Barka

Nuda, je mi to líto, ale nemůžu jinak. Ukecané, nezajímavý a velice předvídatelný děj, žádný zvrat od začátku až do konce. Herečky se snaží úporně hrát, ale není co. Zajímalo by mě, proč si paní Janžurová vybrala ke svému režijnímu debutu právě tuto hru, nechápu.

Co chtěl autor a režisér tímto dílem říci? Snažila jsem se v inscenaci najít nějaký smysl, ale marně, chybí mi nějaká jednotící linka, překvapivější pointy, vtip... pro mě to bylo naprosto prázdné představení, kterým jsem se pronudila. Diana Mórová ale byla skvělá, díky ní to nepovažuji za úplně ztracený čas.

Body dávám především za výkon Standy Majera, zvládnout takovýto text s přehledem a přirozeně je skutečně neskutečné. Jinak mě inscenace absolutně neoslovila, měla jsem obrovský problém udržet pozornost a celou dobu jsem si kladla otázku, proč vlastně tento text vznikl. Já to nevím. Jak už tady padlo níže, přijde mi to celé značně pseudointelektuálské a rádoby šokující. Nevyhýbám se divadlu, které se opírá o aktuální politické a společenské problémy, ale potřebuji to asi o dost stravitelnější formou.

Klasická prvoplánová komedie a stokrát omleté fóry, ale tady je těch pádů, ran lítacími dveřmi, rádoby nechtěných polití a srážek postav přecejen trochu přespříliš. Navíc všechny pády vypadají dost nepřirozeně, herci to mají prostě jen nacvičené, nevěříte jim to.

Nic pro mě, celé představení je v podstatě postaveno na dvojsmyslech a lechtivých historkách o mužích, nějak už mam podobných modelů plné zuby. Musím ale přiznat herečkám neskutečné nasazení. Nejvíce oceňuji Vandu Hybnerovou, jejíž postava jako jediná s sebou nesla hlubší smysl, divadelnost a skutečně jsem s ní soucítila. Její solo výstup byl nádherný, procenta jdou především jí. Jinak prostě bláznivá show, kterou ale současný divák tolik miluje, tak proč mu ji koneckonců nedopřát.

Viděl tu hru dramaturg? Nepřišlo mi a jestli ano, tak bych ho vyhodila. Neskutečně ukecané, zbytečně dlouhé a většinu času nezáživné. Navíc člověk pořádně neví, jestli přišel na komedii nebo na psychodrama. A ty zpívané vsuvky? Proč?! Nicméně herečky (a herec) se z toho snažily vytřískat co se dalo, což oceňuji.

Nesouhlasím s tím, že text je špatný, což potvrzují jiné zdařilé inscenace této hry. Špatné je režijní vedení a především obsazení. Herci jsou šikovní, to víme, ale absolutně se do daných rolí nehodí (až na M. Pachlovou a celkem i L. Končokovou). Hlavní postava musí být tragický Allenovský typ už sama o sobě, brýle a tepláky nestačí. I. Theimerovi jsem neuvěřila ani na moment, být roztomilý nestačí. Nápad s projekcí fajn, ale stokrát dokola to samé je úmorné, mít epilepsii, tak dostanu záchvat. Navíc to působí strašně agresivně. Ženy jako prvoplánové samice taky děs, o manželce radši nemluvím.

Věřím, že v roce 68 byla hra skandální, dnes už ne, dnes už ničím nepřekvapí ani nešokuje. Děj je až příliš černobílý, tihle jsou hodní, tamti jsou zlí a hotovo šmitec. Postavy jsou ploché bez jakéhokoli vývoje charakteru. Podtrženo sečteno, problém nemám ani tak s inscenací, jako s hrou samotnou. Inscenátoři se snažili, herci jsou samozřejmě skvělí, kostýmy i výprava nápadité a výrazné, hudební složka taky fajn... ale prostě to nějak nefunguje a nebaví.

Omlouvám se, ale já to tu trochu srazím. Ocenila jsem, že se tvůrci nepouštěli do přílišné modernizace, ale to je tak vše. Výprava je krásná, ale za mě nevyužitá. Dominuje obrovský bazén, ale je využit jen jednou a to ne moc kreativně, balkonová scéna naprosto bez nápadu a náboje, seznámení R a J to samé. Proč Julie s "jedem" nejde do ložnice, ale někam bokem, když celou dobu víme, za kterými dveřmi ložnice je? Redukci postav chápu, ale třeba v případě Parise a vévody je dost nešťastná, Paris je ňouma, vévoda je vůdce, jak mohou tyto dvě postavy splynout v jednu? Přiznávám, že jsem se nudila a těšila se na konec, ačkoli herci byli dobří.

Pro mě velké zklamání. Herecké výkony obou protagonistů byly velmi dobré (i když po čase už to byla trochu rutina, postavy se pro mě nikam nevyvíjeli, především portýr mi přišel dost nejasný), ale to bylo tak vše. Text mi přijde vyloženě slabý, předvídatelný (konec nám byl jasný hned od začátku) a zápletka se Šejkem a portýrovy životní peripetie uměle šroubované a vlastně dost nezajímavé. Škoda, námět zněl zajímavě.

Nekonečně dlouhé pásmo trapně dvojsmyslných a prvoplánově sprostých vtípků. Vydržela jsem první půlku, druhou už jsem si dala jen z odposlechu. Opravdu je tohle "vše" co se dá o mužích říct? Tak to teda pěkně děkuju, ztratila jsem poslední iluze. 30% dávám za jediný zajímavý příběh - otec - syn - syn, který jediný nespočíval v trapném vtipkování, ale v řešení zajímavého rodinného konfliktu, kde herci konečně mohli ukázat, že něco umí. Bohužel mezi tím ulepkaným zbytkem zcela zanikl. Smutný fakt je, že kromě mě celé divadlo hýkalo blahem, ať žije český divácký (ne)vkus.

Jsem trpce zklamána. Snažím se hledat nějaká pozitiva, ale moc mi to nejde. Marek Lambora v roli Romea byl šikovný, ale v té záplavě bídy okolo se to dost ztratilo. Sabině Rojkové jsem Julii nevěřila a navíc jsem jí dost často nerozuměla. Nejvýraznější postavou byla chůva, přišlo mi dokonce, že ten příběh je spíš o ní, oproti ní byli Romeo a Julie dost upozaděni, jejich vztah se jen tak přelítl, hlavně aby chůva udělala co nejvíc srandy. A co ta závěrečná scéna? Tys umřel, Ok, v pohodě, tak já se teda taky zabiju.. bez výrazu, bez emocí. Proč taková výprava, proč takové kostýmy? Fakt nevim :-/

Je velmi smutné, když hlavní herecká hvězda je právě ten nejslabší článek inscenace. Budu se opakovat, ale paní Stašová je na jevišti prostě nekoukatelná. Nemá jedinou přirozenou polohu, pitvoří se, šišlá, šilhá... proboha proč?! Myslím, že by jí to opravdu už měl někdo říct, tahle podívaná byla fakt smutná. Ostatní herci byli velmi dobří, především Helena Karochová, užívala jsem si každou chvilku kdy hrála ona a konečně bylo na co koukat.

Opět se ukázalo, že filmová a divadelní režie je úplně jiný obor a že by se režiséři měli držet svého kopyta. Hudebně je to celkem fajn, ale jinak jsem si celou dobu říkala jedno velké PROČ. Proč tohle někdo napsal, proč to někdo nazkoušel, co nám tím autoři chtěli říct a proč tam vlastně vůbec sedím. Děj tak nějak o ničem, plochý, zmatený, podivné projekce, podivné dialogy, podivná zápletka a taneční company jak z osmdesátkové estrády. Aspoň, že ti herci dobře zpívali. O tom, že to je jedna velká nesnesitelná moralita radši úplně pomlčím. Standing ovation na závěr pro mě nepochopitelná, asi byl sál plný fanoušků T. Kluse. Obrovské zklamání.

Oceňuji paní Ivu Janžurovou, která i když říká vulgarity, zní to jako rajská hudba. Celkem se mi líbil i J. Dulava. Jinak jsem byla představením dost otrávena, laciné, prvoplánové, plné dvojsmyslů a pitvořivého přehrávání Jany Paulové... ne, tohle nemám ráda.

Jak to tak čtu, asi mam úplně jiný vkus než většina populace. Já jsem představení doslova protrpěla. Z mého pohledu nefungovalo nic. Zasadit hru do moderní doby a na dětské hřiště, proč ne, ale musí to mít myšlenku, kterou to tedy podle mě nemělo. Snaha být cool nestačí. Velmi mě rušilo, že se scéna za celou dobu nijak neměnila, nijak nebylo znázorněno jestli jsme zrovna v chrámu nebo v sídle Capuletů, všechno ve stejných nelogických statických kulisách, které fungovaly jen, když se děj odehrával "v ulicích" Verony, tam to smysl mělo. V podání hlavních postav jsem navíc úplně postrádala něhu.

Strašně jsem si přála, aby se mi to líbilo, ale bohužel, nevyšlo to. Miluju Zuzanu Kronerovou, mám ráda i pana Navrátila, ale kde nic není, ani smrt nebere. Tuhle isncenaci ani takhle skvělí herci nezachrání, text je tak slabý, že nemají prostě co hrát. Režie prakticky chybí, technická stránka silně amatérská a o výpravě radši nebudu ani mluvit. Zklamání letošního roku, je mi líto.

Odešla jsem v půlce, což normálně nedělám. Že je to povrchní komedie by mi ani tak nevadilo, to jsem trošku čekala, co jsem ale nečekala byl otřesný herecký výkon Simony Stašové. Nevím jak se stane, že herečka, která je ve filmech jednoduše geniální, je na divadelním jevišti tak nekoukatelná. Proč mluví jen nosovkou nebo přehnaně hrdelně, proč šišlá, proč se pitvoří i tam, kde se to nehodí... je režisér hluchý nebo Simona nic jiného neumí? Nevím, ale asi obojí, stejnou zkušenost jsem si totiž odnesla ze všech jejích inscenací, které jsem za poslední dva roky viděla. Smutné.

Odešla jsem v půlce, pardon, normálně to nedělam, ale to nešlo prostě. Těšila jsem se na Sašu Rašilova a Petru Špalkovou, ale co to bylo proboha za stylizaci?! Proč všechno tak karikaturně? Jako by nestačilo, že sama ta hra za moc nestojí. Tohle opravdu ne.

"Tohle museli vymyslet někde v hospodě..", trefně poznamenala divačka sedící v řadě za mnou. Ano, souhlasím. Parodie ve stylu Jak pejsek s kočičkou pekli dort, hlavně tam narvat co nejvíc fórů, bez jakékoli koncepce. Herci se baví více než diváci, co by na to asi řekl Jára Cimrman. Herců mi ale bylo upřímně líto, tohle je opravdu plýtvání talentem. P. Vojnar se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že představení předlohu nijak nezesměšňuje a o parodii se nejedná. To jako vážně?!! Taky pravil, že se divák může těšit na kostýmy srovnatelné s originálem... no, já radši už mlčim, nechci býti jízlivá.

Proboha proč?! Tohle bylo fakt utrpení. V téhle inscenaci neni dobře vůbec nic. Pane Janák, prosím vás, držte se svého kopyta a divadlo přenechte jiným. Děkuji.