Čiko

Vydařená hra D.Ivese, jenž se nechal inspirovat stejnojmenným románem Leopolda von Sacher-Masocha z roku 1870 (!), podle nějž byl později pojmenován masochismus.
Výborně jsou vybráni představitelé obou rolí. Vanda M.Harokové rozjíždí svou postavu s neřízenou živočišností, později střídá velmi přesvědčivě jednotlivé polohy. Záměrně diváka mate takovým způsobem, že po čase neví, co hraje a co je civil. Chvíli je v tranzu a chvíli se mírní, celkově její postava dobře graduje. L.Melník střídá přirozené polohy se submisivními a oba se dobře doplňují.
Atmosféru dotváří dobře vybraná hudba M.Novinskiho a uspořádání hlediště s jevištěm na středu.

55%

55% Místy "jde" Martin Hofmann až příliš do Belmonda, na druhou stranu obdivuju, že ten styl drží celou hru, což je určitě ku prospěchu inscenace. Grády to ztrácí až s nástupem dvojice Wohanka - Cíl. V malé roli výborná Monika Zoubková.

Výtečná inscenace, které přesně sedí komorní scéna v Jindřišské.
Po první polovině má člověk pocit, že se dívá na konverzační komedii, ale druhá část ho velmi rychle vyvede z omylu. Nádherný dramatický zvrat vás přesune do úplně jiné dimenze.
Těžko vyzdvihnout někoho z herců, všechny výkony byly výborné a představení skvěle fungovalo a uteklo.

Inscenace není špatná, ale vadí mi, že herci dostali hrozně malý prostor. Jako by někdo vodil po jevišti loutky. Kdo asi?:-)

75% Je na tom vidět důvěra v autorovu předlohu a je to v tomto případě ku prospěchu inscenace. Není to ten "táhnoucí se" Čechov. Třešničkou na dortu je stále skvělý Dalimil Klapka.

65%
Višňový sad chce dobré herce, dramaturga a režii. Jinak dovede pěkně nudit. A ten v ND moravskoslezském (4. nastudování po 50 letech) mě dost bavil.
Herecky se mi líbila R.Klemensová v roli Raněvské. Její postava se chová jako rozmazlený floutek, cucající lízátko, který odmítá akceptovat blížící se konec aristokratické vlády a téměř omdlívá při zmínkách o nastupující módě chataření (tento kontrast mě ve Višňovém sadu vždycky velmi baví). Dále mě zaujali M.Dědoch v roli Lopachina, V.Roleček jako Trofimov a Firs S.Šárského.
I scéna M.Davida (zejména prázdné skříně v pozadí) ve mně evokuje konec jedné velké éry.

75% Když se Čechov nepovede, tak nudí. A bohužel se to občas stává. Ne však v ústeckém Činoheráku. Zárukou kvality Višňového sadu v Ústí nad Labem je dobrý inscenační tým a pěkné herecké výkony. Jen Raněvská Marty Vítů je v některých situacích tak nějak příliš sama za sebe a ne úplně přesvědčivá. Celkově ale povedená klasika...

Špinarovy režie jsou buď opěvované, nebo zatracované. Dle hodnocení tomu u této (kontroverzní) inscenace není jinak. Já se tentokrát přesto pohybuji někde mezi... Dokážu si představit, že by šlo tuto hru zinscenovat daleko nudněji. Já jsem se nenudil, ale bylo to o fous:-)

al.t Tomeš, Pekárek, Doubravová, Tenkrát, Tomešová Z muzikálu jde úžasná energie a na všech účinkujících je vidět, že je pro ně práce zábavou...

Nevím, jestli měl někdo z původního inscenačního týmu ambice, uvést kdy ještě jeden muzikál s hity skupiny Elán. Myslím, že ne. Pravděpodobně by si totiž nechali některé hity do Vody nad vodou. I v ní slyšíme hity skupiny Elán, ale ty největší pecky jsou v "jedničce". Tento fakt a dost slabou první polovinu považuji za slabinu tohoto muzikálu. Pozitivum je druhá polovina, které není co vytknout a poměrně zajímavá zápletka. Výborná je Marianna Polyáková i Roman Tomeš. Skvělá také Marika Procházková.

Po Andělech v Americe na jevišti divadla ABC další obsáhlé dílo a neméně náročné na zpracování. Za to MDP a Michalovi Dočekalovi (jehož režie mě nikdy nezklamaly) tleskám.
Líbila se mi scéna a hudba, rovněž většina hereckých výkonů. I přes délku představení se mladé publikum velmi dobře soustředilo a udrželo pozornost (stejně jako herci napětí) až do konce.
Délka představené 3 hodiny + mě většinou trochu děsí, ale v tomto případě je to jen číslo...

Představení, které má energii, spád a pořád se v něm něco děje. Ani chvíli jsem se nenudil. Je i zajímavé sledovat, jak bulvár ovlivňuje životy takových osobností. Hlavní protagonistky zpívají v polohách, které jsou jim vlastní, tedy obstojně. Vedlejší role jsou zde podružné, přesto mě velmi nezaujala Barbora Remišová.

55%
V poslední době je trochu boom adaptovat pro divadlo filmové scénáře crazy komedií ze 70. let.
Film Vražda ing. Čerta si pamatuji matně a vím, že mě až tak nezaujal, s inscenací to mám dost podobně.
Líbil se mi v trochu netypické roli Vasil Fridrich. Zajímavá byla scéna I.Achera a některé režijní nápady.

65% Je to poměrně dobře čitelná inscenace a příjemná zábava. Jiří Š. Hájek by se snad na postavu Hercula Poirota i hodil (má patřičnou vizáž a charisma), kdyby ji neničil častými přeřeky, výpadky textu a skákáním do replik ostatním hercům. Z nich se mi nejvíce líbil Ondřej Lechnýř.
Znám finanční možnosti některých oblastních divadel, proto mi přišlo zajímavé i nápadité řešení scény. Viděno na kladenské derniéře.