Kristián F.

75%

75% Režijně zdatně popasováno s rychlým dospíváním D. Smiřického. Klíč k interpretaci jednotlivých postav divák nachází poněkud rychle. Naživo hrané jazzové pozadí dotváří příjemný zážitek a přestavění dodává šmrnc. I když je větší důraz na práci ze světlem (hra s kontrastem, doosvětlování...) jsou během přestavění výrazně slabší části, které potřebující dopracovat.

Přestavění začíná zrodem zrůdné noční můry, která postupem hry vypluje na povrch. Opereta založena na prolínání reality a snů. Herecké souhře dominuje výkon Anežky Kubátové. V přestavění dominuje otázka sexuálního zneužívání dětí a jejich traumata v dospělosti.

Sebeobviňování: Na půl český na půl německý titul. Jednotlivé repliky a monology byly v překladu promítané Meotarem na zdi kostela. Rychlost některých textu a taktéž nečitelnost některých částí způsobí u diváka méně zdatného v němčině ztrátu dějové linie a vyvolává celkově negativní zážitek.

Zdeněk Adamec: Jistou, ale malou záchranu přináší dvojice Pechlát, Majer. Psychologická sonda do života Z.A. a reflexe o možných důvodech sebevraždy. Herecky vynikající, obsahově postrádá větší důraz na odkaz současnosti, který bych od tohoto druhu očekával.

2in1 hodnotím na 40%.

"Věru nevzali na konzervu, protože je příliš malinká. Nehodí se ani do sboru, na to má moc výrazný hlas. Věra žije v blbé době. Nezáleží na tom, jak zpíváte, ale jak jste politicky uvědomělá. Naštěstí talent se prosadí vždycky", píše se v textu, kterým ostravské Divadlo Petra Bezruče představuje jednu ze svých letošních novinek - Špinarku.

65%

Netradiční inscenace sleduje mýty opředenou Kleopatřinu smrt a následně její pouť egyptským podsvětím. Spolupráce s 8lidí se na mé překvapení nečekaně vydařila.

65% "Rozpolcenost hry, která se snaží bavit, zároveň ale zpochybňovat víru a důležitost misie v místech, kde přítomnost nedomorodých lidí způsobila víc škody než užitku. Skvělé intermezzo nabízí už jen jedna ze zmíněných částí, kdy je hrdina zkoušen a stavěn před otázky, zda Bůh existuje a jestli ho v nejhorším případě spasí. Znovu ale jde spíš o komediální vložku než souvislejší veselohru." (informuji.cz)

Hororová kabaretní groteska Tomáše Dianišky řešící otázku komunistického útlaku. Ani v této hře nechybí drsný humor, který je pro autora typický. Ve hře se vyskytuje i Gottwaldova busta, která je využita k ideologickému pomatení Bedřišky Synkové.

Odpovídá David Jařab: "Myslím, že ležíme na geopolitické křižovatce, takže nám zásahy cizích mocností do našich životů jsou blízké téměř od začátků naší historie. Vždycky jsme byli územím, o které byl zájem. Ostatně jsme svědky sofistikovanějšího vměšování, provokací a placených sabotáží našeho politického systému dodnes. Na jedné straně nemá smysl propadat šíleným spikleneckým teoriím o tom, že někdo z venku řídí vše, co se děje u nás (Rusko, USA, Čína apod.), ale Evropa je pilíř, o který se dozajista svádí hra. A my jsme součástí této hry."

Dílo řeší otázky mezilidských / rodinných vztahů a jejich psychologickou analýzu. V představení se vyskytují prvky epického divadla. Role Miloslava Königa, jako "Brechtovského" vypravěče přispívá ke komediální rovině představení. Herecké výkony považuji za vyrovnané.

85% Sociálně angažované pásmo Jana Friče, které vyrazí dech nejednomu divákovi. V představení jde o přímočaré zobrazení "50ti odstínů dobra" o věcech, které jsou v životě příjemné, ale normálně o nich s nikým nemluvíme. Během představení nebude nouze o pozitivní vibrace a energii.

Představení přináší pohled mezi sibiřský zločinecký klan. Usazení diváku spolu s herci za jeden stůl, které představuje část jeviště byl vydařený tah. Diváci přestavují součást hry. Představení provází živá hudba. "Smrt a prokletí fízlům a ničemům!"

75% Představení vzdávající hold prvnímu českému režisérovi Karlovi Hugovi Hilariovi se nese ve znamení expresionizmu. Postupné namnožení Karla až na celkový počet 13, výkřiky, volání a chaotické choreografické prvky dotvářejí skvělou atmosféru. Nechybí i komediální složka v podobě improvizace nácviku Macbetha v režii "Hilara". Scéna: "Co se vám na divadle líbí nejvíc?" "Divadelní lustr."

Představení se nese v duchu pomalé gradace, drama přichází vysloveně před koncem. Důraz je kladen na témata jako víra, mafie a sebereflexe. Většina sdělení je prvoplánová. Příjemnou atmosféru dotváří scénografické řešení.

Skvělý divadelní zážitek, vynikající herecký výkon. Každý divák si v představení určitě najde něco svého. Sinusoidní kolísání nálad udržuje diváka v plném nasazení od začátku až do konce. Občasné zapojení diváků umocňuje zážitek exponenciálně. Tvůj táta.

Na základě kriminálního příběhu skutečného sériového vraha Fritze Haarmanna vzniklo představení, které je komponováno jako útržky z výslechů u soudu, rozhovorů u psychiatra nebo Haarmanovy činy a rozmluvy. Jednotlivé útržky se během představení postupně odhalují. Ewa Zembok zase jednou ukázala, že se nebojí novátorských přístupů i občasné nejednoznačnosti.