Monty70

Velice podařené. Typická konverzační komedie, jedna z těch lepších v divadle Palace. Vhodná i na zájezdová představení. Dvojice Langmajer - Gondíková sehraný pár, ostatní zdatně sekundují.

Prima komedie na odreagování se. Všichni herci dobří, nejvíce mě zaujal Jan Dolanský. Jeho nepochopení stávající situace ve hře bylo hlavním důvodem pro obveselení diváků.

Dobrá komedie na pobavení diváka. I když tušíme, jak asi vše nakonec skončí, přesto hra nenudí. A slušně zahrané.

Film známe asi všichni. Divadelní představení na toto téma nyní uvádí více divadel v ČR, toto představení jim může směle konkurovat. Dobrá práce všech zúčastněných.

Pobavilo, našly se některé velice podařené scénky. Ovšem délka představení moc dlouhá, i když asi to jinak nešlo, přece jenom je to rozsáhlý román. Nová posila mosteckého souboru Jan Burda v titulní roli se mi líbil.

Hezky zahraný příběh postupně se rozvíjejícího vztahu dvou lidí, kteří se nikdy neviděli. Námět podle knihy od spisovatele Daniela Glattauera. Na divadle sehrán první díl. Trochu mě rušilo mostecké zpracování, kdy Emmmu a Lea hrají v mosteckém divadle hned tři herecké dvojice. Záměr jsem nepochopil.

Moc povedené. Černý humor, herci strefující se svými hláškami do vlastních řad. Prověřená dvojice Dlouhý - Halbich, ostatní herci rovněž výborní, zmíním Davida Punčocháře.

Podivně nastudovaný kus od Shakespeara. Nezaujal mě, přišlo mi, že herci nemají moc co hrát. Šárka Vaculíková v této hře obsazena proti svému typu. No nelíbilo se.

Tuto divadelní hru mám ve veliké oblibě. Moje očekávání však nebyla zcela naplněna. Herecké obsazení bylo dobré, avšak něco tomu chybělo. Snad švih a pořádné komické výstupy tak typické pro tuto komedii? Jednou mi vidět stačilo.

Strhující představení založené na částečně skutečných událostech z naší historie. (2. světová válka). Doporučuji všem, kdo se nechtějí v divadle jen pobavit, ale také trochu zapřemýšlet o lidských pohnutkách v nelehké době.

Dobře zahraná komedie, inteligentní humor, neotřelé téma hry. Spokojenost.

Příjemně strávený večer v divadle ve společnosti talentované Šárky Vaculíkové. Hra sama o sobě je jednodušší, ale herečka svým nasazením povyšuje toto představení na příjemnou záležitost. Vhodnější spíše pro ženské publikum, které přece jen záležitostem zde zahraných více porozumí.

V této záplavě pochvalných recenzí se budu vymykat, ale mě to až tak dobré nepřišlo. Poněkud jednoduchý prvoplánový humor, někdy již za hranou trapnosti. Ale většinový divák se baví. Myslím, že hra šla zpracovat civilnějším způsobem. Můj dojem je takový, že Jana Paulová by se měla držet spíše herectví, než režírování.

Buď mi nesedlo téma (manžel podvádějící svojí manželku, ještě je na to pyšný), nebo mi neseděl herec ztvárňující tuto postavu. Tato komedie za mě ne.

Dobře zahrané drama, možná až thriller z psychiatrické léčebny. Napínavé až do konce, ten překvapivý. Moc se mi líbil Miroslav Etzler. Doprovodná hudba použita v představení byla skvělá, efekty "lekaček" na diváka byly dobře provedené. Více takových her.

Komorní drama o různých podobách lásky. V tomhle případě o lásce mateřské proti lásce partnerské. Matka v podání živelné paní Maciuchová se poměřuje v nemocnici, kdy je její syn v komatu (O. Novák) s jeho životním druhem (P. Stach). Většinou dlouhé dialogy, vzpomínání na minulost, trochu náročnější na pozornost. Hezky zahrané na malém prostoru se odvíjí příběh, který vezme diváka za srdce.

Představení, které se tak trochu vymyká zažité představě o klasickém pojetí inscenací Fidlovačky. Fenomenální Dan Krejčík v titulní roli. Velký prostor dostala ve hře i Petra Horváthová, která se zhostila své role opravdu dobře. Chápu, že toto téma nemusí sednout každému, ale dát pouhých 10 % za takto kvalitně odvedenou práci všech herců na tomto představení?

Představení shlédnuto na Hněvíně. Nejvíce mě zaujal Otto Liška v roli Rudolfa II. Menší výtka : nevím, proč se považuje za vtipné oblékat pro obveselení diváků mužské herce do ženských šatů?

Neurazí, nenadchne.

Představení založené na skutečné historické události , příběh o Bertiem, budoucím králi Velké Británie Jiřím VI. Marcel Rošetzký vybraný do hlavní role byl myslím dobrou volbou. Rovněž Jiří Kraus jako logoped Lionel byl přesvědčivý. Dobře odvedená práce všech herců na tomto představení.

Po úspěšném zpracování Revizora se pustilo mostecké divadlo do zpracování další Gogolovy komedie - Hráčů. Jako se mi v Revizorovi líbil Vítek Herzina v roli Chlestakova, také zde v roli Ichareva mě zaujal nejvíce. Je to ovšem dané také charakterem role. Ostatní herci se zhostili svých rolí se ctí. Dokonce Jiří Kraus se oprostil od svého obvyklého komediálního přehrávání.

Absurdní komedie ze začátku nasadila rychlé tempo, kterému v pozdějších fázích hry dochází dech. Očekávaný "Wou" efekt na konci se nedostavil. I tak však dobrá, inteligentní a nepodbízivá komedie.

Životopisný muzikál o zpěvačce Fanny Briceové (Karolína Herzinová) a její lásce k hazardnímu hráči Nicku Arnsteinovi (Jan Beneš), inspirovaný skutečným životním příběhem.
V muzikálu zazní hudba tehdejší doby 20 st. Karolína Herzinová herecky výborná, pěvecky již na hranici svých možností.

Téma hry velice aktuální. Je dobré uvádět i takového hry, k zamyšlení. Pan Vlasák excelentní. Svoji postavu sehrál naprosto uvěřitelně, opravdu mi ho bylo až líto. Představení přestože je poněkud depresivní a smutné mohu všem doporučit.

Inscenace na vážnější téma, než je mostecké publikum zvyklé. A myslím, že velice povedené.