Maranta

Opravdu se snažím vidět tuto hru pozitivně a nemůžu upřít hereckému souboru skvělé a přesvědčivé výkony, zejména absolutně dokonalé výstupy L.Krobotové a K.Melíškové, ale míjím se s pojetím a poselstvím.
Mám-li brát děj vážně (a přenést se přes vulgarismy), jeví se mi zjednodušeně pesimistický až alibistický; má-li to být legrace, nevidím smysl ve "filozofické" druhé polovině představení.
Do přestávky jsem se nenudila, někdy dokonce bavila a rozhodně často žasla, pak už ani to ne.

Příjemné a celkem záživné představení, které nevybočuje z řady.

Slušná adaptace vynikajícího filmu. Pro mě představovala problém asi jen Dana Batulková, typově hodně vzdálená Cecilii Roth; chyběla mi její neokázalá důstojnost a přirozená krása, která diváka provází celým filmem a které Batulková nemohla dosáhnout už jen vinou svého diblíkovského somatotypu.

Možná je to vinou velkých očekávání spojených s obrovskou popularitou DD, ale můj divácký dojem byl spíš průměrný. Ano, je skvělé vidět na jevišti plejádu oblíbených herců, a hráli všichni výborně. Neupírám hře celou řadu gagů a přiznávám, že jsem se místy od srdce zasmála. Avšak charakterizovat hru jako "hledání lásky jako důkazu Boží existence", jak se uvádí v programu, je trochu nadnesené.Právě rádoby filosofické pasáže mi přišly jako relativně nudné mlácení prázdné slámy a závěr-nezávěr rozpačitě rozplizlý.
Moc hezká scéna a skvělý a vtipný Čermák na jevišti i při děkovačce v Čáslavi.

Úchvatná podívaná, spojení chlapské síly, dovednosti a úžasné lehkosti a obratnosti s obrazotvorností a imaginací. Neubráníte se obdivu a zažijete chvíle, kdy se vám doslova a do písmene bude tajit dech. Hodinu trvající představení, které ve vás může zanechat větší dojem než leckterý tříhodinový opus.

Zajímavá a vypjatá inscenace, nosné téma, výborné výkony, originální, byť strohá, scéna. Proč tedy nedávám vyšší hodnocení? První půlku pro mě bylo utrpení poslouchat dialogy, které byly silně intimní, až na hranici trapnosti. Po přestávce se charakter děje změnil, místo debat o holení intimních míst a smrdění nastoupila vážná témata a předzvěst tragédie, která mě vtáhla a přesvědčila.

Silný příběh, přesvědčivé charaktery, a to nejen ty hlavní (mezi nimiž výborně funguje vzájemná chemie), skvěle navozená atmosféra, ať už protektorátního teroru nebo vesnického prostředí s jeho drsností, ale taky vášní a opravdovostí. Lidová písnička někdy udělá víc, než důmyslně propracované kulisy.

Svěží a vtipné představení, bez přehánění aktuální. Důkaz, že moderní divadlo se dá dělat i v historických kostýmech. Lidé nejsou dokonalí a nebyli ani za Shakespearových časů, a i když mistrovy dialogy na papíře už dnes nejsou k popukání, režie dokázala vyvolat v divákovi stejnou odezvu, jakou (představuji si) měla hra v době svého uvedení. Dokonalý Blažek. Elsnerová sice nebyla úplná "dračice", ale chemie mezi nimi fungovala. A i když vyznění hry asi feministku popudí, já jsem si odnášela dojem, že Kateřína a Petruccio se měli především rádi a byli ochotní jeden pro druhého mnohé udělat.