Hamlet

Zajímavé proškrtání do spíše rodinného dramatu než velkorysé historické tragédie. Nesedělo mi ovšem pojetí Hamleta jako agresivního blázna napadající lidi kolem sebe, házejícího na zem vlastní matku a zřejmě i znásilňující Ofelii (jestli jsem dobře pochopil na toto téma provozovaný scénický tanec). Ovšem co se mě opravdu oproti jiným provedením Hamleta upoutalo byl skvělý Polonius Jana Vápeníka. Ne plochá figurka podlézavého dvořana, ale milující otec, který se proto snaží být přísný na své děti. Opět jen škoda, že s ním házel Hamlet na zem místo aby se mezi nimi odehrávaly slovní přestřelky.

S Hamlety se v posledních dvou sezónách roztrhl na českých a moravských jevištích pytel. Jednoznačně nejméně mě bavil ten influencerský v DPB a nejvíce právě ten královéhradecký.
Tady se povedlo mnoho věcí, včetně obsazení. Především Vojtěch Říha hraje Hamleta s lehkostí, s roztomile nakřáplou duší a s akurátní dávkou šílenství. Ví kde ubrat a kde přitlačit. Také Martina Czyžová povýšila Ofelii na roli, v níž bude zapamatovatelná. Naopak rezervy bych viděl u nevýrazného Martina Klapila.
Velmi se mi líbila scéna a hudba. Povedly se také kostýmy a práce se světlem.
Inscenace má skvělé tempo.

Nádherná scénografie, elegantní kostýmy, to je bohužel celé. Vojtěch Říha hraje všechny své role stejně, navíc na Hamleta nemá, dle mého názoru, charisma. Nezajímavý Claudius, Horacio, ty drásající scény vůbec nevyzní. Nedolehne to na diváka. Úplně zbytečný Osrik. Nicméně minulou sezónu se na 100 % nepovedl Hamlet nikomu v českých divadlech, kde se s ním roztrhl pytel, takže to asi úplný průser nebude.

Řemeslně výborné ale chybí tomu kouzlo, pro mne tak nějak sterilní, ale přesto díky

Řemeslně precizně pojaté divadlo, nicméně chybí katarze, kvůli které se chodí do divadla. Herecky nezaujme Vojtěch Říha - k jeho tíži mi přijde, že všechny role hraje na stejný způsob. Jihočeské divadlo se s dějem na Elsinoru vypořádalo podstatně lépe.

Z pěti Hamletů, které jsem viděla, mě tento zasáhl nejvíce. Vojtěch Říha oplývá obrovskou energií, která naplnila celé divadlo. Byl Hamletem po konečky prstů. Pro mě jindy nezajímavá postava Ofélie byla skvěle pojatá Martinou Czyžovou. V naprosto jiném zpracování své postavy zaujal i Jan Vápeník. Jiří Zapletal je vynikající herec, avšak Khekova režie nedala důležité postavě Klaudia dostatečný prostor a plasticitu. Mistrovský je především závěrečný souboj Říhy a Martina Klapila, který je skutečně zajímavým a neokoukaným talentem. Zvláštní pochvalu si zaslouží také hudba.

Nejlepší mnou viděný Hamlet (z 6 viděných) v Česku.
V. Říha excelentní - s rolí si tak neskutečně vyhrál, divák mu věří úplně vše, co dělá - a to téměř 3 hodiny nesleze z jeviště. Za mě rozhodně nejlepší mužský herecký výkon letošní sezóny.
Hned v závěsu M. Klapil (závěrečný souboj s Hamletem je dokonalý). Ale všechny herecké výkony jsou opravdu hodně nad hranicí českého divadla.
Perfektní scéna, velice zdařilá režie (ač mi některé postavy zpočátku chyběly, v závěru jsem se bez nich obešel), vkusná a smysluplná modernizace (například tanec Ofelie a Hamleta).
Víc takových představení prosím! (Pražští - do Hradce to je jen 90min. vlakem)

(Hamlet) je příležitost, s jakou se herec nesetká tak často...velmi záleží i na tom, v jakém souboru, v jaké inscenaci...(R. Lukavský). Shakespeare se vždycky vzepře proti nepevnému režijnímu vedení, proti hercům, kteří nereagují jeden na druhého a na skutečnosti vyplývající ze situací. A to i tehdy, škrtneme-li řeč Hamleta k hercům o tom, jak hrát či nehrát, aby nás neusvědčila z opaku. Nepomůže pak ani slušná úprava textu, nápaditá scéna ani působivá hudba. Zbydou jen citáty. ... hrát Hamleta (v Národním divadle), to je nejvyšší vrchol herecké dráhy. Pak už to jde jen dolů. (K. Höger). Moc přeju hradeckému Hamletovi, aby se pan Höger mýlil.

Nesmrtelná klasika inscenovaná srozumitelnou formou pro nejširší divácké publikum (i přes zachování rytmizovaného blankversu v překladu Martina Hilského). Strhující herecké výkony (vyzdvihnout chci především Vojtěcha Říhu v titulní roli Hamleta), působivá scéna dánského království (dle současných kostýmů lze zasadit i do dnešní doby), úderná hudba Ivana Achera a jako bonus jeden šermířský souboj - to vše dělá z této inscenace režiséra Pavla Kheka mimořádný divadelní zážitek.

Zajímavé proškrtání do spíše rodinného dramatu než velkorysé historické tragédie. Nesedělo mi ovšem pojetí Hamleta jako agresivního blázna napadající lidi kolem sebe, házejícího na zem vlastní matku a zřejmě i znásilňující Ofelii (jestli jsem dobře pochopil na toto téma provozovaný scénický tanec). Ovšem co se mě opravdu oproti jiným provedením Hamleta upoutalo byl skvělý Polonius Jana Vápeníka. Ne plochá figurka podlézavého dvořana, ale milující otec, který se proto snaží být přísný na své děti. Opět jen škoda, že s ním házel Hamlet na zem místo aby se mezi nimi odehrávaly slovní přestřelky.

S Hamlety se v posledních dvou sezónách roztrhl na českých a moravských jevištích pytel. Jednoznačně nejméně mě bavil ten influencerský v DPB a nejvíce právě ten královéhradecký.
Tady se povedlo mnoho věcí, včetně obsazení. Především Vojtěch Říha hraje Hamleta s lehkostí, s roztomile nakřáplou duší a s akurátní dávkou šílenství. Ví kde ubrat a kde přitlačit. Také Martina Czyžová povýšila Ofelii na roli, v níž bude zapamatovatelná. Naopak rezervy bych viděl u nevýrazného Martina Klapila.
Velmi se mi líbila scéna a hudba. Povedly se také kostýmy a práce se světlem.
Inscenace má skvělé tempo.

Nádherná scénografie, elegantní kostýmy, to je bohužel celé. Vojtěch Říha hraje všechny své role stejně, navíc na Hamleta nemá, dle mého názoru, charisma. Nezajímavý Claudius, Horacio, ty drásající scény vůbec nevyzní. Nedolehne to na diváka. Úplně zbytečný Osrik. Nicméně minulou sezónu se na 100 % nepovedl Hamlet nikomu v českých divadlech, kde se s ním roztrhl pytel, takže to asi úplný průser nebude.

Řemeslně výborné ale chybí tomu kouzlo, pro mne tak nějak sterilní, ale přesto díky

Řemeslně precizně pojaté divadlo, nicméně chybí katarze, kvůli které se chodí do divadla. Herecky nezaujme Vojtěch Říha - k jeho tíži mi přijde, že všechny role hraje na stejný způsob. Jihočeské divadlo se s dějem na Elsinoru vypořádalo podstatně lépe.

Z pěti Hamletů, které jsem viděla, mě tento zasáhl nejvíce. Vojtěch Říha oplývá obrovskou energií, která naplnila celé divadlo. Byl Hamletem po konečky prstů. Pro mě jindy nezajímavá postava Ofélie byla skvěle pojatá Martinou Czyžovou. V naprosto jiném zpracování své postavy zaujal i Jan Vápeník. Jiří Zapletal je vynikající herec, avšak Khekova režie nedala důležité postavě Klaudia dostatečný prostor a plasticitu. Mistrovský je především závěrečný souboj Říhy a Martina Klapila, který je skutečně zajímavým a neokoukaným talentem. Zvláštní pochvalu si zaslouží také hudba.

Nejlepší mnou viděný Hamlet (z 6 viděných) v Česku.
V. Říha excelentní - s rolí si tak neskutečně vyhrál, divák mu věří úplně vše, co dělá - a to téměř 3 hodiny nesleze z jeviště. Za mě rozhodně nejlepší mužský herecký výkon letošní sezóny.
Hned v závěsu M. Klapil (závěrečný souboj s Hamletem je dokonalý). Ale všechny herecké výkony jsou opravdu hodně nad hranicí českého divadla.
Perfektní scéna, velice zdařilá režie (ač mi některé postavy zpočátku chyběly, v závěru jsem se bez nich obešel), vkusná a smysluplná modernizace (například tanec Ofelie a Hamleta).
Víc takových představení prosím! (Pražští - do Hradce to je jen 90min. vlakem)

(Hamlet) je příležitost, s jakou se herec nesetká tak často...velmi záleží i na tom, v jakém souboru, v jaké inscenaci...(R. Lukavský). Shakespeare se vždycky vzepře proti nepevnému režijnímu vedení, proti hercům, kteří nereagují jeden na druhého a na skutečnosti vyplývající ze situací. A to i tehdy, škrtneme-li řeč Hamleta k hercům o tom, jak hrát či nehrát, aby nás neusvědčila z opaku. Nepomůže pak ani slušná úprava textu, nápaditá scéna ani působivá hudba. Zbydou jen citáty. ... hrát Hamleta (v Národním divadle), to je nejvyšší vrchol herecké dráhy. Pak už to jde jen dolů. (K. Höger). Moc přeju hradeckému Hamletovi, aby se pan Höger mýlil.

Nesmrtelná klasika inscenovaná srozumitelnou formou pro nejširší divácké publikum (i přes zachování rytmizovaného blankversu v překladu Martina Hilského). Strhující herecké výkony (vyzdvihnout chci především Vojtěcha Říhu v titulní roli Hamleta), působivá scéna dánského království (dle současných kostýmů lze zasadit i do dnešní doby), úderná hudba Ivana Achera a jako bonus jeden šermířský souboj - to vše dělá z této inscenace režiséra Pavla Kheka mimořádný divadelní zážitek.

S Hamlety se v posledních dvou sezónách roztrhl na českých a moravských jevištích pytel. Jednoznačně nejméně mě bavil ten influencerský v DPB a nejvíce právě ten královéhradecký.
Tady se povedlo mnoho věcí, včetně obsazení. Především Vojtěch Říha hraje Hamleta s lehkostí, s roztomile nakřáplou duší a s akurátní dávkou šílenství. Ví kde ubrat a kde přitlačit. Také Martina Czyžová povýšila Ofelii na roli, v níž bude zapamatovatelná. Naopak rezervy bych viděl u nevýrazného Martina Klapila.
Velmi se mi líbila scéna a hudba. Povedly se také kostýmy a práce se světlem.
Inscenace má skvělé tempo.

Nejlepší mnou viděný Hamlet (z 6 viděných) v Česku.
V. Říha excelentní - s rolí si tak neskutečně vyhrál, divák mu věří úplně vše, co dělá - a to téměř 3 hodiny nesleze z jeviště. Za mě rozhodně nejlepší mužský herecký výkon letošní sezóny.
Hned v závěsu M. Klapil (závěrečný souboj s Hamletem je dokonalý). Ale všechny herecké výkony jsou opravdu hodně nad hranicí českého divadla.
Perfektní scéna, velice zdařilá režie (ač mi některé postavy zpočátku chyběly, v závěru jsem se bez nich obešel), vkusná a smysluplná modernizace (například tanec Ofelie a Hamleta).
Víc takových představení prosím! (Pražští - do Hradce to je jen 90min. vlakem)

Nesmrtelná klasika inscenovaná srozumitelnou formou pro nejširší divácké publikum (i přes zachování rytmizovaného blankversu v překladu Martina Hilského). Strhující herecké výkony (vyzdvihnout chci především Vojtěcha Říhu v titulní roli Hamleta), působivá scéna dánského království (dle současných kostýmů lze zasadit i do dnešní doby), úderná hudba Ivana Achera a jako bonus jeden šermířský souboj - to vše dělá z této inscenace režiséra Pavla Kheka mimořádný divadelní zážitek.

Zajímavé proškrtání do spíše rodinného dramatu než velkorysé historické tragédie. Nesedělo mi ovšem pojetí Hamleta jako agresivního blázna napadající lidi kolem sebe, házejícího na zem vlastní matku a zřejmě i znásilňující Ofelii (jestli jsem dobře pochopil na toto téma provozovaný scénický tanec). Ovšem co se mě opravdu oproti jiným provedením Hamleta upoutalo byl skvělý Polonius Jana Vápeníka. Ne plochá figurka podlézavého dvořana, ale milující otec, který se proto snaží být přísný na své děti. Opět jen škoda, že s ním házel Hamlet na zem místo aby se mezi nimi odehrávaly slovní přestřelky.

Řemeslně precizně pojaté divadlo, nicméně chybí katarze, kvůli které se chodí do divadla. Herecky nezaujme Vojtěch Říha - k jeho tíži mi přijde, že všechny role hraje na stejný způsob. Jihočeské divadlo se s dějem na Elsinoru vypořádalo podstatně lépe.

(Hamlet) je příležitost, s jakou se herec nesetká tak často...velmi záleží i na tom, v jakém souboru, v jaké inscenaci...(R. Lukavský). Shakespeare se vždycky vzepře proti nepevnému režijnímu vedení, proti hercům, kteří nereagují jeden na druhého a na skutečnosti vyplývající ze situací. A to i tehdy, škrtneme-li řeč Hamleta k hercům o tom, jak hrát či nehrát, aby nás neusvědčila z opaku. Nepomůže pak ani slušná úprava textu, nápaditá scéna ani působivá hudba. Zbydou jen citáty. ... hrát Hamleta (v Národním divadle), to je nejvyšší vrchol herecké dráhy. Pak už to jde jen dolů. (K. Höger). Moc přeju hradeckému Hamletovi, aby se pan Höger mýlil.

Z pěti Hamletů, které jsem viděla, mě tento zasáhl nejvíce. Vojtěch Říha oplývá obrovskou energií, která naplnila celé divadlo. Byl Hamletem po konečky prstů. Pro mě jindy nezajímavá postava Ofélie byla skvěle pojatá Martinou Czyžovou. V naprosto jiném zpracování své postavy zaujal i Jan Vápeník. Jiří Zapletal je vynikající herec, avšak Khekova režie nedala důležité postavě Klaudia dostatečný prostor a plasticitu. Mistrovský je především závěrečný souboj Říhy a Martina Klapila, který je skutečně zajímavým a neokoukaným talentem. Zvláštní pochvalu si zaslouží také hudba.

Nádherná scénografie, elegantní kostýmy, to je bohužel celé. Vojtěch Říha hraje všechny své role stejně, navíc na Hamleta nemá, dle mého názoru, charisma. Nezajímavý Claudius, Horacio, ty drásající scény vůbec nevyzní. Nedolehne to na diváka. Úplně zbytečný Osrik. Nicméně minulou sezónu se na 100 % nepovedl Hamlet nikomu v českých divadlech, kde se s ním roztrhl pytel, takže to asi úplný průser nebude.

Řemeslně výborné ale chybí tomu kouzlo, pro mne tak nějak sterilní, ale přesto díky