Národní divadlo Brno

Mrazivě aktuální portugalská hra zabývající se postupující radikalizací evropské a americké politické scény a tím, jak proti ní účinně (ne)bojovat. Každá rodina má své tradice. V této rodině je už více než 70 let tradicí se každý rok sejít a zavraždit jednoho fašistu. Dělají to na památku dávné rodinné přítelkyně Katariny, nevinné ženy, kterou fašisté brutálně popravili. Dnes se to zdá důležitější než kdy dřív, protože novodobí fašisté se v Portugalsku opět chápou moci. Děti jsou k likvidaci fašistů vychovávány od mala a všichni se těší na den šestadvacátých narozenin, kdy si budou moct zastřelit svého prvního. Když ale přichází řada na Sáru, zaváhá. Opravdu není jiná cesta? Nepopírá svoboda a demokracie sama sebe, musí‑li se bránit zabíjením? Dokáže o tom Sára přesvědčit zbytek rodiny? A lze zabránit nástupu nesvobody dialogem...?

Černá tragikomedie, která nahlíží závažné otázky o životě a smrti s překvapivou lehkostí a dospělostí. Thea slaví patnácté narozeniny. Měla by si vybírat střední školu a prožívat první lásky. Místo toho tráví dny péčí o nemocnou matku, atraktivní padesátnici Martu, které lékaři diagnostikovali rakovinu. I když jí prognóza nedává velkou šanci na dožití, Marta odmítá, aby se jejich panelákový byt změnil v pochmurné místo smrti. Naopak, chce se ještě naposledy zamilovat a být milována. Založí si účet na internetové seznamce, flirtuje s ošetřovateli a s kurýry doručovací služby. A do toho všeho je tu ještě strýček Emil, který se chvěje na dědictví a nejraději by dal Martu prohlásit za nesvéprávnou. Jestli má Thea pro matku zajistit důstojné poslední dny, bude muset předčasně dospět. Chce ale vlastně být dospělá? Může dospělost někomu přinést štěstí? Nebo je to jen pomalé čekání na smrt a na to, až se rozpadnou kdysi krásné vztahy rodičů a dětí...?

Volná divadelní adaptace komiksu švédské autorky. Anti‑self‑help o nešťastném boji s rostoucím tlakem na šťastný život. O světě posedlém radami, seberozvojem a hledáním „správného“ způsobu života. O době, jež miluje svobodu, ale zoufale vyhledává autority. Proč a kdy jsme se vzdali vlastní schopnosti rozhodovat a s takovou dychtivostí nasloucháme koučům, terapeutům, influencerům i algoritmům. Antická věštkyně Pýthie se stává průvodkyní krajinou současné nejistoty, úzkosti a permanentního tlaku na štěstí. Ukazuje různé varianty osudů, které se odehrávají v omezeném čase – v rytmu slev, termínů a tzv. šťastných hodin...

Původní hra s nehledaně komediantským, vlastně aristofanovským rukopisem. Výprava ve stylu Indiana Jonese do středu Země, ke kořenům naší státnosti. A možná ještě dál. Líšeňské mírové slavnosti. Monstrakce pořádaná v dnešním Mariánském, tehdejším Gottwaldově údolí až do pádu komunistického režimu. Nestály by za obnovu? Parta petičníků je odhodlána zajistit dostatečný počet podpisů a pustit se do rekultivace zašlé slavnosti, kterou znají z dětství. Zbývá poslední podpis, když v tom se nedaleko Muchovy boudy otevře zem – a dírou, v pravidelném tvaru divadelního propadla, je na denní světlo vyvržena fosilie, v nepravidelném tvaru nápovědní budky. Tak Matka Země osloví vyvolený národ divadelníků...