Feminista

když jsem ve stresu, jdu se dívat na slepice. když chci retraumatizaci, jdu na Feministu pojďme si kopnout do všech žijících v krasojízdě patriarchátu. a nejvíc do traumatizovaných starších žen, traumatizovaných mladých žen, sedláků a gayů.

Jedno z velkých pozitivních překvapení! Nezavrhujte předem tuto hru, protože si myslíte, že to bude nějaká aktivistická agitka, je tomu právě naopak. Ožehavé téma staví do střízlivějšího světla a spíš ukazuje, jak je snadné rozpoutat "hon na čarodějnice" a jak se může nakonec obrátit i proti těm, kteří ho vyvolali. Velmi přesvědčivé herecké výkony, obzvláště slizký Ivan Dejmal zaslouží pochvalu dvojnásob. Divadlo tohoto druhu má potenciál přitáhnout diváky všech kategorií (ale ne ve smyslu zalíbit se všem), a to je dobře, od toho má být NDB.

Přesně takto si představuji, že má vypadat a "fungovat" divadlo. Přesně tohle od divadla očekávám.

velmi povedené

Činohra, která vychází z témat dnešní doby. Probrána jsou témata jako feminismus, sexismus a zneužití moci pedagogem. Zaujalo mě věrohodné prostředí české vysoké školy. Rovněž se mi líbila režie, která dávala vyniknout několika postavám z řad studentů i pedagogů, avšak přesto bych ocenila ještě hlubší nahlédnutí do nitra jednotlivých postav (např. by mě zajímalo, jak se mnohé postavy dále vyvíjely, a tak nezbývá, než si domýšlet). Přesto mě příběh po celou dobu bavil a nebál se sklouznout k vyhrocenějším scénám. Všichni herci podali výborné výkony. Z mnohých scén mě až zamrazilo a především druhá polovina mě překvapila svou drsností.

Trochu som sa toho bála, ale nakoniec to bolo super a bavilo ma to. Taká odľahčená Doktorka.

Asi jedno z nejlepších představení současného repertoáru Reduty.

Silné drama, velmi aktuální téma, výborná hra plná nečekaných zvratů a překvapení, které se vyvinou z původně banální epizody. Moc se mi líbilo také zpracování, které využívá i filmové projekce. Skvělé herecké výkony, především Jakub Svojanovský.

Inscenace o tom, co ještě může být nevinný žert a co už je za hranou je zajímavou studií různých postojů, názorů a charakterů, od přesvědčené aktivistky přes obyčejné postavy jdoucí s davem až po manipulátory a prospěcháře. A právě pestrost postav a postupné pronikání do jejich charakterů činí tento text velmi zajímavým, kdy už diváka možná ani tak nezajímá, jak to dopadne, jako spíš jak se jednotlivé postavy vybarví. Jednoduchá a funkční scéna, střihové až skoro filmové pojetí inscenace a herecké výkony (vynikají především E. Zbranková a T. Groszmannová) pak pomohly k tomu, že jsem se ani na chvilku nenudil. Zajímavý zážitek. /28.6.2023/

Proč? Inscenace, co se tváří, že má názor, ale nemá...

velké díky za odvahu vzít tato témata na scénu, zpracování za mě moc dobré, vyzývá směsici pocitů, se kterým si možná nebudete vědět rady (zasmála jsem se, hlavu jsem si mohla ukroutit, bylo mi hrozně, některé postavy bych objala, jiné bych nakopla)
osobně bych doplnila o trigger warning pro ty, kdo v sobě třeba řeší trauma harrassmentu - představení je velmi živé a uvěřitelné
8,5/10

Katastrofa! Tohle nemá s divadlem 21. století nic společného. Totální výsměch tak důležitého tématu! Tento paskvil uráží snad každého příčetného a přemýšlivého diváka. Taková ostuda! Trapné a ubohé.

Ústřední téma této hry může být poněkud diskutabilní. Pro mě je především o tom, kde končí feminismus a začíná fanatismus. A také o tom, jak snadná je někdy manipulace s obětí i poškozenými, a že problém může vzniknout třeba i tam, kde jsou studenti osobnostně na vyšší úrovni než pedagogický sbor.
Myslím si, že hra i inscenace mají rezervy ve zpracování, ale nepochybně je to silné téma, které máme živě v paměti i díky nedávné iniciativě Nemusíš to vydržet na pražské DAMU.
Herecky se mi nejvíce líbila v menší roli E.Zbranková, která držela upjatě po celou dobu fazónu své postavy. J.Svojanovský mohl ze své postavy vykřesat více...

Velice aktuálně uvedená inscenace.Autor se zjevně ve vysokoškolském prostředí vyzná,prohnilost a zahnilost českých vysokých škol je zobrazena věrně.Problém je ale text-dramaturg na něm měl strašně moc pracovat;některá témata nejsou věrohodná,ne vše je logicky propojené,vše je rozvleklé a upovídané.Na nepříliš silném vyznění má velký podíl nenápaditá režie.Další problém představuje scéna.Vedle znamenité polopropustné zadní stěny je zbytek scény vyřešen levně a prázdně. Chybí oddělení jednotlivých prostředí (a já bych navíc ukázal procovskost kanceláří děkanů).A ještě k obsazení:všichni pánové byli (nebo vypadali) mladší,než by odpovídalo ději.

Inscenace Aminaty Keita je atraktivní a vstřícná svým vtipem, chytrými symboly (dopis spadlý z nebe či záplava stížností, která znesnadňuje pohyb, ergo ovlivňuje všechny postavy na každém kroku) a skvělými hereckými výkony.
Hraje se o manipulaci, o pokrytectví, o sobectví. A je to výborný text, z něhož vznikla výborná inscenace, která se hodně ptá, ale jednoznačné odpovědi (naštěstí) nenabízí. (více v článku na blogu)

Myslela jsem, že budu nadšená nebo naštvaná, ale odešla jsem nejvíc znuděná. Problém je už samotný text (jeho banalita), ale tedy režie mu moc nepřidala. Každý, kdo se o problém zneužívání moci zajímá, vidí, že se na jevišti někdo snažil mít hlavně názor, ale moc si toho nezjistil, nezažil. Nejasný je žánr inscenace, herecké výkony ok - někomu to jde lépe, někdo je ve své postavě ztracený, čemuž se nelze divit. Obecně by zde mohla platit poučka - nedělej na divadle témata, kterým skutečně nevěříš, ale chceš vypadat trendy. Od Národního divadla v Brně bych čekala víc, o moc víc.

Inscenace zdařile podává obraz současné diskuze o zneužívání lidí, moci. Během hry jsou vedle sebe stavěny různé názory a děj hry člověka ponouká k zamýšlení se i nad takovými myšlenkami, které v běžném životě odmítá. Scéna je originální a herci podávají skvělý výkon. Jinak dramatický text je kořeněný špetkami humoru i v situacích, kdy není zdánlivě nic k smíchu.

když jsem ve stresu, jdu se dívat na slepice. když chci retraumatizaci, jdu na Feministu pojďme si kopnout do všech žijících v krasojízdě patriarchátu. a nejvíc do traumatizovaných starších žen, traumatizovaných mladých žen, sedláků a gayů.

Jedno z velkých pozitivních překvapení! Nezavrhujte předem tuto hru, protože si myslíte, že to bude nějaká aktivistická agitka, je tomu právě naopak. Ožehavé téma staví do střízlivějšího světla a spíš ukazuje, jak je snadné rozpoutat "hon na čarodějnice" a jak se může nakonec obrátit i proti těm, kteří ho vyvolali. Velmi přesvědčivé herecké výkony, obzvláště slizký Ivan Dejmal zaslouží pochvalu dvojnásob. Divadlo tohoto druhu má potenciál přitáhnout diváky všech kategorií (ale ne ve smyslu zalíbit se všem), a to je dobře, od toho má být NDB.

Přesně takto si představuji, že má vypadat a "fungovat" divadlo. Přesně tohle od divadla očekávám.

velmi povedené

Činohra, která vychází z témat dnešní doby. Probrána jsou témata jako feminismus, sexismus a zneužití moci pedagogem. Zaujalo mě věrohodné prostředí české vysoké školy. Rovněž se mi líbila režie, která dávala vyniknout několika postavám z řad studentů i pedagogů, avšak přesto bych ocenila ještě hlubší nahlédnutí do nitra jednotlivých postav (např. by mě zajímalo, jak se mnohé postavy dále vyvíjely, a tak nezbývá, než si domýšlet). Přesto mě příběh po celou dobu bavil a nebál se sklouznout k vyhrocenějším scénám. Všichni herci podali výborné výkony. Z mnohých scén mě až zamrazilo a především druhá polovina mě překvapila svou drsností.

Trochu som sa toho bála, ale nakoniec to bolo super a bavilo ma to. Taká odľahčená Doktorka.

Asi jedno z nejlepších představení současného repertoáru Reduty.

Silné drama, velmi aktuální téma, výborná hra plná nečekaných zvratů a překvapení, které se vyvinou z původně banální epizody. Moc se mi líbilo také zpracování, které využívá i filmové projekce. Skvělé herecké výkony, především Jakub Svojanovský.

Inscenace o tom, co ještě může být nevinný žert a co už je za hranou je zajímavou studií různých postojů, názorů a charakterů, od přesvědčené aktivistky přes obyčejné postavy jdoucí s davem až po manipulátory a prospěcháře. A právě pestrost postav a postupné pronikání do jejich charakterů činí tento text velmi zajímavým, kdy už diváka možná ani tak nezajímá, jak to dopadne, jako spíš jak se jednotlivé postavy vybarví. Jednoduchá a funkční scéna, střihové až skoro filmové pojetí inscenace a herecké výkony (vynikají především E. Zbranková a T. Groszmannová) pak pomohly k tomu, že jsem se ani na chvilku nenudil. Zajímavý zážitek. /28.6.2023/

Proč? Inscenace, co se tváří, že má názor, ale nemá...

velké díky za odvahu vzít tato témata na scénu, zpracování za mě moc dobré, vyzývá směsici pocitů, se kterým si možná nebudete vědět rady (zasmála jsem se, hlavu jsem si mohla ukroutit, bylo mi hrozně, některé postavy bych objala, jiné bych nakopla)
osobně bych doplnila o trigger warning pro ty, kdo v sobě třeba řeší trauma harrassmentu - představení je velmi živé a uvěřitelné
8,5/10

Katastrofa! Tohle nemá s divadlem 21. století nic společného. Totální výsměch tak důležitého tématu! Tento paskvil uráží snad každého příčetného a přemýšlivého diváka. Taková ostuda! Trapné a ubohé.

Ústřední téma této hry může být poněkud diskutabilní. Pro mě je především o tom, kde končí feminismus a začíná fanatismus. A také o tom, jak snadná je někdy manipulace s obětí i poškozenými, a že problém může vzniknout třeba i tam, kde jsou studenti osobnostně na vyšší úrovni než pedagogický sbor.
Myslím si, že hra i inscenace mají rezervy ve zpracování, ale nepochybně je to silné téma, které máme živě v paměti i díky nedávné iniciativě Nemusíš to vydržet na pražské DAMU.
Herecky se mi nejvíce líbila v menší roli E.Zbranková, která držela upjatě po celou dobu fazónu své postavy. J.Svojanovský mohl ze své postavy vykřesat více...

Velice aktuálně uvedená inscenace.Autor se zjevně ve vysokoškolském prostředí vyzná,prohnilost a zahnilost českých vysokých škol je zobrazena věrně.Problém je ale text-dramaturg na něm měl strašně moc pracovat;některá témata nejsou věrohodná,ne vše je logicky propojené,vše je rozvleklé a upovídané.Na nepříliš silném vyznění má velký podíl nenápaditá režie.Další problém představuje scéna.Vedle znamenité polopropustné zadní stěny je zbytek scény vyřešen levně a prázdně. Chybí oddělení jednotlivých prostředí (a já bych navíc ukázal procovskost kanceláří děkanů).A ještě k obsazení:všichni pánové byli (nebo vypadali) mladší,než by odpovídalo ději.

Inscenace Aminaty Keita je atraktivní a vstřícná svým vtipem, chytrými symboly (dopis spadlý z nebe či záplava stížností, která znesnadňuje pohyb, ergo ovlivňuje všechny postavy na každém kroku) a skvělými hereckými výkony.
Hraje se o manipulaci, o pokrytectví, o sobectví. A je to výborný text, z něhož vznikla výborná inscenace, která se hodně ptá, ale jednoznačné odpovědi (naštěstí) nenabízí. (více v článku na blogu)

Inscenace zdařile podává obraz současné diskuze o zneužívání lidí, moci. Během hry jsou vedle sebe stavěny různé názory a děj hry člověka ponouká k zamýšlení se i nad takovými myšlenkami, které v běžném životě odmítá. Scéna je originální a herci podávají skvělý výkon. Jinak dramatický text je kořeněný špetkami humoru i v situacích, kdy není zdánlivě nic k smíchu.

Myslela jsem, že budu nadšená nebo naštvaná, ale odešla jsem nejvíc znuděná. Problém je už samotný text (jeho banalita), ale tedy režie mu moc nepřidala. Každý, kdo se o problém zneužívání moci zajímá, vidí, že se na jevišti někdo snažil mít hlavně názor, ale moc si toho nezjistil, nezažil. Nejasný je žánr inscenace, herecké výkony ok - někomu to jde lépe, někdo je ve své postavě ztracený, čemuž se nelze divit. Obecně by zde mohla platit poučka - nedělej na divadle témata, kterým skutečně nevěříš, ale chceš vypadat trendy. Od Národního divadla v Brně bych čekala víc, o moc víc.

Ústřední téma této hry může být poněkud diskutabilní. Pro mě je především o tom, kde končí feminismus a začíná fanatismus. A také o tom, jak snadná je někdy manipulace s obětí i poškozenými, a že problém může vzniknout třeba i tam, kde jsou studenti osobnostně na vyšší úrovni než pedagogický sbor.
Myslím si, že hra i inscenace mají rezervy ve zpracování, ale nepochybně je to silné téma, které máme živě v paměti i díky nedávné iniciativě Nemusíš to vydržet na pražské DAMU.
Herecky se mi nejvíce líbila v menší roli E.Zbranková, která držela upjatě po celou dobu fazónu své postavy. J.Svojanovský mohl ze své postavy vykřesat více...

Velice aktuálně uvedená inscenace.Autor se zjevně ve vysokoškolském prostředí vyzná,prohnilost a zahnilost českých vysokých škol je zobrazena věrně.Problém je ale text-dramaturg na něm měl strašně moc pracovat;některá témata nejsou věrohodná,ne vše je logicky propojené,vše je rozvleklé a upovídané.Na nepříliš silném vyznění má velký podíl nenápaditá režie.Další problém představuje scéna.Vedle znamenité polopropustné zadní stěny je zbytek scény vyřešen levně a prázdně. Chybí oddělení jednotlivých prostředí (a já bych navíc ukázal procovskost kanceláří děkanů).A ještě k obsazení:všichni pánové byli (nebo vypadali) mladší,než by odpovídalo ději.

Inscenace Aminaty Keita je atraktivní a vstřícná svým vtipem, chytrými symboly (dopis spadlý z nebe či záplava stížností, která znesnadňuje pohyb, ergo ovlivňuje všechny postavy na každém kroku) a skvělými hereckými výkony.
Hraje se o manipulaci, o pokrytectví, o sobectví. A je to výborný text, z něhož vznikla výborná inscenace, která se hodně ptá, ale jednoznačné odpovědi (naštěstí) nenabízí. (více v článku na blogu)

Inscenace o tom, co ještě může být nevinný žert a co už je za hranou je zajímavou studií různých postojů, názorů a charakterů, od přesvědčené aktivistky přes obyčejné postavy jdoucí s davem až po manipulátory a prospěcháře. A právě pestrost postav a postupné pronikání do jejich charakterů činí tento text velmi zajímavým, kdy už diváka možná ani tak nezajímá, jak to dopadne, jako spíš jak se jednotlivé postavy vybarví. Jednoduchá a funkční scéna, střihové až skoro filmové pojetí inscenace a herecké výkony (vynikají především E. Zbranková a T. Groszmannová) pak pomohly k tomu, že jsem se ani na chvilku nenudil. Zajímavý zážitek. /28.6.2023/

Asi jedno z nejlepších představení současného repertoáru Reduty.

Činohra, která vychází z témat dnešní doby. Probrána jsou témata jako feminismus, sexismus a zneužití moci pedagogem. Zaujalo mě věrohodné prostředí české vysoké školy. Rovněž se mi líbila režie, která dávala vyniknout několika postavám z řad studentů i pedagogů, avšak přesto bych ocenila ještě hlubší nahlédnutí do nitra jednotlivých postav (např. by mě zajímalo, jak se mnohé postavy dále vyvíjely, a tak nezbývá, než si domýšlet). Přesto mě příběh po celou dobu bavil a nebál se sklouznout k vyhrocenějším scénám. Všichni herci podali výborné výkony. Z mnohých scén mě až zamrazilo a především druhá polovina mě překvapila svou drsností.

Proč? Inscenace, co se tváří, že má názor, ale nemá...

Trochu som sa toho bála, ale nakoniec to bolo super a bavilo ma to. Taká odľahčená Doktorka.

Přesně takto si představuji, že má vypadat a "fungovat" divadlo. Přesně tohle od divadla očekávám.

Myslela jsem, že budu nadšená nebo naštvaná, ale odešla jsem nejvíc znuděná. Problém je už samotný text (jeho banalita), ale tedy režie mu moc nepřidala. Každý, kdo se o problém zneužívání moci zajímá, vidí, že se na jevišti někdo snažil mít hlavně názor, ale moc si toho nezjistil, nezažil. Nejasný je žánr inscenace, herecké výkony ok - někomu to jde lépe, někdo je ve své postavě ztracený, čemuž se nelze divit. Obecně by zde mohla platit poučka - nedělej na divadle témata, kterým skutečně nevěříš, ale chceš vypadat trendy. Od Národního divadla v Brně bych čekala víc, o moc víc.

Katastrofa! Tohle nemá s divadlem 21. století nic společného. Totální výsměch tak důležitého tématu! Tento paskvil uráží snad každého příčetného a přemýšlivého diváka. Taková ostuda! Trapné a ubohé.

velmi povedené

velké díky za odvahu vzít tato témata na scénu, zpracování za mě moc dobré, vyzývá směsici pocitů, se kterým si možná nebudete vědět rady (zasmála jsem se, hlavu jsem si mohla ukroutit, bylo mi hrozně, některé postavy bych objala, jiné bych nakopla)
osobně bych doplnila o trigger warning pro ty, kdo v sobě třeba řeší trauma harrassmentu - představení je velmi živé a uvěřitelné
8,5/10

když jsem ve stresu, jdu se dívat na slepice. když chci retraumatizaci, jdu na Feministu pojďme si kopnout do všech žijících v krasojízdě patriarchátu. a nejvíc do traumatizovaných starších žen, traumatizovaných mladých žen, sedláků a gayů.

Silné drama, velmi aktuální téma, výborná hra plná nečekaných zvratů a překvapení, které se vyvinou z původně banální epizody. Moc se mi líbilo také zpracování, které využívá i filmové projekce. Skvělé herecké výkony, především Jakub Svojanovský.

Jedno z velkých pozitivních překvapení! Nezavrhujte předem tuto hru, protože si myslíte, že to bude nějaká aktivistická agitka, je tomu právě naopak. Ožehavé téma staví do střízlivějšího světla a spíš ukazuje, jak je snadné rozpoutat "hon na čarodějnice" a jak se může nakonec obrátit i proti těm, kteří ho vyvolali. Velmi přesvědčivé herecké výkony, obzvláště slizký Ivan Dejmal zaslouží pochvalu dvojnásob. Divadlo tohoto druhu má potenciál přitáhnout diváky všech kategorií (ale ne ve smyslu zalíbit se všem), a to je dobře, od toho má být NDB.

Inscenace zdařile podává obraz současné diskuze o zneužívání lidí, moci. Během hry jsou vedle sebe stavěny různé názory a děj hry člověka ponouká k zamýšlení se i nad takovými myšlenkami, které v běžném životě odmítá. Scéna je originální a herci podávají skvělý výkon. Jinak dramatický text je kořeněný špetkami humoru i v situacích, kdy není zdánlivě nic k smíchu.