Čiko

V anotaci se píše: "A čas plyne, trochu unaveně." A to sedí. Dnešní repríza byla oproti času na vývěsce o 20 minut delší. Celé představení se nesmírně táhlo a já jsem celou 2.polovinu sledoval hodinky. Škoda.
Režijně je to celkem povedené. M.Františák mě vždycky něčím zaujal. Myslím, že nejlepší režijní léta má za sebou, ale touto inscenací se jim opět přiblížil.
Je to celkem povedené po herecké stránce, ale nemám pocit, že bych byl svědkem nějakého mimořádného hereckého výkonu. Co mi vyloženě nesedlo bylo, pojetí chůvy. Potenciál této postavy je daleko větší.
Nezaujala mě ani scéna - 3 vyjíždějící stěny bez interiéru.
Čekal jsem víc

75%
Nezřídka se ve zprávách objeví informace, že svatba skončila hádkou, rvačkou a nakonec i vraždou. Stane se. Ale zakažte na svatbách alkohol:-) Přitom je to asi dost často spouštěč těchto událostí. A nejinak je tomu i ve hře Než hvězdy zapadnou, která mi zdánlivě připomíná Lorcovu Krvavou svatbu.
Přesto jde o hru, kde není nouze o humor. Ale ani o napětí. To se podaří přes náznaky skvěle budovat a inscenace s každou minutou graduje. Je tu spousta pozoruhodných hereckých výkonů (Konáš, Bédi, Horáková), ale i jeden špatný (Lotti Töpfer) - navíc ji není vůbec slyšet.
Mohu doporučit...

35%
Podle vyprodanosti v různých divadlech jsem žil roky v domnění, že jde o naprosto skvostnou divadelní hru. Ale jaké přišlo rozčarování. Nevím, jestli se dá z Pana Kaplana vytěžit víc, ale za mě je její negativní devizou, že má poměrně hloupý děj.
Dívat se 3 hodiny na jazykově se pitvořící studenty v hutné dávce infantilní stylizace bylo k nepřečkání.
Inscenaci trochu oživují písně a uvěřitelný Jaroslav Slánský.

Viděno na derniéře.

55%
Tak přiznejme si, že ND nemůže produkovat samé trháky, protože s každou novou premiérou musí jít něco do derniéry. A po Cherry Manovi padl Černý Petr na hru Tři mušketýři a já.
Mně ta hra až tak nevadila a nenudil jsem se. Z lóže jsem viděl skoro celé hlediště a kupodivu se nenudily ani děti, přestože i já bych s označením +D10 váhal.
Myslím, že je to dobré téma, ale nepodařilo se jej patřičně rozvinout. Daleko lépe šlo podle mě rozehrát interakci mezi dětským světem a zhmotněnými mušketýry.
Ani tady mi není jasné, kdo je cílový divák a jak už tady někdo řekl, trochu to připomíná dort od pejska a kočičky s přemírou ingrediencí...

Divadelní hra, kde její první polovina slouží té druhé. Byť se zdá do přestávky, že jde o jeden velký chaos, po pauze přijdou "vysvětlivky" a inscenace nabírá na síle.
Pěkný herecký výkon Jana Teplého, ale Tereza Dočkalová mě přímo uchvátila.

Tomuhle já říkám muzikálový dno.

35%
Začíná to jako western a končí to jako absurdní komedie. Ok, žánrovou nevyhraněnost naznačuje už anotace. Ale pak je potřeba to řádně režijně uchopit a to se E.Gaydečkovi moc nepovedlo. Stejně jako v Potopě v DISKU.
Za zásadní nedostatek považuju absenci emocí. Celá inscenace je tak bez energie, že jsem měl pocit, že mezi hledištěm a jevištěm je nějaká bariéra. Jan Grundman je zde naprosto plochá (nezajímavá) postava, se kterou šlo mnohem více pracovat. Navíc od scény v bažinách šla do té doby aspoň průměrná inscenace raketově dolů. A ten závěr!!! No dozvěděl jsem se, že jsou ukrutně šťastni a byla tma...
Za mě trochu zbytečný počin.

75%
Výborná komedie. Kdyby se autorka s Radkem Holubem neznala, myslel bych si, že je mu postava distingovaného morouse napsaná na tělo. Zatím asi nejlepší role, ve které jsem ho viděl. Výborný je také Petr Buchta. Inscenaci si asi dovedu představit bez psycholožky Aleny Mihulové, jejíž závěrečná proměna z terapeutky v pacienta mi přijde trochu prvoplánová. Jinak to má tempo, je to zábavné a vzpomněl jsem si na spoustu svých klientů, kteří prahnou po tom, až jim doporučím nějakou dobrou komedii. Tady ji máte...

Nemůžu říci, že by šlo o kdovíjak bravurní text. Navíc je v celé své délce snadno předvídatelný, což mělo za následek, že jsem se "pronudil" až do konce.
Jiří Hána je můj oblíbený herec, ale už by si zasloužil nějaký protiúkol. Hraje dokola stále stejný typ postav a vlastně hraje všechno stejně. Nicméně i tady mě potěšil svou skvělou dikcí.
Trochu se bojím, že se DBZ tímto typem komedií vrací o pár let zpět a svěží vítr, který tam přivedli bratři Heřmánkové je tatam. Škoda.

75%
Tenhle příběh z roku 1872 je hlavně o mistrné manipulaci. Pamatuji si, že filmová předloha mě v 90. letech natolik nadchla, že jsem dal svému prvnímu křečkovi jméno rytíř Danceny a všichni okolo mě si klepali na čelo:-)
Co bych vyzdvihl - hlavně dokonalá míra stylizace Jakuba Čermáka. Ani moc (a že to umí:-)), ani málo. A potom skvělé herecké výkony. Filip Jáša ne mě sice nepůsobil jako prvoplánový svůdník, ale to je vlastně důvod, proč manipuluje všemi možnými způsoby. A jde mu to dobře.
I v Liberci vznikají mimořádné inscenace...

45%
Kromě toho, že jsem se párkrát zasmál, mi to asi nic moc dalšího nedalo. Je to taková oddechovka. Her (a filmů) s podobnou tématikou je už přehršle.
Myslím, že s rolí Eriky Stárkové šlo pracovat líp. A pak ten Michal David!!! Mně nijak zvlášť nevadí, ale tady je ho opravdu moc, včetně toho, že tam snad 50x zazní jeho jméno. Ale chápu - vrazit si koloběžku do krku je docela rarita:-)

75%
Přiznám se, že jsem nikdy neměl pro horolezectví moc pochopení. Ale chápu, že pro horolezce je to droga, nebo možná spíš životní styl. Neexistuje celosvětová statistika úmrtí horolezců, ale jen v Alpách vyhasne ročně několik set životů. To zní docela děsivě.
Za mě hra na jevišti fungovala. Ne že bych měl pocit, že jsem na zasněžených horách, ale rampy, světla, temné hlediště, sníh, vítr a věčně promrzlí herci- to všechno ve mě evokovalo dané prostředí víc, než jsem čekal.
Jde o silný příběh s hezkými hereckými výkony, jen R.Matějíčková nemusela ten začátek hrát tolik "na dominu".

Znám pozadí vzniku této hry, a proto jsem od ní moc nečekal. A to se mi vlastně splnilo. Navíc fakta obsažená v inscenaci jsou notoricky známá a nedozvěděl jsem se nic nového. Myslím, že to šlo udělat daleko lépe. A pokud to bylo zamýšleno vyloženě jako životopis (což tak vypadá), pak to má daleko větší potenciál.
Nešťastná je i kombinace živého zpěvu s originálními nahrávkami. S hudbou se obecně mohlo pracovat důsledněji. Slabé výkony mužské části Abby a jejich iritující paruky. Slabý je rovněž výkon Marie Logojdové, kterou navíc dost často není slyšet.
Za mě tak trochu spíchnuté horkou jehlou...

65%

75%
Vidět 5 a více Hábových režií po sobě, možná bych dočasně skončil na psychiatrický ambulanci, ale takhle jak si to "dávkuju" postupně (čeká mě už jen VOJCEK), mě to hodně baví. A Oidipus Utopia na mě stále ještě doléhá.
Myslím, že jsem rozklíčoval překvapivě dost odkazů, ale určitě ne všechny. Trochu mi nesedla ta krátká ukřičená pasáž, ale možná měla oddělit ten chaos před ní, od té čisté herecké akce po ní - mimochodem, zde naprosto výtečná Radka Fidlerová.
A také musím zmínit energického a živoucího Marka K. Hochmana - skvělý výběr do hlavní role.

Trochu jsem se toho obával, zejména po přečtení zdejších hodnocení, ale měl jsem asi štěstí na reprízu. Byla se podívat paní režisérka a stopáž byla o 15 minut kratší, oproti té původně avizované. Neboli jinými slovy, herci se asi neutrhli ze řetězu, jako při některých jiných reprízách.
Výborně je vybrané trio Pecha + Novotný + Jackuliak, řekl bych, že jim role seděli lépe než hercům první verze.
Všechny polohy jsou umírněné, stařečkové jsou vtipně stylizovaní, gayové nejsou přehrávaní, macha v posilce jsou taky akorát...
Příjemná a odlehčená zábava.

75%

85%
Jedna z nejsilnějších inscenací za poslední dobu. Téma, které mě zajímá už proto, že podobný příběh zažil můj kolega. A po zhlédnutí Honu jsem si znovu uvědomil, jak může být bezmoc paralyzující a jak pomalu zžírá a devastuje psychiku člověka. Občas slýchám, že všechno má nějaké řešení, ale výjimky prostě existují...
Skvělý je zejména Miloslav König, ale nikdo ze souboru za ním nezaostává.
Líbila se mi režie, scéna a gradace celé inscenace.
Jedna jediná věta malé holčičky vám může úplně změnit život. A pak už jen
přihlížíte, jak následná pravda nikoho nezajímá...

35%
Po zhruba 5 minutách jsem věděl, že tuhle inscenaci jsem klidně mohl oželet. Téma proletělo okolo mě a infantilní stylizace všech herců mě ubíjela.
Sleduju absolventy DAMU už asi 20 let a z tohoto ročníku jsem celkově dost rozčarovaný...

Na jiných scénách než v DD bych možná hodnotil lépe, ale tady jsem zvyklý na vyšší standart.
Mimochodem podobná témata umí skvěle zpracovat brněnské Hadivadlo, tak třeba jednou...

75%
Moje třetí inscenace hry Srpen v zemi indiánů (po předchozích v ND Praha a Divadle na Vinohradech).
Srpen v JČD je především velmi vtipný, což bych od tohoto ponurého tématu neočekával. Ale Kateřina Letáková z něj vyždímala maximum humoru, o jehož značnou část se svými ostrými a sarkastickými hláškami (ale i naturelem) postarala Natália Drabiščáková. Věra Hlaváčková hraje Violet civilněji, než její předchůdkyně, což ale zapadá do celkového konceptu inscenace.
Poctivé divadlo, kde je dokonale vyváženo drama a komedie...

75%
Kdysi jsem četl, že být homeless je životní styl, který si spousta bezdomovců zvolí dobrovolně. Já bych do toho nešel a myslím, že ani pan B. (bankéř a posléze bezdomovec) to tak původně nezamýšlel.
Tato hra se výborně hodí do originální dramaturgie X10, což není nablýskaný prostor se sametovými sedadly, kde by se divák na toto téma možná hůře adaptoval.
Kraštof Bartoš se s režisérem Michalem Hábou potkal už po několikáté (měl jsem možnost vidět jejich Peera Gynta v ústeckém ČK) a je vidět, že našli společnou řeč.
Sestup a vzestup pana B. by klidně mohl fungovat i jako stand-up, ale s větším množstvím postav je to živější.