Eduard Mácha

Tímhle představením začít sezonu byla špatná volba. Nevím, co se mi text snažil říct, natož herci. Zvláštně patetické, rozdrobené, natahované... měl jsem pocit, že jsem tam jen kvůli tomu, abych o přestávce udělal útratu na baru. Po svělém RED jsem nevěřil vlastním očím. Divácky nedůstojné představení a proto i toto kritická slova.

Zbytečné doslovné svým finišem. Místy vnějškové herectví. Vizuálně zapůsobilo jako obraz, ale komory se to nedotklo.

Velmi milé překvapení na Fidlovačce

Silný fyzický zážitek. Mrazí mě ještě den po shlédnutí. Výborné herecké výkony. Skvělý František Hnilička (kterého jsem doposud viděl jen v malých nevýrazných rolí) a paní Daniela Bambasová, jejíž závěrečný pohled k nebi nenechal oko suché. Tak aktuální a po všech stránkách silné. Dlouho jsem takový zážitek v divadle nezažil. Děkuji a Budějovice, nechť jezdí častěji hostovat do Prahy.

Zjevení v Divadla na Jezerce. Dílo, které zasáhne lidskostí, humorem, ale především hloubkou úvah. Velká poklona panu Kňažkovi a panu Letákovi s jakou lehkostí dokáží říkat filozofický text, který nemá jasné situační ohraničení, ale režie je přesto objevila. Něco silného a opravdového se zrodilo a já bych jen Jezerce přál, aby si tuto notu uchovala i dál a nebála se být dramaturgicky odvážná. Vyčíst snad mohu jen lehký infarkt na začátku druhé poloviny, kdy jsem si myslel, že dostanu židlí do hlavy (Pane Letáku, už jsem vám to odpustil).

Od vnoučat jsem dostal lístek. Nejprve jsem to bral jako provokaci a teď jsem vděčný. Jen skrze dialog může dojít člověk k poznání a je jedno, jestli probíhá na jevišti nebo nepojmenovaně mezi divákem a hercem. Režisér Štěpán Gajdoš je vycházející stár a z hravosti Malého by jeden byl zase rád mladým. Děkuju Vám! Divadelní událost na kterou nezapomenu.

Hodně specifická inscenace, která se mě ale velmi dotkla. Díky!

Těším se na dobu, až si M.Balcar začne věřit jako autor. Zde už je jistá sebejistota cítit, ale místy se stále objevuje humor, který je stavěn vnějškově.
Souhlasím se zmíněným: text má dvojí konec. Dovysvětlování je typické pro Balcara, protože to zatím využívá v každé své hře. Místy až patetické scény (rozhovory za doprovodu projekce deště a dokonce i zvuku deště, či obrazem v nebi), ale místy velmi zručně vystaveně scény (situace v divadle či u oběda..). Oceňuji, ale volbu tématu, byť to pro mě není o sociálních sítích, ale spíš o genderu a hledání se. Bavil mě M. Leták a jeho autenticky přirozené hraní, což skvěle fungovalo s J.Vlasákem.

PROČ?!
Inscenace, kde jsem měl pocit, že ze mne inscenatori neustále dělají hlupáka.

Jeden z nejlepších dokumentárních počinů u nás za poslední dobu.

Silné a velmi netypické (už samotným uspořádáním ve studiu Řetízek).
Vydat se po rytmu textu byl v tomto případě skvělý nápad. Text samotný totiž připomíná spíše filmovou povídku a pokusit se ho udělat na divadle vyžaduje velkou odvahu a přesnost v nalezení inscenačního klíče, což se zadařilo.
Oceňuji, že inscenace nechává prostor pro diváckou imaginaci a netenduje k tomu, aby ilustrovala slova a charaktery postav. Právě síla slova a víra v něj je velkou předností tohoto kusu.

Jedna z mých nejoblíbenějších inscenacích Na Zabradlí. Křehké a dojemné bez patosu. Nápadité a herecky naplněné. Průzračná divadelní radost!

Vtipné se krásně vyvažuje s dojemným. Skvělá adaptace knižní předlohy a geniální Martina Jindrová.

Dramaturgicky nerozumím propojení těchto dvou textů. Druhá část je herecky i režijně silnější a vévodí jí jednoznačně Tomáš Krutina. Tomu patří jedno velké BRAVO!

Silná inscenace, která je založena na naprosté důvěře herce s diváky. Specifická atmosféra na kterou dlouho budu myslet.

Řízná adaptace zaprášené klasiky, která strhne svou energií a nápaditostí. Po představení Červ v srdci člověka a dnešní Žebrácké opeře je pro mě p.Volánková režijně autorským zjevem. Nutno také pochválit texty písní p. Ráliše, které jsou chytře vtipné a hudba p.Schenka velmi chytlavá. Já se omlouuuváááám, ale rozhodně jsem na vás nebyl naposledy. Bravo!

Krásná souhra staré a nové gardy hereckého souboru! Po dlouhé době lze v Národním divadle sledovat ansámblové herectví. Velkým kladem je také režijně-scénografický koncept!

Vynikající herecká souhra!

Oceňuji odvahu mladých studentů herectví, ale i práci s prostorem. Místy to na mě působilo vnějškově, kdy repliky jsou odříkány naprázdno, ale pravděpodobně se jednalo jen o nepovedenou reprízu. Rozhodně je to ale jedna z DISKOVÝCH inscenacích na které stojí zajít!