Šípal

Viděl jsem v rychlém sledu celou Connemarskou trilogii v podání Divadla Kašpar. A Kráska z Leenane je mezi nimi královnou. Divák si kromě klasických rychlých výměn a nadávek (což je autorovo poznávací znamení) užije i krásnou psychologickou rovinu postav, která u ostatních dílů trilogie není tak silná, ani tak uvěřitelná. A klobouk dolů před Irenou Kristekovou. To, jak dokáže nenuceně přeskakovat mezi otrávenou starou pannou, zamilovanou holčičkou a mstivým magorem, je nádherná učebnice herectví. Díky.

Viděno 27. října 2021. Je to krásná věc a zejména chovám (asi jako všichni) hluboký respekt k fyzickému i hereckému výkonu Filipa Březiny. Bohužel jsem viděl představení, kde v rámci druhé poloviny dostali herci totální okno a minimálně čtvrt hodinu jim muselo být nahazováno. Takže celá zápletka s italským diktátorem pro mě byla úplně zabitá. Inu, stane se. Škoda, jinak bych tomu dal mnohem víc.

Byla to docela fajn milá věc

Viděno 10. října 2021. Nevím, jestli zapomněli na oprašovačku, ale všem hercům padali rekvizity, neuměli text, odbourávali se a zlobil jim zvuk a světla. Ale i když odhlédnu od všech těchto nedostatků, je celá inscenace prostě hloupě vymyšlena. Je to jen sestřih několika epizod seriálu, neuměle přeložených do češtiny, a bez základního pochopení, co ten původní seriál činilo vtipným. Nadto je tam každých deset vteřin hudební předěl, který zlikviduje jakékoliv napětí, nebo cokoliv, co mohlo na scéně vzniknout. Celkově to na mě působilo dojmem, že to dělal někdo, kdo nemá rád seriály ani divadlo.

Kouzelná a hravá inscenace, kde vidíme mladé i protřelé herce, jak dávají neskutečné množství energie do primárně dětského představení. A funguje to báječně. Rád bych vyzdvihl zejména výkon Martina Donutila, za jeho neúnavnou a ohromně poutavou interakci s diváky. V určitém okamžiku jsem přestal rozeznávat, co je součástí scénáře a co jsou náhodné výplody herců, kteří se prostě jenom náramně baví. A já se bavil s nimi. Děkuju.

Po první půlce jsem se chystal odejít, ale zastavila mě šatnářka, že prý je druhá půlka lepší. A teda musím říct, že se mi ještě nestalo, aby mě divadlo takhle převezlo. Zpětně je to jeden z nejlepších zážitků s divadlem, co jsem kdy zažil.

Naprosto zarážející série neuměle vymyšlených postav, které říkají ohromné logické nesmysly. Tak moc se snažili udělat politické divadlo, že zapomněli na jakýkoliv alespoň zdánlivě uvěřitelný příběh. Dvě konkrétní poznámky: 1) Pokud děláte zadní projekci, ujistěte se, že jste spustili plátno, protože jinak prostě jenom oslepíte diváka. 2) někde si prosím vygooglete rozdíl mezi nepříčetností a nesvéprávností a pak to používejte správně.