Anwen

Možná, kdyby tu hru uvedli 10 let zpátky, zanechala by mě větší dojem? Snaha šokovat něčím, co už dlouho šokující není.
Ze hry si odnáším pocit uchvácení nad vizuálním ztvárněním závěrečné scény, jen škoda, že tam nebyl delší prostor si ji vychutnat a jednu silnou repliku. Nějak to u mě jako celek nefungovalo, žádný hluboký prožitek se nedostavil, maska mě spíše děsila, než působila přesvědčivě.

Strašně jsem se těšila, na Spotify jsem poslouchala The Six hodiny, ale naživo mě to představení zklamalo, převážně kvůli zvuku, který byl hrozně nevyrovnaný a skvěle hrající kapela naprosto přehlušovala královny. Druhým úskalím byl překlad, který mi nesedl vůbec, najednou totiž texty udělal tak o polovinu méně vtipné.

Kdyby NDM v souvislosti s touto hrou neoperovalo se slovními spojeními jako "hořká komedie plná slovního humoru" asi bych byla s hodnocením mírnější. Kdo chce strávit večer s komedií, tak tato hra pro něj určitě není, asi nikdy jsem neviděla odejít v maličké 12 tolik lidí o přestávce, to po tak krátké době od premiéry nevypadá úplně dobře.
Celkově jsem měla ze hry pocit, jakoby se hrála celé věky, herci se přeříkávali snad pořád, působilo to hrozně utahaně. Světlou výjimkou byli V. Johaník.
Přestávka působila rušivě, druhá část začala naprosto skvěle, aby se pak spirálovitě došourala do kategorie "divné".

Hudba naprosto skvělá, zvuk dokonalý, jen ta samotná "originální" složka muzikálu mi moc zajímavá nepřišla. Příliš všeho škodí, tady mi u spoustu scén naskočil otazník proč? Nejvíce asi u scény s potápěči, nebo u polonahých mužů, kteří měli působit hrozně sexy, ale vůbec to nefungovalo. Taková trošku prázdná nádoba, která to přehání s dekorem, aby odvedla pozornost od své prázdnoty.
Kostýmy byly však naprosto perfektní, z účinkujících bych nejvíce vyzdvihla Jarmilu Haškovou a její Rosie - naprosto skvěle zazpívaná, zahraná, uvěřitelná, jestli měl tento muzikál nějaký přesah a podnět k zamyšlení, tak hlavně díky její práci.

Úžasná inscenace se skvělými a hlavně uvěřitelnými hereckými výkony, zvukem. Neobvyklé hudební aranže, tuto hru už jsem viděla několikrát a stejně mě některé prvky znovu překvapí. Silné a svíravé, rozhodně se hra, která se člověku dostane pod kůži.
Z mého pohledu se jedná o příběh velmi aktuální, o hledání lásky, stanovování hranic, uchování nějakého morálního kompasu navzdory volání srdce. Svět je plný (marně) toužících Nathanů a uhrančivých Richardů.

Jen - prostor 12 byl pro tuto hru opravu lepší, scéna působila kompaktněji, zvuk byl kvalitnější, o diváckém komfortu nemluvě. Kéž by tak NDM navázalo sérii obnovených premiér.

21.12. Nádherný zážitek, v celém divadle panovala úžasná atmosféra. Každá scéna představila něčím novým, davové scény byly ohromující, kostýmy nádherné. Tolik hudebních žánrů, orchestr hrál skvěle, dokonce přidali malý přídavek, takže člověk mohl přímo nahlédnout, jak hrají v ?díře?. Postava Smrti na mě byla příliš afektovaná. Jinak představitelé všech rolí podali úžasné výkony, mladinká Sisi zpívala jako anděl. Mrazivé historické vsuvky. Vypravěč - Lukáš Adam si opět dokázal získat pozornost jen svou existencí na jevišti. Vytkla bych příliš hlasitý zvuk v první polovině, pak se zlepšil. Kočáru bych ubrala, opakoval se snad pořád.

Wow, činohra NDM je konečně po velmi velmi dlouhé době zpátky se skvělou hrou. Jednoaktovka, kterou jsem sledovala od prvního po posledního slova se zatajeným dechem, vizuálně překrásné, opravdu působivá scéna, kulisy, kostýmy, vše do sebe zapadalo. Chvílemi jsem si připadala, jako bych sledovala film s úžasným soudtrackem, hlavně při proměnách scén.
Neuvěřitelně uvěřitelné herecké výkony, scéna ?šťastné rodinky? byla opravdu třešnička na dortu. Když ženy začaly zpívat, hned mě napadlo ?už zas, proč musí NDM propašovat zpívání všude?, ale poprvé to fungovalo skvěle a posunulo to inscenaci zase dál. Geniální překlad, opravdu doporučuji.

Viděno 20.9.24 Moje hodnocení je 100% pro Jakuba Burýška, 55% celkově. Text Inscenace bych přirovnala k náhodně puštěnému filmu na Prima Love nebo podobném programu. Příběh banální a předvídavý, postavy se chovají přesně jak by člověk očekával v romantické (tragi) komedii. Hlavní ?hrdina? byl zahrán neuvěřitelně citlivě, přesvědčivě, civilně v tom nejlepším slova smyslu a zbytek herců dle mého naprosto oprávněně zastínil. Scéna s jeho monologem byla opravdu silná.
Líbila se mi práce se světly a scénou, zvuk hudby byl někdy příliš hlasitý a některé repliky nebyly slyšet. Celkově bych zhodnotila tuto hru jako příjemnou, smloth, jen banání

Konečně! Konečně přišla premiéra hry, na kterou jsem se těšila celý rok. Konečně přišly dechberoucí kostýmy, obsazení lidí do rolí podle toho, na co se hodí a ne stará dobrá NDM klasika ?tak je v souboru, tak ho tam šoupnem.?
Viděla jsem obsazení s Lukášem Adamem jako Lololou, chudák se nedostal ani na fotku programu, ani plakát, přesto hrál naprosto božsky. Každý tón, každý výraz, pohyb - naprosto ovládl celé obří jeviště Myrona. Všichni zúčastnění odvedli perfektní práci, vytvořili elektrizující atmosféru na jevišti i v hledišti, úplný příval energie.Po dlouhé době mix diváků všech věkových skupin, kdy nadšený odcházel snad opravdu každý

Na hru jsem šla hlavně kvůli jménu Dianišky, po skvostných hrách jako Špinarka nebo Transky body jsem očekávala něco na stejné vlně. A byla hrozně zklamaná.
Na jednu stranu se inscenaci snaží šokovat, jenže vždy je to jen na oko, rychle se stáhne. Vše je nějak právoplatné, ukázané, vysvětlené a dosvětlené?. Žádný prostor pro fantazii diváka, jako by si tvůrci mysleli, že by to jinak nepochopili. Humorné scény zase přicházejí tak předvídatelně a v pravidelném rytmu.
Některé scény jsou vizuálně překrásné, silné, k zamyšlení. Jenže trvají chvilinku, než je člověk stihne vstřebat, haha humor vlak se zase rozjel. Skvělé herecké výkony.

Kouzelné, neskutečné, dokonalé. Na domovské scéně naprosto dechberoucí práce se světly, až se mi tajil dech. Úžasné pěvecké výkony, kdy Bezručáci strčí do hrsti většinu muzikálových herců. Skvěle vyskládaná skládačka obrazů ukazující danou dobu, například kontrast bigbeatové tvorby Sodomy před srpnem 68 a jeho Papouškem Kakadů po, který se prolíná velkou částí životního příběhu Věry. Historické střihy mi hrozně připomínaly knihy Mariusze
Szczygiela, třeba u Karla Gotta a anticharty.
Bezruči dokázali vytvořit tak skvělou atmosféru, že si diváci opravdu připadají jak na koncertu Špinarky.

Nikdy jsem v divadle nezažila tak reálný a hmatatelný strach jako u poslední scény Procesu od Bezručů. Jen tato scéna sama o sobě by byla geniální počin. Ano, některé části mohly být trošičku kratší, ale herci hráli naprosto skvěle, oceňuji jejich přistup ke kostýmům, ke scéně a zapojení videa. Žádná nudná předtočená projekce se opravdu nekonala.
Jedná se o nesmírně silnou hru a skvělou ukázku toho, jak divadlo i v současné době dokáže vyvolat naprosto nenapodobitelné emoce.

Divadelní skvost ve kterém je vše v naprosté harmonii: prostor, herci, hudebníci, atmosféra. Člověk velmi snadno vpluje do iluze, že opravdu sedí v nějakém podniku a poslouchá Jonáše. Úžasný Tomáš Savka a klavírista Žídek, jeho variace na Šla Nanynka do zelí v nesčetných stylech byly třešničkou na uź tak vynikajícím dortu.

Viděla jsem v životě dost divných inscenací, ale stejně jsem při Producentech tak třikrát nevěřícně mrkala. Obézní týpek v borat plavkách s bazukou na rameni tančící jakýsi německý taneček v konkurzu na Hitlera. Herečka hrající starou vilnou babu si rozepla kostým, aby odhalila extra realistický oblek tlustého těla, povislá prsa included. Nějaké nuance? Ani náhodou, vše stokrát přiblížené a zdůrazněné. Harok&Savka%Melša%Horká zpívali skvěle, určitě do toho dali všechno, užívali si to. Diváci se chechtali, standion ovation a nekonečně nudný proslov Petrákové nemohl chybět.
Škoda nevyznění Springtime, nejdůležitější scény, která úplně zapadla

85% Viděno 11.3.22 U muzikálů je alternace vším a tentokrát jsem hned napoprvé měl štěstí - Novotný, Fialová, Adam, Savka, všichni odvedli bezchybnou práci, pěvecky to bylo skvělé, v Myronovi se asi vyměnil zvukař, protože konečně přestalo být pravidlem, že orchestr naprosto zvukově přebíjí herce a jejich projevu nejde rozumět. Jen i přes rozsáhlou výpravu, technické složitosti mi nějak chybělo to wow. Role žebračky byla hrozně afektovaná, zvuk ?varhan? ohlašující smrt příliš hlasitý? Inscenace za to nemůže, ale NDM bych doporučila fakt zasáhnout proti stále většímu nešváru mobilů a chytrých hodinek během představení, u Todda to byl extrém.

Opravdu těžké hodnotit, vydělit výkony herců a orchestru, které byly úžasné a hru samotnou, která byla tak nudná, děj předvídavý, písně naprosto nezapamatovatelné, melodie taktéž. Jaká byla zpráva pro diváka? Proč vybrali zrovna tuto hru do repertoáru? Samé otázky.
Nejhorší ze všeho ale byly kostýmy, co se hodilo kostymérce hlavou? Áda celou dobu sní o nádheře šatů Diora a prezentované modely vypadaly jak z maturitního plesu roku 2010, ani náznak estetiky 50. let nebo Diora. Musím pochválit i nazvučení, po dlouhé době bylo zpěvákům rozumět.

Inscenaci jsem viděla čtyřikrát, poprvé na generálce, a za ta léta určitě vyrostla. Škoda jen, že kvalita různých alternací se dost liší a zvukaři pořád nedokáží korigovat zvuk tak, aby neválcoval zpěváky.
Úžasná hudba v podání skvělého orchestru, příběh k zamyšlení, který je pořád relevantní. Jesus je neprůstřelný argument pro odpůrce muzikálů, že je to jen plytká zábava bez přesahu a větších kvalit.

Přiznám se, že prvních deset minut představení jsem bála, že je pro mel hra až příliš ostravská a humor moc na hraně. Při scéně, kdy ve vracích aut herci křičeli ?Baník pyčo? jsem začala litovat výběru večerního programu. Pak se ale vše otočilo a hru jsme si opravdu užila, až mě bolely koutky. V něčem možná podobné, jako Holé duly - za zdánlivě pouhou komedií jsou ukázaný i těžká témata společnosti a lidství. Pan Sedláček náhle onemocněl, takže zástup měl na nastudování role jen pár hodin a přesto to zvládl skvěle. Dokonce si z této nemilé situace herci dělali i legraci, když se jejich postavy urážely a jedna řekla ?Ty, ty jsi jen záskok.?

Divadelní dokonalost při štěstí na alternaci ve dvojici Adam/Pekárek. Thrill Me obsahuje vše, co by měl skvělý muzikál mít: skvělý příběh, rozhodně ne nudný nebo banální, tak uvěřitelné výkony, že chvílemi zapomenete, že je to jen hra a autentický zpěv a hudbu. Žádné porty nebo křičení, civilní, dojemné, citlivě udělané. Důkaz, že k skvělému divadlu nejsou nutné drahé rekvizity a efekty.
I když jsem hru viděla několikrát, stejně ji pořád pozoruji s zadrženým dechem.
Minimálně poslední dvě sezóny bych Thrill Me označilo jako nejlepší činohru NDM, ano je pod muzikálem, ale ta činoherní složka je velmi silná.