Divadlo Na zábradlí

Hudební meditace o tom, jestli je skutečně možné koupit si všechno a všechny. Nečekaný divadelní večírek na téma kultovního filmu. Divoká jízda od burana k milionáři a zpět. Bohuš zdědí po otci opravdu velké jmění. Pořídí si bazén, pštrosa, novou přítelkyni i kolotoč s labutěmi. Hoduje, rve se, chodí do bordelu, machruje, chlastá víc než dřív. Ale pak se zjistí, že jeho tata nebyl jeho tata a Bohumil se propadá do astronomických dluhů, mezi slepičince, do příšerné kocoviny. Přijde o peníze, o přátele, o lásku. Ani pivo na sekeru už mu nenalejou. Hranice mezi snem a noční můrou macho kapitalismu prochází napříč domácím hnojištěm...

Dokumentární inscenace vycházející ze záznamů napínavých jednání, která zároveň naráží na naši přetrvávající rozpolcenost: patříme na Východ, nebo na Západ? Jsme schopni hájit vlastní hodnoty, nebo znovu sklouzáváme k přizpůsobení, když se setkáme s tlakem? O jakých hodnotách se vlastně bavíme? A není Pražské jaro jen iluzí? Několik dní před srpnovou invazí se setkala československá a sovětská delegace ke společnému jednání. Místem schůzky byla Čierná nad Tisou – město na východním Slovensku, kde kromě obrovského železničního překladiště není téměř nic. „Bratrská“ jednání trvala čtyři dny. V československé skupině panoval rozpor – právě zde vznikla první verze zvacího dopisu...

Divadelní verze oceňovaného filmu režiséra Thomase Vinterberga. Strhující, dechberoucí drama, nabité emocemi a zvraty, o učiteli mateřské školky Lucasovi, jehož život se převrátí vzhůru nohama poté, co ho jedna z jeho malých žaček falešně obviní ze zneužití. Tato rozbuška rozmetá veškerý poklid i vazby sousedské maloměstské komunity a hrdina se ocitá sám proti ohromné přesile. Ke slovu se dostávají otázky, jak bychom se v případě Lucase, ale třeba i ředitelky mateřské školky, rodičů či sousedů zachovali sami...

Autorská inscenace na půdorysu současného ceněného románu Georgije Gospodinova. Lidé obecně touží ve svých vzpomínkách utíkat do šťastné minulosti, chtějí ji znovu prožít. Ale co se stane, když do minulosti chtějí utéct celé národy? Hrdina Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít...

Dramatizace nejslavnějšího románu Güntera Grasse, který brutálně i groteskně zobrazuje absurditu dějin, jež nahlíží z jiné perspektivy. Z perspektivy nízkého člověka. Z perspektivy vyloučeného člověka. Dítě, které odmítne vyrůst. Dítě, které svým zpěvem dokáže tříštit realitu. Dítě jménem Oskar Matzerath – vypravěč, provokatér, svědek i žalobce dvacátého století...

Divadelní adaptace jedné z knih románové autobiografické hexalogie norského autora, v níž podrobně líčí vztah s manželkou Lindou. Život, každodenní úkony i výjimečné okamžiky. Výpověď o nás samotných, o našich pocitech a myšlenkách, které si mnohdy ani nepřiznáváme...

Inscenace vycházející ze stejnojmenného knižního debutu Mikuláše Křepelky, jenž formou deníkového zápisu drze a provokativně zachycuje všednodenní realitu vedoucího hobbymarketu, kterým po mnoho let sám byl. V inscenaci je velkoplošná maloobchodní prodejna rozehrávaná jako obraz současné rozdělené společnosti, ve kterém je snadné se ztratit nejen mezi regály, ale i sám sobě. Hobbymarket je místo, kam se vydávají lidé před tím, než si pokusí splnit své stavitelské sny, místo, kde člověk rozvíjí svůj vztah k přírodě, kde se stává kutilem. Ale také místo vyhořelých zaměstnanců, frustrovaných zákazníků, nekonečně dlouhých front u pokladen, vynalézavých zlodějů a nenávistných reklamací...

Inscenace na motivy románu Virginie Woolfové o strachu z času, fenoménu neviditelných žen a jednom dni v červnu. Obraz rozpadajícího se světa, oslava života a přítomnosti. Proč se upínat k minulosti nebo očekávat budoucnost? Kým jsme právě tady a teď? Existuje moment, kvůli kterému potřebujeme žít? Paní Dallowayová chystá večírek. Řekla, že květiny obstará sama. Než dozněla ta věta, něco se stalo. Otevřela dveře. Teď, když už ji nečekala ani svatba, ani děti, měla prapodivný pocit, že je neviditelná, neviděna, neznámá...

Inscenace vycházející z dobových materiálů a ze vzpomínek účastníků půlročního uměleckého zahraničního angažmá. V roce 1968 vyjíždí skupina československých hudebníků, zpěváků a bavičů do Spojených států a několikrát denně vystupují v lasvegaském hotelu v rámci show Europa ’68. Účinkuje zde československý Státní sbor písní a tanců, Černé divadlo, komické duo, Laterna Magika i tehdy devětadvacetiletý Karel Gott se svou kapelou. Pro mnohé účastníky šlo o splněný sen v podobě výjezdu do vzdálené a svobodné Ameriky, ale splnil se opravdu? Co se zde umělci naučili, co získali a co ztratili? Jak na hostující umělce reagovala americká veřejnost? S jakými představami Čechoslováci letěli přes oceán a nakolik se naplnily? Jak na samotnou událost umělci vzpomínají a co zůstalo raději zapomenuto...?

„Nic není takové, jaké se na první pohled zdá...“

Inscenace podle knihy Pavla Klusáka o uhrančivém světě podivínů, jejichž osudy baví i dojímají, o pábitelích, kteří kráčeli nevyšlapanými cestami a přistupovali hravě a netradičně k hudbě i k životu. Mikropříběhy z nedávné hudební historie, krátká encyklopedická hesla věnovaná jedinečným osudům hudebníků, kteří nezažili popularitu, nezvítězili v anketách ani nepřistupovali k hudbě konvenčně...

Dialog skrze dopisy, které si během šesti měsíců vyměňoval populární nihilista Michel Houellebecq s kaviárovým levičákem, filozofem Bernardem-Henri Lévym, obsahuje témata hluboce filozofická i lidsky přízemní. Provokativní názorový střet semílá názory na Sartra, Kafku i na ekzém, na vztah k otci i k levici nebo na existenci Boha. Na jedné straně sebevědomý opálený intelektuál, na straně druhé depresivní romanopisec s věčnou cigaretou v koutku úst – jejich rozdílné názory na svět tvoří vysoce vznětlivou třaskavinu...

Unikátní site-specific performance, odehrávající se v kavárně Divadla Na zábradlí, částečně vychází z reálných příběhů, které se po dobu existence divadla odehrály „za zády“ nic netušících diváků během běžného provozu (souběžně s představením). Bar jako místo setkávání, bar jako bojiště, bar jako střídačka mezi výstupy. Co se odehrává na divadelním baru během představení? Jak divadelníci tráví čas před svým dalším výstupem? Kolik času zbývá mistrům osvětlovačům do další světelné změny, kterou musí odbavit? A jak ho naplní? Jak přijde šest Hamletů na bar a objednají si jedno espresso...?

Adaptace posledního Tolstého románu, který začíná v Moskvě 19. století a končí v bezčasí, bez místa, v nicotě. Tam jsou všichni shromážděni: nepochopení, vyplivnutí, bojovníci za spravedlnost. Revoluce a odpor, vášeň, moudrost, nemoc a utopie zde nacházejí své poslední útočiště mezi štěkajícími psy. Od chvíle, kdy se kníže Něchljudov, tehdy mladý voják, seznámil s ještě mladší služkou Káťou Maslovovou, uplynulo mnoho let, desítky let. Byl okouzlen, zneužil jejího mládí na velikonoční hostině a pak na ni zapomněl, stejně jako mnozí po ní. Nyní je předvolán k soudu jako porotce. A v prostitutce obviněné z vraždy poznává dávnou dívku. Nemůže odvrátit rozsudek ani vědomí, že za tento neúspěšný život, který nyní musí pokračovat a možná skončit v sibiřském vyhnanství, může jen on sám...

Inscenace vycházející z knihy Daňi Horákové, třetí manželky Pavla Juráčka. „O vrstvách paměti a o různých podobách Pavla Juráčka. O tom, co se vztahem lidí u dělá život v malé garsonce v exilu a o mnoha úrovních samoty. O všech nepřítomných, se kterými dennodenně žijeme. O plamenných očích černého myslivce. O čisté a očistné lásce. O péči a pomoci. O Daně.“

Inscenace mapující vzpomínky bývalých zaměstnanců, návštěvníků a dalších pamětníků dnes už legendárního klubu Discoland Sylvie. Zatímco postava majitele klubu Ivana Jonáka je notoricky známá, o těch „druhých“ netušíme skoro nic. Říká se, že kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil. Ale co když se na tuto dobu snažíme zapomenout i z jiných důvodů...?

Dramatizace románu rakouského skandálního a nepohodlného autora. Slavnostní setkání několika přátel u večeře se stane hlubokou, ironickou a jízlivě zábavnou sondou do života lepší společnosti...

Autorská hra na jedno z největších témat filozofie, literatury i života vůbec – a to je smrt, skon, zánik, loučení, umírání. I tato na první pohled nejsmutnější témata však v sobě skrývají velké divadlo, rituály, klišé a fráze, které lze vnímat odlehčeným i leckdy humorným způsobem...

Dramatizace osobité mezinárodně úspěšné české knihy, která s nadhledem, humorem i sžíravou ironií podává (pomocí mystifikací i přesných faktů) strhující a bizarní komentář k evropským dějinám uplynulého dvacátého století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost.

Autorský pohybově-klaunský projekt inspirovaný zvířecí fyzičností a noční bdělostí. Téma nespavosti jako symbol životní frustrace a vnitřního uvěznění. Bezesné noci odhalují Nořinu neschopnost najít klid, rovnováhu a svobodu. Skrze klaunské principy, hravost a absurditu se postupně ukazuje její touha prolomit zlatou klec vlastního života. Nespavost se stává tělesným i existenciálním stavem – prostorem, kde se mísí únava, nuda, přemíra komfortu i potlačená potřeba pravdy. Inscenace zkoumá, proč Nora nemůže usnout a co se skrývá za jejím neklidem...

Autorská inscenace o ženském hněvu, odpuštění, dusnu, solidaritě a samotě. „Jsem ta, co přežila večer, kdy tu nebyli chlapi. A možná to nebylo lepší. Užijeme si to spolu. Čeká nás hezká, společná, svobodná chvíle. Můžeme dělat všechno, co nás napadne. Budeme společně říkat, co se neříká a ocitat se v situacích, které nikdy nenastanou. Co to dělám? Všechny vás pomstím.“

Poblázněný pohádkový příběh o princezně, která se vydala do světa na hřbetu velmi praštěného koně. V tomto pohádkovém království už dnes není nic takové, jaké bývávalo. Draci přestali chrlit oheň ze svých chřtánů, obři už dávno nenahání hrůzu a čarodějům došla veškerá kouzla. A princ Matěj se navíc odmítá stát králem, protože má úplně jiné plány! Jak tohle všechno dopadne? A jakou roli v tom bude hrát princezna Barbora a jeden mluvící kůň...?

Hra o nepovedeném dospívání, nešťastném stárnutí a zvrácené lásce. Všichni touží a každý hledá kus vnitřního zápalu. Jenže prach jsi a v prach se obrátíš. Nebo ne? Rodinná večeře. Všichni sedí kolem stolu, panuje klid, ale přesto je cítit jakýsi žár. Vnitřní žár. Napjatá atmosféra je známkou života, ohně, ale pak nastane ticho a klid, vše vychladne... „Dokud se člověk ještě spaluje, žije. Mrtvý je chladný, to pak už nehoří nic.“

Absurdní drama. „Sen jedné neobyčejné noci na jednom obyčejném sídlišti smísí představy se skutečností, které pak navzájem nerozeznatelné mohou volně plynout jako voda v potrubí, aby cestou smyly hranici mezi blízkostí a osaměním, na niž tak jako tak denně bez povšimnutí narážíme ve světě, kde jsme všichni společně úplně sami. A nebo se nám to jen zdá?“

Pohádkový kabaret pro intoše od 4 let. Franz Kafka jednou údajně potkal malou plačící holčičku, které se ztratila panenka. Franz jí tvrdil, že se neztraila, ale odstěhovala. A protože to byl v hloubi duše úředník, začal psát děvčátku dopisy, které podepisoval „Tvá panenka“. Všichni Kafkologové po těch dopisech pátrají, marně. Ale my je máme. Nebo nemáme? Nebo...?

Nová původní monodramatická hra, která rozvíjí téma touhy po porozumění až do absurdní roviny. Proč se na sebe lidé na ulici mračí? Jak je možné, že spolu žijí, ale nemluví spolu? Co vlastně všichni chceme? S těmito otázkami přichází na terapii mladý muž. Postupně se objevují další a další, až se nakonec dozvíme víc, než bychom si možná přáli. Ponořte se do nitra světa jednoho mladého člověka a kdoví, možná se v něm najdete také...