Nevim

Titul svým tématem navazuje na počiny v Rubínu, V. Štěpánek si trochu vypůjčil (nikoli ukradl) formu, nebál se smysluplně a často vtipně použít vulgarity, které z úst hereček nezněly nevkusně. Slibný rozjezd, překvapivý zvrat. Bohužel banálnější závěr dojem pokazil, z hlediska autorského se jevil poněkud bezradně. Energické výkony obou hereček rozehrávajích komické situace s vážnějším podtextem. A máte-li štěstí a v publiku se sejdou diváci (nebo spíše divačky) smějící se s porozuměním, na atmosféře v sále to může být zatraceně znát!

Přes sympatické snažení obou hlavních představitelek jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduji hru, která nabízí pouze koláž notoricky známých postřehů, životních pravd a klišé, které už byly v mnoha hrách nesčetněkrát použity. Neshledal jsem na této skice nic objevného, natož přínosného. Ačkoli mě celek naprosto minul, nelze v hodnocení opomenout, že výsledný tvar držel celkem solidně pohromadě. Určitou část diváků hra, respektive inscenace jistě osloví, já k ní nepatřím.

Sympatická aktovka mířící především proti současné zhýčkané hipsterské generaci mužů. Základní dějový twist sice není žádné terno, obě herečky jsou zato natolik spontánní a autentické, že to Vojtěchu Štěpánkovi rychle odpustíte. Zásadní přínos hry tkví především v upozornění na dnes stále omlouvaný a neřešený fenomén postupné degradace mužského pokolení. Osvěžující voda na můj feministický mlýn.

Setkání dvou mladých žen, které tak trochu neví co pořádně se životem a společně rozebírají své aktuální důležité rozhodnutí. Při tom se pěkně zostra pustí do problémů současné mladé generace. Příliš zábavy, volnosti, minimální zodpovědnost, neochota dospět a spousta dalších témat. Nešetří nikoho, schytají to jak muži tak ženy. To vše samo o sobě není nic příliš nového, byť je to zde podané velice vtipně a zábavně. Avšak způsob a okolnosti tohoto setkání dodávají hře nový, neotřelý a velice zajímavý rozměr. K tomu potěší velmi sympatické výkony obou hereček, zvláště pak skvělé A. Stropnické.

75 % Tak tohle je lahůdka, Štěpánkův text je sice trefný a myšlenkově podnětný i pravdivý, přesto však předvídatelnější, než bych řekl, že je mi milé. S blížícím se závěrem jsem se začal obávat, jak vyzní předem tušená pointa, jenže i když bylo jasné, co přijde, výkon obou hereček způsobil, že jsem se i tak dojal. A stejně silný byl můj zážitek i při druhém zhlédnutí, když už jsem předem věděl vše. A rád si na tuto inscenaci do Rubínu zajdu i potřetí.

Velmi originálně pojaté přemýšlení o soudobých problémech třicátnic. Obě herečky hrají s neuvěřitelnou chutí. Je poznat, že vznikl text psaný na tělo. Hra nepostrádá komiku, kterou nás Rubín vždy zásoboval. Zcela přesně se trefuje do dnešních "chlapů". Myslím, že úbytek pravého mužství začíná být naprosto aktuální téma. Ač K. Leichtová hraje skvěle, já musím speciálně vyzdvihnout výkon Anny Stropnické, což je dáno mým prvním setkáním s touto okouzlující herečkou, ze které ta komičnost stříká na všechny strany. Předvídatelná pointa naštěstí není jediným nosným tématem, takže vítejte v kómatu.