MartinB

Energická podívaná jako stvořená pro letní večer ve skvělé scéně Ondřeje Brýny. Režie dokázala velmi dobře pracovat se situací a s atmosférou. Komparz mnohdy působil nadbytečně a zbytečně mnohočetně, tak padesátka lidí by prostoru i příběhu bohatě stačila. Řada čísel působila chaoticky a ztrácely se i choreografie. Výkonům jednoznačně dominovala excelentní Sophie Viktorie Tandlerové, která diváky přesvědčivě vede svým příběhem a dokáže je strhnout. Komplexně skvělí Max Kocek, Lukáš Ondruš a Eva Staškovičová. Herecky výborní Němec, Bebarová a Olšovský, pěvecky jednoznačně Hanzlíčková a Pešková, pak Režný, Hruškoci.

65 % Inscenace sází na výrazné kostýmy, které kombinují módu 20. let se správnou mírou erotického dusna. To podporuje výrazná company a představitelé menších rolí. Děj a dialogy až na vyjímky ale plynou v nesmírně unaveném tempu. Těžko říct, jestli by o nějakém tempu byla řeč, kdyby se odmazalo ono lákavé, podmanivé pozlátko a vše kolem. Téměř všichni však byli vhodně typově obsazeni a podali skvělý výkon - nejen díky svému charisma nepřehlédnutelný Lambora, strhující sympaťák Brousek, neodolatelná McIntosh. V menších rolích zazářili především Rychlíková a Petráš. Oceňuju bubeníka a harfenistku na jevišti.

Představení má skvělou atmosféru, ze které prakticky neustupuje. Rozhodně v tom pomáhá výprava. Škoda je slabšího zvuku, ale leckdy banální verše jsou bohatě opakující se, takže on si to člověk v hlavě chtě nechtě poskládá. Nerozhodnost, kde se příběh odehrává, výsledku taky ubírá. Výkonům kraluje geniální Jiří Rain, který s každým svým výstupem opanoval jeviště. Výborní Tláskal a Sluka. Moc mě bavila Dovalová.

Divadelní performance trochu jinak a jako taková má svoje nesporné klady. Božská Anežka Rusevová. Matěj Výborný jako zosobnění mužského pokolení dostál svému příjmení. Skvělá choreografie, výprava a symbolika. Make Love Great Again!

Účinkující jedou na sto procent. To a vlastně hezká hudba jsou jediné, co se dá pochválit. Vypůjčím si citaci z ...zdráhám se říct slovo inscenace: "Nejvic jsem se vždycky bála, že si okolí řekne: Co ta mohla všechno dokázat. Taková škoda, takové zklamání." Žádný strach, to okolí si to pravděpodobně řekne. Jinak nemá smysl opakovat, co je tu mockrát řečeno.

Představení se se mnou potkalo jen zčásti. Problém vidím v textu anebo v sobě. Vůbec mi nevadil rap, výkony byly vlastně velmi dobré (zvláště pak Vosáhlová, Augustin, Holinka, Chalányová a Krobotová). Výprava super. Fajn choreografie! Živá kapela výborná (ačkoli zvuk občas drhnul). Text otvírá spoustu témat, leckdy bolestivých, ale neumí je doříct anebo je usekne úplně (osud lidí, kteří se cítí sami). Snaha o generační výpověď, která nemá co říct. Je bez výpovědi, beze smyslu, bez vývoje, mnohde bez katarze. O všem a o ničem.

Muzikál nastaví v prvních minutách podmanivou energii, co má drajv, ale celkem záhy z toho upustí a málokdy se podaří naskočit zpátky. Dlouhé zatmívačky tomu nepomáhají. Zdařilé choreografie a light design! Výborné je pěvecké nastudování i živá kapela. Děj je občas mimořádně bizarní, ale dobře se dá obejít hlavní myšlenkou muzikálu, která si dokázala dobře nastavit hranice od filmu. Nicméně na jeho celkem důkladnou znalost u diváků sází. Výborné výkony všech zúčastněných, kde úžasnému duu Antonio + Flígr víc než zdatně sekundují Tandlerová, Károlyi, Němcová, Hořejš a Vlas.

50 - 60 % Skvěle řešená inscenace, které stačí židle a pár rekvizit, dýchá příjemnou symbolikou. Rozdělení role Yermy mezi všechny čtyři slečny bylo podařené. Lunary a Gregorová suverénně opanovaly jeviště nejen jako Yerma, ale výborné byly i ve svěřených vedlejších úlohách. Mezi nimi a prvními dvěma Yermami (Pálková, Kazdová) je propastný rozdíl a zejména Kazdová podala absolutně nulový, plochý výkon. Velmi dobrý Placek, proti němu špatný Rýdl (ačkoli to byl velký rozdíl, nebyl tak markantní jako v případě slečen).

Tenhle typ komedií moc nevyhledávám, ale uznávám, že ačkoli byla i tato v podstatě dost předvídatelná, načasování velmi dobře fungovalo. Výbornému Martinu Pechlátovi byl David Gránský víc než zdatným spoluhráčem. Vážně obdivuju jeho nasazení a zdařilé uchopení rozdílů mezi všemi postavami, které ztvárnil.

Spousta prázdných plků a frází, které mnohdy absolutně postrádaly smysl. Text by v tomto případě zasloužil proškrtat, aby dokázal aspoň trochu odpovědět na řadu filosofických otázek a témat, když režie přidělává další. Tohle pojetí jen umocnilo nesympatičnost charakterů ústředního dua. Uznávám, že závěr na mě i tak docela zafungoval, ale to je strašně málo, když se celou dobu modlíte, aby k němu už došlo. Až na vyjímky nevzhledné kostýmy a scéna pak byly to nejmenší zlo. McIntosh skvěle vybraná do titulní role (přál bych jí podobnou v mnohem lepší režii), překvapivě výborná Krejčíková, v menších úlohách zaujali Benedikt, Petráš a Vejvodová.

Pro mě naprosté zjevení, které mi sedlo vážně úplně vším. Představení mi připomnělo v plné palbě, proč tak miluju divadlo. Výborný text, geniálně řešená scéna a práce s rekvizitami, excelentní herecké výkony, umné zapojení a reagování na diváky poplatné hře jako takové. Nic nepůsobilo samoúčelně, ale naopak bylo všechno nedílnou součástí. Klobouček!

Výstižným a trefným vtipům a komentářům chyběla pointa, za to části diváků stačilo, když někdo zmínil jakýkoli vulgarismus... Dost škoda. Zajímavá, leč nevyužitá témata. Situacím a zápletkám obecně chyběl směr, jakým se dají číst. Inscenace tak prakticky neměla temporytmus. Výkony od výborných (Horáková, Matějíčková, Konáš) přes ty dobré (v některých scénách výborná Myšičková, taktéž Bédi) až po ty velice nezdařilé. Samostatnou kapitolou pak byly dětské role, přičemž ani jedna z dívek (Dobešová a především Töpfer) nebyla uvěřitelná a nebylo jim téměř rozumět ani do třetí řady.

Poctivé divadlo, které vás pohltí. Nikdo z účinkujících nepřehání. Všichni drží své postavy v maximální možné uvěřitelnosti. Nejvýraznější je dialog mezi oběma dámami v druhé půlce, přičemž pak inscenace začíná trochu ztrácet, což je nejspíš i vinou textu samotného. Zatmívačky jsou mnohdy taky strašně dlouhé, ačkoli je scéna řešena velmi umně.

Myslím, že trashovou komedií je to vystižené naprosto přesně. Tohle byla taková radost sledovat! Fantastická práce všech zúčastněných, ať na jevišti nebo v tvůrčím týmu.

Po energickém a přímém začátku inscenace najednou přichází útlum, který se částečně podaří nahodit po přestávce. Částečné nedořčení všech odpovědí má sice své kouzlo, ale myslím, že i díky tomu představení svou značnou část prakticky nemá spád a závěr postrádá gradaci. Nejpřesvědčivější a nejpřesnější je jednoznačně Anna Fialová v roli temperamentní Maggie. Geniální výkon pak odvádí Jan Hájek. Je těžké mluvit, když vás i přes to, co říkáte, vlastně nikdo neslyší. Výborná byla ovšem i G. Míčová. Podařené zvukové dotáčky.

Hybernia se konečně po několika zahozených sezónách probudila. Pět let zpět je nesmírně příjemné překvapení. Excelentní A. Fialová a neméně skvělý O. Rychlý tvoří dvojici, která výborně funguje. Režie je nápaditá, na komorní kus patřičně barevná, aby se nedostavila nuda. Rozporuplné je zapojení company - některé scény hezky dotváří, leč někde působí nadbytečně (např. scénka s Vánoci).

Mezi Hráči v Činoherním klubu naprosto vyniká geniální Ondřej Rychlý, kterému patří opravdu celé jeviště. Vydatně mu ve svých úlohách sekundovali zejména Jan Hájek a Jakub Burýšek. Přišlo mi ale, že se celý kus vlastně míjí účinkem. Nemá úplně vyrovnané tempo. Vzpomínky na původní nastudování Hráčů mi přišly spíš rušivé a úlohy dvojčat Dlouhých skoro nadbytečné a sterilní.

Klasická řachanda, kde ale velmi dobře zafungoval už začátek a především Filip Blažek na něm skvěle stavěl. Občas celé představení sklouzávalo k větší míře lacinosti, což je škoda, ale vždycky se našla nějaká odbočka zpět.

Představení jsem viděl před nějakou dobou a k hodnocení se vracím o něco později. Upřímně, největší deviza celého představení je skvělý text, který se ale poměrně umně podařilo poskládat do působivé studentské inscenace plné přesně těch stereotypů, se kterými se dnes lidi setkávají čím dál častěji. Pochvala patří hlavně Eleně Gregorové, která svoji influencerku spolehlivě provedla asi největším vývojem a nepřestávala bavit a překvapovat.

Zpočátku celkem chaotická skládanka, která ale postupem nabírá na tvaru a obrysech. Hezké propojovací prvky dam s pohádkami (škoda jen, že i Marta nedostala prostor si zazpívat, dost by mě zajímalo, jakou písničku by jí Dianiška vybral). Představení stojí na jistých výkonech všech čtyř dam, z nichž pak vybočuje Sandra Černodrinská, která nelehký úkol zvládla se ctí. Pánové měli taktéž vyrovnaný prostor a byli skvělí. Oceňuju nabourávání čtvrté stěny.

Nejdřív pozitiva - chytlavé melodie a sympatické výkony především Bábora a Marhoulové. A vlastně je moc fajn jednoduchá výprava. Humor veškerý žádný. Pohádka nenabízí skoro nic, co by dokázalo udržet dětskou pozornost. A postava šaška, kór v tomto podání pod vedením Davida Boshe, je strašně zlá, jízlivá, jedovatá. Je strašně útočný, stále někoho uráží. Jestli jste rodič - Herodes a chcete, aby mělo vaše dítě trauma ze šašků, pak asi neváhejte...

Ačkoli mi některé scény mi přišly opravdu zbytečné, tak jsem se nadmíru skvěle bavil. Respektive, nad míru mého očekávání. Tři hodiny včetně pauzy mi utekly jako nic. Skvělá práce. Trefná režie M. Čičváka výborně pracuje s momentem překvapení, kdy se mu daří ošálit nejen děti, ale i řadu dospělých diváků. Jednoduše excelentní je Anna Fialová, které naprosto patřilo celé jeviště. Výborní Rychlý, Lambora i Gránský, Daňhelová i Fialová, Janota, Vaněk a také skvělý Hrbáč ve dvojroli Boha a Rychtáře. Velmi dobří Hořejš, Javořík, Vágnerová a Korn. Ben Ahmed o pár tříd horší, ale obstojí aspoň ve druhé půlce.