Profil uživatele

Furciferka

Oblíbená divadla: Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Na zábradlí, Dejvické divadlo, Komorní scéna Aréna, Divadlo Husa na provázku, A studio Rubín, Buchty a loutky

Oblíbení režiséři: Jan Mikulášek, Jiří Havelka, Daniel Špinar, Ondřej Sokol, Martin Františák, Vladimír Morávek

Oblíbení herci a herečky: Tomáš Dastlík, Sylvie Krupanská, Tereza Vilišová, Norbert Lichý, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Miroslav Krobot, Marek Němec

A taky mě hodně baví site-specific představení, hostovačky mimopražských divadel a scény Marka Cpina.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 8 % (67)
Jan Pařízek: 9 % (128)
Kateřina Jírová: 9 % (37)
Veronika Boušová: 10 % (73)
Anežka Kotoučová: 12 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.1.2016)
Takovovýto typ inscenací Nové scéně rozhodně sluší.
(zadáno: 15.10.2014)
Úspěch představení nepochybně tkví hlavně v kvalitách téměř geniální literární předlohy, kterou Stephens zpracoval velmi citlivě. Je to knížka pro děti, kterou si oblíbí nejeden dospělý. Nejsem si pak ale zcela jistá, komu je určena tato inscenace. Pro dospělé jistě, pro děti však asi ne zcela bez výhrad.
Pokud bych ovšem měla hodnotit samotný výkon Štěpána Benoniho v roli Christophera, tak bych se nebála ani hodnocení nejvyššího.
(15.10.2014, Praha, Divadlo v Dlouhé)
(zadáno: 12.9.2011)
Tak trochu spílání v melancholičtějším tónu.
(zadáno: 19.2.2015)
(zadáno: 18.5.2011)
(zadáno: 21.11.2011)
Hra jako dělaná pro (už skoro) adventní čas. Jinak vcelku povedená parodie muzikálů.

(21.11.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 22.2.2013)
(zadáno: 31.10.2014)
Díky své krátkozrakosti jsem se marně snažila zaostřit nitky, které zvedaly předměty d o vzduchu, velmi snadno jsem tak podlehla iluzi kouzel, která se na diváka valí od začátku do konce. Hranice mezi divadlem a filmovou groteskou se v Poslednim triku takřka stírá. Velký podíl na tom má i hudba.
Tato pocta G. Meliesovi více než potěší dospělého diváka, i toho malého baví (soudě podle reakcí přítomných ratolestí) od začátku do konce. Vzhledem k tomu, že je dětem vlastně předkládáno téma smrti, klobouk dolů.
(zadáno: 3.11.2014)
Devět velmi svérázných bezejmenných postav v bezčasé čekárně po smrti rozehrává sérii etud o smrti (a o životě). Chvílemi vám z toho běhá mráz po zádech a padá na vás úzkost a za chvíli se smějete věcem, kterým by se slušný člověk za normálních okolností smát asi neměl.
Souhlasím s tím, že představení negraduje, tak jak by asi mohlo, ale vzhledem k délce to zas až tak velkou újmu na kvalitě nepůsobí.

Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak to dopadlo s tím Hrušínským ;-)
(zadáno: 10.2.2016)
Havel 80 %, Hejduk 70 %, režie 55 %, herecké provedení 40 %. Celkový dojem 55 %.
(zadáno: 18.6.2015)
Největší nedostatek tohoto představení? To, že jej bylo možné vidět pouze od března do června. Velká škoda. Zasloužilo by si více diváků.
Racek v 70 minutách? Světe div se, ono to funguje a jak dobře!
(zadáno: 13.2.2011)
(zadáno: 14.12.2012)
(zadáno: 7.6.2014)
(zadáno: 3.2.2014)
Je jen málo divadel, kam se nebojím jít na ruskou klasiku. Divadlo Petra Bezruče je, spolu s Dejvickým divadlem a Komorní scénou Arénou, jedním z nich, rozhodně i díky až neuvěřitelně kvalitnímu souboru. Je radost dívat se na přestavení s poměrně velkým počtem postav, kde hrajou jen ti dobří a ještě lepší. Kapela složená ze samotných herců, hudba Norberta Lichého s ruskými lidovými motivy a fantastické kostýmy Marka Cpina jsou už jen třešničkami na dortu. A Martin Františák má velmi dobře našlápnuto k tomu, aby se přiřadil mezi mé oblíbené režiséry.
(3.2.2014, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 28.11.2013)
Na začátku ve mně představení vyvolávalo hodně velké rozpaky. Když se mi po nějaké době podařilo odprostit se od místy až laciných, nekorektních a domnívám se, že i zbytečných vtípků (např. když kůň, kterého hraje černoch, "dře jak barevnej"), začala jsem se dobře bavit.
Některé scény jsou nezapomenutelné. Skvěle zakomponovaný hudební doprovod a povedené kostýmy hodně pomáhají.
Richardu, připomínajícímu nějakého komiksového padlého anděla, nešlo nefandit.
Snad jen těch posledních moralizujících pět minut bylo trochu zbytečných.
(28.11.2013, Praha,Divadlo v Dlouhé)
(zadáno: 11.12.2012)
(zadáno: 2.11.2011)
(zadáno: 21.10.2011)
Hra hned s několika hlavními postavami, velkými rolemi, kde se představí nejlepší herci souboru, a že jich u Bezručů není málo. Strhující Lichý a Melník, podpořený vynikající Vališovou a Krupskou (o Dastlíkovi ani nemluvě). Na téhle oslavě se servíruje plnotučná dávka emocí. Rozhodně jedno z nejlepších představení roku 2011.

(21.10.2011, Praha, Divadlo v Celetné)
(zadáno: 23.11.2011)
Se smrtí Merkuzia (Tomáš Dastlík) už tenhle způsob zpracování v druhé polovině trochu ztrácí své kouzlo, ale jinak je to velmi snesitelná verze již téměř nesnesitelné klasiky.

(23.11.2011, Praha, Divadlo v Dlouhé)