Relativita

85% Mám rád když jsem v napětí a byl jsem, bylo to skvělý!

85%
Jestli na divadle něco opravdu miluju, pak jsou to hry s postupným rozuzlováním děje, tak jak to umí třeba É.-E.Schmitt. Mark St.Germain se mu se svou Relativitou velmi přiblížil. Fikce mají tu výhodu, že můžete popustit uzdu fantazie. A tady se to velmi dobře povedlo.
Miroslav Táborský a Lucie Štěpánková rozjíždějí herecký koncert "par excellence" a vysokou laťku si drží až do konce. Navíc je na obou protagonistech vidět, že je to opravdu baví. Vážné téma s mnoha komickými situacemi a dramatickými zvraty udrží lehce vaši pozornost po celých 85 minut.
Velmi osvěžující...

75 %. Videno dnes 15.12.2023, v Reznicke, 1 rada, 85 min. Na kontakt
Velmi povedene predstaveni. Scena adekvatni k prostoru divadla, jednoducha, presvedciva a ucelna. M. Taborsky a L. Stepankova sympaticti, prvne jmenovany s najezenou a velkou hlavou jak je znamy, krasne ukazuji stret (sobecke) logiky uznavane osoby s emocemi. Podsunutou otazkou je, zda sobectvi za teto situace je omluvitelne. Potesila me zaverecna vstricnost a moudrost s kompasem. Dekovacku si vsichni uzivali a Albert Einstein ktery poskakoval jako mlade kuzle i rozpustile vyplazl jazyk. Dekuji

Kuchynska relativita je kdyz dve susenky padaji na podlahu stejne rychle.

Dialog mezi géniem a novinářkou, jenž se mění na dialog mezi otcem a odloženou dcerou, je velice umně napsaný, takže nenudí. Na kvalitě mu pak bezesporu přidávají herecké výkony M. Táborského a L. Štěpánkové, kteří své role zvládají s obdivuhodnou lehkostí a po pěti letech od premiéry jsou perfektně sehraní. Jednoduchá scéna, houslové motivy a postava hospodyně pak inscenaci pomáhají oživit, a díky komornímu provedení se jedná o milý zážitek, který pro mě byl příjemným překvapením. /9.10.2023 v Táboře/

Výborná inscenace s hutným a důmyslným textem. Perfektní režie i hlavní role Alberta Einsteina provedená Miroslavem Táborským. VELMI DOPORUČUJI!

Hru jsem viděla na velké scéně při hostování v příbramském divadle, takže ze začátku působila trochu tišším dojmem. Postupně se ale herci přizpůsobili. Jedná se o zajímavý konverzační střet mezi lidskostí a chladným vědátorským přístupem, citem versus racionalitou, emocionalitou proti pragmatismu. Jak z toho ven a co převáží? Moc hezké řešení konce.

Pan Táborský si vytvořil inscenaci na tělo: Opírá ji o duchaplný text a vlastní skvělý herecký výkon. Ostatní scénické složky jsou tu jen přítomny, ale není třeba s nimi nějak výrazně pracovat. Někde v polovině strhující devadesátiminutovky jsem si uvědomil přiléhavost titulu hry - diváci se sice během dialogu staví ve velké většině za postavu Einsteinovy dcery, ale přesná argumentace geniálního otce nás nutí zapochybovat o platnosti obecných pravd.

Jak již bylo řečeno - standardní Řeznická. Výborné herecké výkony pozvedají tuto inscenaci o úroveň výš. Byl Einstein skutečně takový sobec nebo ho autor poněkud stylizoval k zesílení sváru mezi celospolečenským prospěchem a utrpením blízkých?
Mezery mezi sedadly odpovídají postavám max. 170 cm vysokým.

Taková typická Řeznická... nosný text, trio kvalitních herců (L. Štěpánková!), reálné osobnosti z nevšedního úhlu pohledu, trocha humoru i vážných debat a dilemat. Stojí za vidění. 75 % (18.3.2019)

Děj má spád a srozumitelnou formou se řeší otázky, zda génius ve svém oboru je i osobně hodný člověk; co vede člověka k ne zrovna hezkému chování; je lepší být génius ve svém oboru a nemít vztah k lidem, nebo být rodinný typ a přitom nevyužít svůj talent. Odpovědi nechť si laskavý divák zkusí dát po představení.

Vynikající chytrý a hutný text, vynikající herci, nepochybně i překlad a režie. Superlativy si doplňte podle svých zvyklostí. Všechny budou sedět. Zážitek. Co dodat. Jít. Šířit.

Vynikající hra plus dobré herecké výkony rovná se krásný divadelní zážitek

Krásná ukázka střetu analytického mozku s lidskou empatičností ;) Génia obdivujeme pro to co má v hlavě, vzhlížíme k němu a přitom to s ním lidsky nemusí být lehké. Pro samou vědu a fakta nevidí nalevo ani napravo, pokud to není faktické je to k ničemu. Co když se do toho připlete láska, cit a strach, které věda neumí přesně popsat a nemají přesně vytyčené proměnné? Co když je víc vstupu než výstupů? Jo ke to krásné, rychle to odsýpá a ve skutečnosti je to víc sranda. Než jak vážně jsem to napsala ;)

75%

(24.4.2019) Silné drama, silná myšlenka a skvělá herecká souhra všech představitelů.

Shlédnuto 24/4 - jedním slovem - skvělé. Má to spád, konverzační přestřelka, která diváky vtáhne do děje a vztah dcera-otec skvěle graduje. Navíc hra utkví i po odchodu z divadla, a je zajímavým námětem k posezení u piva téměř hned naproti v námi nečekaně objevené hospůdce Cafe Kolíbka, která celkový zážitek umocnila řádně vychlazeným pivem Chýně :-)

Náhled do soukromého života slavného fyzika mě vcelku zaujal. Do malého prostoru Divadla v Řeznické se tento text vyloženě hodí. Hra má svižné tempo a sympatickou délku. Z herců asi nejvíce zaujala Lucie Štěpánková.

Stačí být velký, slavný? A nebo je k tomu všemu potřeba se pořád ještě snažit být dobrý člověk? Zajímavě zpracované téma osobnosti slavného muže.

Zajímavá fikce. Dialogy udrží diváka v pozoru. Pan Táborský skvělý.

Líbila se mi hlavně L. Štěpánková.

Řeznická je vskutku sázkou na jistotu, vřele doporučuji.

Skvělé představení, ještě se mi nestalo, že by se mi v Řeznické něco nelíbilo. Pan Táborský skvěle ztvárnil Alberta Einsteina. Bravo.

75% - Toto představení nebo tato poloha se mi u M. Táborského líbila o poznání více než v Odvolání.
Navíc mi přišlo, že bylo i více, co sdělit a o čem vyprávět. Nemyslím nutně informačně, ale i emočně. Problém, konflikt i jeho řešení, možná i vyřešení lépe sedlo a bylo to napínavé až do konce.

Dobrý standard Řeznické. Není to tak jiskřivé představení, jako třeba Odvolání, ale stále platí, že návštěva Řeznické je sázka na jistotu.

85% Mám rád když jsem v napětí a byl jsem, bylo to skvělý!

85%
Jestli na divadle něco opravdu miluju, pak jsou to hry s postupným rozuzlováním děje, tak jak to umí třeba É.-E.Schmitt. Mark St.Germain se mu se svou Relativitou velmi přiblížil. Fikce mají tu výhodu, že můžete popustit uzdu fantazie. A tady se to velmi dobře povedlo.
Miroslav Táborský a Lucie Štěpánková rozjíždějí herecký koncert "par excellence" a vysokou laťku si drží až do konce. Navíc je na obou protagonistech vidět, že je to opravdu baví. Vážné téma s mnoha komickými situacemi a dramatickými zvraty udrží lehce vaši pozornost po celých 85 minut.
Velmi osvěžující...

75 %. Videno dnes 15.12.2023, v Reznicke, 1 rada, 85 min. Na kontakt
Velmi povedene predstaveni. Scena adekvatni k prostoru divadla, jednoducha, presvedciva a ucelna. M. Taborsky a L. Stepankova sympaticti, prvne jmenovany s najezenou a velkou hlavou jak je znamy, krasne ukazuji stret (sobecke) logiky uznavane osoby s emocemi. Podsunutou otazkou je, zda sobectvi za teto situace je omluvitelne. Potesila me zaverecna vstricnost a moudrost s kompasem. Dekovacku si vsichni uzivali a Albert Einstein ktery poskakoval jako mlade kuzle i rozpustile vyplazl jazyk. Dekuji

Kuchynska relativita je kdyz dve susenky padaji na podlahu stejne rychle.

Dialog mezi géniem a novinářkou, jenž se mění na dialog mezi otcem a odloženou dcerou, je velice umně napsaný, takže nenudí. Na kvalitě mu pak bezesporu přidávají herecké výkony M. Táborského a L. Štěpánkové, kteří své role zvládají s obdivuhodnou lehkostí a po pěti letech od premiéry jsou perfektně sehraní. Jednoduchá scéna, houslové motivy a postava hospodyně pak inscenaci pomáhají oživit, a díky komornímu provedení se jedná o milý zážitek, který pro mě byl příjemným překvapením. /9.10.2023 v Táboře/

Výborná inscenace s hutným a důmyslným textem. Perfektní režie i hlavní role Alberta Einsteina provedená Miroslavem Táborským. VELMI DOPORUČUJI!

Hru jsem viděla na velké scéně při hostování v příbramském divadle, takže ze začátku působila trochu tišším dojmem. Postupně se ale herci přizpůsobili. Jedná se o zajímavý konverzační střet mezi lidskostí a chladným vědátorským přístupem, citem versus racionalitou, emocionalitou proti pragmatismu. Jak z toho ven a co převáží? Moc hezké řešení konce.

Pan Táborský si vytvořil inscenaci na tělo: Opírá ji o duchaplný text a vlastní skvělý herecký výkon. Ostatní scénické složky jsou tu jen přítomny, ale není třeba s nimi nějak výrazně pracovat. Někde v polovině strhující devadesátiminutovky jsem si uvědomil přiléhavost titulu hry - diváci se sice během dialogu staví ve velké většině za postavu Einsteinovy dcery, ale přesná argumentace geniálního otce nás nutí zapochybovat o platnosti obecných pravd.

Jak již bylo řečeno - standardní Řeznická. Výborné herecké výkony pozvedají tuto inscenaci o úroveň výš. Byl Einstein skutečně takový sobec nebo ho autor poněkud stylizoval k zesílení sváru mezi celospolečenským prospěchem a utrpením blízkých?
Mezery mezi sedadly odpovídají postavám max. 170 cm vysokým.

Taková typická Řeznická... nosný text, trio kvalitních herců (L. Štěpánková!), reálné osobnosti z nevšedního úhlu pohledu, trocha humoru i vážných debat a dilemat. Stojí za vidění. 75 % (18.3.2019)

Děj má spád a srozumitelnou formou se řeší otázky, zda génius ve svém oboru je i osobně hodný člověk; co vede člověka k ne zrovna hezkému chování; je lepší být génius ve svém oboru a nemít vztah k lidem, nebo být rodinný typ a přitom nevyužít svůj talent. Odpovědi nechť si laskavý divák zkusí dát po představení.

Vynikající chytrý a hutný text, vynikající herci, nepochybně i překlad a režie. Superlativy si doplňte podle svých zvyklostí. Všechny budou sedět. Zážitek. Co dodat. Jít. Šířit.

Vynikající hra plus dobré herecké výkony rovná se krásný divadelní zážitek

Krásná ukázka střetu analytického mozku s lidskou empatičností ;) Génia obdivujeme pro to co má v hlavě, vzhlížíme k němu a přitom to s ním lidsky nemusí být lehké. Pro samou vědu a fakta nevidí nalevo ani napravo, pokud to není faktické je to k ničemu. Co když se do toho připlete láska, cit a strach, které věda neumí přesně popsat a nemají přesně vytyčené proměnné? Co když je víc vstupu než výstupů? Jo ke to krásné, rychle to odsýpá a ve skutečnosti je to víc sranda. Než jak vážně jsem to napsala ;)

75%

(24.4.2019) Silné drama, silná myšlenka a skvělá herecká souhra všech představitelů.

Shlédnuto 24/4 - jedním slovem - skvělé. Má to spád, konverzační přestřelka, která diváky vtáhne do děje a vztah dcera-otec skvěle graduje. Navíc hra utkví i po odchodu z divadla, a je zajímavým námětem k posezení u piva téměř hned naproti v námi nečekaně objevené hospůdce Cafe Kolíbka, která celkový zážitek umocnila řádně vychlazeným pivem Chýně :-)

Náhled do soukromého života slavného fyzika mě vcelku zaujal. Do malého prostoru Divadla v Řeznické se tento text vyloženě hodí. Hra má svižné tempo a sympatickou délku. Z herců asi nejvíce zaujala Lucie Štěpánková.

Stačí být velký, slavný? A nebo je k tomu všemu potřeba se pořád ještě snažit být dobrý člověk? Zajímavě zpracované téma osobnosti slavného muže.

Zajímavá fikce. Dialogy udrží diváka v pozoru. Pan Táborský skvělý.

Líbila se mi hlavně L. Štěpánková.

Řeznická je vskutku sázkou na jistotu, vřele doporučuji.

Skvělé představení, ještě se mi nestalo, že by se mi v Řeznické něco nelíbilo. Pan Táborský skvěle ztvárnil Alberta Einsteina. Bravo.

75% - Toto představení nebo tato poloha se mi u M. Táborského líbila o poznání více než v Odvolání.
Navíc mi přišlo, že bylo i více, co sdělit a o čem vyprávět. Nemyslím nutně informačně, ale i emočně. Problém, konflikt i jeho řešení, možná i vyřešení lépe sedlo a bylo to napínavé až do konce.

Dobrý standard Řeznické. Není to tak jiskřivé představení, jako třeba Odvolání, ale stále platí, že návštěva Řeznické je sázka na jistotu.

85%
Jestli na divadle něco opravdu miluju, pak jsou to hry s postupným rozuzlováním děje, tak jak to umí třeba É.-E.Schmitt. Mark St.Germain se mu se svou Relativitou velmi přiblížil. Fikce mají tu výhodu, že můžete popustit uzdu fantazie. A tady se to velmi dobře povedlo.
Miroslav Táborský a Lucie Štěpánková rozjíždějí herecký koncert "par excellence" a vysokou laťku si drží až do konce. Navíc je na obou protagonistech vidět, že je to opravdu baví. Vážné téma s mnoha komickými situacemi a dramatickými zvraty udrží lehce vaši pozornost po celých 85 minut.
Velmi osvěžující...

Taková typická Řeznická... nosný text, trio kvalitních herců (L. Štěpánková!), reálné osobnosti z nevšedního úhlu pohledu, trocha humoru i vážných debat a dilemat. Stojí za vidění. 75 % (18.3.2019)

Dialog mezi géniem a novinářkou, jenž se mění na dialog mezi otcem a odloženou dcerou, je velice umně napsaný, takže nenudí. Na kvalitě mu pak bezesporu přidávají herecké výkony M. Táborského a L. Štěpánkové, kteří své role zvládají s obdivuhodnou lehkostí a po pěti letech od premiéry jsou perfektně sehraní. Jednoduchá scéna, houslové motivy a postava hospodyně pak inscenaci pomáhají oživit, a díky komornímu provedení se jedná o milý zážitek, který pro mě byl příjemným překvapením. /9.10.2023 v Táboře/

Náhled do soukromého života slavného fyzika mě vcelku zaujal. Do malého prostoru Divadla v Řeznické se tento text vyloženě hodí. Hra má svižné tempo a sympatickou délku. Z herců asi nejvíce zaujala Lucie Štěpánková.

Vynikající chytrý a hutný text, vynikající herci, nepochybně i překlad a režie. Superlativy si doplňte podle svých zvyklostí. Všechny budou sedět. Zážitek. Co dodat. Jít. Šířit.

75% - Toto představení nebo tato poloha se mi u M. Táborského líbila o poznání více než v Odvolání.
Navíc mi přišlo, že bylo i více, co sdělit a o čem vyprávět. Nemyslím nutně informačně, ale i emočně. Problém, konflikt i jeho řešení, možná i vyřešení lépe sedlo a bylo to napínavé až do konce.

Výborná inscenace s hutným a důmyslným textem. Perfektní režie i hlavní role Alberta Einsteina provedená Miroslavem Táborským. VELMI DOPORUČUJI!

Krásná ukázka střetu analytického mozku s lidskou empatičností ;) Génia obdivujeme pro to co má v hlavě, vzhlížíme k němu a přitom to s ním lidsky nemusí být lehké. Pro samou vědu a fakta nevidí nalevo ani napravo, pokud to není faktické je to k ničemu. Co když se do toho připlete láska, cit a strach, které věda neumí přesně popsat a nemají přesně vytyčené proměnné? Co když je víc vstupu než výstupů? Jo ke to krásné, rychle to odsýpá a ve skutečnosti je to víc sranda. Než jak vážně jsem to napsala ;)

Děj má spád a srozumitelnou formou se řeší otázky, zda génius ve svém oboru je i osobně hodný člověk; co vede člověka k ne zrovna hezkému chování; je lepší být génius ve svém oboru a nemít vztah k lidem, nebo být rodinný typ a přitom nevyužít svůj talent. Odpovědi nechť si laskavý divák zkusí dát po představení.

Dobrý standard Řeznické. Není to tak jiskřivé představení, jako třeba Odvolání, ale stále platí, že návštěva Řeznické je sázka na jistotu.

75 %. Videno dnes 15.12.2023, v Reznicke, 1 rada, 85 min. Na kontakt
Velmi povedene predstaveni. Scena adekvatni k prostoru divadla, jednoducha, presvedciva a ucelna. M. Taborsky a L. Stepankova sympaticti, prvne jmenovany s najezenou a velkou hlavou jak je znamy, krasne ukazuji stret (sobecke) logiky uznavane osoby s emocemi. Podsunutou otazkou je, zda sobectvi za teto situace je omluvitelne. Potesila me zaverecna vstricnost a moudrost s kompasem. Dekovacku si vsichni uzivali a Albert Einstein ktery poskakoval jako mlade kuzle i rozpustile vyplazl jazyk. Dekuji

Kuchynska relativita je kdyz dve susenky padaji na podlahu stejne rychle.

Líbila se mi hlavně L. Štěpánková.

Zajímavá fikce. Dialogy udrží diváka v pozoru. Pan Táborský skvělý.

Řeznická je vskutku sázkou na jistotu, vřele doporučuji.

Pan Táborský si vytvořil inscenaci na tělo: Opírá ji o duchaplný text a vlastní skvělý herecký výkon. Ostatní scénické složky jsou tu jen přítomny, ale není třeba s nimi nějak výrazně pracovat. Někde v polovině strhující devadesátiminutovky jsem si uvědomil přiléhavost titulu hry - diváci se sice během dialogu staví ve velké většině za postavu Einsteinovy dcery, ale přesná argumentace geniálního otce nás nutí zapochybovat o platnosti obecných pravd.

(24.4.2019) Silné drama, silná myšlenka a skvělá herecká souhra všech představitelů.

75%

Skvělé představení, ještě se mi nestalo, že by se mi v Řeznické něco nelíbilo. Pan Táborský skvěle ztvárnil Alberta Einsteina. Bravo.

Jak již bylo řečeno - standardní Řeznická. Výborné herecké výkony pozvedají tuto inscenaci o úroveň výš. Byl Einstein skutečně takový sobec nebo ho autor poněkud stylizoval k zesílení sváru mezi celospolečenským prospěchem a utrpením blízkých?
Mezery mezi sedadly odpovídají postavám max. 170 cm vysokým.

Vynikající hra plus dobré herecké výkony rovná se krásný divadelní zážitek

85% Mám rád když jsem v napětí a byl jsem, bylo to skvělý!

Hru jsem viděla na velké scéně při hostování v příbramském divadle, takže ze začátku působila trochu tišším dojmem. Postupně se ale herci přizpůsobili. Jedná se o zajímavý konverzační střet mezi lidskostí a chladným vědátorským přístupem, citem versus racionalitou, emocionalitou proti pragmatismu. Jak z toho ven a co převáží? Moc hezké řešení konce.

Stačí být velký, slavný? A nebo je k tomu všemu potřeba se pořád ještě snažit být dobrý člověk? Zajímavě zpracované téma osobnosti slavného muže.

Shlédnuto 24/4 - jedním slovem - skvělé. Má to spád, konverzační přestřelka, která diváky vtáhne do děje a vztah dcera-otec skvěle graduje. Navíc hra utkví i po odchodu z divadla, a je zajímavým námětem k posezení u piva téměř hned naproti v námi nečekaně objevené hospůdce Cafe Kolíbka, která celkový zážitek umocnila řádně vychlazeným pivem Chýně :-)