Rain Man

Inscenace Divadla na Fidlovačce je celkem povedená ve ztišených momentech, tedy tam, kde se nesnaží být za každou cenu vtipná, hlasitá a pohybově (ač některé choreografické vsuvky působí zajímavě) i hudebně výrazná, a těch bohužel není tolik. Matouš Ruml předvádí výborný komplexní výkon, Martin Písařík a další pak ovšem v mnoha momentech doplácejí na nevhodné režijní uchopení, které je vede k silnému a zbytečnému přehrávání. Ostatně herecké výkony ve vedlejších rolích jsou velmi nevyrovnané. Pro "křehký" příběh o hledání sourozeneckého pouta jde tedy o dost nevhodnou formu, jíž nepomáhá ani využití portů, navíc s haprujícím nazvučením.

55 %. Svébytný režijní koncept Adély Stodolové, kdy text je interpretován za téměř neustálého doprovodu pohybové či taneční akce s poměrně hlasitou hudební a zvukovou složkou, se s příběhem Rain Mana nepodařilo až tak úplně přínosně propojit. Místy jsem měla pocit, že děj ztrácí přirozenou kontinuitu, a ani emoce nerezonují zdaleka ve všech okamžicích adekvátní měrou. A to bohužel i v samotném finále, kdy katarzní tečka vyzněla o něco tlumeněji než síla poznaného pocitu sourozenecké vzájemnosti obou bratrů nabízí. Jednoznačným trumfem celé inscenace je Matouš Ruml, který v náročné roli Raymonda podává naprosto suverénní, odzbrojující výkon.