Lentilie

Představení stojí a padá s výkonem Terezy Bebarové, která je sice vynikající, ale tak nějak je na to sama. Zbytek rolí obsazen obstojně, nikdo však není hlavní postavě rovnocenným partnerem. Celkově představení působilo dobře, krásné kostýmy a bujará nálada.

Velmi milé představení, herci si hrají a nálada je veselá. I přítomnost opravdových dětí v hledišti podle mého názoru pomáhala "dětem" na jevišti. Matouš Ruml mi jako Mikuláš chvílemi přišel až rozpačitý, ale Celestýn Petra Lněničky a Albín Marka Němce vše náležitě vyvážili. Myslím, že bych to celé docenila víc, kdybych byla kluk... jinak spokojenost.

Jsem v rozpacích. Karel Roden sice herecky nezklamal (zvlášť jeho interakce s projekcemi byla úchvatná), celkově ovšem podle mého názoru chybí představení nějaká páteř. Jistě - sledujeme muže, který se (ne)vyrovnává s dobrovolným vězením, s ním spojenou rutinou a voyerismem (ne)pozvaných návštěvníků - a každou jednotlivou situaci dostaneme v co nejefektnějším podání. Neodbytná otázka PROČ ovšem zůstává nezodpovězena. Ne, že by to pokaždé vadilo. V tomto případě ovšem všechny nastolené roviny utíkají kamsi do ztracena a finální prohlášení SAMotného muže, že nám "nemá co říct", prostě nestačí.

Velmi energické představení plné gagů a fyzické hry. To se musí nechat. Scéna byla hravá a hudba se hodila. Jen ty charaktery, motivace a vůbec lidi jakoby z toho trochu vypadli. R. Zach měl od začátku do konce jednu polohu, Jana Stryková to sama neutáhla a slavný moment Kaččina obratu byl trochu pozapomenut. Celkově tedy mírné zklamání.

Druhé setkání s režií D. Špinara vyznělo trochu rozpačitě. O Hamletovi se říká, že herec v titulní roli ve výsledku stojí na jevišti sám za sebe a to se podle mého soudu jinak velmi dobrému Patriku Děrgelovi zcela nepodařilo. Celá hra měla několik velmi silných momentů - (past na myši, hrobníci, smrt Polonia)na druhou stranu mi přišlo, že pojetí ignoruje organický humor v textu a nahrazuje ho zbytečnými gagy. Nadužívanému mikrofonu jsem velmi přála jeho hořký konec z Ofeliiných rukou a Kamilu Halbichovi bych přála více prostoru na jevišti. Krásný překlad Jiřího Joska ale ledacos spravil.

Na Fidlovačku velmi dobré. Jednoduchá scéna, hudební vložky a solidní herecké obsazení. Aneta Krejčíková a Lukáš Rous pro mne byli srdcem celého představení. Roman Zach neurazil ani nenadchnul a jindy fenomenální Marie Doležová se příliš nedostala ke slovu. Byla jsem trochu rozpačitá z kostýmů, ale jinak se mi představení líbilo. Na "standing ovation" to nebylo, ale velmi solidní.

Divácky náročný kousek. Možná mi chybí kontext, protože jsem neviděla Včera jsme to spustili, což by měla být druhá polovina projektu "O naší současné krizi aneb jak z toho ven", ale vzhledem k názvu celého projektu mi v Tangu přišla dost vypíchnutá "současná krize" a zcela opomenutá část "jak z toho ven". Herecké výkony byly nezpochybnitelné a celé to šlapalo jak hodiny, ale opravdu jsem si neodnesla nic, co mi nabídlo nějaké řešení a rýpat se v exkrementech umíme všichni. každopádně už jen prohlídka skvělého prostoru divadla vyváží cenu lístku. Chyběl mi nějaký obrázek lidství...

Nižšímu hodnocení brání snad jenom nostalgie z dobré hudby, byť se mi zdálo, že jí české textu moc nesluší.

Jiří Langmajer sice podal velmi slušný výkon, ale celé představení jelo jako one man show... a to mi nestačilo.

Jak řekla jedna kamarádka: "Je to jen opereta" tedy žádný extra příběh, humor velmi slabý a ani zpěv mě úplně nezvedl ze židle. Jen na kostýmy a větší choreografie se celkem příjemně koukalo.

Po shlédnutí traileru, jsem se celkem těšila na něco nového a zajímavého, ale představení mi nenabídlo ani o malinko víc než trailer. Na pohled sice pěkné, ale jinak nic. Druhou polovinu táhla výborná Soňa Červená, byla však sama. Navíc postavy Janka a Kristýny mi neuvěřitelně lezly na nervy. Čapkův text sice není nic moc, takhle prázdný mi ale nepřišel.

Nebýt Davida Prachaře, nedalo by se to vydržet. Richard Krajčo mě nepřesvědčil ani na minutu.

Dohazovačce podle mého přerazila vaz nedostatečná úprava textu. Myslím si, že kdybychom byli ušetřeni monologů laděných do stereotypů předminulého století (které bohužel jen omílaly to, co již o postavách prozradil dialog), získala by hra lepší tempo. První půlka se mi zdála vcelku slušná, ale druhá jako by se utrhla ze řetězu - Iva Pazderková přehrávala, co to šlo a ani solidní výkony mladých talentů jako jsou Marie Doležalová a Lukáš Rous mnoho nezachránily. Kostýmy se mi jak pojetím, tak provedením zdály dost nekonzistentní a scéna - zejména velké koláže na pozadí dost neumělé. Škoda.