Národní divadlo Brno

Slavné drama jednoho z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, jenž nechal znovu ožít postavy antických tragédií, aby až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Honosné sídlo rodu Mannonů, svět na konci války Severu proti Jihu. Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Jaká budoucnost čeká rodinu po několikaletém odloučení? Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu...

Příběh o jednoduchosti a závažnosti lidského počínání, o tom, že že láska je víc než právo. A také o přirozené lásce, jakou dokáže probudit bezbranné nemluvně, a překážkách, jaké dokáže takovému citu klást lidský svět. Kdo nepomůže plačícímu nemluvněti, kterému hrozí nebezpečí, zřekne se navždycky schopnosti milovat, ale pomoci mu může znamenat vydat se na dlouhý závod o vlastní život. Gruša Vachnadze riskuje vlastní život, když vynese nemluvně z revolucí vypalovaného paláce gruzínského guvernéra a putuje válečnou krajinou do bezpečí. Obětuje vše, co má, včetně lásky ke svému snoubenci, přesto je snadné na tento nárok nebrat ohled a dítě jí (po právu) vzít...

Shakespearova komedie, v níž se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí. Komedie o krizi individua a krizi identity. Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete...

Nové drama britské autorky. Anglický venkov uprostřed 18. století. V malém městě se staví šibenice pro vražedkyni malé dívky. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, dvanáct matek, aby rozhodly, zda je obviněná Sally skutečně v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním, je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti. Není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná. Mnohé ženy navíc nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Jsou bité životem (a nezřídka také manželi) a jsou schopné zajít k brutalitě ze zášti, závisti nebo třeba kvůli pomstě za dávnou a už zapomenutou křivdu...

První z velkých her ruského dramatika a spisovatele, která ve své inscenaci z roku 1896 založila jeden ze směrů moderního divadla. V propletenci milostných a rodinných vztahů autor vytváří obraz lidského utrpení na prahu 20. století – na místě slavných činů a romantických hrdinů tu stojí bolesti moderního člověka...

Hra britského dramatika židovského původu líčící osudy jedné rodiny mezi lety 1899 a 1955. Příběh Židů, příběh Vídně, příběh Evropy a především příběh silného rodinného pouta, tak silného, že jej přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. V závěru roku 1899 ve Vídni všichni očekávají přelom století a jsou plni krásných očekávání. Židovská rodina Merzových z vyšší společnosti slaví Vánoce a očekávají krásnou budoucnost – antisemitismu ubývá, ruší se protižidovské zákony, myšlenka na osídlení Palestiny a získání domoviny je působivou vyhlídkou, svět je v pořádku. Osud rodiny se ale v první polovině 20. století nevyvíjel tak, jak to vypadalo na sklonku století devatenáctého...

Proslulé americké drama, které není pouhou sondou do rodinných záležitostí a sexuálních vztahů mezi muži a ženami. Mnohem víc je výpovědí o intelektuální společnosti, která vytváří nesmyslné konvence, přitom se baví krutými hrami, staví kolem sebe neproniknutelné bariéry, zatímco trpí osamocením, sní o ideálech, jenž nedokáže realizovat, a trýzní se zklamáním ze sebe sama. Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu Marthy a George? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva se nezdá vhodná, mladý manželský pár podlehne pokušení získat cenné společenské kontakty. Na večírku se hodně pije, mluví a čtyři dospělí lidé rychle ztrácejí veškeré zábrany. Navenek úspěšný a šťastný vztah manželů, kteří patří k místní elitě, má po dvaceti letech značné trhliny...

„Komedie osudovosti a tragédie malichernosti.“ Jiří Nečas za protektorátu schová v bytě svého tchána dívku na útěku a zároveň v kapse svých kalhot schová klíče od tohoto bytu. To jsou spojité nádoby velkých a malých dějin, vznešených gest a přízemních pohnutek. A zároveň obraz současného světa, za jehož okny stále mašírují nacisté...

Známá fraška. Stačilo, aby mladý pan Fadinard na ranní projížďce chviličku nedával pozor na svého koně, a tento rozžvýkal slaměný klobouk zavěšený na nedaleké větvi. Ten klobouk však naneštěstí patřil vdané ženě, která zde v trávě rozhodně neležela se svým manželem. Žena je hysterická a její horkokrevný milenec požaduje po Fadinardovi okamžitou náhradu. Oba ho pronásledují až do jeho bytu, jejž odmítají opustit. A k tomu se Fadinard ten den žení! Jeho snoubenka i výstřední svatebčané už jsou za dveřmi. Pokud této delegaci nechce vysvětlovat přítomnost jiné dámy v domě, měl by urychleně opatřit klobouk nový...

Hořká hra, kterou Karel Steigerwald na počátku 80. let na hraně zákazu napsal pro ústecké Činoherní studio a režiséra Ivana Rajmonta. Při zpětném pohledu není jen alegorií na dobu normalizace (jejíž ovzduší jako by se žel vracelo), ale nadčasovým svědectvím o Češích jako takových. Vlastně ironický pandán k Jiráskově „Lucerně“. Lípy se nevzdáme! Ale co o ní víme? Co pro nás představuje? O české národní povaze bude se hrát ve vídeňské architektuře, kde místn vyleká příjezd muže, který má ve městě prošetřit nedávné nepokoje v souvislosti s revolučním rokem 1848. Češi jsou odhodláni Vídni nepodlehnout a ubránit svůj vítězný prapor (který ovšem skrývají ve sklepě)...

Kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska s pohádkovými prvky, k němuž se vrací každá generace.

Adaptace stejnojmenné knihy jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, která při psaní vycházela ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací. Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch druhých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými loutkami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak...?

Elektrizující, částečně biografická komedie ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince. Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu „Così fan tutte“. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, koktající právník, autistka - to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen...?

„Swingová groteska“ pro celou rodinu, adaptace jednoho z nejoblíbenějších českých humoristických románů. Okouzlující příhody pána a jeho bezmála geniálního sluhy, situované do noblesní prvorepublikové atmosféry.

Intimní dramatický příběh z Brna 80. let, ve kterém hraje důležitou roli nejen střecha Jaruškova domu, bilancující jeden ženský osud. Malířka Alma se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata...

Protiválečné drama Karla Čapka, které kdysi reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Dodnes burcující konfrontace ženy (matky) a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Nejstarší (lékař) se domů nevrátil, když v exotických zemích vyvíjel lék. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství. Matka je nechce ztratit a hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí...

Komedie Václava Havla, jejímž ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém ztrácí přehled nejen o místě a čase, ale přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. Eduard Huml je sociolog, který se snaží definovat myšlenky týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze pravidelně diktuje mladé stenografce, která ho fyzicky přitahuje. Je ženatý, dokonce má milenku. Obě o sobě navzájem ví a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která v jeho bytě má prostřednictvím počítače zjistit vše, co se týká lidské individuality...

Veršovaná komedie patřící k vrcholům Molièrovy tvorby. V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona. A otázky se začínají kupit. Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle...?

Svébytná adaptace veselohry Václava Štecha z roku 1895, v níž se autor se přesně trefoval do české politiky a společnosti, která se po více než stu letech nezměnila. Dramatik Štech se (a ředitel NdB) se ocitá na zkoušce vlastní komedie. Bude se mu líbit jevištní koncepce? Dokáže herecký soubor splnit náročné požadavky svého chlebodárce? Neměl by svou hru raději režírovat sám...?

Komorní hudební večer, v němž členové činoherního souboru předvedou svůj interpretační um na soudobém provedení zhudebněných existenčních básní Jiřího Mahena. Kdo byl vlastně onen dramatik, dramaturg, knihovník a iniciátor kulturního dění, těsně spojený s Brnem? Proč se po něm v Brně jmenuje knihovna, divadlo, ulice, socha, stráň, společnost i rybářský klub? Jak to, že stále není obecně tolik známý jako jiní jeho současníci...?

Třeskutá fraška, v níž jsou sice hlavní postavy zapleteny do složité sítě milostných citů, ale hlavním zdrojem humoru je fenomén parních lokomotiv a cestování po železnici se zastávkou ve stanici Brno hl. n. Dva bratranci z Vídně a výrobci hudebních nástrojů se touží oženit. K úspěšnému záměru si proto přizvou zkušenou dohazovačku. Pokud se namlouvání odehrává na Severní a jižní dráze císaře Ferdinanda mezi několika místy, mohou se v navenek skvělém plánu ukázat jisté nedostatky. Nedostatečně zkušení cestující se totiž na nádraží snadno spletou a z ničeho nic se ocitnou v opačném směru, než kam mířili. Takto zmatenému člověku chybí k zoufalství jen málo, například další zamilovaný člověk, který se kvůli své milé dopustí únosu...

Variace na Schnitzlerovo vrcholné drama, které se vrací k zásadním tématům začátku 20. století, která jsou bohužel stále ještě (či snad už opět?) děsivě aktuální. Veřejné mínění, lačné po senzacích a zkreslených interpretacích, může i dnes tvrdě dopadnout na kohokoliv. I lékaři, kdo svůj život zasvětili léčení jiných lidí, dnes podléhají rasovým i náboženským předsudkům, šířeným ve veřejném prostoru bez skutečného opodstatnění. Vrchní lékařka v institutu zabývajícím se léčbou neurologických nemocí ambulantně přijme čtrnáctiletou umírající dívku – pokouší se jí dopřát co nejklidnější odchod. Po náročné noci se ke dveřím pacientčina pokoje dostaví nečekaný návštěvník: kněz z farnosti, k níž náležejí dívčini rodiče, který jí přišel dát poslední pomazání. Odmítnutí nechat neznámého a nikým nepozvaného kněze vejít k pacientce, vyvolá zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice...

Nekorektní černá komedie známého autora s překvapivě „neirským“ námětem, ve které dojde i na cestování časem. Dějová linka zvěrstev belgického kolonialismu v africkém Kongu je pak neotřelou příležitostí k tomu, aby se hrálo o současné Evropě a kulturních vlivech napříč kontinenty. Okázalý ohňostroj. Hansi Christianu Andersenovi se právě v Kodani dostává pocty za jeho dílo. Při děkovné řeči, doprovázené autorským čtením, se ovšem zaplete do několika podrobností své pohádky. Otázka je nasnadě – psal to vůbec on? Jaké tajemství skrývá dřevěná bedna, kterou má od stropu zavěšenu ve své půdní pracovně? A co až se Andersen potká s Charlesem Dickensem, který střeží na svém panství velice obdobného „kostlivce ve skříni“...?

Nejnovější hořká komedie amerického dramatika, která je sice založena na amerických reáliích, vykreslení komunální politiky nepříjemně připomene „české losovačky“. Zasedání městské rady amerického Big Cherry Townu. Na programu nová parkovací místa a slavnosti. Nový, odhodlaný radní Peel se minulé schůze nemohl z osobních důvodů zúčastnit. Na té dnešní chybí zase pan Carp, který posledně o funkci z nejasných příčin přišel. Pan Peel chce nahlédnout do zápisu z minulé schůze, ten mu však zastupitelé odmítají předložit. Copak si vzájemně nedůvěřujeme? Pan Peel postupně rozkrývá nejen události z předchozího zasedání, ale celou a ne právě lichotivou historii městečka...

Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho. Majitelka hostince Mirandolína, jejž (přes všechnu jeho počestnost) vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě...

Stand-up herečky Terezy Groszmannové. Jak už málo srozumitelný titul napovídá, mělo se jednat o představení neprodejné. Tereza jen na tento večer potřebovala neprůstřelné alibi. Když už ale lidé přišli, rozhodne se je pro svůj smělý plán na hraně zákona získat a udělat z nich spolupachatele světového dobra. A naučit je střílet. A střílet si nekorektně ze všeho, co si to právě zaslouží...

Autorská, fantazijní „vynalézavá“ a „elektrizující“ pohádka s hudbou a loutkami o fascinujícím životě Thomase Alvy Edisona, jehož život zněl skutečně jako pohádka: z pouličního prodavače novin světově uznávaným vynálezcem...

„Divadelně-gastronomický večer“ na motivy románu Ladislava Fukse. Příběhu podivné vídeňské šlechtičny, odehrávající se na konci 19. století, rozvíjí metaforu ohlašujícího se zániku životního stylu, který i během soumraku své existence září třpytem nashromážděného bohatství tradic, kultivovanosti a krásy. Jedná se zároveň o metaforu nevyhnutelné pomíjivosti a smrti, jíž propadá (a jíž se podvědomě bojí) každý jednotlivec i každá kulturní epocha...

Rodinná inscenace o záhadách města Brna a jeho dějinách. Za deštivého odpoledne se v jednom přívětivém brněnském hostinci setkávají tři pocestní, kteří si pro ukrácení svého čekání na lepší počasí vyprávějí pověsti o Brně. Proč se vlastně město nazývá Brno? Proč obyvatele Líšně kdysi ohrožoval strašlivý drak? Dokázal kdysi jeden šikovný truhlář během jediného dne vyrobit kolo a dopravit je z jihomoravské Lednice až do Brna? A jedním z vypravěčů je také vysloužilý čert...

Rozverná rodinná inscenace s loutkami a písničkami. Půvabné příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy z časů ušatých čepic, kdy ještě mrzlo, až praštělo, a lidé věřili na pohádky i strašidla...

Monodrama - dramatická prvotina herce Jana Grygara. Karel je vášnivý fanoušek, všechen svůj čas věnuje sledování fotbalu v televizi, myšlenkám na hru nebo rozmýšlením o možných sázkách s přítelem Jardou. To velmi nelibě nese jeho těžce nemocná žena, upoutaná na lůžko ve druhém pokoji...

Kousek světa v obrazech Aloisi Mikulkovi na počest! Pro radost malých i velkých uchechtánků, aby neměli dlouhou chvilku, přenesem se na starý hrad a tam si budem spolu hrát...