Dawson321

Bohužel mě hra docela zklamala. Po zdařilém představení v Městských divadlech pražských jsem se vypravil do Pardubic, abych porovnal obě hry. Ovšem při inscenaci Východočeského divadla jsem si připadal, že jsem na úplně jiné hře, která s původním textem V. Woolfové neměla nic společného. Občas se nějaký záblesk z původní hry objevil, ale celkově na mě toto nové přepracování nezanechalo větší dojem, i když herci se snažili.

Viděno v rámci festivalu Mezifáze: Svižné představení o prvním sexu, které může dost mladým pomoci s touto záležitostí.

Skvělé herecké obsazení a i když první polovina hry se poněkud vlekla, druhá část to vykompenzovala. Oceňuji, že je téma genderu v českém divadelním prostředí reflektováno i přesto, že asi divácké rekordy návštěvnosti trhat nebude. Za mě rozhodně zajímavé představení, které doporučuji navštívit.

Moc pěkné, bavil jsem se u všech čísel od začátku až do konce. Smekám před herci/artisty, co všechno dokáží.

Jsem rád, že se tomuto představení letos dostává takové pozornosti a po Švandově divadle je uváděno i v Plzni, i když tady v muzikálové podobě. Musím říct, že pražská hra se mi přeci jenom líbila o chlup víc, ale i tak je provedení od DJKT velice zdařilé. Rozhodně doporučuji.

Za mě velice zajímavé představení. Mnoho věcí v něm není řečeno a musíme si je domyslet...kdo je tajemný cizinec, proč přijíždí zrovna do této rodiny, proč pak musí odjet? Představení také ukazuje, že sexualita nemusí být pouze černo/bílá a má mnoho podob.

Tak nalijme si čistého vína, ani jednička neměla nijak oslnivé hodnocení, takže jsem upřímně od dvojky nic moc nečekal. Písniček bylo za mě tak akorát a musím vyzdvihnout herecké a pěvecké výkony hlavně mladších herců, kteří zastínili i větší hvězdy. Naopak Sagvan by se měl naučit pořádně dialogy i texty písní, protože to neustálé ztrácení se v textu bylo k pláči a v jednu chvíli jsem se i za něj styděl (22. 11. a scéna s ponožkami).

Pohodové představení, ve kterém se sice nic moc neděje, ale za to si u něho odpočinete.

Ačkoli je hra hvězdně obsazená a paní Balzerová podává ve své roli slušný výkon, celkově mě bohužel představení trochu minulo. Bohužel za mě vtipných scén bylo po málu a ani téma mě tolik neoslovilo. Nicméně si myslím si, že představení si své diváky (spíše ze starších ročníků) najde.

Asi nejsem cílovka tohoto představení a sexistické vtipy mně přišly spíše trapné, než vtipné. Každopádně Zedníček i Paulová se snažili, bohužel hru moc zachránit se nepodařilo.

Úchvatně vykreslené fáze milostného vztahu pomocí tance.

Inscenace, která se pravidelně objevuje na českých prknech. Toto provedení je asi nejkomornější, což této hře sluší. Téma je dost silné - coming out, první láska, HIV... Hra určitě není pro všechny, ale za mě silný příběh, který jsem rád viděl.

Zajímavé převedení Rusalky, kde se reflektují současné transgender otázky. Hra má dvě části - úvodní, kde se mohou diváci seznámit s námětem i sami se sebou, a klasickou divadelní část. Všichni herci hrají přesvědčivě a hra na mě dost zapůsobila.

Tento velmi silný příběh všichni známe a jsem rád, že na něj můžeme zajít i do divadla. Mladí herci hrají opravdu přesvědčivě. Doporučuji navštívit.

Goffmana si vážím jako sociologa a je to pro mě jeden z největších sociálních vědců minulého století, proto jsem byl rád, že se na česká jeviště dostalo zdramatizované jeho největší dílo - Všichni hrajeme divadlo. Převést sociologickou studii do divadelní hry není vůbec lehké a má to svá úskalí, což se ukázalo na první polovině hry, kde prakticky chybělo divadlo. V první části nás herci prováděli budovou divadla Marta a následně nás uvedli do kontextu díla, nechyběly ani dotazy diváků. Druhá půlka už byla lepší, kde jsme se dočkali hraných pasáží z fotografického studia. Musím ale před mladými herci smeknout, že se pustili do tohoto díla.

Za mě zajímavá hra, chvíli mi trvalo, než jsem se do děje dostal, ale pomohl mi dramaturgický úvod, na který doporučuji před hrou zajít. Samotná hra sleduje život vědce Alana Turinga a zaměřuje se spíše na jeho vnímání, vztahy a sexualitu. Turing byl homosexuál, ovšem v té době toto chování bylo trestné, proto musel podstoupit kastraci. Všem těmto aspektům se hra věnuje.

Víc takových představení v českých divadlech. Je to jízda od začátku do konce, vtipné, má to šmrnc a Filip Rajmont v hlavní roli je pro tuto postavu jako stvořený. Za mě zatím top inscenace jara.

Přesně takovou inscenaci jsem na českých jevištích postrádal. Reflektuje vztahy současných třicátníků a to nejen ty většinové heterosexuální. Hlavní hrdina je single gay, kterému se vdávají všechny blízké kamarádky a tak postupně upadá do deprese, že si stále nemůže nikoho najít. I když téma není originální, v Česku moc podobných současných "vztahovek" na divadelních prknech není. Oceňuji také někdy odvážný slovník a přesvědčivý polibek mezi herci. Dost jsem se bavil, jak skupinka žen ve středním věku za mnou zalapala při této scéně po dechu.

Zajímavě převedená adaptace Johanky z Arku. Kvituji, že takový počin máme i na českých prknech, i když byl na můj vkus možná až trochu moc aktivistický. Představení se mi ale líbilo i díky zapojení umělců z platformy Pinkbus.

Nuda, nuda, nuda. Za mě byl bohužel film mnohem lepší než tato inscenace, a to jsem se na ni opravdu těšil. Tempo plynulo opravdu dost pomalu a přišlo mi, že i diváci okolo se dost nudí, což stvrdili i dost mdlým potleskem. Určitě se nejde trefit do vkusu všech diváků, ale za mě by měla být inscenace trochu kratší a s větším tempem.

Zajímavý divácký zážitek, který se nehraje v divadelním sále, ale přímo v malinké kavárně divadla.

Od Petera Quiltera jsem v českém provedení viděl již 400 dnů a Vejšlap (obě v divadle Ungelt) a obě představení byla výborná a nasadila vysokou laťku. Růžové svatby mě ovšem tolik neoslovily. Představení by potřebovalo trochu zkrátit, hlavně první polovina byla opravdu dost dlouhá a chvílemi mi přišlo, že se hra trochu vleče. Vtipných okamžiků, kdy bych se od srdce zasmál také bylo pomálu. Oceňuji ovšem obě herečky, které do představení dávají kus sebe.

Za mě představení roku 2023. Dojemné, silné, plné emocí. Přesně takové představení v Česku chybělo. Ukazuje, jak je důležité brát člověka takový jaký je a snažit se ho pochopit a nesoudit. Představení se zakládá na reálných událostech, co se staly a to mu dodává silnější emotivní náboj.

Na mě to bylo asi trochu crazy, ale proč ne. Občas mi přišlo, že se diváci smáli úplně všemu, co herci zahráli a nebylo tak dobře slyšet dialogů. Také jsem moc nepochopil proč Sebastian hraje ženskou postavu, jestli to mělo být nějaké umělecké vyjádření, či prostě neměli jinou herečku. Ke konci mi přišlo, že herci až moc tlačí na pilu, co se týká drog a nabádání, že jsou zlo apod...
Za mě průměr u kterého si oddychnete a dobře pobavíte, ale nějakou vyšší uměleckou hodnotu nečekejte.