Pan Kolpert

Vzácný příklad čisté, citlivě a vkusně zpracované a nezmršené klasické pohádky. Velmi působivý zážitek i v narvaném sále ve stoje na jedné noze.

Velké zklamání, svými samoúčelnými tanečními a hudebními kreacemi a množstvím vizuálního nevkusu připomíná spíš jakousi opulentní lední revue. Inscenace rezignuje na silná a aktuální témata, která Andersenova předloha nabízí. A obávám se, že divák, který předlohu nezná, vůbec nemůže pochopit ani základní příběh. Klíčový moment záchrany Káje Gerdou se vůbec neodehraje, jen se odvypráví slovy, Sněhová královna už v té době ostatně stejně není na scéně, jakoby na ni tvůrci na konci už zapomněli...