Jitrenka

Velmi silné. Herecký koncert pana Vlasáka.

Téma hry není podle mého gusta. Násilí vůbec a ještě násilí na dětěch je mi hodně proti srsti. Musela jsem některé pasáže opravdu velmi dlouho vydýchávat. Pravda je, že na tuto hru nezapomenete. Vedle výborného Ondřeje Vetchého musím zmínit skvělého Michala Pavlatu. Ačkoli to bylo výborné představení, víckrát bych to ale už vidět už nechtěla.

Představení má spád a nenudí. Propojení povídek bylo nápadité. Vyzdvihnout musím i závěr věnovaný Karlu Čapkovi. Za mě velmi povedené. Viděno v rámci školního představení. Zpětná vazba od dětí byla vynikající. Určitě se jděte podívat. Stojí to za to.

Zpočátku to vypadalo trochu jako ještě absurdnější Cimrmanovské Vyšetřování ztráty třídní knihy. Po přestávce se z absurdity o vyšetřování, kdo napsal hanlivý nápis, stává touha po pomstě. Co však mají inscenace společné je arogance a hloupost mocných. Všichni herci se zhostili svých rolí skvěle, ale musím vyzdvihnout výkony Ondřeje Vetchého a Jaromíra Dulavy, kteří inscenaci vévodili.

Viděno online. Celé představení jsem si říkala, jestli to opravdu myslí vážně. Korunu tomu zmaru nasadil režisér Lážnovský, který si při posledním výstupu, kdy sdělil, že tento kus režíroval, rozbil vajíčko o hlavu. 10 % z milosti, ale pocitově je to odpad. Naprosto nezvládnutá režie. Zbytečně promarněná hodina mého života. Koukám, že pan Lážnovský si libuje v adaptacích filmů na divadlení prkna. Proč, když existuje skvělý film? A když, tak to musí být po všech stránkách dokonalé, aby se to alespoň vyrovnalo předloze. Tady se to nepovedlo ani omylem. Velké zklamání.

Opravdu jsem nečekala, že se dá takto rozsáhlý román (i když byly zpracovány pouze první dva díly), převést na divadelní prkna. Knihy znám, a proto mi nedělalo problém orientovat se v ději. Nedokáži posoudit, jak by na tom byl člověk, který knihy nezná. Samozřejmě mnoho muselo být vynecháno, ale ne tak, aby to poškodilo celkové vyznění. Naopak, říkala jsem si, jak se opravdu podařilo "vyzobat" to nejdůležitější. Klobouk dolů. Překvapil mě Martin Nedobyl. Herce jsem předtím neznala a byl výborný.

Tak tohle mě úplně minulo. Vtipu pomálu a pocit trapnosti převažoval.

Kdyby to šlo, dám i víc než 100 %. Mnohaminutové standing ovation celého divadla bylo naprosto zasloužené. Podobnost hlasu Markéty Matulové s Věrou Špinarovou byla obdivuhodná. Jakub Burýšek a jeho pěvecká čísla byla úžasná. Ostatní hráli také skvěle. Jsem nadšená a z této recenze je to určitě poznat.

To bylo velké šlápnutí vedle. První čtvrtina, kdy byl na scéně Stalin, byla povedená. Podařil se vytvořit dojem všudypřítomného strachu a obav. Po odchodu Stalina šla kvalita prudce dolů. Celé představení se začalo rozpadat. Všudypřítomné vulgarismy zaplnili prostor. Je možné, že reálné postavy takto mluvili, ale na jeviště dle mého názoru v takovém množství nepatří. Pokud je jich příliš, stanou se kontraproduktivní a představení narušují. A nápad pojmout tuto tragickou dobu jako komedii mi také nepřišel jako dobrý. Násilné vkládání rádobyhumorných situací (někdy opravdu na sílu) nebylo vhodné. Naopak chválím scénu, nápadité.