Privatizace

55% - S inscenací P.Erbese a B.Jedináka je to vlastně podobné jako s Pustou zemí. Výsledný tvar zaujme. Scénická forma nabízí řadu působivých obrazů i nosných myšlenek, obsahově se nicméně s očekáváními poněkud tluče. Spíš než pohled na kuponovou privatizaci nabízí řadu obrazů, jež působí jako asociace na téma Petr Kellner a moc. Obrazů s myšlenkami tak všeobecně platnými, že spojení s Kellnerem se vlastně jeví jako jedna z variant, využitá nejspíš i proto, že svou smrtí poskytl mimo jiné jeden z nejpůsobivějších oblouků, které se do inscenace dalo zakomponovat. Od tématu s ohledem na titul jsem ovšem čekala výrazně víc.

75 %. Neformální úvodní diskuse herců s publikem o zkušenostech a názorech na kuponovou privatizaci i následné echo otázek směřující k elementárním lidským hodnotám předznamenají, že hrát se bude především o nás. Doku-fikční průlet příběhem jednoho z nejbohatších Čechů o "specifiku svobody prostřednictvím mamonu" se nedotýká jen odvrácené strany jeho podnikatelských aktivit, ale každému z diváků otevírá prostor k revizi vlastních morálních a společenských postojů. Chytré, nekompromisní, aktuální divadlo plné otazníků skrze souvislosti a neotřelé metafory v čele s výmluvným mlčením vdovy Kellnerové v absolutně neodolatelném podání P. Beretové.