Divadlo Na zábradlí

„Psychoanalytický muzikál“, jehož hlavní postavou není nikdo menší než sám Sigmund Freud. Inscenace na téma, které dodnes zůstává maximálně kontroverzní. Vídeň ve zlatém období konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Na některá odhalení ještě nebyla dost silná a původu některých traumat nedokázala rozumět. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala dobře chráněná rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší...

Dramatizace klasického románu, který nahlíží na společnost s kritickým odstupem. Lucien Chardon, nadaný básník z maloměsta, touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze...

Autorská inscenace vycházející z procesu vzniku Zlaté desky a z ústřední otázky, před kterou stanul tým Carla Sagana. Co o nás chceme bytostem z kosmu vlastně sdělit? A co se o nás nesmí nikdy dozvědět? Můžou nám cizí bytosti mimo sluneční soustavu vůbec rozumět? A rozumíme sami sobě...?

Audiowalk, ve kterém se diváci vydají na pouť z divadla ven do egyptského podsvětí. Kleopatra umírá 10 let předtím než se narodí Panna Marie. Co mohlo být jinak, kdyby Kleopatra nespáchala sebevraždu? Prosadilo by se křesťanství v takové míře, kdyby se smrtí Kleopatry nezanikl kult bohyně Isis? Odkud vycházejí kořeny naší civilizace? Kleopatra umírá, s ní končí rod Ptolemaiovců, egyptská civilizace pomalu zaniká a na trůn už žádný faraon neusedne. Tím Kleopatřina osobní cesta ale nekončí, v Egyptě i posmrtný život může být bohatý. Královnu s božskou podobou čeká dlouhá cesta podsvětím, během které bude váženo její srdce i její činy...

Původní hra na téma, zda může ošklivý člověk beze škol dosáhnout životního štěstí. Říká se, že kdo se snaží, dosáhne, čeho chce. Ale proč se snažit, když to nikdo neocení? Mladý kluk, kterému se podle jeho vzhledu přezdívá Zombík, dostane šanci, leč promění se v monstrum, které nejenže pokouše ruku, která ho krmí, ale ještě tou utrženou rukou všem nafackuje...

Autorská inscenace čerstvých absolventů DAMU vycházející z dopisů a odkazu českých jezuitů, kteří odjeli za oceán a už se nikdy nevrátili. Kdo bude kolonizátor a kdo kolonizovaný? Kdo přežije...?

Adaptace nezvykle aktuálního románu vyprávějící příběh z Londýna o jedné bombě, která měla způsobit strach a chaos a na přelomu 19. a 20. století a přiblížit Británii zájmům Ruska. Sonda o zániku lásky a rodiny v soukolí dějin. Pan Verloc provozuje anarchistickou živnost, ale je zároveň ruským agentem. Východní mocnost už nechce jen neškodná udání na radikální soudruhy, ale požaduje za své peníze skutečné činy...

Inscenace vycházející z obsáhlého díla Ingmara Bergmana. V novém tvaru se potkávají Bergmanovy hlubokomyslné, zachmuřené a osudem zkoušené postavy, aby vznikla nová spojení a nové významy. V blíže neurčitém bytě se odehrávají v podání osmi herců zhuštěná dramata, s každým novým nájemníkem přichází i nový příběh – střídají se zde tváře, osudy, příběhy i nálady. Severní vítr je krutý...

Kriminální obsese dvou solitérů z dob, kdy černoši, Indové, Poláci, feťáci, buzny, ženy i děti ještě znali své místo. Viktoriánská rapsodie o touze přiblížit se zločinu tak blízko, že člověk, totiž muž, prostě nemůže zůstat úplně bez skvrn na své běloskvoucí košili a kožených rukavicích. Nesmělé krůčky v nové éře ukájení mozkem...

Dramatizace románu rakouského skandálního a nepohodlného autora. Slavnostní setkání několika přátel u večeře se stane hlubokou, ironickou a jízlivě zábavnou sondou do života lepší společnosti...

Variace na Shakespearova Macbetha, ve které tak docela nevíme, jestli se odehrává v minulosti (kdy „muži byli ještě muži“, „ženy byly ještě ženy“), současnosti nebo nedaleké budoucnosti (kde kultivovanost, korektnost a empatie opět ustoupily nejnižším pudům). Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která nám dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti...

Původní autorská inscenace, která se snaží podívat z různých úhlů (hlediskem několika autorů) na cit lásky, která hraje ústřední roli v literatuře, populární hudbě, výtvarném umění...

Původní inscenace na téma hereckého života, hraní, předstírání, markýrování. Divadlo jako téma samo o sobě. Kolik osobností herci pojmou, a jak to odskáčou? Je herectví opravdu vysněným povoláním? Má režisér vždycky pravdu? Co všechno se na jevišti nesmí? Proč děti a zvířata nemají hrát divadlo? To a mnohé jiné ze zákulisí divadelního světa...

Současná maďarská hra zasazená do prostředí nemocnice jako metafory o životě, smrti a morálce dnešní společnosti. Příběh muže, který má identifikovat svoji údajně zesnulou matku, se mění v dobrodružnou cestu nemocnicí plnou nástrah a zamítavých reakcí. Naše každodenní zkušenost se zdravotnickým systémem se prolíná s kafkovským světem plným zákazů a pseudopravidel, v němž se hodnota člověka rovná nule. V chodu této nemocnice je vše mírně vychýlené, nepřátelské, až likvidační vůči člověku...

Autorská hra na jedno z největších témat filozofie, literatury i života vůbec – a to je smrt, skon, zánik, loučení, umírání. I tato na první pohled nejsmutnější témata však v sobě skrývají velké divadlo, rituály, klišé a fráze, které lze vnímat odlehčeným i leckdy humorným způsobem...

Dramatizace románu, jenž bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Protagonista Meursault, náhodný vrah, je odsouzen k smrti, protože nechce přijmout roli ve společenských stereotypech. „Cizinec" bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji těm druhým vnucoval. Skutečnost kolem sebe přijímá, ale nehodnotí, je ve světě cizincem, neúčastným divákem...

Autorský hudebně-divadelní projekt volně inspirovaný životem i tvorbou Václava Havla. S humorem a sobě vlastní zkratkou pojednává o něm, jeho okolí i o nás samotných...

Inscenace zpracovávající ceněné deníkové zápisy Pavla Juráčka, klíčové osobnosti českého filmu 60. let. Vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Neobyčejně intimní vhled do Juráčkovy osobnosti, do jeho vnímání světa a lidí kolem něj, ale zároveň také do atmosféry „zlatého věku“ naší kinematografie, která je nahlížena zevnitř, jedním z aktérů nové vlny.

Dramatizace osobité mezinárodně úspěšné české knihy, která s nadhledem, humorem i sžíravou ironií podává (pomocí mystifikací i přesných faktů) strhující a bizarní komentář k evropským dějinám uplynulého dvacátého století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost.

Inscenace vycházející z korespondence legendárních tvůrců Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly. Jejich korespondence je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době, podává strhující svědectví jejich originality i umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy dvou významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek.

Rané drama francouzského spisovatele, dramatika a filozofa, který se inspiroval ponurou baladou. Zapomenutý rodinný penzion na periferii leží na břehu nejmenované řeky. I majitelky penzionu jako by stály na pokraji. Jednoho rána přijíždí záhadný host a hra na detektivku může začít. Jak asi osud rozdělí role? A čemu vůbec říkáme osud? Možná jen nečekaným důsledkům vlastních rozhodnutí. Rozhodnutím, která se rodí ve slepé skvrně naší mysli. Snadno potom dojde k nedorozumění...

Inscenace inspirovaná osudem a tvorbou Anny Pammrové (1860–1945). Dramatizace textů s autorčiným svérázným, archaickým jazykem a také nedokončenou novelou „Antieva“, v níž líčí své rané dětství, kdy byla odňata od rodiny a dána na výchovu ke kmotře. Vnitřní dialog rozporuplné osobnosti, která postupem života mířila ke krajní samotě. Zlostná holčička Antieva zachycuje mnoho z postojů a zápasů dnešního světa, v němž se mnozí lidé cítí odcizeně a osaměle...

Zvláštní a odvážné propojení deníků „prokletého“ dramatika, spisovatele a recidivisty Jeana Geneta, v nichž popisuje svou jedinečně sebedestruktivní filozofii zločinu a krásy, s významnou českou básnickou skladbou z doby baroka autora Bedřich Bridela „Co Bůh? Člověk?“. Současná imaginace z okraje společnosti s imaginací barokní nabízí provokující směs a nečekané vazby. Narcistní a bezohledně infantilní deník plný rozkoše, strachu a vzdoru proti jakékoli autoritě, se překvapivě ladně vine k prudkému a horkokrevnému vyznání a zanícení Bridela, který leží u nohou svého Boha, jako Genet leží pod nohami toho kterého milence...

Sociálně angažované pásmo. Padesát odstínů dobra... „Dobrotou člověk nikdy ničeho nepokazí, kdežto sebemenší zrnko smutku, puštěné v čistou studánku srdce, všecku vodu zasmuší - a nač?“

Hra současného norského dramatika. Intimní rodinný horor podávaný s jehněčí kýtou a mandlovým dortem. Chuťové variace pro matku, otce a syna. Pozdrav z tajů norské kuchyně, kde se odehrává známá i když vždy nově prožitá situace odcházení a návratů. Hororová hříčka se ptá, kdy už jsou naše nejbližší vztahy nepoživatelné. A zda je vůbec možné odejít...