Profil uživatele

Janísek

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.2.2020)
No ... aspoň jsem neutekl v přestávce (tak jako z Poslední aristokratky). Proto padesát procent. Opět postarší publikum, které se "jen přišlo trochu pobavit". I já se (občas) zasmál. Herecké výkony docela dobré, scéna minimalistická (až na ty spadaná jablka :); kolem a kolem prostě taková psychologicky se tvářící, úsměvná a již hodně zapšklá komedie, která nepobouří (a proto zůstává na repertoáru divadla od roku 2004). Myslím, že Jezerka by měla na víc - například "Už je tu zase" je zcela výborná inscenace. Takže - shrnuji do jedné věty: "Proč tato omšelina?"
(zadáno: 3.2.2020)
Asi je to tím, že jsem předlohu nečetl, jen jsem si (a až po představení) s chutí poslechl rozhlasovou hru z roku 1988, která je mimochodem na radiotéce volně ke stažení. Ale přiznávám, že jsem se výborně bavil. Egon Tobiáš a Tereza Marečková vytvořili lehkou, zábavnou, podvratnou, někdy i závratnou "šou", která (alespoň na mě) fungovala. Čapek-nečapek, bůh-nebůh, nebermesevážně. A k tomu ty herecké výkony! Boží! Tedy - absolutní! Takže dávám neobvyklých 80% a spokojen odcházím do svého malého relativna.
(zadáno: 3.2.2020)
Skvěle zahrané (jako prakticky všechno, co jsem v Dejvickém vidět) ale... To "ale" je moje otázka, proč dneska režírovat Ibsena TAKTO? Ohledně inscenace jsem si připadal jako v nějakém provinciálním (norském?:) divadle, kde se Ibsen hraje ještě tak, jak to 1881 napsal a mínil. Ale my dnes už nemáme TUTO dvojitou morálku, ale trochu JINOU. Jistě - text nutno "dodržet", ale v inscenaci by spousta možností prostě mohla být využita ... nějak jinak. Neptejte se mě jak, nejsem režisér. Ale takhle je mi líto - těch 60% je za Melíškovou, Myšičku, Khek-Kubařovou, Polívku i Šimčíka. Aspoň že tak...
(zadáno: 3.2.2020)
Výborné. Je opravdu nadmíru uspokojující, vidět divadlo, které se nestará o logiku ani příběh a PŘESTO se neutopí v nějaké pseudo-avandgardistické sóse. Inscenace má zároveň (povětšinou černý) humor ale i obrovskou hloubku (to téma!!! Díky pane Mikulášek nebo čí nápad to byl!), což není na pražských prknech tak časté. Perfektní "skrumáž" herců, skvělá scéna. Od 100% mě dělí jen trochu dlouhý začáteční monolog (proč?) a poněkud delší závěrečný dance makabre. Jinak - prostě skvělé! A publikum to (alespoň když jsem tam byl) plně honorovalo 6x děkovačkou.
(zadáno: 22.1.2020)
Bohužel obraz současného divadla: Spousta vtipů, nášup frašky, dvě a půl hodiny přehnaných karikatur dravě-kapitalistických oligarchů a zblblého národa duševně znevýhodněných zaměstnanců. K tomu "super-téma" utečenců a českého kryptofašismu. ANO, ano, pochopili jsme :) Jenže na ježení chloupků v zátylku (Gravesův indikátor působivosti dramatu) TOHLE opravdu nestačí. Už proto ne, neboť v hledišti určitě nesedí diváci, kteří se cpou (šťastnými) kuřaty a volí velkého koblihodárce. Takže - proč to všechno? Abychom si potvrdili, že "Český Bruntál" je osídlen gynekomastodními pablby? Sorry jako.
(zadáno: 22.1.2020)
Poněkud rozporuplný pocit. Nejprve tedy poklona oněm pěti hercům, na něž spočívá na hodinu a půl redukovaná inscenace. Zaujala především Eva Elsnerová. Na začátku představení mě několikrát běhal mráz po zádech, což což je můj osobní "tělesný" ukazatel magičnosti. Jenže, jenže. Jakkoliv scéna působivá (jednoduchá, minimalistická a přesto nápaditá), ohledně světel jakoby v druhé půlce došly nápady. Mohlo být podstatně dramatičtější. A na konci to vše působilo tak trochu - omlouvám se - amatérsky. Jako kdyby se režisér nemohl rozhodnout mezi jistou moderností a "klasikou". Trochu škoda.