TomAka

Buchty a loutky opět nezklamaly. Stále srší vtipem a nápady i v rámci zpracování lehce vyčpělých příběhů.

Velkolepé amatérské představení v němž počet herců není o moc menší, než počet diváků. Režie je nápaditá, herecké výkony nepřekvapivě nevyrovnané, ale celkový dojem pozitivní.

Čekal jsem docela trpělivě, kdy představení "naskočí", ale bohužel jsem se nedočkal. Ne, že by tam nebyly hezké chvilky, děvčata se snaží, ale byly to opravdu jen chvilky a celkový dojem byl rozpačitý. Přitom má člověk pocit, že by to mohlo být hezké představení, kdyby bylo dotažené, ale pan dramaturg a paní režisérka ho prostě do podoby, kdy by bylo opravdu zábavné nebo opravdu dojemné (nebo obojí), nedotáhli.

Tuto hru O´Neilla jsem viděl potřetí a potvrdil jsem si názor, že je skvělá. Viděl jsem kdysi legendární představení v Činoherním Klubu a představení v Dlouhé se mi zdá jiné, ale srovnatelné (přinejmenším na mne udělalo srovnatelně silný dojem). Všichni herci byli ve starém i novém představeních úžasní a emočně mi tohle nové přišlo snad ještě působivější. Není to samozřejmě nějak veselé divadlo (i když vtipné momenty se najdou), ale přesto na mne ten depresivní vhled do světa jedné rodiny působil katarzně. (Plné hodnocení nedávám kvůli pasáži terapie, hlavně kvůli tomu, že na terapeutovi bylo příliš znát, že je terapeut a ne herec.)

Buchty a loutky opět nezklamaly/nezklamali. Nápadité představení se spoustou gagů i improvizovaných vtipů, které vyplynuly z dění na jevišti i v hledišti. A játra!

Velmi zábavné představení na velmi omšelé téma. Oba protagonisté jsou výborní a nápadů je v představení přehršel. Autoři a režisér měli trochu problém se zakončením hry, ale to se jim dá odpustit. Jako odpočinkové divadlo skoro bez chyb.

Pozoruhodný a silný příběh, při jehož zpracování do divadelního představení si režisér a spoluautor Tomáš Dianiška (opět) ukousl velký krajíc. Opět předvádí vynalézavost, ale ne vždy děj funguje a některé věkové proměny herců vypadají trochu komicky. Pavel Neškudla mi jako hlavní představitel úplně nesedl - dost často jsem mu nevěřil (což ale může být víc problém režie než jeho samotného - těžko říct). Váhal jsem mezi 60 a 70 a dováhal jsem se k 70%.

Výborné představení, kde si myslím skoro každý najde to své. Místy přesvědčivě děsivá atmosféra se přirozeně prolíná s inteligentním britským humorem. Chvilku se děj rozjížděl, ale postupně se všichni čtyři herci do svých rolí dostali a byli vynikající. Pan Holiček zaslouží velkou pochvalu za obsazení i za citlivou a vynalézavou režii. Pro mě plnohodnotný divadelní zážitek.

Výborné barvité představení, s mimořádnou scénografií, ve kterém jsou čechovovské motivy říznuty masovými vraždami a (tragi)komickými vsuvkami. Tesařová, Vondráček, ale i Fingrhutová, Poulová, Zavičár a Neškudla jsou výborní. Před 24. únorem bych možná dal "jen" 90%, ale děsivě mrazivá aktuálnost tohodle divadla zvedá moje hodnocení na nekompromisních 100%.

Hra se pomaleji rozbíhá, ale finále je strhující. Hudba Ferdinanda Havlíka i Suchého texty srší (jako vždy) nápady a ansámbl si představení očividně užívá, což se přenáší i na diváky. A vidět Jiřího Suchého ve zlatých podvlíkačkách prostě stojí za to. Určitě to není představení pro každého, ale já mám na Suchého humor, na jeho nostlagii i na jeho tingl-tanglovou estetiku buňky, a tak jsem si tuhle návštěvu v Semaforu moc užil.

Inscenace, která začíná poněkud nevěrohodnými hádkami postupně člověka vtáhne, především díky výborným hereckým výkonům Ireny Kristekové a Mileny Steinmasslové (i přesto, že je bohužel na svoji roli poněkud mladá a příliš čiperná), kterým mužští kolegové velmi zdatně sekundují. Celkový dojem je silný a (kulantně řečeno) neoptimistický. Uvádět hru i pod hlavičkou komedie je, alespoň v případě této inscenace, trochu podfuk.

Měl jsem docela velké očekávání, které vůbec nebylo zklamáno, spíš naopak. Silné představení s výbornými hereckými výkony. Mohlo by být ještě působivější v divadelním prostoru, který nabízí větší možnosti než ŽDJC.

Pár výborných nápadů, pár dobrých a spousta amatérských výstupů a laciných vtipů. Dianiška sám říká, že je to takový divadelní popík a má bohužel pravdu. Moje chyba, že jsem tomu nevěřil, protože jsem od něj viděl mnohem lepší představení.

Zvlášť v první části herci sprintují a nenechávají vtipy vyznít, takže se publikum úplně nechytne. Titulky jsou v poloosvětleném sále sotva čitelné. Aktéři se ale snaží a svůj půvab představení má, i když je proti původní verzi malinko ořezané.

Velmi zábavné představení, které srší nápady - je na něm znát rukopis Jana Borny. Jarmila Vlčková (kterou jsem dosud neznal) je v roli babičky výborná a staré hity v energickém podání herců DvD potěší skoro každého. Doporučuju dětem, rodičům i prarodičům.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Amatérské divadlo v té nejlepší podobě. Představení srší nápady a herci/pěvci i členové orchestru si ho očividně užívají. Šel bych znovu, ale kdoví kdy Ad Hoc zase přikočuje. (I když dávám 100%, chci zdůraznit, že byste neměli jít na tuto "operu" s přehnanými očekáváními.)

Velmi dobré komorní představení. Zajímavé téma, všichni herci hrají s nasazením a je v tom vtip i dojemné momenty. K tomu, aby to byla "bomba", ale přece jen něco chybí. Vlastně nevím přesně co.

Když se geniální režisér ujme díl(k)a (kon)geniálního spisovatele a přidají se výborní herci, které hraní očividně baví, dopadne to takhle. Myslel jsem, jestli to není malinko generační představení, ale očividně není. Shlédnuto čtyřikrát.

Celkově moc pěkné a zábavné představení, které (nepřekvapivě) střídá skvělé a slabší momenty. Nejvíc září Lucie Polišenská. "Předpřestávková" písnička mě opravdu dostala.