Uživatelská hodnocení

75%

75%
Nezřídka se ve zprávách objeví informace, že svatba skončila hádkou, rvačkou a nakonec i vraždou. Stane se. Ale zakažte na svatbách alkohol:-) Přitom je to asi dost často spouštěč těchto událostí. A nejinak je tomu i ve hře Než hvězdy zapadnou, která mi zdánlivě připomíná Lorcovu Krvavou svatbu.
Přesto jde o hru, kde není nouze o humor. Ale ani o napětí. To se podaří přes náznaky skvěle budovat a inscenace s každou minutou graduje. Je tu spousta pozoruhodných hereckých výkonů (Konáš, Bédi, Horáková), ale i jeden špatný (Lotti Töpfer) - navíc ji není vůbec slyšet.
Mohu doporučit...

Velmi příjemná a vlídná komedie, která neřeší vymyšlené zápletky, ale docela uvěřitelné a mnohým známé obrazy z vlastních rodinných životů. Jen jsem měla pocit a nemyslím to zle, že celé obsazení hry bylo o generaci starší než by mělo být. V publiku byla převaha žen, ale myslím, že právě pánové by měli přijít :)
- ve studiu Z bylo ke konci nesnesitelné horko:-(

35%
Podle vyprodanosti v různých divadlech jsem žil roky v domnění, že jde o naprosto skvostnou divadelní hru. Ale jaké přišlo rozčarování. Nevím, jestli se dá z Pana Kaplana vytěžit víc, ale za mě je její negativní devizou, že má poměrně hloupý děj.
Dívat se 3 hodiny na jazykově se pitvořící studenty v hutné dávce infantilní stylizace bylo k nepřečkání.
Inscenaci trochu oživují písně a uvěřitelný Jaroslav Slánský.

Viděno na derniéře.

55%
Tak přiznejme si, že ND nemůže produkovat samé trháky, protože s každou novou premiérou musí jít něco do derniéry. A po Cherry Manovi padl Černý Petr na hru Tři mušketýři a já.
Mně ta hra až tak nevadila a nenudil jsem se. Z lóže jsem viděl skoro celé hlediště a kupodivu se nenudily ani děti, přestože i já bych s označením +D10 váhal.
Myslím, že je to dobré téma, ale nepodařilo se jej patřičně rozvinout. Daleko lépe šlo podle mě rozehrát interakci mezi dětským světem a zhmotněnými mušketýry.
Ani tady mi není jasné, kdo je cílový divák a jak už tady někdo řekl, trochu to připomíná dort od pejska a kočičky s přemírou ingrediencí...

Divadelní hra, kde její první polovina slouží té druhé. Byť se zdá do přestávky, že jde o jeden velký chaos, po pauze přijdou "vysvětlivky" a inscenace nabírá na síle.
Pěkný herecký výkon Jana Teplého, ale Tereza Dočkalová mě přímo uchvátila.

Skvělé představení, každý si tam najde něco svého. Dobrá práce Marka Davida, který básně Ivana Vernische zajimavě přenesl na divadelní prkna a celé to skvěle zrežíroval, představení ma spád a je velmi zajimávé.
Smékám klobouk před Lukášem Adamem jeho výkon byl fantastický. Vydržet hodinu vkuse pořád mluvit. Wow, smekám
Vřele doporučuji každému

Místy absolutně vtahující. Skvělá scéna. Vynikající hudba. Při společné zpěvu jsem se cítil jako v Dolní Suché. Za mě bohužel nefungovaly interakce s diváky. Ty dialogy byly vždycky jalové a o ničem.

24% Upřímně? Tenhle muzikál jsme vůbec nepochopili, hlavně co se týče castingu. Proč dostane hlavní roli, která vyžaduje zpěv, někdo jako Labuda ml.? Chudák paní Boho, co to s ním musela na jevišti odzpívat... Podobně na tom byl i Vršek, který pěvecky nestačil. Celkově měly písničky tak podivné tóniny, že to muselo tahat za uši i původní autory. Jediné dvě věci, které zazněly dobře, byly hitovky Máma a Mumuland (Peroutka a Schreiner). Bohužel slabší výkon Flígra v roli syna Labudy ml. což je běžně výborný herec a intonující zpěvák, tentokrát nepřesvědčil... Levný vtípek - otec a syn - jsme/nejsme si podobní.

Vizuálna stránka a herecké výkony sú na úrovni, no samotný text je pre mňa obrovským sklamaním. Ako fanúšička Dianiškovej tvorby som zvyknutá na latku nastavenú vysoko, no tentokrát to bol krok vedľa. Hoci má hra v názve ženu, o hlavnej hrdinke sa nedozvieme prakticky nič ? je zredukovaná na karikatúru, ktorá len žehlí, pobehuje v spodnej bielizni a nevie si zapamätať ani jedno cudzie slovo. Celý dej sa v skutočnosti točí okolo jej muža. Definitívny zlom prišiel pri scéne pôrodu, ktorá bola pre mňa už za hranicou vtipnosti. Primitívny a jednostranný humor bez hlbšieho obsahu robí z tejto hry, bohužiaľ, premárnenú príležitosť.

Jak napsal Lukáš Dubský, inscenace je unylá. To je naprosto výstižné.
Víceméně jsem se nudil, z pódia nešla žádná energie, nekonaly se tam žádné emoce. Skvělá byla hudba Ondřeje Brouska, naopak taneční company (kostýmy, choreografie) jakoby patřila do nějakého podřadného muzikálu.

Za mě skvělé představení, které divákům nabízí úplně nové pojetí divadla. Sedíte na jevišti a v hledišti herci svádějí boj o život. S horolezeckou výbavou odehrát většinu představení a navodit pocit, že lešení jsou kluzké a zrádné hory, zaslouží veliký potlesk. Moc doporučuji.

Těšila jsem se na představení plné fantazie a spojení pantomimy a loutek. Všichni herci jsou úžasní a podávají obdivuhodné výkony. Mě ale bohužel představení nechalo chladnou a těšila jsem se na konec. Vše mi přišlo v podobné emoci, rušily mě filmové scény. Nejlepší za mne byla scéna s kabátem.

O lidské paměti se hraje v kdysi Pruhovaném sále pražského Zábradlí.
Z Gospodinova Časokrytu vyloupali Dora Štědroňová a Jan Mikulášek mnoho dobrého. Chybí sice dramatická kampaň před bulharským referendem a vypravěčův útěk ze země, která se rychle uzavřela světu, zato si můžeme naplno užít referenda v různých zemích Evropy.
Je to chytré a dobré, vtipné a mrazivé. Celé vás to rozesměje i dojme. A je fuk, jestli jste četli.
Poprvé hraje na Anenském náměstí Kryštof Bartoš, a je to debut zdařilý a šťastný.

Skvěle pojaté představení, které baví i mladé diváky. Moc se mi líbila scéna, vizuální nápady, zpěv, herecké výkony všech. 1:50hod uteče opravdu rychle. Zajímavé je ztvárnění ženské postavy mužem a mužské ženou. Jedinou výtku mám, že ze třetí řady nejsou čitelné promítané titulky v celém znění.

Je to ve skrze "průměrná" inscenace. Má svá světlá a svá hluchá místa.
Tereza Dočkalová hraje svůj normál, je skvělá, ale už na mne její "ječák" nefunguje tak jako kdysi. Stejně jako zbytek osazenstva, vlastně hrají dobře, ale celkově je ten pocit na konci prázdno.

85 %. Pod Palmovkou 27.4.2026, 130 min, 1 rada. Na kontakt
Urazene ego A. Strindberga / J. Teply v sarkastickem konfliktu s dvemi blizkymi zenami. Tento divadelni autor pripravuje v Kodani 1889 uvedeni nove hry v divadle ktere vede Siri von Essen / T. Dockalova, s kterou se rozvadi. Zkousky se ucastni i milenka M. Davidova / P. Gajdosikova a prociteny V. Schiwe / M. Lurie. Pusobive textem, projevem, hudebne i vizualne. T. Dockalova finsky klela, kulhala a v zoufalstvi se i valela na jevisti, J. Teply jako mstivy exot urazejici vse kolem sebe, byl tragikomicky.
Casto jsem se usmival pod vousy, zaver byl vsak vazny a mrazilo. Dekuji a tleskam

Bílá nemoc v Divadle ABC je silné a nadčasové dílo,které ani po letech neztrácí svou naléhavost. Není to snadná podívaná, ale o to víc nutí k přemýšlení. Miroslav Donutil je úžasný, jeho výkon dává inscenaci klid a váhu. Jediným výrazným mínusem je hudba ? je urvaná hudba která kazila dojem s celé inscenace.