Čiko

85%
Mimořádně povedená inscenace. To je přesně poetika, která mě baví a která se hodí do konceptu divadla Komedie.
Líbila se mi scéna, kostýmy, hudba i režie. Vojtěch Franců tady sklízí zasloužený obdiv, dobří jsou i ostatní herci.
Inscenace, která mě opravdu zasáhla.
Doporučuji neopomenout...

75%
Nemyslím si, že jde ve smyslu samotného scénáře o nějak výjimečné monodrama, ale režisér David Jařab a herečka Elizaveta Maximová dostali z textu naprosté maximum.
Inscenace trefně tepe do toxického prostředí, v němž se herci a herečky čekající na roli nacházejí. Záviděníhodné není ani obcházení konkurzů a (mnohdy i léta trvající) čekání na pořádnou roli, která ale nikdy přijít nemusí. A z toho pramenící nejistota a frustrace. A pokud se podívám do našeho malého rybníčku, je stále propastný rozdíl (ale lepší se to) mezi herci v Praze a na oblasti.
Je to trochu PSYCHO a trochu drama. Ale je skvělé, že se o tom hraje.

Z minulých let známe spíš případy, kdy svedla učitelka nezletilého žáka (nebo naopak). Domácí porno, které se dostane na veřejnost, je tak trochu unikát. Následuje otázka morálního kreditu. Kdyby to totiž udělala pokladní ze supermarketu, asi by se to tolik (zdali vůbec) neřešilo. Což je na hraně s pokrytectvím.
Zajímavé téma. Oceňuji invenční režii Jakuba Čermáka i jeho stylizaci. Dále potom výborné herecké výkony, z nichž jsem měl pocit, že si to všichni na jevišti užívají. A já doufám, že i v hledišti...

Přestože to bylo už několikáté zpracování hry Bez roucha, které jsem viděl, znovu mě to výsostně pobavilo. A to i díky aktualizaci Ondřeje Sokola.
Herecky je těžko někoho vypíchnout, je to ansáblová hra, v níž nenajdete špatný výkon, naopak, všichni jsou skvěle sehraní...
Trochu tíhnu ke hrám ve stylu "divadlo na divadle". Tato se povadla a svědčí o tom i její návštěvnost.

65%
Myslím, že Tomáš Ráliš dobře odhadl problematiku dnešních mladých lidí, což ale neznamená, že je inscenace cílená jen na ně. Docela výstižná je i ukázka přemýšlení některých z nich (rozhodně nezobecňuji) - učím se automechanikem, ale už teď pronikám do podsvětí, protože běžný plat mě neuživí. Jen doufám, že se tohle nestane realitou. Až časem jsem si uvědomil, jak trefně hra do této problematiky tepe...

Tři kamarádi v reálném životě se sešli na jevišti rovněž jako trojice kamarádů, v okamžiku, kdy si jeden z nich zakoupí poněkud nevšední obraz. A rozehrává se řada vtipných gagů, kdy se setkáváme s pochopením pro dílo, s předstíraným pochopením i s nepochopením.
Já považuji Boha masakru a Obraz od Y.Rezy za jedny z nejlepších konverzačních komedií, přičemž Obraz často svádí k přehrávání. Nejinak je tomu i v tomto případě, přesto jde o skvěle sehranou komedii.

Dlouho jsem neviděl tak povedenou komedii, jako jsou Amatéři Petra Zelenky. Velmi vtipně a košatě napsaný text útočí na divákovu bránici od začátku do konce. Děj je nepředvídatelný (až na závěrečnou pointu Z.Kronerové) a všichni herci na sebe nádherně slyší.
Není mnoho chytrých komedií, souzním se zdejšími vysokými hodnoceními.

25%
Vzpomeňte si na 5 životních okamžiků, kdy jste se nudili a udělejte si z toho esenci. Asi tak jsem si připadal. Tohle bych v Divadle v Dlouhé opravdu nečekal, stejně tak, jako Karel Gott opravdu nečekal svého 42. Zlatého slavíka:-)
Navíc je to celé bezdůvodně ukřičené a táhnoucí se. Komedie roku na divadelním festivalu v Pardubicích je mi opravdu záhadou.

75%
Pád z nadějí, snů a plánů na morální, fyzické a psychické dno. A to raketovým tempem.
Hlavní devizou této inscenace je obsazení hostujícího Patrika Děrgela. Trefa do černého. Tereza Císařová mu skvěle sekunduje. Opravdu radost ty dva sledovat. V menší roli se mi také líbil Aleš Procházka.
Petrolejové lampy jsou poctivým divadlem ve znamenité režii Petra Svojtky.
Líbila se mi také scéna, některé kostýmy, hudba a práce se světly.

55%
Mám z toho rozporuplné pocity. Stylizace, která je typická pro Jana Nebeského, ale poslední dobou vlastně pro většinu her W.Shakespeara. Asi proto mě to příliš neoslovilo. Navíc se mi nelíbila a přišla mi hrozně zdlouhavá 1.polovina (kdyby se tam neoslovovali jmény postav, vůbec bych nevěděl, co je to za hru) a naopak se mi velmi líbila "herecká" 2. polovina. Přitom mé okolí to vnímá přesně naopak...
Na rozdíl od některých ani nemám pocit, že by šlo o excelentní výkon D.Barešové. Líbila se mi L.Trmíková a D.Prachař.
Hezká je scéna a oceňuji živou hudbu.

Velmi milé a laskavé představení, plné nepředvídatelných zvratů.
Velmi dobré a vyrovnané jsou i herecké výkony.
Doporučuji navštívit.

75%
Téma nesmrtelnosti a dlouhověkosti bude vždycky přitahovat. A tato hra Karla Čapka je nadčasová a bude aktuální v každé době.
V Opavě ji sice hrají na skoro prázdné scéně (za mě trochu škoda), ale na síle to rozhodně inscenaci neubírá.
Zejména díky Ivaně Lebedové. Její Emilia Marty je velmi rozmanitá - totálně znuděná dlouhým životem (ona sama říká, že ji život bavil do 130 let, a pak už to začala být nuda), cynická, ale zároveň jí nechybí humor. Ten černý, samozřejmě. V roli Maxe se mi také velmi líbil Vladislav Georgiev.
Viděno na derniéře.

Příběh Vlasty Kalálové-di Lotti je určitě obdivuhodný, ale musím říct, že mě zasáhl o dost méně, než jsem čekal.
Možná to bylo tím, že jsem seděl příliš vzadu, celé představení bylo dost ponuře osvětlené a nedolehla ke mně intimita celého příběhu.
To ale nemění nic na tom, že jde zejména o výborný herecký výkon Beáty Kaňokové.

75%
Takový mix černého a absurdního humoru a grotesky. A to jsou přesně styly, které já mám rád. Navíc je to velmi vtipné téma. Napadá mě, že se třeba jednou autor posune od kartónu k hologramu a vytvoří "dvojku".
Musím také říct, že neméně vtipný, než samotné představení, byl i dramaturgický úvod se samotným autorem hry.
Velmi dobré byly i herecké výkony.

55%
Inscenace je příliš zdlouhavá a čekal jsem, že mě více zasáhne. Líbila se mi Zuzana Stivínová, hudba Ivana Achera a scéna Petra Vítka.

45%
Párkrát jsem se zasmál, ale ráno bylo moudřejší večera. Vlastně nebýt Taťjany Medvecké (už ve Škole pomluv ukázala svůj komediální talent), byla by to hrozná nuda.
Navíc tady už zmiňovaná 15ti minutová scéna vykonání velké potřeby na toaletě patří k tomu nejtrapnějšímu, co jsem kdy v divadle viděl. To si měl při absenci dramaturga ohlídat režisér.

65%
Nevím, jak je vlastně toto téma aktuální dnes, ale večeře s předváděčkou, k nímž se přiznal jeden člen naší rodiny (matrace, masážní křeslo a nádobí) mám v živé paměti.
Je dobře, že někdo tepe do tohoto tématu a NoD si za osvětu zaslouží velký dík.
Jenom se musím přidat k redakci - i mně přišla závěrečná scéna na lodi neúměrně dlouhá a pokazila mi celkový dojem.

75%
Nowrova Noc bláznů je proti tomuto panoptiku filosofujících šílenců opravdu slabý odvar. Jde sice o poměrně těžkopádný, ale stále aktuální text, kde divák nemusí úplně všechno pochopit, ale rej událostí ho dostatečně pohltí a tu jízdu si prostě užívá. Tohle nejsou totiž obyčejní blázni, ale naprostí šílenci a hrají to sakra dobře.
Líbily se mi kostýmy, scéna i hudba včetně písní.
Představení je mírně interaktivní, takže jsem to jako divák v 1.řadě schytal. Byl jsem strejda, všichni po mně chtěli zelenou orbitku a někdo mi vyhrožoval, že si mě najde. Ale nebojte se, všichni jsou za mřížema. Alespoň na začátku...

Plzeňská Klec bláznů na Nové scéně je velmi příjemná podívaná, která mě vtáhla hned od začátku.
Dobrou devizou jsou bohaté kostýmy a nápaditá scéna, na tom ale muzikálová sekce DJKT naštěstí nikdy nešetřila.
Mezi Martinem Písaříkem a Lumírem Olšovským to na rozdíl od některých letitých manželství stále jiskří, oba herci spolu velmi dobře partneří a do okolí vysílají pozitivní energii.
Příjemné jak herecky, tak pěvecky.
Jsem rád, že se takto vysoká laťka stala v Plzni standardem.

75%
Kdybych věděl, že jdu na oslavu vážně nemocného 17ti letého Kryštofa, přinesl bych dárek. Ten ale naštěstí měla babička, sedící vedle mě. Uff.
Fandím podobným počinům, které mají společenský přesah, vyvolávají otázky a nutí nás k zamyšlení.
Kromě samotného projektu bych chtěl vyzdvihnout civilnější úvod a herectví.

55%
Je pravda, že v prostoru Dílny MdZ to asi vyzní komorněji, s čímž jsem měl na velkém jevišti MDK při hostování problém.
Velmi mě zaujal Radovan Král, který dokázal většinu rolí ztvárnit věrohodně a vtipně. Méně už se mi líbila Petra Králová, jejíž Pilarka spíše proplula okolo mě. Pěvecky docela dobré, herecky slabší.
Zaměřil bych se na rychlejší návaznost jednotlivých obrazů.

75%
Zazvonil zvonec a pohádky je konec... Anebo taky není. Jak to bylo dál, nebo jak by to mohlo být dál s notoricky známými pohádkovými bytostmi, tím se zabývá vskutku originální komedie Víta Peřiny. Musím říct, že jsem se dlouho takhle dobře nebavil...

75%
Tady je krásně vidět všestrannost brněnských (nejen) muzikálových herců - tento činoherní kus se jim opravdu povedl.
Atmosférou vás to naprosto vtáhne, umocněno hezkými kostýmy a krásnou scénou...

95%
Ódy a chvála na tento muzikál jsou naprosto oprávněné a cokoliv bych sem napsal, už bych jen kopíroval citace ostatních uživatelů.
Snad jen - Les Misérables bylo moje první setkání s West Endem v Londýně a úroveň obou verzí je prostě famózní.