Recenze

Bláznivá jízda z Hradce
psáno z představení: 12.5.2019, autor recenze: Kateřina Jírová, foto z inscenace: Martin Špelda
foto: Martin Špeldafoto: Martin Špeldafoto: Martin Špeldafoto: Martin Špeldafoto: Martin Špelda
Část uměleckého vedení Divadla v Dlouhé, konkrétně SKUTR, oslovilo pro novou rodinnou inscenaci režiséra Jakuba Kroftu, bývalého uměleckého šéfa královéhradeckého divadla DRAK. Jakub Krofta nyní působí ve Vratislavském loutkovém divadle. Režisér si vybral pro své hostování v Divadle v Dlouhé hru polské autorky (a své ženy) Marie Wojtyszko s názvem Nebe peklo. Po více jak čtvrtstoletí Jakub Krofta opět spolupracoval s herci z Bornova ročníku KALD DAMU (Doležalová, Tesař, Matejka, Koliáš, Veliká, Veliký), s kterými nastudoval svoji absolventskou inscenaci Spoonriverská antologie. Jak jsem se dozvěděla, Spoonriverskou antologii mají polští adepti loutkářství dosud v osnovách.

Hra byla poprvé inscenována na domovské scéně autorky i režiséra, tedy ve Vratislavském loutkovém divadle. Vypráví příběh profesně úspěšné matky Evy, která se raději věnuje kariéře než mateřství a pro svého syna je spíše starší sestrou. To by byly rodinné konstelace! Když umře, projde nebem, pak peklem, chviličku je na zemi - a dál to neprozradím.

V Polsku text hry vzbudil poprask. Recenze vratislavské inscenace hovoří o zcela změněném pohledu na ženskou sílu, i o tom, že nebe je zde veselé, nikoliv směšné, a přesto zůstává posvátné. Hlavní role se ve Vratislavi ujala Agata Kucinská, která v roce 2008 hostovala se svou kontroverzní inscenací Sny v pražském divadle Minor v rámci 6. ročníku Přehlídky sólové tvorby pro děti. U nás hlavní bohatýrka Eva - DJ Raketa pohybující se po různých hudebních klubech, kde se setkává s různými typy, vydělává peníze, živí rodinu, a po otci jejího nemanželského dítěte nikdo ani nevzdechne - žádný údiv nevzbuzuje.

Vratislavská inscenace posbírala mnoho polských cen, mj. na prestižním varšavském Mezinárodním festivalu divadla pro děti a mládež Korczak. Polská kritika vyhlásila Nebe peklo nejlepší divadelní hrou roku 2016.

Poněkud neukotvená a ne zrovna zralá máma Eva (Eva Hacurová) nechává Táďu v péči své sestry Renaty (Lenka Veliká), která jediná dohlédne na to, aby měl Táďa napsané úkoly. S Táďou si Eva telefonuje a slibuje mu, že až vydělá dost peněz, budou už jen spolu, budou mít psa i morče, zkrátka Eva slibuje hory i s horákama. Ale sedmiletý Táďa už začíná chápat, že sliby jsou chyby. Jednou takhle při telefonování řídí Eva auto a řítí se domů z koncertu, vybourá se a s volantem v ruce nakráčí do nebe.

Zde spatří pestré panoptikum nebešťanů, které je v pražské inscenaci náramně vyfešákované. Jedná se o androgynní bytosti, u kterých není jasné, zda jsou dámského či pánského pohlaví. Eva se rozhodne, že se vrátí zpátky na zem. Dýdžejka nejdříve v konstruktivní diskuzi úplně zruší Svatého Petra (Pavel Neškudla), a poté i Boha (Tomáš Turek), který ji pošle do pekla, kde se situace v podstatě opakuje. Lucifer (Ondřej Rychlý) pak vlítne na nadřízeného (Boha) a vynadá mu, proč mu do pekla posílá lidi, se kterými si sám neví rady. Bůh poradí nepříčetnému Luciferovi dechová cvičení na uklidnění a pošle mu na pomoc do pekla dlouhovlasou blondýnu, pěkně nalíčeného archanděla Sandalfa (okouzlující Pavel Tesař, jako vždy.) České nebe ani peklo se nebojí být směšné.

Peklo je vyobrazeno přeci jen konvenčněji, tupá hromada masa Belzebub (Martin Veliký) vypadá úplně tradičně, a uťápnutý čert Vosmulka s krátkou oháňkou (Martin Matejka) jakoby vypadl z televizní inscenace Dalskabáty hříšná ves. Lucifer v červené košilce s dvěma hlavičkami koťátek rozhodně nezaujal kostýmem, nýbrž svým temperamentem.

V zemi filmů Anděl páně či Hrátky s čertem spolupráce pekla a nebe nikoho nerozhází. A chlapce (tedy, statečné rytíře), kteří viděli animovaný film Máma mezi Marťany, kde jedna máma, Gribblova, opravdu umře, a teprve až tu druhou, Milovu mámu, se s Gribblovými zkušenostmi podaří zachránit, nerozhází ani smrt.

Ani Hacurová, ani Rychlý nepůsobí ve svých rolích příliš jistě, ale to přijde časem. Také není úplně jasné, proč se Eva dostala do nebe. Za maminkovství asi ne, ale za odvahu bojovat sama za sebe a pomoci tak i druhým (nerozhodnému Vosmulkovi) určitě ano.

Scéna je velmi jednoduchá, vlastně jen zářivky, které vytvářejí na zdech několik linek, a vzadu zrcadlová stěna. Inscenace má jen dvě scény, nebe a peklo. Do nebe i do pekla se dostáváme pouhou změnou barvy světla. Když svítí zářivky bíle, jsme v nebi, když červeně, tak v pekle. Avšak celé to působí velmi magicky až strašidelně (scéna Jan Štěpánek). To, že se pohybujeme v křesťanské legendě o nebi a padlých andělech, naznačuje jen malý červený kříž na lékárničce. Obyčejný pozemský život se odehrává na předscéně, za obyčejného svícení, dost nuda.

Malý Táďa (hlas Magdalena Zimová) se po smrti matky ubytuje ve skříni, kde se vyrovnává s novou situací. Teta Renata se s ním snaží komunikovat, ale zpočátku není úspěšná. Každý příjezd skříně na jeviště a komunikace mezi tetou a synovcem budí u chlapecké části publika velké veselí.

Cestou z pekla čeká Evu i Vosmulku setkání s rodiči. Pro leckoho také pěkné peklo. Vosmulka kvůli Evě vstoupí do sekce, kde vládne jeho matka Mania (Klára Sedláčková-Oltová). Mania má celkem normální šaty, ale je náramně zmalovaná. Nejlepší je pavouk na čele. Mania je opravdová ďáblice. Je zlá a manipulativní. Nutí své svěřence jíst řízky, i když už jsou přecpaní tak, že jíst nemůžou, a sedět v teplých věcech, přestože je v pekle teplo dost. Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Setkání s Maniou Evu dost rozruší, dokonce pronese, že „Život byl fakt jednodušší, když jsem byla sama. A ta smrt by taky byla jednodušší.“

Zatím na zemi dojde k proměně tety Renaty. I díky Táďovi se z ní stane sebevědomá mladá žena a milující macecha.

Eva chce ještě poznat svého otce, Táďova Dědu, který její matku opustil před jejím narozením (Rostislav Novák st.) Zpočátku není jasné, jak otec vypadá, protože je ho jen polovina. Také dost magické a morbidní. Když se s Evou usmíří, opět se stane celým člověkem. To už se ale do sekce 14 řítí ďábelská smečka pronásledovatelů. Eva požádá otce, aby smečku zastavil. Děda se postaví hrozné Manii, a v tu chvíli vypadá démoničtěji a autoritativněji než celá ďábelská cháska. Archanděl Sandalf promění Dědu v morče, které se dostane k Táďovi do skříně.

Vosmulka s Evou dorazí k východu z pekla. Po více jak hodině skvělého imaginativního divadla a vtipného textu se na předscéně objeví to, co si normální paní učitelky představují pod pojmem normální divadlo pro děti. Loutkoherci (Michaela Doležalová a Čeněk Koliáš) předvádějí pohádku o Kachničce a Lišáčkovi, hodně doslovně, aby to pochopila i babka Dymáková, infantilně, s pitvořením se, zkrátka peklo na zemi.

Z jeviště čiší kolektivní radost ze hry. Představení trvá hodinu a půl bez přestávky, a publikum bez rozdílu věku a pohlaví celou dobu udrží pozornost.

(Psáno z Velikonočního představení 22.4.2019)


Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.