Džípy

65%. Autorka se zamyslela nad byrokracií, jež vládne institucemi. S použitím fiktivního a nereálného motivu stvořila komedii s prvky satiry i absurdního dramatu a zdůraznila tak nesmyslnosti, jimž musíme čelit. Cennému autorčinu sdělení bohužel ubližuje formální stavba hry a přemíra slov. Přes vynikající práci režisérky M. Schlegelové, jejího týmu a herců působí inscenace kvůli textu občas poněkud „zacykleně“. Divadlo Letí si nicméně zaslouží poděkování, že přivedlo na české jeviště a kvalitně zrealizovalo další novinku ze zahraničí, kterou stojí za to poznat.

65%. Inscenace M.Schlegelové je svižná a herci dokázali velice dobře charakterizovat své postavy. Samotná hra mi ale připadá trochu moc upovídaná, zcizovací scény, v níž je odhalována minulost a názory postav mi přišly zbytečně doslovné. Ale je fajn, že se k nám díky Letí dostávají takhle aktuální zahraniční hry.

Lehká dystopie nám vedle jistoty, že přiblblé úřední formuláře zůstanou věčné, dává jistotu, že jistot moc nebude. Svižný sarkastický text německé dramatičky není komentářem, vybízí k zamyšlení: mj. všímá si absurdit dávkového systému. První repliky působí jako kritická konverzačka upřená na systém nebo vzmach úřednické pozice, ale v pravý čas začne zcela přetáčet úhly pohledu, ukazovat symbiózy a paradoxy, zostra vyjeví i ekonomickou naivitu nastupující generace Z. Situace jsou zdařile pointované a herci tomu dávají až hraniční slovní dynamiku. Bylo by nesprávné vyzdvihovat jen výkon Tomáše Kobra v roli vyhořelého jedovatého úředníka Armina.

Dosti vydařená reflexe současného stavu společnosti, zacílená hlavně na generaci mileniálů a též na státní úřednický aparát. Střet dvou naprosto odlišných světů, ze kterého nemůže odejít vítězně ani jedna strana. V tomto ohledu za mě opravdu dobře napsáno a krásně vystiženo. K tomu řada povedených hlášek a vtipně odlehčené tou správnou dávkou humoru, takže se člověk nikterak nenudí. Herecky dobře sehraný výkon všech aktérů, kdy tomu každý přidává svoji dávku originality. V neposlední řadě též moc pěkně využité projekce, jenž trefně dotvářejí jednotlivé scény. 75%

75 %. Trefná satirická sonda do podstaty zhovadilostí sociální politiky a absurdností jejího byrokratického aparátu. Ačkoli se autorka dotýká problematiky věci v současném Německu, nutno bohužel konstatovat, že situace v naší zemi je de facto jako přes kopírák. A nablblý formulář je, zdá se, nesmrtelný instrument. Inscenace Martiny Schlegelové se vyznačuje rychlými střihy a sympatickým uchopením místy až sžíravě sarkastického humoru. Všichni čtyři herečtí protagonisté dobře vystihli typologii svěřených postav, ctí partnera, zvolenou formu nadsázky, timing a pointy všech rozehraných situací.