Annikka

Klasiku mám ráda a R&J jsem viděla v tolika různých verzích, že bych řekla, že se mi nemůže omrzet, ale bohužel jsem se nudila.

Kdo to kdy viděl, jíst rybu potmě?!

65 %

85 %, velmi silné duodrama.

Viděno dobře čtyřikrát a nejen, že mě pokaždé dostane třeba rádio s uzavírkou naprosto celého Brna, ale také díky improvizaci a hlasování vidím pokaždé jinou hru. Igor Ondříček by měl za Tonyho dostat nějakou cenu, je dokonalý. Kvalitní je i Lálková a její (Barbařiny) jen těžko zkrocené emoce.

Občas už je ta absurdita a komediálnost trochu přehnaná, nicméně v téhle komedii se smí všechno. Rasisti, náckové a lidé, co neumí používat selský rozum, tu dostávají značnou režijní nakládačku, Hloužková je neuvěřitelná a láska prostě hory přenáší. Rozhodně je třeba vidět, ale musíte přijít s otevřeným přístupem.

V roce 2017 chvíli po premiéře se mi ta hra napoprvé nelíbila ? v roce 2021 jsem seděla na derniéře a málem jsem to obrečela. Strach bude chybět.

Velmi silná studie toho, kde je vlastně morálka, jestli je možné vyčíslit cenu lidského života a jestli ti nahoře musí vždycky vědět, co dělají. Viděno původní obsazení se skvělým Janem Grundmanem.

Mně to docela vtipné přišlo. Tohle je hodně chlapská a docela sprostá komedie o složitosti vztahů z mužského úhlu pohledu, ve které nechybí i punc naprosté absurdity (to v těch zvratech :). +10 % za počeštění vč. kulturních referencí.

Alt. Adam/Pekárek.

Asi nejkomornější muzikál, jaký jsem kdy viděla. Pro dva herce, jeden klavír, šedesát diváků a necelou hodinku a půl. A funguje to velmi dobře. Písně chytlavé, atmosféra sžíravá, emoce málem hmatatelné, psychologie postav neuvěřitelná, zvlášť na muzikál. Takhle dobře utáhnout postavy dvou géniů s víc-než-lehce psycho-/sociopatickým chováním, navíc ve velmi intenzivním dom/sub vztahu a ještě v aranži, která hlasově neodpustí ani tón? Klobouček.

Pokud něco musíte vidět na současné muzikálové scéně, je to Thrill Me!
(Se 100 % dost šetřím, ale kluci si je zaslouží.)

95 %, viděla jsem už alespoň 5×.
Muzikálová srdcovka složená z mikrodramat; za srdce mě chytá snad každé z nich krom ústředního páru. Líbí se mi samotné pojetí muzikálu, kdy sledujeme příběhy nejen pasažérů, ale i těch, kdo měli na plavbě či jejím výsledku svůj díl zodpovědnosti. Na Janotovo/Slaninovo vyznání lásky telegrafu nelze zapomenout.

Herecký koncert Terezky Groszmannové.

85 %, nádherně vulgární.

75 %, velmi milé překvapení.

Viděno open-air a - wow! Studenti velmi příjemně překvapili. To mě tak bavilo, že jsem si jednak koupila hru v knižní podobě a taky ráda půjdu znovu.

Bláznivé až absurdní, nicméně výborně řemeslně provedené se zapamatovatelnými hláškami. Zatím jeden z lepších počinů současné sezony NdB.

55 %