Fajnmen (QED)

Pozoruhodná osobnost fyzika Richarda Feynmana nabízí široký materiál, z něhož je nutné ve vyměřeném času uměleckého ztvárnění vybírat. Hra se odehrává během odpoledne a noci, v takřka monologu zazní několik historek a klíčových událostí, dojde i na všední život a aktuální stav vážné nemoci. Nevadilo by, že se jedná o útržek, potenciál látky však nebyl autorsky náležitě využitý. Vladimír Kratina zaujme svou přirozenou noblesou i komunikací s publikem, na jevišti je však více za sebe než za Feynmanna; posílená žoviálnost, která má patrně přinést oživení, je se skutečností částečně v rozporu.