Profil uživatele

Nick

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Veronika Boušová: 5 % (6)
Jan Pařízek: 7 % (21)
Lukáš Dubský: 7 % (15)
Pavla Haflantová: 11 % (7)
Jiří Koula: 12 % (12)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 >

(zadáno: 10.11.2019)
Thrill me je krásnou ukázkou toho, že skvělé představení nemusí být postavené na honosné výpravě, známých jménech nebo hitech. Stačí vzít dobrý příběh, dva mladé talenty, jednoho pianistu, citlivého režiséra, pár rekvizit a klenot je na světě. Tohle představení se zkrátka hrozně moc povedlo a 100% stojí za vidění, i kdyby jen kvůli Lukáši Adamovi a Richardu Pekárkovi, kteří jsou naprosto skvostní - nejen, že jsou typově perfektními představiteli svých rolí, ale jejich souhra je dokonalá, plná emocí. Sledovat je na jevišti je jako sledovat delfíny, jak vesele a přitom ladně řádí ve vlnách.
(zadáno: 18.12.2018)
Jsem nadšený, jak už jsem v divadle dlouho nebyl. Skvělý námět, skvělá režie, výtečné výkony obou herců. Téma ve své době kontroverzní a přitom vlastně obyčejné, příběh prostý, ale přitom komplexní. Dějová linka předvídatelná a přitom překvapivá. Mám tahlé malá a přitom tak plná díla nesmírně rád. 10 % ubírám jen proto, že bych si dokázal ve hře představit trochu větší dynamiku a v některých momentech pevnější výkony (což nic nemění na tom, že oba představitelé jsou celkově špičkoví).
(zadáno: 18.12.2018)
No, Saturnin by si zasloužil lepší zpracování. Scénář není špatný (jak by taky mohl, když vychází z takového díla), režijně to ale moc dobře zvládnuté není. Pár nápadů je fajn, některé momenty pobavily, ale většina scén a vtipů vyznívá tak nějak do prázdna. Bohužel tomu nepřidalo ani obsazení. M. Kern jako Saturnin je osobitý a jiný, než byste čekali, ale ne zlý. Oproti tomu J. konečný mi přišel vyloženě špatný (možná i hrál celkem obstojně, ale typově naprosto mimo). M. Sitta, D. Šváb se na své role taky nehodí, J. Sedláčková a D. Pfauserová nudný průměr. Škoda, těšil jsem se, ale nevyšlo to.
(zadáno: 1.1.2018)
Na to, že jde o představení studentů, je to celkem dobré. Zaujal hlavně Michal Kuboušek jako Moritz, zbytek byl až na drobné výjimky taky obstojný. Bohužel tam pro mě byly některé postavy pojaty dost ploše a odlišně od toho, jak je znám a chápu již nějaký ten čas já. Představení dobře funguje jako předvedení příběhu, méně už jako sonda do duší tehdejších mladých, což je bohužel zrovna u Probuzení jara dost velké mínus. Celkově: vidět se dá, ale nečekejte nic extra.
(zadáno: 1.1.2018)
Přenesením z Hluboké na klasické jeviště se ukázalo, že samotné představení není nijak zázračné. Hudba a texty průměr, místy fungují velmi dobře. Režie by potřebovala vylepšit, stejně tak choreografie. Kostýmy a scéna OK. Výkony veskrze průměrné, vyčnívá jen L. Randák, který je jako Romeo (alespoň pro mě) skvělý a nepřekonatelný, I. Korolová je "v pohodě" a co stojí za zmínku, je M. Nosková, která je jako chůva tak příšerně trapná, že to je snad až vtipné. Každopádně se dá vidět, zejména kvůli Randákovi. Objektivně by to bylo za daleko míň, ale díky staré lásce z Hluboké musím jít na 70 %.
(zadáno: 2.5.2017)
Jestli tohle má být pocta pánům Voskovci a Werichovi, tak je to dost smutné. Pro mě bylo představení skoro utrpení, bylo nudné, dlouhé, špatně zazpívané, průměrně zahrané. Pár procent dávám jen kvůli pár opravdu milým kouskům převzatým přímo od V+W. Za návštěvu podle mě opravdu nestojí. Škoda.
(zadáno: 29.1.2017)
Paradoxně nejslabší stránkou představení je libreto. Hudebně i textově špička, choreografie a výprava průměr. Nejlepší Johankou je podle mě zcela nová Iva Marešová, v těsném závěsu Bára Basiková. Lucia Šoralová je taky výborná, ale Marešová s Basikovou tomu o dost přidávají. Jinak dobrý Kříž, ucházející Ruml, Čok, Zonyga a Střihavka (když má zrovna svůj den), špatní Tesařík, Opava, Pleskot (proboha, proč v tak dobrém divadle pořád hrají tyhle osoby?). Rozhodně stojí za vidění, i kdyby jen kvůli nové excelentní Ivě Marešové :) 75 %
(zadáno: 27.12.2016)
Velmi dobré, ne však uchvacující. Nadčasový text v přiměřeně moderní úpravě, režijně celkem dobře zvládnuté. Výborný Děrgel, zbytek obsazení bez připomínek. Skvělý závěr! Celkově není moc co vytknout, na druhou stranu se ale určitě nejedná o nadpozemský zážitek.
(zadáno: 24.12.2016)
Zajímavý námět, ale ubíjející délka. Zkrátit na polovinu a můžeme se bavit o dobrém představení, v této podobě je v podstatě neslučitelné se skvělou zábavou. Většinu času se prakticky nic neděje a ani dobré výkony to nedokáží udržet nad vodou. Za mě trochu škoda, potenciál by tam byl. Ale možná se jen já nedokážu naladit na vlnu Ypsilonky, kdo ví...
(zadáno: 16.12.2016)
Nenadchne, ale hlavně neurazí, což je poslední dobou celkem úspěch. Jde o poměrně milé dílo, které nijak nevybočuje z lepšího průměru českých "muzikálů". Hudba je fajn, texty ujdou, režijně to mohlo být zvládnuto trochu lépe, choreografie průměr. Děj celkem odsýpá, na můj vkus je tam ale velké množství hromadných tanečních a rádoby zábavných scén, takže škrty bych přivítal s otevřenou náručí. J. Kříž naprosto precizní, možná jeho nejlepší role, stejně tak u J. Vojtka (na můj vkus trochu přehrává, ale stále výborné), Ivana Korolová milé překvapení. Celkově nic extra, ale za vidění určitě stojí.
(zadáno: 16.12.2016)
Bohužel naprosto bez děje. Jde v podstatě o přehlídku výstupu pohádkových postav. Dokážu si představit, že to může fungovat pro poměrně úzké spektrum dětí určitého věku, jinak ale ne. Režie taková nijaká, scéna pěkná, hudba nenápaditá, ale neurazí, texty nic moc. Výkony asi úměrné celému dílu. V podstatě nic tak strašného, ale zároveň vůbec nic, proč se jít podívat. Bylo by to tak na 55 %, ale fakt mě to nebavilo, takže zůstanu při 50.
(zadáno: 4.11.2016)
Docela jsem se bál, co z toho nakonec vyleze - zcela zbytečně. Až na pár zádrhelů jde o velmi příjemné dílo s opravdu skvělou hudbou, průměrnými texty a příjemně ubíhajícím příběhem. Co se týče výkonů, Noid je typově velmi přesný, pěvecky výborný a s mluvenými pasážemi si poradil po svém (čímž možná trochu utrpěla milostná linka příběhu), velmi překvapila V. Vyoralová, její Bonnie je naprosto precizní! Výborní byli i B. Skočdopolová a M. Písařík. Oproti tomu otřesný byl K. Střihavka, celkově špatná scénografie a choreografie spolu s místy hrozným ozvučením představení ubírá hodnocení. 75 %
(zadáno: 16.10.2016)
Ale jo. V porovnání s ostatními kusy daného divadla je to určitě úspěch. Chválím hudbu, většinu textů, nápad, vtip. Výborný Kavalčík, dobří Háma, Svoboda, ucházející Tomešová. Kromě Kavalčíka pro mě ale na celé čáře vede původní obsazení (Langmajer, Zavřel, Čvančarová), které bylo zkrátka lepší. Zbytečná je délka představení, velmi by prospělo zkrácení. Stejně tak se mohlo od posledně trochu zapracovat na scéně a efektech. Jinak ale docela příjemné představení :)
(zadáno: 16.10.2016)
Pro mě bohužel hodně nevyužitý potenciál. Mohlo to být krásné komorní emotivní dílo, ale bohužel není. Vše je tak nějak průměrné, něco lepší, něco horší. Představitelé tak trochu jak na houpačce - občas skvělí, občas tragičtí. Asi nejhorší na tom ale je to, že si pár měsíců po představení nepamatuji prakticky nic kromě toho, že to nebylo nic moc a docela jsem se nudil. Škoda.
(zadáno: 28.7.2016)
Bylo by to za podstatně méně, ale naprosto excelentní Fišarová to u mě vyvážila až na pěkných 80 %. Celkově průměrné zpracování, potěší více info ze života Evy (o něco méně už potěší pravopisná chyba v promítaných titulcích), velmi dobrý Strenáčik a samozřejmě nádherná hudba. Zcela otřesný byl Roden, který nejen, že neumí ani trochu zpívat, ale v zde je zcela prkenný i herecky, jakékoliv charisma je pryč a zbývá jen trápení sebe i diváků. Jak už jsem psal, Fišarová naprostá bomba, zejména v závěru, který pro mě byl v jejím podání jedním z nejemotivnějších divadelních zážitků vůbec.
(zadáno: 1.3.2016)
Tohle se opravdu povedlo. Silný námět, skvělé libreto, hudba, režie a úžasná pohybová složka dělají z Probuzení jara výtečnou muzikálovou podívanou. Scéna výtečně řešená (jen škoda, že se po konstrukcích pouze šplhá a nemají širší využití). Vraspírová a Režný úžasní, Kohout s přimhouřením očka také výborný, zaujali i Topinková se Shejbalem. Největší síla je v emocích, které nejsou polopaticky projevovány a předávány publiku, ale jsou na jevišti niterně prožity. Stejně tak energie, která jde z jeviště, není o náročných choreografiích a stříkajícím potu, ale o síle hudby, příběhu a tance. Bravo!
(zadáno: 21.2.2016)
Takřka vrchol divadelního amatérismu. Přeplácané libreto bez sebemenší možnosti pochopit postavy, režie zcela bez invence, choreografie a scénické ztvárnění katastrofální, texty naprosto otřesné, hudba davidovsky průměrná. Gemrotová na hlavní roli nemá, Vojtek je k přežití, Blanarovičová hrůzovýkon roku. Celé představení je jeden obrovský kýč, který snad nemůže uspokojit ani nenáročného diváka. Za vidění stojí maximálně kvůli pár pěkným písním (zásnubní terčet, den jako den, pozvedám svůj hlas), případně několika obstojným výkonům (klasicky Trapl, Procházková).
(zadáno: 14.1.2016)
Velmi milé a příjemné představení, v podstatě nemám zásadnějších výhrad. Marie Doležalová jako Eva je skvělá, Ludmila Molínová jako teta Pa přímo okouzlující. Ani ostatní účinkující nezaostávají, většina složek inscenace v rovnováze, vše šlape, jak má. Nelze očekávat žádné hlubokomyslné dílo, nicméně na zpestření všedního večera poslouží dokonale. Jen si neodpustím drobnou poznámku - někteří herci by opravdu neměli zpívat :)
(zadáno: 21.12.2015)
Režijní prvotina L. Pečenky dopadla velmi dobře. Celkem dobrá hra s vděčným tématem 60. let je zde inscenována s potřebnou invencí a více než slušným nasazením všech účinkujících (všichni velmi dobří, nejvíce zaujal V. Blahuta). Zajímavou složkou představení je hudba, která je sice trochu prvoplánová, nicméně jednotlivé příběhy doplňuje perfektně. Sympatické je i scénické pojetí. Hra je vzhledem ke své stavbě poměrně náročná na udržení stoprocentní pozornosti diváka, což se bohužel ne vždy daří, celkově jde ale o zdařilé představení, které stojí za vidění. Škoda poloprázdného divadla.
(zadáno: 14.12.2015)
Krok špatným směrem. Hudebně celkem nezajímavé, libreto krutě slabé, choreografie podprůměrné. Dobře fungují kostýmy, scéna a někteří představitelé. Vidění Dulava a Šinkorová na hlavní role pěvecky (a typově) rozhodně nestačí, dobří byli Coufalová, Löbl, Fečo, Juřičková. Bohužel celé představení nudí a naprosto zazdívá potenciál, který s sebou tak nádherně morbidní Addamsovi přinášejí. Nevím, do jaké míry je chyba už v původní americké verzi a do jaké míry se to pokazilo v HDK, každopádně výsledek je neuspokojivý. S milionovými dotacemi bych očekával skutečnou kvalitu, milé karlínské divadlo!
(zadáno: 27.11.2015)
Velmi rozpačitý, spíše nepovedený hitmuzikál. Žbirkovy písně se zde dočkaly nových rockovějších nepříliš vyhovujících aranží a naprosto násilného naroubování do nudného a předvídatelného příběhu. Libreto je zde skutečně špatné, nedomyšlené, kýčovité, jakoby se autoři nemohli rozhodnout, zda nám naservírují komedii, love story nebo hlubokomyslné zamyšlení. Bohužel se s úspěchem nedostavuje ani jedno. Některé scény vyloženě zbytečné. Postavy nemají dostatek prostoru pro vybarvení. Vše zachraňuje 100% nasazení účinkujících, pár pěkných písní a scén, zajímavá scéna. Nenáročný divák bude spokojen.
(zadáno: 5.11.2015)
Zase něco trochu jiného, než na co jsme u "muzikálů" v ČR zvyklí. Nedočkáme se působivých choreografií, citově náročného milostného příběhu ani prvoplánových hitů, které si budeme broukat ještě týden. Oproti tomu nabízí Pískání po větru příběh o síle víry, zvláštním druhu čisté lásky a o snech i realitě. Pochvalu si zaslouží režisér, kterému se podařilo zvládnout velké množství dětí s uspokojivým výsledkem. Z představitelů nejvíce zaujali Mach a Skálová. Vitázek je pro tentokrát vzhledem k věku krokem vedle. Weberova hudba standardně dobrá. Škoda trochu rozvleklé dějové linky. Slušných 75%.
(zadáno: 29.9.2015)
Jde o jednu z nejzdařilejších muzikálových adaptací RaJ. Hudba je líbivá, melodická, místy však trochu stereotypní, české přebásnění na úrovni. Vaculíkova režie a choreo sympatická a pro mě jedna z nejlepších. Z herců nejvíce zaujali Kolář, Slanina, Růža, Fišarová, Zenáhlíková, Jagerčková, Jícha, Hundža, Navrátilová. Největším mínusem tohoto díla je pro mě pramalé propojení s originálním Shakespearovým textem (a někdy i změna děje), absence mluvených pasáží, které by mohly dílu dodat podstatně větší emocionalitu a dramatičnost, takhle je místy trochu plytké. Škoda toho. Ale jinak krásných 85 %
(zadáno: 18.9.2015)
Fantom opery je především geniální hudba, která už při předehře způsobuje husí kůži. Milým překvapením je funkční scéna, rychlé přestavby, dobré přebásnění, nádherná výprava, některé výkony (zejména výtečný Vaněk, ale také více než dobrá Sommerová). Obrovským zklamáním byl Fantom R. Schwaba - pěvecky docela v pořádku, nicméně po výrazové a herecké stránce skoro tragedie, jen slepě odzpívával a odříkával naučený text s otřesnou gestikulací (seberte mu někdo ten plášť). Scény The phantom of the opera a Masqeurade oproti Londýnu ostudné! Příště jiného režiséra a třeba to bude zase o něco lepší.
(zadáno: 24.5.2015)
Po úchvatné Papežce další super kousek D. Martina v MDB a opět bravurně provedeno. Citlivě a zajímavě vystavěné dějové linky, funkční scéna, přiměřené kostýmy, perfektní a stylově naprosto odpovídající hudba, výtečné výkony. Exceluje zejména Aleš Slanina, a to ve všech 3 polohách své role, herecky naprosto skvělé, pěvecky oslnivé - už jen kvůli němu se vyplatí na Ostrov pokladů vyrazit. Za zmínku stojí ještě Petr Štěpán, který své postavě vtiskl nezapomenutelnou podobu. Škoda začátku představení, který může působit trochu zmateně. Jinak ale skvělé představení, MDB opět válí!

Další stránky hodnocení: 1 2 >