Národosolsobě

Po nekonečném úvodu( stavěném zřejmě podle hesla ,,opakovaný vtip se stává ještě větším vtipem'') se prezentace nápadů rozjíždí trochu rychleji, představení se stává o něco zábavnějším. Džouky nad rámec všeobecných ( dost monotónních) variací na téma nechutné konformity/servilnosti v rámci kolektivu jsou poměrně povedené (viz. Zlaté české ručičky; Co Čech, to muzikant a Český lev). Magdaléna Sidonová v roli O.H. skvělá, ale asi měli posílit domnělou podmíněnost jejího činu dobou, takhle ta souvislost zůstává v rovině spekulace. Herci přesní a vhodně uměření. Alespoň vizuálně pořád nad poměry.

každoroční příspěvek alterny do diskuze ,, Má dramaturgie smysl?'' (V tomto případě by ho měla)

prostě nám ukáže tu story, v trochu příliš pietní (ne)úpravě, je to lajdácky nasvícené, v estetice televizní inscenace, která je občas docela vtipná. Dobří hlavně F. Kaňkovský a I. Orozovič. Na Pitínského překvapivě srozumitelné (i pro děcka, myslím), až na pár zavinutých odkazů. Vyvstává několik otázek: Poslouchá JAP Arcade Fire? Nemluví se zbytečně moc o režii a málo o hře?

!!! Fenomenální, velmi vyrovnané herecké výkony svou přirozeností (hlavně na poli mluvy) vysoko nad rámec vídaného. Pěkná scéna, vynikající (!) kostýmy. Největší krása 1. dějství, kde přechody od anti k "iluzivnosti" a pozastavování/resuscitace tempa (dost často hudbou) probíhaly nejčastěji nebo snad nejšikovněji, tyhle principy ale drží inscenaci po celou dobu. Akcentuje se obvykle opomíjené téma ekologie (v nejširším slova smyslu), což jsem miloval.