřečnost je kulomet sám. ?Dobrá, dobrá, řeknu vám tedy pravdu?? a znovu vymýšlí ty nejbizarnější výmluvy. Závěrečný několikaminutový monolog je opravdová třešnička na dortu. A když se dušuje, že už nikdy nebude lhát a ?ať se na místě propadnu? raději pro jistotu hned uskočí. Co kdyby...

Petr Nárožný, který vládne velmi tvořivou invencí a tak v pražském podání se představení liší od toho v Plzni. Dialog mezi ním a Naďou Konvalinkovou na téma, proč pořád kupuje ty hrozné časopisy, neodboural jenom Naďu? ? Proč pořád kupuješ toho Přemka Podlahu? To je samý Podlaha, Podlaha a mě opravdu nebaví si z uheráku vyrobit dalekohled??. Petr Nárožný je výborný divadelní herec, nádherně zahrál svého věčně rejpajícího ?bankovního úředníčka - hypochondra?, který v domnění, že ho miluje sedmnáctiletá dívka, se proměnil v ?mladíka? s koženou bundou, pirátským šátkem a kroužkem v uchu.

Tak to bylo zasloužené standing ovation. Martin Stránský byl úžasný a Dušan Sitek se mi dokonce jako "doktor" líbil víc než ve filmu Geoffrey Rushe.

Litovala jsem zbytečně vyhozených peněz, za něco tak trapného, plného vulgarit a infantilních dialogů. Happy end s indickými tanečky pod zářící diskokoulí mě zcela paralizoval a ještě více zatlačil do té dřevěné židle, co si myslí, že je pohodlné křeslo. To jako myslí vážně? Lístky jsem dala k vánocům a byl to ten nejhorší dárek, odcházeli jsme v šoku. Nejlépe to zhodnotil odcházející pán před námi: "Tak takovou to píxxxxnu jsem už dlouho neviděl". Souhlasím, vystihl to ve stejném duchu, jakým hra byla.

One man show pana Donutila

Výborný Richard Krajčo. Je mu ta role vážně sedla. Jsem ráda, že jsem toto představení ještě s ním viděla. Nějak si nedovedu představit, kdo by ho tak asi překonal?

Chtěla jsem o přestávce odejít ale nakonec jsem to protrpěla až do konce. Polonahý Kotek s psím obojkem...takto dehonestovat hru. Chudák Shakespeare, toto by asi nečekal ani on.

Hana Seidlová a Renata Drossler jsou dokonalé. Plný počet ale patří a právem Haně Seidlové, její ztvárnění Edith Piaf bylo fantastické a to včetně nádherného zpěvu. Na toto představení se dá jít i víckrát. Silný divadelní zážitek.