Adaben

Viděl jsem jen do přestávky (z řady i osobních důvodů), takže mé hodnocení není kompletní. Slušné to bylo do konce prvního dílu, především jeviště vždy prozářily scény s V.Lazorčákovou. Mefistoteles i Faust podle mne zas tak výjimeční nebyli (ale vím, že je to těžké). To, co následovalo ještě před přestávkou z dalšího dílu, mne míjelo. Vůbec si myslím, že se spíš tvůrci měli soustředit na propracování děje 1.dílu, například vysvětlení osvobození Markétky bylo trochu odbyté. Zatím pro mne nejzajímavější a nejvyrovnanější Faust zůstává ten rozhlasový s Cupákem, Hrušínským, Medřickou atd.

Moderní pojetí je nápadité, má své silné stránky, ale také své stíny. Tak trochu, čeho je příliš, je někdy příliš. Pavlu Beretovou jako herečku oceňuji, její Maryšu si budu pamatovat. T.Medvecká se chopila Lízalky zajímavým způsobem, Strouhalka M.Stehlíkové je výborná, dobří jsou i pánové. Ale nechat Maryšu ve spodním prádle je pro mužské oko osvěžující, jenže když to trvá desítky minut, celé kouzlo se ztrácí. A po svatbě je ztrát víc. Herci se v hospodě víc plazí, než zaujmou dialogy apod. Viděl jsem předchozí provedení v ND s Pavlicovou hudbou a Štěpničkou, Somrem a to mne chytlo víc.

Povedené představení s dobrými výkony (přesně bych hodnotil tak 75%)Bareše, Řezáče, Vlacha, Postlerové a dalších. Trochu nechápu, proč inscenace měla už derniéru, když bylo vyprodáno a diváci tleskali vestoje. Samotný obsah mne možná ještě víc chytil při prvním seznámení s ní, v nedávné a také povedené inscenaci ve Stavovském divadle, ale to je vcelku pochopitelné.

Ostrovní Tři sestry. Už je to žel po několikáté v ND (Nebeského Lear atd.), kdy je zbytečně dlouhé první jednání a pak po přestávce jen takový dodatek, byť v tomto případě i zvládnutý. Hra má jistý spád, nápaditou scénu, herci hrají zajímavě a téměř každý má své silné scény (Preissová při tancích, Pavelka nad urnou, všechny sestry svým nasazením atd.), ale stejně jsem se nějak víc do děje nepropadl, úplně mne to nechytilo. Viděl jsem i ve Stavovském zdařilejší inscenace irských her. A ta sprostá mluva od sester mne v podstatě míjela, ani nedráždila, ani nepřitahovala, poněkud prázdnota.

Asi paradox vinohradské scény. Hlediště poloprázdné (zaplněné tak z jedné třetiny), představení dlouhé, předlouhé a přitom krásné a vynikající. Jistě by šlo místy o něco zkrátit, ale i tak neměl člověk problém jej vydržet. Výkony herců, a to všech, snad v průběhu hry ještě rostou. A za výkon Gynta by prostě Ondřej Brousek měl dostat Thalii. Obdivuhodné je už jen to, že to hlasově vydrží celé tři hodiny. Ale i dámy a další, či třeba O.Brousek ml. s promluvou nad hrobem jen tak nezmizí z divadel.paměti, a to jsem před 20 lety viděl tuhle řeč pronášet nezapomenutelně Radovanem Lukavským.

Obsah hry už možná trochu zastaral, bohužel, ale samotná inscenace v Činoherním klubu je podařená.

A mně se to líbilo. Snad mám na českou klasiku slabost, ale bavil jsem se. A jsem rád, že řada herců si užilo herecké příležitosti Beneš, Němec, Postránecký, Rajmont, Šporková a další. Před už dvaceti lety jsem viděl Klicperovy Tři veselohry v Národním a tehdy mne výrazněji chytla jen "Potopa"(?), také s Postráneckým, pak jsem viděl Hadriana z Římsů a tu inscenaci si už tolik nepamatuji, ale tentokrát myslím se v podstatě vydařil Klicpera celý.

Pěkné. I když se mi nezdály být všechny herecké výkony stejně vyrovnané. Čekal jsem trochu možná i větší odstup od původního textu, ale v důsledku to takhle bylo i lepší. Kupodivu stejná slova jsem slyšel při odcházení od jakýchsi středoškoláků. Alois Jirásek i po sto deseti letech od premiéry může být spokojen i pochválen.

Líbila se hlavně první polovina hry, která mi přišla svižná a s vtipem, ve druhé půli mne obsah hry a její řešení už poněkud míjelo, či mi přišlo přehnané. Příjemné bylo obsazení J.Štěpničky, A.Švehlíka atd. do rolí stárnoucích vědců.

Zajímavá hudba, vizuálně určitě pěkná scéna, hecům asi také těžko něco vytýkat, ale tak nějak představení na efekt, ne vtáhnutí do děje, do postav, do příběhu, škoda.

Dobrá inscenace, herce lze jen obdivovat, že v podstatě jsou pořád na scéně, mají dlouhé promluvy a nechybují. Vedle Isteníka jsou zajímavé určitě i obě mladé dámy. Ale trochu mi to i tak přišlo zdlouhavé či natahující, prostě Oblomov.

Kvalitní představení, pěkná scéna, a zajímavé herecké výkony. Možná jsem čekal, že bude více využita hudba. Kdysi jsem tuto Harwoodovu chytrou hru viděl ve Stavovském s Němcem, Donutilem a výborným Mrkvičkou v menší roli, a tehdejší dojem mne přivedl, abych tuhle hru viděl ještě jednou a zklamán jsem určitě neodešel. I když první dojem ze hry byl přece jen silnější.

Slušné představení, ačkoliv Oněgina bych si představoval trochu jinak, a to v obou jeho podobách (ale nejsem ženská), líbily se obě hlavní milovnice a v podstatě jednoduchá a přitom účinně využitá scéna se stoly.

Ten příběh nemusím. Film jsem kdysi jednou viděl a už se na něj nejspíš nikdy dívat nebudu. Ale představení to není špatné. A využití symbolů obchodního centra a současného nakupování mi nevadily. A výkon Martina Pechláta hlavně ve druhé půli je nadmíru zajímavý a i ostatní herci jsou velmi dobří.

Zajímavé představení, řada věcí se mi líbila, herci také zajímaví a výkon hlavní hrdinky bezesporu zapamatovatelný. Poslední scéna a dialogy mi přišly poněkud zdlouhavé a trochu kupodivu celkovému dojmu z představení spíše uškodily /a to včetně závěrečného zpěvu, alespoň mám takový dojem./

Pěkná inscenace, má příjemné tempo, velmi dobří oba hlavní představitelé, v některých dalších rolích už to někdy trochu skřípalo.

Oproti Austenové mne tato další Špinarova inscenace tolik nelíbila a nevtáhla mne zcela do děje. Ačkoliv začátek byl zajímavý, pak se to postupně nějak rozpadlo. A nepovedená mi přišla scéna, v této Shakespearově hře musí přece na jevišti dýchat les, jeho zeleň i záhadnost, "les je jako bible", jak to kdysi nazvala jedna starší bioložka. Z této scény jsem to Shakespearovo kouzla lesa necítil. Puk byl ale zajímavý.

A mně se to líbilo. Austenová po filmové podobě přežila v dobrém i divadelní úpravu. Už dramatizace je velmi slušná a samotné inscenaci není skoro co vytknout, ze Špinarových věcí, které jsem viděl, zřejmě nejlepší. Bystrá scéna, výborná hudba. O něco víc se mi líbilo dění do přestávky, hraní na celém jevišti bylo přece jen zvukově trošku slabší. A i když jsem si v hlavní roli dokázal představit i jiné dnešní mladší herečky ND, M.Borová to hraje výborně a ostatní herci mne také nezklamali. A hlavně takové inscenaci se daří spojit to, co člověk u ND očekává, div.podívanou i vyprávění příběhu.

Herecké výkony velmi pěkné /včetně staronové tváře v ND Jana Hartla či nové tváře G.Mikulkové/. Je asi otázkou na velkou diskusi, zda u příběhu tak proslulé figury naší kultury se vyplácí mísit fakta s fikcí? Nicméně hra o Němcové určitě do současného ND patří. A scéna se zavěšenými židlemi mně osobně nevadila.

Slušné představení, pravda možná se mohlo vytěžit z obsahu i něco víc, ale hra má spád, žádná nuda. Trochu mne jen mrzelo, že hra byla z holandského prostředí přesunuta do českého a holandština zde zůstala jen v dost nevěrohodné řeči v projevu prostitutky. A taky mne vadil dnešní dobový schematismus, že když se dnes někde objeví čtyři kamarádi z mládí, určitě musí být jeden homosexuál. Ale jinak se mi to líbilo, delší dobu jsem Pod Palmovkou nebyl a byl jsem také zvědav, jak se zde po letech objeví J.Langmajer a zklamán jsem nebyl.

Kvalitní inscenace, patří k tomu lepšímu, co na NS uvádějí. Pěkné výkony hereček, ale i herců /Bidlas aj./,ale výtky bych směřoval k vlastní hře. Do přestávky se mi to zdálo až textově přetížené, "příliš not", až se do děje člověk úplně nedostal. Nevím, jestli by šly dialogy proškrtat, ale bylo prostě až moc slov i klipů. Další problém - u inscenací ND opakovaný - přestávka přijde docela pozdě, ale po ni už jen 20-25 minut jakoby dohrávačky. Vím, že to i v této inscenaci stejně v Traxlerovi působí i logicky, právě takto děj rozdělit. Jenže z hlediska diváka to zcela nefunguje.

Dobré, líbila se hlavně první polovina, oproti některým recenzentům mi naopak druhá půle přišla místy nudnější, ale možná za to mohla moje povíkendová pondělní únava. Obdivuhodný Kukura (viděl jsem ho na divadle poprvé), velmi působiví Finger, Uhlířová, i Dadák a další, snad jen ten obsah se v druhé půli nějak opravdu trochu rozptýlil, trochu pro mne snížil laťku z Dostojevského tématu i z úrovně první půle.

Dobře hrající herci/Matásek,Pechlát i jiní/,slušný nápad se scénou, ale nějak mne to nezasáhlo, nevtáhlo, obsahově trochu pro mne i zmatené, a prostřední historka homosexuálů ztvárněním pro mne na hranici vkusu, až to zastínilo obsah.

Nepochopil jsem. A tak jsem sledoval jen jednotlivé scény a slušné výkony herců /Matásek,Polišenská aj./ a čekal jsem nějaké pro mne pochopitelné rozuzlení a nedočkal se. A přemýšlel, jestli to celé představení stojí za to, dostat loď na jeviště Nové scény apod. Kdybych to představení neměl v rámci předplatného, tak bych na něj nešel.

Povedené. A svižné představení, dobří herci/Polívka,Beneš,Mácha atd./ a působivá Pidrmanová. A je dobře, že ND uvádí v povedených úpravách i už pozapomenuté klasické hry /nyní Manon, nedávno Modrý pták/. Je to o úroveň lepší než předchozí Tartuffe, Král Lear, či Jedenácté přikázání, kde jsem byl na rozpacích. Jen - ale je to problematické psát - jestli by Špinar neměl šetřit sex. doslovností či svým sex.výkladem vztahů, přece jen to Nezvala zbytečně místy přebíjelo než podtrhovalo. A některé spíše starší divačky v jevišti to zjevně zbytečně otrávilo, když jinak šlo o hezké divadlo.